Video se připravuje ...
Smrtící déšť: Video ukázalo ostřelování mariupolských oceláren Azovstal
Záchranná mise v Azovstalu: Hodiny kontrol a na záchodě se zbraní. Olesya popsala zmar i strach
Stovky lidí vyrazily koncem dubna do Mariupolu s jediným cílem - zachránit civilisty z Azovstalu a ošetřit raněné. Mise OSN a Červeného kříže, kterou povolila i ruská strana, ale nebyla tak úspěšná, jak přítomní záchranáři doufali. Zachráněna byla jen hrstka lidí, která se v ocelárně ukrývala. Zbytek nedostal povolení, případně se ke koloně ani nepřiblížil. Pro server Ukrajinská pravda popsala jedna z přítomných, jak cesta probíhala, ale i jaký byl její závěr. Mimo jiné popsala všudypřítomné ruské vojáky, kteří konvoj kontrolovali a hlídali a mimo jiné i dohlíželi na to, jak se člověk vyprazdňuje.
Mise OSN a Červeného kříže započala 29. dubna. Jejím cílem bylo vysvobodit civilisty z ocelárny Azovstal v Mariupolu. V konvoji bylo přes sto různých vozidel - od osobních aut, přes sanitky až po autobusy. Zdravotnice Olesya popsala ukrajinskému zpravodajskému serveru Ukrajinska pravda, jak vypadala cesta plná strachu, pokus o záchranu, ale i cesta zpět, která byla naplněná frustrací a pocitem zmaru.
„Probouzel nás každý šelest“
Se záchrannou misí tehdy souhlasila i ruská strana. Jelikož je Mariupol na okupovaném území, celý konvoj musel postupovat jen tak, jak dovolila ruská armáda. Ta je od prvního kontrolního stanoviště doprovázela, hlídala a kontrolovala. „Cesta začala jako normální výlet, dívali jsme se na lány a pole. A pak nás zastavili ve Vasylivce. Chtěli vidět vše, palubní i administrativní čísla, doklady a čísla našich pasů. V každém dalším stanovišti to znovu kontrolovali,“ popsala Olesya.
První den mise se koloně nepodařilo dorazit k Mariupolu, lidé přespávali v autě a probouzel je každý šelest. Cíle se podařilo dosáhnout až druhý den. „Snažila jsem se pomoci mému řidiči Slávovi, který měl nelehký úkol. Řízení bylo dlouhé a velmi náročné. Silnice jsou rozbité, kolona se hýbe pomalu a na každým rohu bylo kontrolní stanoviště,“ píše Olesya ve svém deníku z cesty.
Mariupol hřbitovem
Nezřídka kdy nemohla kolona jet i čtyři hodiny v kuse. Buď byly zablokované silnice, nebo se Rusové „loudali“ s administrativou. Dlouhé hodiny čekání navíc byly umocněné tím, že lidé nemohli vystupovat z aut.
Největší šok ale přišel poté, co se kolona dostala do Mariupolu. Kdysi živé přístavní město podle záchranářky už dávno není městem. „Zcela nás to dostalo. Když jsme vjeli dovnitř, začala jsem řvát. Je úplně něco jiného to vidět na fotkách a pak naživo, na dosah ruky. Zničené domy, vedle nich hroby. Je to více než hrozné,“ svěřila se.
V Mariupolu kvůli bombardování a obklíčení nastala humanitární katastrofa. To popsala i záchranářka v deníku. Lidé musí brát vodu z řeky nebo ze studny. Na místo u zdroje lidé stojí dlouhé fronty. „Všichni stáli s vozíky a nabírali vodu. Řada z nich měla na sobě jen to, v čem utekla z domova, bylo vidět, že jsou to bezdomovci,“ pokračuje Olesya s tím, že ve vzduchu bylo cítit zoufalství a úpadek. „Lidé byli bez života, někteří se pokoušeli sázet brambory, ale byli jako roboti.“
Na záchodě s hlavní zbraně u hlavy
Až druhý den odpoledne se sanitky dostaly k několika raněným. Do tábora docházeli mladí 20letí kluci. V osm večer ale musela mise vše zabezpečit a pobalit a být v autě, ven mohli jen pod dozorem ruských vojáků. „Jakmile jsme otevřeli dveře a postavili se na nohy, přišli vojáci se samopaly a zahnali nás zpět. Přímo sem fňukala, že potřebuji na záchod. Nejdřív nám dali lahve, později za námi chodili a ptali se, jestli potřebujeme. Když jsme šli, odvedli nás na záchod a mířili na nás,“ popisuje neustálou kontrolu záchranářka.
Někteří vojáci se ale podle svědectví chovali lépe, když na ně nedohlíželi jiní Rusové, kteří zastupovali úřady. Mnohdy pak stačilo jen ukázat, že jde člověk na záchod a přihlásit se poté, co se vracel.
Třetí den čekal na záchranáře Azovstal. Dovnitř se ale nedostali všichni přítomní, OSN musela podle popisu dlouho vyjednávat o tom, kdo dovnitř může - ale také, kdo může komplex následně opustit. Povolení k odchodu dostala jen hrstka přítomných civilistů. Po celou dobu se pak v dálce ozývala střelba a z některých míst exploze.
Postupně se do tábora sjížděly autobusy civilistů, ti byli ošetření a putovali dál - případně i zpátky. Tím si ale záchranářka není jistá, jak popisuje pro Ukrajinskou pravdu. „Navzdory očekávání byly nakonec sanitky prázdné. Lidé buď museli, nebo chtěli zůstat ve vyhořelém Mariupolu. Nevím, kolik lidí tam zemřelo kvůli šrapnelům, kulce či pod troskami domu,“ popsala Olesya.
Kolona nakonec odvezla jen přes 100 lidí. Místo přitom v autobusech bylo. Zbytek nedostal povolení. Čtvrtý den mise, kdy se kolona začala vracet zpět, tak byl pro přítomné záchranáře těžkou zkouškou psychiky. Kolem konvoje se totiž shromaždovaly plačící ženy a děti - na palubu ale nesměly.
„Občas se stalo, že jsme naložili babičku, ale její muž jít nesměl. Občas jsme někoho naložili, ale na dalším kontrolním stanovišti si to vedení rozmyslelo a člověk musel kolonu opustit. Tak blízko záchrany a musel se vrátit mezi okupanty,“ vypráví dál záchranářka.
Mise skončila pátý den, kdy se vrátila do Záporoží. Po cestě zpět se ke koloně přidalo několik desítek civilistů v osobních autech. Ačkoliv se zachránilo mnoho životů, podle Olesey bylo mezi přítomnými znát, jak jsou naštvaní, frustrovaní a bezmocní. „Žere vás to zevnitř. Chcete pomoc, ale nemůžete,“ uzavřela vyprávění s tím, že to hraničilo jen s divadlem. Kolona totiž mohla do bezpečí přivézt více jak tisíc lidí.
21:56
7. 10. 2026
Děkujeme, že sledujete online zpravodajství monitorující válku na Ukrajině. Připojíme se zase zítra ráno. Prozatím přejeme dobrou noc.
21:30
7. 10. 2026
Ukrajinský dron dnes ráno zaútočil na osobní automobil poblíž obce Rykove v Heničeském okrese a zabil dva lidi, uvedl dnes na platformě Telegram Moskvou dosazený šéf správy Ruskem okupované části Chersonské oblasti Vladimir Saldo. O život podle něj přišel otec třinácti dětí a jeho patnáctiletá dcera.
„Vozidlo bylo zcela zničeno,“ napsal činitel, podle něhož vdova po zabitém muži zrovna čeká čtrnácté dítě. Rodina podle něj provozovala malou pekárnu a ruský prezident Vladimir Putin letos matku rodiny vyznamenal řádem „Matka hrdinka“. „Rodině poskytneme nezbytnou pomoc,“ uvedl dále Saldo, který útok označil za válečný zločin.
20:35
7. 10. 2026
Rusko zahájilo sabotážní operace proti dánským firmám, které se podílejí na zbrojních dodávkách na Ukrajinu. Dnes to na bezpečnostní konferenci v Kodani prohlásila vedoucí analytička Dánské bezpečnostní a zpravodajské služby (PET) Josefine Christensenová. Ruské velvyslanectví v Kodani obvinění odmítlo a obvinilo dánské úřady z nepodloženého obviňování Moskvy.
Témata:
Související
