Oleksandr a Olena unikli z ruského „filtračního tábora“: Bylo to jako v koncentráku! říkají
Ukrajinské přístavní město Mariupol bylo už od začátku jedním z cílů, které ruská armáda chtěla dobýt. Po několika týdnech bombardování a obkličování je město téměř plně pod ruskou kontrolou. Obyvatelé, kterým se podařilo z oblasti utéct, přinášejí děsivá svědectví o chmurné realitě tzv. ruských filtračních táborů. Popsali všudypřítomný strach, mučení a nejistotu, zda z nelidských podmínek vyváznou životem.
Mnoho obyvatel, kterým se ještě z ukrajinského přístavního města Mariupol nepodařilo utéct, se stále snaží dostat do bezpečnějších částí země. To se povedlo i Oleksandrovi a Oleně. Po neskutečných peripetiích se dostali do bezpečí a žijí aktuálně ve Lvově. Vzpomínky na poslední dny v Mariupolu ale jen tak z hlavy nevymažou.
„Nedovedete si představit, jak hrozné byly podmínky," vypráví pro britskou BBC Olena. Takzvané ruské filtrační tábory, které byly v minulosti zřízeny u Mariupolu, měly sloužit ke krátkodobému ubytování civilistů, než budou evakuováni do bezpečí. Realita ale podle přeživších byla úplně jiná.
Výslechy a několikahodinové mučení
„Bylo to jako skutečný koncentrační tábor,“ popisuje se vší vážností Oleksandr. Při příchodu jim byly sejmuty otisky prstů, fotografovali je ze všech stran a několik hodin je vyslýchali ruští důstojníci. „Obávali jsme se, že se nám Rusové podívají do telefonů, a tak jsme ze svých zařízení smazali všechny důkazy o čemkoli, co se týkalo Ukrajiny – včetně fotografií naší dcery před ukrajinskou vlajkou,“ vysvětluje pár.
Jenže strach byl skutečně na místě. Během výslechu jim Rusové prohledali jejich telefony, aby našli jakékoliv spojení s novináři nebo vládními a vojenskými činiteli. „Pokud byl člověk podezřelý, že je ‚ukrajinský nacista‘, odvezli ho do Doněcka k dalšímu vyšetřování nebo ho rovnou zavraždili,“ popisuje hrůzy Oleksandr. Každý se bál sebemenší pochybnosti, za kterou by je vojáci zatáhli do sklepů k výslechům a několikahodinovému mučení.
Všude to smrdělo
Olena také popsala, jak žalostné byly ve filtračním táboře hygienické podmínky. „Starší lidé spali na chodbách bez matrací a přikrývek. Pro tisíce lidí tam byl jen jeden záchod a jedno umyvadlo. Začala se šířit úplavice. Neexistoval prostě způsob, jak se umýt a všude to smrdělo,“ vypráví Olena.
Nakonec bylo páru řečeno, že má povolení z Mariupolu odjet. Měli nastoupit do 148. evakuačního autobusu. Ale za týden opustilo zařízení pouze 20 autobusů. Rusové prý navíc začali naopak organizovat přesun Ukrajinců do Ruska. Pár se tak rozhodl riskovat a hledal pomoc u soukromníků.
Dlouhé 3 dny hledali řidiče, který by byl ochoten riskovat, aby je dostal na území kontrolované Ukrajinou. Podařilo se a nakonec je opravdu provezl kolem 12 ruských kontrolních bodů a bezpečně dopravil do Záporoží, odkud Oleksandr s Olenou odjeli vlakem do Lvova. Řada dalších ovšem takové štěstí neměla. Podle ukrajinského prezidenta Zelenského Rusové nuceně přesídlili na své území až půl milionu Ukrajinců. Ubytovali je přitom často v odlehlých oblastech na východě země, tisíce kilometrů od jejich vlasti.
Blesk spustil web ProUkrainu, kde jsou k dispozici praktické rady i zpravodajství v ukrajinštině, psaný lidmi, kteří si stejným procesem již prošli.
Ukrajinská prokuratura dnes informovala o nalezení dvou mrtvých mužů ve věku 47 a 49 let, kteří byli nejspíše zabiti ve středu při ruském ostřelování Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Prokuratura vyšetřuje jejich smrt jako válečný zločin.
Rusko předalo Ukrajině dalších tisíc těl, která podle ruské strany patří zabitým ukrajinským vojákům, informoval dnes ukrajinský koordinační štáb pro válečné zajatce. Přislíbil, že v nejbližší době začnou kriminalisté a experti pracovat na identifikaci těl. Štáb za pomoc s návratem těl poděkoval Mezinárodnímu výboru Červeného kříže.
Předchozí repatriace zabitých vojáků se odehrála zhruba před měsícem, kdy Rusové předali Ukrajincům rovněž tisíc těl. Obdobná akce se uskutečnila také v září, uvedl server RBK-Ukrajina a připomněl, že při přímých jednáních v Istanbulu se obě straně dohodly o návratu 6000 zabitých vojáků z každé strany.
Od začátku roku Rusko vrátilo na Ukrajinu více než 15.000 těl, Ukrajina ve stejném období poslala do Ruska několik stovek těl, poznamenala agentura AFP. Připomněla, že výměny válečných zajatců a vracení pozůstatků zabitých vojáků představovaly jediný výsledek přímých rusko-ukrajinských jednání.
Humanitární organizace Člověk v tísni rozšířila nabídku svého charitativního e-shopu Skutečný dárek o několik certifikátů, jejichž prostřednictvím dárci mohou pomoci obyvatelům Ukrajiny. Mohou přispět na zajištění jejich psychologické pomoci, na získání rekvalifikace, případně rozjezd drobného podnikání vojáků, kteří se vrací do civilního života. Nebo i na opravu domů a zajištění vytápění lidem, jejichž domovy poškodilo bombardování. Organizace o tom dnes informovala v tiskové zprávě.
Projekt nabízí přes 40 dárkových certifikátů v několika kategoriích, které řeší zdraví, vzdělání, obživu, dostupnost pitné vody či klima. Programy jsou zaměřeny nejen na zahraničí, ale i Českou republiku. Loni si certifikáty Skutečný dárek koupilo téměř 9000 lidí za více než 18 milionů korun, uvedla organizace.
Nejvíc peněz podle ní získal certifikát Záchrana dětského života, zaměřený na léčbu podvýživy.
„Letošní dárky pomůžou traumatizovaným dětem i dospělým na Ukrajině a vojákům s návratem do civilního života,“ uvedla organizace, která za tímto účelem nově nabízí dárky s názvem Náplast na duši a Nová mise. Nové certifikáty Vánoce v teple a Střecha nad hlavou mají pomoci lidem bez elektřiny nebo ze zničených domů na Ukrajině zajistit topení či opravu domů.
