U Kyjeva zemřel kameraman americké televize, zasáhli ho Rusové. Jeho kolega přišel o kus nohy
Válka na Ukrajině si vyžádala život dalšího amerického novináře. Televize Fox News dnes v interním prohlášení informovala zaměstnance o smrti dlouholetého kameramana Pierrea Zakrzewského, který se v pondělí ocitl pod palbou severozápadně od Kyjeva společně s reportérem Benjaminem Hallem. Ten podle komuniké šéfky stanice Suzanne Scottové zůstává hospitalizován. Ukrajinské ministerstvo obrany uvedlo, že při útoku zemřela i místní producentka Oleksandra Kuršynová. Hall přišel o kus nohy.
Okolnosti smrti kameramana Zakrzewského nejsou příliš jasné, kromě toho, že se tak stalo, když s Hallem autem projížděli obcí Horenka poblíž letiště Hostomel. V posledních dnech se ovšem množila tvrzení o střelbě ruských vojáků na zástupce médií nebo civilní obyvatelstvo. Pod palbou se na začátku měsíce ocitl i tým českého webu Voxpot v čele s jeho šéfredaktorem Vojtěchem Boháčem.
The truth is the target. Russian troops fired at Fox News camera crew near Kyiv. Cameraman Pierre Zakrevsky and producer Oleksandra Kurshynova were killed. Journalist Benjamin Hall survived, but lost part of his leg. #RussianWarCrimesinUkraine
— Defence of Ukraine (@DefenceU) March 15, 2022
O víkendu na Ukrajině přišel o život americký filmař Brent Renaud. Podle ukrajinských úřadů jej zabila ruská palba. Zranění při stejném incidentu ve městě Irpiň utrpěl jeho kolega Juan Arredondo. Horenka, kde byl podle Scottové zabit kameraman Zakrzewski, leží nedaleko Irpině. Oblast severozápadně od centra Kyjeva je už několik dní dějištěm bojů mezi ruskými a ukrajinskými silami.
BREAKING: Fox News cameraman Pierre Zakrzewski dies after team's vehicle was hit near Kyiv
— BNO News (@BNONews) March 15, 2022
Zakrzewski ve Fox News pracoval řadu let a pomáhal v americké televizi pokrývat i války v Iráku, Afghánistánu a Sýrii. „On byl naprostý poklad,“ napsal na twitteru moderátor Fox News John Roberts. Poklonu zabitému novináři složila i reportérka CNN Clarissa Wardová, která je v těchto dnech také na Ukrajině. „Mimořádná povaha a ohromný talent a jeden z nejmilejších, nejzdvořilejších kolegů na cestách. Naprosto srdcervoucí,“ napsala.
Ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denisovová ještě před zprávou o smrti Zakrzewského sdělila, že Rusko za necelé tři týdny války proti Ukrajině zabilo již tři novináře a zranilo více než tři desítky žurnalistů. Kromě Renauda jmenovala reportéra Viktora Dudara a kameramana Jevhena Sakuna.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od nedělního rána.
Ani vyšší výdaje na obranu nemusejí kvůli výraznému nárůstu cen armádního vybavení a munice vést k zajištění větší bezpečnosti, upozornil dnes v Oslu předseda aliančního vojenského výboru Rob Bauer. Šéf aliančního výboru zároveň vyzval ke spolupráci veřejného a soukromého sektoru, která by vedla ke zvýšení armádní produkce.
„Ceny vybavení a munice vystřelily nahoru. Nyní platíme stále víc a dostáváme úplně to stejné,“ řekl Bauer. „Nemůžeme si tedy být jistí, že zvýšené výdaje na obranu opravdu vedou k větší bezpečnosti,“ varoval. Poptávka po zbraních se strany zemí NATO narostla v době, kdy spojenci poskytují armádní pomoc Ukrajině, která se brání ruské agresi, a zároveň se snaží zaplnit své arzenály, podotkla agentura Reuters.
Stavy ruských jednotek v polárních končinách u Norska klesly na pětinu a méně počtu vojáků, které měly před rozpoutáním války Ruska proti Ukrajině, uvedl dnes velitel norských ozbrojených sil podle agentury Reuters. Takové oslabení ruských sil podle norského generála svědčí o tom, že ruský prezident Vladimir Putin si velmi dobře uvědomuje, že Severoatlantická aliance nijak Rusko neohrožuje.
Norsko, které je členem NATO, má hranici s Ruskem o délce necelých 200 kilometrů. Skandinávská země tak sousedí s poloostrovem Kola, kde se nachází řada ruských jaderných zbraní a také Severní flotila s jadernými ponorkami, podotkl Reuters.
Generál Eirik Kristoffersen dnes po schůzce se svými protějšky z členských zemí NATO v Oslu řekl, že Putin „velmi dobře“ ví, že NATO nijak neohrožuje Rusko. „Na naší hranici s Ruskem zbývá možná 20 procent nebo ještě méně (ruských) sil, než tomu bývalo před 24. únorem 2022,“ řekl na tiskové konferenci s připomínkou data, kdy Putin vydal rozkaz k agresi vůči sousední zemi. „Pokud by (Putin) věřil, že ohrožujeme Rusko, nemohl by přesunout své vojáky na Ukrajinu, aby tam vedl válku,“ dodal Kristoffersen.