Plačící Vlad (6) u hrobu mámy. Ira zemřela hladem a stresem, pohřbili ji na dvorku
Na Ukrajině denně přibývají nejméně desítky civilních obětí. Jednou z obětí ruského řádění je i Ira Tanyuková z předměstí Kyjeva. Rodina ji pohřbila na dvorku. Snímek, na kterém u hrobu své matky stojí šestiletý Vlad, obletěl svět. Podle údajů OSN zemřelo od začátku ruské invaze nejméně 1430 civilistů, skutečný počet ale bude mnohem vyšší.
Šestiletý Vlad Tanyuk stojí na dvoře domu na předměstí Kyjeva hned vedle hrobu své matky Iry. Podle blízkých zemřela hladem a stresem z války.
Podle OSN od začátku konfliktu své domovy na Ukrajině opustilo více než 11 milionů lidí, tedy asi čtvrtina jejích obyvatel. Čtyři miliony Ukrajinců odešly do jiných zemí. Lidé, kteří z nejrůznějších důvodů ve válkou zmítané zemi zůstávají, čelí na mnoha místech katastrofální humanitární situaci, města jsou odříznutá od dodávek energií i vody. Zdaleka přitom nejde jen o Mariupol.
Tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Rustem Umerov, který vedl ukrajinský tým na jednáních s Ruskem, je v Istanbulu, aby se pokusil odblokovat proces výměn zajatců s ruskou stranou. Umerov o tom podle ukrajinských médií informoval na sociálních sítích.
„Úkol od ukrajinského prezidenta (Volodymyra Zelenského) je jasný - Ukrajinci se musejí vrátit domů ze zajetí,“ napsal Umerov. Dodal, že bude jednat v Turecku a v jiných blízkovýchodních zemích. Některé z nich v minulosti výměny pomohly zprostředkovat.
Jedním z důsledků ruské války na Ukrajině je globální nedostatek výbušniny TNT. Ta je přitom klíčová pro řadu průmyslových odvětví, včetně těžby a stavebnictví. Několikanásobný nárůst ceny TNT může v USA zdražit ceny stavebních projektů, ale i energií a v důsledku také spotřebního zboží jako mobilní telefony, upozornil server stanice CNBC.
Poslední závod na výrobu TNT byl v USA uzavřen v polovině 80. let kvůli přísným environmentálním předpisům. Ruská válka na Ukrajině potom narušila globální dodavatelský řetězec. Země jako Rusko, ale i Čína již TNT na globální trh nedodávají. Cena výbušniny tak výrazně vzrostla z 0,50 USD na 20 USD za libru (zhruba 0,45 kg).
Ruské běsnění naplno odhalila několik týdnů obléhaná Buča nedaleko Kyjeva. Ruská armáda tady zmasakrovala nejméně 300 civilistů. Město opustili Rusové minulý týden, zřejmě v rámci avizované snahy Moskvy posílit ofenzivu na východě Ukrajiny. Na konci týdne pak začaly z místa přicházet snímky mrtvol ležících na ulicích, přičemž se zdálo, že jde o civilisty. Reportéři od té doby zdokumentovali desítky mrtvých, včetně dětí a lidí s rukama svázanýma za zády.
Koordinátor humanitární pomoci OSN Martin Griffiths řekl, že dosud bylo zabito 1430 civilistů, včetně 121 dětí. „Jsme si ovšem vědomi, že tyto údaje jsou silně podhodnocené,“ upozornil.
Tajemnice pro politické záležitosti OSN Rosemary DiCarlová uvedla, že OSN má věrohodné informace o tom, že „ruské síly v obydlených oblastech nejméně ve 24 případech použily (zakázané) kazetové pumy“. Dodala, že pokračuje vyšetřování obvinění, že tyto zbraně, které v sobě nesou desítky menších bomb a pokrývají velký prostor, použily i ukrajinské jednotky. Objevily se rovněž zprávy o „sexuálním násilí páchaném ruskými vojáky, včetně skupinového znásilnění a znásilňování v přítomnosti dětí“, řekla DiCarlová. Podle ní také existují tvrzení o sexuálním násilí páchaném příslušníky ukrajinské armády a jednotek civilní obrany.
Generální tajemník OSN Guterres upozornil, že krize na Ukrajině znamená další hrozbu pro rozvojový svět, kde žije více než 1,2 miliardy lidí mimořádně ohrožených prudkým růstem cen potravin, energie a hnojiv.
Moskva se navzdory množícím se důkazům o zabíjení civilistů snaží tvrdit, že její vojáci civilní populaci neubližují a že vše je zinscenováno Kyjevem a jeho spojenci. Ruští činitelé tuto interpretaci nepodpořili pádnými argumenty.
