Plačící Vlad (6) u hrobu mámy. Ira zemřela hladem a stresem, pohřbili ji na dvorku
Na Ukrajině denně přibývají nejméně desítky civilních obětí. Jednou z obětí ruského řádění je i Ira Tanyuková z předměstí Kyjeva. Rodina ji pohřbila na dvorku. Snímek, na kterém u hrobu své matky stojí šestiletý Vlad, obletěl svět. Podle údajů OSN zemřelo od začátku ruské invaze nejméně 1430 civilistů, skutečný počet ale bude mnohem vyšší.
Šestiletý Vlad Tanyuk stojí na dvoře domu na předměstí Kyjeva hned vedle hrobu své matky Iry. Podle blízkých zemřela hladem a stresem z války.
Podle OSN od začátku konfliktu své domovy na Ukrajině opustilo více než 11 milionů lidí, tedy asi čtvrtina jejích obyvatel. Čtyři miliony Ukrajinců odešly do jiných zemí. Lidé, kteří z nejrůznějších důvodů ve válkou zmítané zemi zůstávají, čelí na mnoha místech katastrofální humanitární situaci, města jsou odříznutá od dodávek energií i vody. Zdaleka přitom nejde jen o Mariupol.
Německo trvá na tom, aby byla Ukrajina zapojena do jednání o míru ve válce s Ruskem. Na pravidelné tiskové konferenci to dnes řekl mluvčí německé vlády Steffen Meyer. Nadcházející schůzku amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina podle něj Berlín vnímá jako velmi důležitý okamžik pro další vývoj války.
Trump a Putin by se měli sejít v pátek na Aljašce. Má jít o dvoustrannou schůzku, podle informací stanice NBC News ale Bílý dům stále zvažuje, že pozve také ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Německý kancléř Friedrich Merz v nedělním rozhovoru s veřejnoprávní stanicí ARD řekl, že „doufá a předpokládá“, že do jednání na Aljašce bude zapojen i Zelenskyj.
Spojené státy se zavázaly, že ještě před páteční schůzkou amerického a ruského prezidenta Donalda Trumpa a Vladimira Putina budou konzultovat svůj postoj s evropskými partnery, uvedl dnes polský premiér Donald Tusk. Podle agentury Reuters zdůraznil, že Kyjev musí být zapojen do jakéhokoliv jednání o ukončení války Ruska proti Ukrajině, ale připustil, že před americko-ruským summitem cítí směs obav a nadějí.
Na tento pátek se chystá osobní setkání Putina s Trumpem na Aljašce a Kyjev se obává, že oba vůdci by se mohli pokusit diktovat podmínky ukončení ruské války proti Ukrajině, trvající již 3,5 roku. Zástupci Kyjeva zatím na schůzku pozváni nebyli. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varuje, že jakékoli rozhodnutí bez účasti Ukrajiny bude řešením proti míru a že Ukrajinci nevydají svou zemi okupantům.
Rusko láká mladé lidi z Kyrgyzstánu i odjinud na studium techniky na prestižní škole v Tatarstánu. Jejich rodiče ovšem nevědí, že studenti polytechnické školy Alabuga také vyrábějí drony, které Rusko používá k útokům proti Ukrajině. Na svých internetových stránkách o tom píše Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Škola vznikla před několika lety ve zvláštní ekonomické zóně Alabuga ležící u města Jelabuga.
Server uvádí příklad ženy ze severního Kyrgyzstánu, která zvažovala, že na polytechnickou školu pošle 16letou dceru. „Myslela jsem, že jde o běžný vzdělávací program, ale když jsem se dozvěděla o vojenských vazbách (školy) a výrobě dronů, byla jsem šokovaná,“ říká tato žena označovaná jako Samira.
Ruské běsnění naplno odhalila několik týdnů obléhaná Buča nedaleko Kyjeva. Ruská armáda tady zmasakrovala nejméně 300 civilistů. Město opustili Rusové minulý týden, zřejmě v rámci avizované snahy Moskvy posílit ofenzivu na východě Ukrajiny. Na konci týdne pak začaly z místa přicházet snímky mrtvol ležících na ulicích, přičemž se zdálo, že jde o civilisty. Reportéři od té doby zdokumentovali desítky mrtvých, včetně dětí a lidí s rukama svázanýma za zády.
Koordinátor humanitární pomoci OSN Martin Griffiths řekl, že dosud bylo zabito 1430 civilistů, včetně 121 dětí. „Jsme si ovšem vědomi, že tyto údaje jsou silně podhodnocené,“ upozornil.
Tajemnice pro politické záležitosti OSN Rosemary DiCarlová uvedla, že OSN má věrohodné informace o tom, že „ruské síly v obydlených oblastech nejméně ve 24 případech použily (zakázané) kazetové pumy“. Dodala, že pokračuje vyšetřování obvinění, že tyto zbraně, které v sobě nesou desítky menších bomb a pokrývají velký prostor, použily i ukrajinské jednotky. Objevily se rovněž zprávy o „sexuálním násilí páchaném ruskými vojáky, včetně skupinového znásilnění a znásilňování v přítomnosti dětí“, řekla DiCarlová. Podle ní také existují tvrzení o sexuálním násilí páchaném příslušníky ukrajinské armády a jednotek civilní obrany.
Generální tajemník OSN Guterres upozornil, že krize na Ukrajině znamená další hrozbu pro rozvojový svět, kde žije více než 1,2 miliardy lidí mimořádně ohrožených prudkým růstem cen potravin, energie a hnojiv.
Moskva se navzdory množícím se důkazům o zabíjení civilistů snaží tvrdit, že její vojáci civilní populaci neubližují a že vše je zinscenováno Kyjevem a jeho spojenci. Ruští činitelé tuto interpretaci nepodpořili pádnými argumenty.
