Podporujete teroristy, ale... Dveře do NATO vám nezavíráme, vzkázali Turci Finům a Švédům
Turecko nezavírá dveře Švédsku a Finsku, pokud jde o jejich členství v NATO. Chce ale se severskými státy jednat a chce, aby zasáhly proti tomu, co Ankara označuje za teroristické aktivity, zejména ve Stockholmu. Agentuře Reuters to dnes řekl mluvčí tureckého prezidenta Ibrahim Kalin. Prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek uvedl, že vstupu Finska a Švédska do NATO není nakloněn. Obě země podle něj hostí organizace, jež usilují o vznik samostatného Kurdistánu.
„Nezavíráme dveře. Chceme jen, aby se o tomto tématu mluvilo vzhledem k tomu, že jde o záležitost národní bezpečnosti Turecka,“ prohlásil Kalin, který je zároveň Erdoganovým zahraničněpolitickým poradcem.
Turecký prezident svým pátečním prohlášením členské státy NATO překvapil, poznamenala agentura Reuters. Negativní stanovisko Ankary může vstup obou států do aliance zablokovat. Švédsko a Finsko o vstupu do NATO uvažují kvůli ruské agresi vůči Ukrajině
Rusko neustoupilo v klíčových otázkách návrhu dohody o Ukrajině, vítá nicméně úsilí Spojených států o mírové řešení konfliktu, uvedl dnes podle agentury Reuters náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Dodal, že Moskva je ohledně diplomatických snah o ukončení konfliktu také v úzkém kontaktu s Čínou.
Proces, v němž je francouzský politolog Laurent Vinatier v Rusku obviněn ze špionáže, začne pravděpodobně 28. února, informovala dnes agentura AFP s odkazem na právníka rodiny Vinatierových. Devětačtyřicetiletý Francouz je v Rusku vězněn od června 2024 a v říjnu téhož roku tam byl už odsouzen ke třem letům vězení. Za špionáž mu má hrozit až 20 let vězení.
Rusové v srpnu letošního roku zajali českého občana, který dobrovolně bojoval na Ukrajině. Informaci získali novináři z projektu Linie, kteří ji zveřejnili ve spolupráci s webem Seznam Zprávy. České ministerstvo zahraničí ČTK potvrdilo, že se případem zabývá. Zajatého jednadvacetiletého Hoanga Trana, který má české i vietnamské občanství, čeká podle ruských zdrojů soud v Luhanské lidové republice, což je mezinárodně neuznaný separatistický útvar na východě Ukrajiny. Hrozí mu trest od sedmi do 15 let vězení.
Novináře na situaci Trana upozornila jeho blízká známá, které se počátkem srpna přestal ozývat. Poté narazila na internetovém serveru Reddit a Youtube na videa, kde ho poznala. Tran na nich měl popálený obličej a obvázané zápěstí, o které měl přijít poté, co ruské síly prolomily jejich pozici.
„V minulosti se Rusové snažili co nejvíce zviditelnit své kruté zacházení vůči ukrajinským vojákům, včetně zveřejňování poprav a dalších forem válečných zločinů a nelidského chování,“ řekl ČTK analytik Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky. Dodal, že Rusko využívá tímto způsobem informační prostor s cílem demoralizovat a popohnat k dezerci vojáky na ukrajinské straně.
Jak uvedl Ibrahim Kalin, Kurdská strana pracujících (PKK), kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci, získává v Evropě finanční prostředky a další stoupence a svou činnost může „díky otevřenosti“ nejvíce rozvíjet právě ve Švédsku. PKK je na seznamu teroristických organizací také v USA a v Evropské unii.
„Co je potřeba udělat, je jasné: nesmí umožnit, aby v těchto zemích působily pobočky PKK, aby tam organizace i její členové byli nadále aktivní,“ uvedl Erdoganův mluvčí. „Členství v NATO je vždycky proces. Uvidíme, jak se věci vyvinou. Chtěli jsme jen na tento bod upozornit všechny spojence a rovněž švédské úřady,“ dodal.
Finové v dohodu věří
Finsko přitom nežádá o ruský souhlas ke vstupu do NATO, uvedl dnes po příjezdu na neformální jednání ministrů zahraničí NATO šéf finské diplomacie Pekka Haavisto. Řekl také, že je přesvědčen, že Turecko nakonec finské členství v alianci podpoří.
„Boj proti terorismu je pro nás velmi důležitý,“ řekl Haavisto na dotaz k tureckým výhradám. Poznamenal, že Finsko se v řadě organizací podílí na potírání terorismu. Haavisto také řekl, že v pátek si telefonoval se svým tureckým kolegou Mevlütem Çavusogluem a že dnes budou v jednání pokračovat.
„Jsem si jistý, že najdeme řešení,“ řekl Haavisto. Uvedl nicméně, že shoda se nemusí najít během jednoho večera a že nějaké výhrady proti finskému členství mohou mít i další alianční státy. „Máme 30 členských států NATO, je to náročný proces, vstup schvalují parlamenty,“ uvedl o možných komplikacích. „Věříme ale, že ten proces bude pro nás úspěšný,“ uvedl.
Haavisto uvedl, že finský prezident Sauli Niinistö v telefonickém rozhovoru řekl ruskému protějšku Vladimiru Putinovi o plánech Finska vstoupit do NATO. „Rusko o povolení nežádáme, věříme ale, že je důležité se sousedy komunikovat,“ řekl finský ministr zahraničí.
Niinistö se společně s finskou premiérkou Sannou Marinovou vyslovili pro vstup země do NATO, neboť ruská invaze na Ukrajinu otřásla mírovým uspořádáním Evropy. Vedení Finské sociálnědemokratické strany premiérky Marinové se dnes jasnou většinou vyslovilo pro podání žádosti Finska o vstup do NATO.
Také rozhodnutí sousedního Švédska ohledně členství v NATO a odstoupení od neutrality se očekává v příštích dnech. Zásadní schůze rovněž vládnoucích švédských sociálních demokratů se uskuteční v neděli.
