Podporujete teroristy, ale... Dveře do NATO vám nezavíráme, vzkázali Turci Finům a Švédům
Turecko nezavírá dveře Švédsku a Finsku, pokud jde o jejich členství v NATO. Chce ale se severskými státy jednat a chce, aby zasáhly proti tomu, co Ankara označuje za teroristické aktivity, zejména ve Stockholmu. Agentuře Reuters to dnes řekl mluvčí tureckého prezidenta Ibrahim Kalin. Prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek uvedl, že vstupu Finska a Švédska do NATO není nakloněn. Obě země podle něj hostí organizace, jež usilují o vznik samostatného Kurdistánu.
„Nezavíráme dveře. Chceme jen, aby se o tomto tématu mluvilo vzhledem k tomu, že jde o záležitost národní bezpečnosti Turecka,“ prohlásil Kalin, který je zároveň Erdoganovým zahraničněpolitickým poradcem.
Turecký prezident svým pátečním prohlášením členské státy NATO překvapil, poznamenala agentura Reuters. Negativní stanovisko Ankary může vstup obou států do aliance zablokovat. Švédsko a Finsko o vstupu do NATO uvažují kvůli ruské agresi vůči Ukrajině
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Ukrajinští vyjednávači budou koncem tohoto týdne jednat s Američany o míru a bezpečnostních zárukách, uvedl dnes večer na sociální síti Telegram ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Tato jednání budou podle prezidenta navazovat na nedělní rozhovory v Ženevě, kde představitelé USA, Ukrajiny a evropských zemí jednali o úpravách amerického osmadvacetibodového návrhu ohledně ukončení rusko-ukrajinské války. Ten připravily USA po konzultacích s Rusy a řada odborníků i zemí jej vnímala jako proruský.
„Nyní je stejně důležitá naše obrana, náš odpor na frontě jako společná práce s partnery ve prospěch lepších diplomatických pozic,“ napsal Zelenskyj. Ukrajinský tým bude s americkými zástupci koncem tohoto týdne pokračovat na sbližování stanovisek do podoby, která má vést k dosažení míru a bezpečnostních záruk, dodal.
Dosavadní výdaje českého státu na pomoc Ukrajině od začátku ruské vojenské invaze za všechna ministerstva i orgány státní správy činí celkově 91,3 miliardy korun, řekl po dnešním zasedání vlády novinářům premiér v demisi Petr Fiala (ODS). Příjmy státu tyto výdaje převyšují o 12,7 miliardy korun, protože příjmy ze sociálního a zdravotního pojištění či daní tvoří 79 miliard a kompenzace za vojenskou pomoc 25 miliard, řekl Fiala.
„Český stát na pomoci Ukrajině určitě neprodělává, je tomu přesně naopak. To samozřejmě není na celé věci to nejpodstatnější. Nesmíme pomíjet aspekt spravedlnosti a spravedlivého boje Ukrajinců, bezpečnostní hlediska a všechno další, ale čísla hovoří úplně jasně,“ řekl novinářům Fiala. Poděkoval všem, kdo se na pomoci Ukrajině od počátku ruské vojenské agrese v roce 2022 podíleli.
Jak uvedl Ibrahim Kalin, Kurdská strana pracujících (PKK), kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci, získává v Evropě finanční prostředky a další stoupence a svou činnost může „díky otevřenosti“ nejvíce rozvíjet právě ve Švédsku. PKK je na seznamu teroristických organizací také v USA a v Evropské unii.
„Co je potřeba udělat, je jasné: nesmí umožnit, aby v těchto zemích působily pobočky PKK, aby tam organizace i její členové byli nadále aktivní,“ uvedl Erdoganův mluvčí. „Členství v NATO je vždycky proces. Uvidíme, jak se věci vyvinou. Chtěli jsme jen na tento bod upozornit všechny spojence a rovněž švédské úřady,“ dodal.
Finové v dohodu věří
Finsko přitom nežádá o ruský souhlas ke vstupu do NATO, uvedl dnes po příjezdu na neformální jednání ministrů zahraničí NATO šéf finské diplomacie Pekka Haavisto. Řekl také, že je přesvědčen, že Turecko nakonec finské členství v alianci podpoří.
„Boj proti terorismu je pro nás velmi důležitý,“ řekl Haavisto na dotaz k tureckým výhradám. Poznamenal, že Finsko se v řadě organizací podílí na potírání terorismu. Haavisto také řekl, že v pátek si telefonoval se svým tureckým kolegou Mevlütem Çavusogluem a že dnes budou v jednání pokračovat.
„Jsem si jistý, že najdeme řešení,“ řekl Haavisto. Uvedl nicméně, že shoda se nemusí najít během jednoho večera a že nějaké výhrady proti finskému členství mohou mít i další alianční státy. „Máme 30 členských států NATO, je to náročný proces, vstup schvalují parlamenty,“ uvedl o možných komplikacích. „Věříme ale, že ten proces bude pro nás úspěšný,“ uvedl.
Haavisto uvedl, že finský prezident Sauli Niinistö v telefonickém rozhovoru řekl ruskému protějšku Vladimiru Putinovi o plánech Finska vstoupit do NATO. „Rusko o povolení nežádáme, věříme ale, že je důležité se sousedy komunikovat,“ řekl finský ministr zahraničí.
Niinistö se společně s finskou premiérkou Sannou Marinovou vyslovili pro vstup země do NATO, neboť ruská invaze na Ukrajinu otřásla mírovým uspořádáním Evropy. Vedení Finské sociálnědemokratické strany premiérky Marinové se dnes jasnou většinou vyslovilo pro podání žádosti Finska o vstup do NATO.
Také rozhodnutí sousedního Švédska ohledně členství v NATO a odstoupení od neutrality se očekává v příštích dnech. Zásadní schůze rovněž vládnoucích švédských sociálních demokratů se uskuteční v neděli.
