Námluvy Finů a Švédů s NATO: Do Turecka poslali své vyjednavače, mluvčí Erdogana varoval seveřany

Finsko a Švédsko v minulých dnech prohlásily, že je ruská invaze na Ukrajinu z 24. února přiměla oficiálně požádat o členství v Severoatlantické alianci. Zásadním způsobem tak změnili svou několik desetiletí trvající politiku vojenské neangažovanosti.

Summit NATO, o kterém španělský premiér Sánchez hovořil, se bude konat 28. až 30. června v Madridu.

Připojení této dvojice severských zemí k NATO, které by jinak mělo být z politického i vojenského hlediska bezproblémové, ale odmítá Turecko. Ankara svůj postoj zdůvodňuje tím, že země podporují organizace, které Turecko pokládá za teroristické.

Slova o „feministické politice“ i teroristech: Jak Turci kazí námluvy Finů a Švédů s NATO

Švédská premiérka Magdalena Anderssonová dnes podle agentury AP označila jednání delegace své a finské vlády s tureckou stranou za konstruktivní dialog a uvedla, že se snaží vyřešit „problémy a nedorozumění“ ve vztahu s Ankarou.

Turecko podle deníku Hürriyet dnes opět vyzvalo obě severské země, aby mu daly konkrétní záruky, že budou bojovat proti terorismu, zejména proti kurdským separatistům z PKK a syrským kurdským jednotkám YPG. Právě to je hlavní z několika podmínek, které si Ankara klade pro schválení vstupu Švédska a Finska do NATO.

Další je mimo jiné zrušení omezení vývozu zbraní do Turecka, které obě severoevropské země přijaly v roce 2019 kvůli turecké intervenci na severu Sýrie, kde se Ankara snaží omezit vliv Kurdů u svých hranic. Restrikce na export zbraní přijaly i další země NATO, které je ale posléze zrušily.

Mluvčí Erdogana varoval seveřany

„Velmi jasně jsme uvedli, že pokud v jistém časovém obzoru nevyvolají turecké bezpečnostní obavy konkrétní kroky, tak proces (rozšíření NATO) nepostoupí,“ uvedl mluvčí tureckého prezidenta Erdogana Ibrahim Kalin.

Podle něj zástupci skandinávských zemí projevili „pozitivní přístup“ k tureckému požadavku na zrušení omezení vývozu zbraní do Turecka. Embargo obě severoevropské země přijaly v roce 2019 kvůli turecké intervenci na severu Sýrie, kde se Ankara snaží omezit vliv Kurdů u svých hranic. Restrikce na export zbraní přijaly i další země NATO, které je ale posléze zrušily. Jednání podle Kalina budou pokračovat, až Ankara dostane odpovědi ze Stockholmu a Helsinek na své požadavky.

PKK, která od 80. let vede na jihovýchodě Turecka ozbrojený boj za autonomii Kurdů, považují za teroristickou i EU či USA. Turecko ale žádá vydání tří desítek lidí, mezi nimiž jsou podle opozičních serverů i lidskoprávní aktivisté. Za teroristy označuje turecká vláda i své kritiky, které považuje za příznivce duchovního Fethullaha Gülena, obviňovaného Erdoganem ze snahy svrhnout jeho vládu. Teroristy jsou podle Ankary také členové milicí YPG, které přitom bojovaly s mezinárodní koalicí v čele s USA v Sýrii proti teroristické organizaci Islámský stát.

Jednání v Ankaře

Státní tajemník švédské vlády Oscar Stenström a náměstek finského ministerstva zahraničí Jukka Salovaara dnes jednali s Ankaře s mluvčím tureckého prezidenta a jeho zvláštním poradcem pro zahraniční politiku Ibrahimem Kalinem.

Švédsko a Finsko formálně požádaly o vstup do NATO 18. května v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, která trvá od 24. února. Jejich přijetí musí schválit všechny členské země, Turecko to ale odmítá, pokud Stockholm a Helsinky nesplní jeho požadavky.

Podle některých analytiků ale Erdogan tímto hlavně vydírá Spojené státy, aby mu umožnily nákup stíhaček, jež mu USA odmítlo po tureckém nákupu ruského systému protiletadlové obrany v roce 2019. Někteří míní, že Erdogan se takto snaží také získat politické body na domácí scéně před prezidentskými volbami, jež se konají v Turecku příští rok.