Plačící Vlad (6) u hrobu mámy. Ira zemřela hladem a stresem, pohřbili ji na dvorku
Na Ukrajině denně přibývají nejméně desítky civilních obětí. Jednou z obětí ruského řádění je i Ira Tanyuková z předměstí Kyjeva. Rodina ji pohřbila na dvorku. Snímek, na kterém u hrobu své matky stojí šestiletý Vlad, obletěl svět. Podle údajů OSN zemřelo od začátku ruské invaze nejméně 1430 civilistů, skutečný počet ale bude mnohem vyšší.
Šestiletý Vlad Tanyuk stojí na dvoře domu na předměstí Kyjeva hned vedle hrobu své matky Iry. Podle blízkých zemřela hladem a stresem z války.
Podle OSN od začátku konfliktu své domovy na Ukrajině opustilo více než 11 milionů lidí, tedy asi čtvrtina jejích obyvatel. Čtyři miliony Ukrajinců odešly do jiných zemí. Lidé, kteří z nejrůznějších důvodů ve válkou zmítané zemi zůstávají, čelí na mnoha místech katastrofální humanitární situaci, města jsou odříznutá od dodávek energií i vody. Zdaleka přitom nejde jen o Mariupol.
Valné shromáždění Mezinárodního paralympijského výboru plně obnovilo status paralympijských výborů Ruska a Běloruska. Omezení pro výbory obou zemí byla zavedena kvůli ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022. Ukrajina reagovala na rozhodnutí Mezinárodního paralympijského výboru s rozhořčením. Informuje o tom BBC.
Ukrajinský ministr sportu Matvej Bednyj prohlásil, že ti, kdo pro toto rozhodnutí hlasovali na Valném shromáždění IPC v Soulu, zradili „své svědomí a olympijské hodnoty“.
Poznamenal však, že rozhodnutí o tom, které země se zúčastní šesti sportů v programu zimních paralympijských her, činí mezinárodní sportovní federace, které zatím zákaz pro ruské a běloruské sportovce nezrušily.
„Postoj hostitelské země a organizačního výboru je klíčový a na této otázce již úzce spolupracujeme,“ řekl Bedný. Dodal, že rozhodnutí Ukrajiny o účasti na hrách padne později.
Bělorusko navrhuje výstavbu jaderné elektrárny pro dodávky elektřiny okupované Ukrajině, píše Kyiv Independent. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko vyjádřil myšlenku výstavby nové elektrárny na východě Běloruska během setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě 26. září
Rusko obsadilo tři vesnice na východě Ukrajiny, dvě v Doněcké a jednu v Dněpropetrovské oblasti. Oznámila to dnes podle agentury AFP ruská armáda. Ukrajina pak uvedla, že při nočním bombardování v Chersonské oblasti byl zabit jeden člověk a dalších 12 lidí bylo zraněno a jiný útok poškodil železniční trať kolem Oděsy.
Podle ruského ministerstva obrany Moskva od začátku roku obsadila asi 0,8 procenta celkové rozlohy Ukrajiny. Ruské síly postupně, ale vytrvale získávají území ve východní Ukrajině, kde se bojuje o každý metr a kde zůstalo jen málo obyvatel a nepoškozených budov.
Ruské běsnění naplno odhalila několik týdnů obléhaná Buča nedaleko Kyjeva. Ruská armáda tady zmasakrovala nejméně 300 civilistů. Město opustili Rusové minulý týden, zřejmě v rámci avizované snahy Moskvy posílit ofenzivu na východě Ukrajiny. Na konci týdne pak začaly z místa přicházet snímky mrtvol ležících na ulicích, přičemž se zdálo, že jde o civilisty. Reportéři od té doby zdokumentovali desítky mrtvých, včetně dětí a lidí s rukama svázanýma za zády.
Koordinátor humanitární pomoci OSN Martin Griffiths řekl, že dosud bylo zabito 1430 civilistů, včetně 121 dětí. „Jsme si ovšem vědomi, že tyto údaje jsou silně podhodnocené,“ upozornil.
Tajemnice pro politické záležitosti OSN Rosemary DiCarlová uvedla, že OSN má věrohodné informace o tom, že „ruské síly v obydlených oblastech nejméně ve 24 případech použily (zakázané) kazetové pumy“. Dodala, že pokračuje vyšetřování obvinění, že tyto zbraně, které v sobě nesou desítky menších bomb a pokrývají velký prostor, použily i ukrajinské jednotky. Objevily se rovněž zprávy o „sexuálním násilí páchaném ruskými vojáky, včetně skupinového znásilnění a znásilňování v přítomnosti dětí“, řekla DiCarlová. Podle ní také existují tvrzení o sexuálním násilí páchaném příslušníky ukrajinské armády a jednotek civilní obrany.
Generální tajemník OSN Guterres upozornil, že krize na Ukrajině znamená další hrozbu pro rozvojový svět, kde žije více než 1,2 miliardy lidí mimořádně ohrožených prudkým růstem cen potravin, energie a hnojiv.
Moskva se navzdory množícím se důkazům o zabíjení civilistů snaží tvrdit, že její vojáci civilní populaci neubližují a že vše je zinscenováno Kyjevem a jeho spojenci. Ruští činitelé tuto interpretaci nepodpořili pádnými argumenty.
