U Kyjeva zemřel kameraman americké televize, zasáhli ho Rusové. Jeho kolega přišel o kus nohy

NATO by kvůli ruské hrozbě ve východní Evropě nemělo zapomínat ani na další rizika, například na rostoucí vliv Ruska v Africe. Shodli se na tom dnes na jednání v Madridu ministři obrany Španělska a Británie Margarita Roblesová a Ben Wallace. Roblesová podle deníku El País označila situaci v Africe za "velmi znepokojující" a upozornila mimo jiné na šíření džihádismu či sílící ruskou vojenskou přítomnost, ať už oficiální, či ve formě žoldnéřů, na tomto kontinentě.

Španělská ministryně obrany jednala se svým britským protějškem v souvislosti s nadcházejícím summitem NATO, který se koná koncem června v Madridu a na němž má aliance přijmout nový strategický koncept aliance na další léta. Španělsko v něm chce zakotvit širší geografický záměr a výrazné zaměření aliance na východ chce podle deníku El País kompenzovat soustředěním na rizika z jihu.

Roblesová uvedla, že i přes brutální válku v Evropě dokument z nadcházejícího summitu posílí spolupráci a obranu "na všechny světové strany". Britský ministr obrany varoval, že ruský prezident Vladimir Putin "korumpuje vlády v Africe" a může využít migrační vlnu jako zbraň, podobně jako to udělal loni spojenec Moskvy Bělorusko na hranicích s Polskem.

„Je to hlavně bitva dělostřelectva a obrněných vozidel, takže Ukrajina potřebuje maximální množství dělostřeleckých zbraní. Především těch s velkým dostřelem, aby mohli Ukrajinci Rusy přestřelit. Potřeba jsou také obrněná vozidla,“ uvedl pro iRozhlas.cz vojenský analytik Lukáš Visingr.

Rusové přitom nadále nejsou schopni přerušit dodávky zbraní na Ukrajinu. „Z čistě vojenského hlediska je to obrovská a nepochopitelná chyba. Rusové musejí vědět, co všechno na Ukrajinu proudí, a přesto s tím nic moc nedělají. Jejich pokusy zastavit dodávky zbraní ze Západu byly zatím dost slabé a výsledky minimální,“ dodal Visingr.

Na pozadí konfliktu na Ukrajině a obav před Ruskem probíhají dál vyjednávání o možném přistoupení Finska a Švédska k NATO. Severské země poslaly vládní vyjednavače do turecké Ankary. Turecko podle deníku Hürriyet dnes opět vyzvalo obě severské země, aby mu daly konkrétní záruky, že budou bojovat proti terorismu, zejména proti kurdským separatistům z PKK a syrským kurdským jednotkám YPG.

"Velmi jasně jsme uvedli, že pokud v jistém časovém obzoru nevyvolají turecké bezpečnostní obavy konkrétní kroky, tak proces (rozšíření NATO) nepostoupí," uvedl mluvčí tureckého prezidenta Erdogana Ibrahim Kalin. Podle něj zástupci skandinávských zemí projevili "pozitivní přístup" k tureckému požadavku na zrušení omezení vývozu zbraní do Turecka.

Švédsko a Finsko formálně požádaly o vstup do NATO 18. května v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Embargo obě severské země přijaly však už v roce 2019 kvůli turecké intervenci na severu Sýrie, kde se Ankara snaží omezit vliv Kurdů u svých hranic. Restrikce na export zbraní přijaly i další země NATO, které je ale posléze zrušily. Jednání podle Kalina budou pokračovat, až Ankara dostane odpovědi ze Stockholmu a Helsinek na své požadavky. Podrobnosti čtěte ZDE