Jedním z Putinových cílů je Luhansk, Rusové podle gubernátora oblast stále ostřelují
Situace v Luhanské oblasti na východě Ukrajiny je složitá, Rusko v regionu dál těžce bombarduje, uvedl dnes oblastní gubernátor Serhij Hajdaj. Generální štáb ukrajinské armády v situační zprávě uvedl, že ruská armáda přeskupuje síly a soustředí své úsilí na přípravu útočné operace na východě Ukrajiny. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) se zřejmě schyluje k boji o Slovjansk, což podle něj bude další klíčovou bitvou války na Ukrajině.
„Ve směru na Slovjansk (v Doněcké oblasti) se nepřítel snaží obnovit útočné operace. Ve směru na Barvinkove zaznamenal částečný úspěch, postoupil o sedm kilometrů a ovládl vesnici Bražkivka,“ uvádí ukrajinské vojenské velení s odvoláním na obce v Charkovské oblasti, které se nacházejí blízko Doněcké oblasti. Rusové podle něj naopak neuspěli při útoku ve směru na nedalekou Sulyhivku, kde ukrajinské ozbrojené síly ruský postup odrazily.
Cíle Rusů v Doněcku a Luhansku:
Ruská armáda také pracuje na obnově mostu ve městě Izjum, které se nachází asi 50 kilometrů od Slovjansku, a jehož se Rusové zmocnili na začátku dubna. Cílem je zlepšit její schopnost pohybu v oblasti a překročení tamní řeky Severní Doněc, uvádí štáb.
„V Doněcké a Luhanské oblasti se ruští okupanti soustředí především na převzetí kontroly nad obcemi Popasna a Rubižne, získání plné kontroly nad Mariupolem a na přípravu útočných operací u osady Zolota Nyva,“ uvádí se ve zprávě ukrajinské armády.
Ta dále tvrdí, že ruské dělostřelectvo ostřelovalo pozice ukrajinské armády, ale i civilní infrastrukturu, v oblastech u obcí Borivske, Novoluhanske, Solodke, Marinka a Zolota Nyva. „Poblíž obcí Novotoškivske, Nyžne, Popasna, Kalynove, Stepne, Rubižne, Trojicke, Novobachmutivka a Novoselivka Druhá nepřítel podnikal útočné akce, neuspěl,“ uvádí mimo jiné dále generální štáb, podle něhož ruské invazní jednotky také podnikly masivní dělostřelecké a letecké ostřelování týdny obléhaného a těžce zkoušeného Mariupolu.
Ruské rakety zničily školu
Agentura Ukrinfom dopoledne informovala, že v ruské jednotky v noci na dnešek raketami zaútočily rovněž na Kramatorsk v Doněcké oblasti, přičemž prý zničily místní školu. Úplné informace o civilních obětech a škodách na infrastruktuře se v současné době zjišťují, píše agentura.
Ruský generál Denis Putilov, který býval náčelníkem obrněné techniky v jednom ze čtyř vojenských okruhů země, si má za přijímání úplatků při státních zakázkách odpykat 8,5 roku v trestanecké kolonii s přísným režimem. O rozsudku dnes informoval ruský Vyšetřovací výbor, který v Rusku sehrává roli federální kriminální ústředny. Putilova zatkli loni v září, pouhé tři měsíce poté, co jej ruský prezident Vladimir Putin povýšil na generála, poznamenal server The Moscow Times.
Putilov dostal v letech 2023 a 2024 úplatky ve výši deseti milionů rublů (asi 2,65 milionu Kč) od soukromého podnikatele za přimhouření očí při kontrolách, jak podnikatelova firma plní zakázky za 140 milionů rublů (asi 37 milionů Kč) na opravy a údržbu vojenské techniky v centrálním vojenském okruhu, zahrnujícím Povolží, Ural a část Sibiře. Ve výsledku dodavatel nesplnil podmínky kontraktu a stát utrpěl škodu, tvrdí vyšetřovatelé.
Amerikanista a rektor Ostravské univerzity Petr Kopecký neočekává od schůzky amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem zásadní průlom. Lze si ho podle něj těžko představit bez přímé účasti Ukrajiny a evropských zemí. Politolog Jakub Dopieralla z Univerzity Karlovy by za průlom považoval, pokud by se podařilo zorganizovat setkání Putina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Experti to dnes sdělili na dotaz ČTK. Putin a Trump se mají setkat v pátek na Aljašce.
Bez účasti Zelenského budou jakékoli závěry stěží akceptovatelné jak pro Ukrajinu, tak i pro Evropu, míní Kopecký. Trump se podle něj bude snažit dosáhnout zastavení bojů, nebude však schopen vyjednat spravedlivé a trvalé řešení konfliktu. „Oba prezidenti jistě vědí, že schůzku budou moci domácímu publiku prezentovat jako úspěch. Putin ukáže, že není izolovaný a počítá se s ním. Trump může vyložit jakýkoliv posun jako úspěch. Jeho voliči většinou neočekávají hodnotově orientovanou zahraniční politiku, ale ocení jakýkoliv krok vedoucí k umlknutí zbraní a úspoře ve státní kase,“ míní amerikanista.
Britský premiér Keir Starmer podporuje snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku na Ukrajině. Je ale podle něj nutné, aby se do dohody o konci bojů zapojil i Kyjev, uvedl dnes podle agentury Reuters jeho mluvčí.
Trump má v plánu setkat se tento pátek na Aljašce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, aby s ním jednal o ukončení války na Ukrajině. „Nikdy nebudeme věřit Vladimiru Putinovi. V rámci těchto jednání budeme podporovat Ukrajinu, prezidenta Trumpa a evropské státy,“ reagoval na nadcházející schůzku Trumpa s Putinem Starmerův mluvčí.
Gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj podle stanice CNN mezitím popsal složitou situaci v regionu také z humanitárního hlediska. „Do některých částí obcí Popasna a Rubižne v Luhanské oblasti se nemohou dostat ani záchranáři nebo lékaři záchranné služy. Ostřelování je velmi těžké, pokračují pouliční boje. V Rubižném jsou lidé pochovávaní na dvorcích,“ uvedl Hajdaj.
Později Hajdaj prohlásil, že ruské síly zasáhly v Rubižném nádrž s kyselinou dusičnou. Obyvatele vyzval, aby zůstali v krytech anebo doma a zavřeli okna i dveře. Vyzval je podle agentury Interfax-Ukrajina rovněž, aby si přichystali ochranné masky. Kyselina dusičná je silná žíravina, jejíž výpary silně leptají a dráždí oči, dýchací cesty a kůži a mohou způsobit vážné zdravotní komplikace.
Moskva minulý týden oznámila, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a také Černihivu na severu země, což se podle zpráv ukrajinské strany rovněž děje a ruské síly se postupně ze severu Ukrajiny stahují. Ruské ministerstvo obrany zároveň uvedlo, že se bude koncentrovat síly na Donbas na východě Ukrajiny. Tam se nachází Doněcká a Luhanská oblast, jejichž některé části ovládají Ruskem podporovaní separatisté, kteří tam už před lety vyhlásili samozvané republiky.
Podle ukrajinského generálního štábu je novým cílem Rusů získat plnou kontrolu nad územím obou oblastí, které Moskva těsně před invazí uznala za nezávislé státy.
Institut pro studium války se domnívá, že ruské jednotky zřejmě připravují ofenzívu proti Slovjansku ve snaze postoupit na východ, spojit se s dalšími silami v Donbasu a obklíčit ukrajinské obránce. „Jako minimální krok k tomu potřebují dobýt Slovjansk,“ je přesvědčen ISW. Pokud Rusové toto město nezískají, je nepravděpodobné, že by jejich útoky v Donbasu samostatně prolomily ukrajinskou obranu a ruské tažení s cílem dobýt celou Luhanskou a Doněckou oblast pravděpodobně selže, domnívá se institut.
„Úsilí ruských sil postupujících z Izjumu o získání Slovjansku se pravděpodobně ukáže jako další klíčová bitva války na Ukrajině,“ tvrdí Institut pro studium války. Slovjansk, který se v ruštině píše Slavjansk, obsadili v roce 2014 na čas proruští separatisté, které však posléze ukrajinské síly z města vytlačily.
