Embargo na ruskou ropu: Orbán drží EU v šachu, kvůli sankcím dělá drahoty a těží další peníze
Embargo na ropu a ropné produkty z Ruska mají velice citelně zasáhnout celou Ruskou federaci. Přeci jenom řada států je na tomto černém zlatu závislá a platí vysoké částky za spotřebu - tím se ale v podstatě financuje válka na Ukrajině. S embargem po schválení výjimky souhlasí nakonec i Česko a Slovensko, stále je zde ale jeden hráč, který opětovně dělá problémy - Maďarsko. Podle oslovené expertky nyní premiér Viktor Orbán drží EU svým nesouhlasem v šachu. Bez jeho svolení totiž balíček nemůže projít, a pokud by sankce přijímaly státy nezávisle na sobě, ukázala by se nejednotnost, což by Unii výrazně poškodilo. Co tedy Orbán požaduje? A jaký je recept na schválení embarga?
Šestý sankční balíček proti Rusku obsahuje několik věcí. Po jeho přijetí by měly být z bankovního systému SWIFT odstřihnuty dvě velké ruské banky, dále by se sankcí dočkalo 58 Rusů, včetně těch, kteří se podíleli na válečných zločinech v Buči a při obléhání Mariupolu a největší položkou je utnutí toku ropy a dalších ropných produktů z Ruska.
Právě poslední položka je nejvíce problematická a také nejhůře uskutečnitelná. Aby se povedlo tento cíl naplnit, bude to pro některé státy znamenat roky příprav a odliv vysokých částek peněz. Vizí Evropské unie je aplikovat embargo do konce roku, pro Česko, Maďarsko a Slovensko už v dokumentu přistála výjimka - tok produktů musí ustat do konce roku 2024, přičemž pro Česko do poloviny téhož roku.
A zatímco my a naši východní sousedé na tuto dohodu kývají, Maďarsko je stále nespokojené a embargo blokuje. K jeho přijetí je totiž zapotřebí jednotný souhlas.
Kompenzace pro Maďarsko? Diplomaté začínají zuřit
Staronový premiér Maďarska Viktor Orbán, který si udržel vedení země letos v dubnu, se od začátku ruské invaze drží na první pohled v neutrální pozici. Ačkoliv odsoudil Putinovu agresi, k sankcím se staví spíše odmítavě a stejně tak k pomoci, která proudí na Ukrajině - především v podobě zbraní. K embargu k ropě má pak také jasný postoj a staví se k němu otevřeně odmítavě. V posledních dnech tak probíhají intenzivní jednání, ale ať Brusel dělá, co zmůže, dohoda na stole stále není. To ve středu potvrdil i maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.
Maďarsko je podobně jako Česko na ruské ropě a dalších produktech závislé. Oproti nám, kdy je podíl ruské ropy na 50 %, je Maďarsko závislé na 75 - 100 %, jak například ukazuje i grafické znázornění na České televizi. To je jeden z argumentů Maďarska, proč dohodu nepřijmout - podle Orbána by se tím tamní ekonomika zdecimovala.
Jak ale zmiňuje místopředseda představenstva MERO (Mezinárodní ropovody) Zdeněk Dundr pro Blesk Zprávy, na rozdíl od Česka, které musí více řešit i infrastrukturu dovozu ropy, Maďarsko musí řešit primárně přechod rafinérií na jiný typ. „Oni tu cestu mají, my musíme řešit i tu cestu,“ podotknul po konferenci Bezpečnost v energetice, která proběhla na půdě Sněmovny.
„Jsou státy, které jsou na tom hůře, ale takové problémy nedělají. Tady jde o to, že Orbán se snaží od EU dostat co nejvíce může,“ komentuje handrkování EU Budapeští pro Blesk Zprávy Pavlína Janebová z Asociace pro mezinárodní otázky. Maďarsko totiž požaduje stále více výjimek, ale i peněz. A to se začíná protivit i vysokým diplomatům z Bruselu, jak zmiňuje server Politico EU.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Vůdce nejsilnější polské opoziční strany, bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczyński navrhl přestěhovat ruské velvyslanectví z nynějšího sídla v blízkosti úřadu polské vlády a paláce Belweder, který obývá nový polský prezident Karol Nawrocki. Kaczyński chce podle médií prosadit, aby usnesení v tomto duchu přijali polští poslanci, ale současně připustil, že rozhodnutí v této věci může učinit pouze vláda.
„Jedině vláda může změnit místo, na kterém bude ruské velvyslanectví ve Varšavě. Nyní je to velmi mimořádné místo. Jde o část někdejší zahrady ministerstva obrany, které je také nedaleko od premiérovy kanceláře a reprezentační budovy prezidentského úřadu, Belwederu. Zkrátka, je to mimořádné místo,“ uvedl Kaczyňski podle listu Rzeczpospolita.
Zástupce šéfa ruské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak podal demisi, uvedl dnes ruský server RBK s odvoláním na své zdroje. O Kozakově odchodu píše s odvoláním na nejmenovaný zdroj také časopis Forbes, podle kterého byl Kozak připraven odstoupit už v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu.
Demise, dosud oficiálně nepotvrzená, následovala poté, co počátkem srpna americký list The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje označil Kozaka za jediného z blízkých spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, který dal najevo nesouhlas s válkou proti Ukrajině. Koncem srpna - už po publikaci článku NYT - Putin výnosem zrušil v prezidentské kanceláři dva odbory, které měl Kozak na starosti, uvedl server BBC News.
EU totiž pracuje na tom, jak embargo Maďarsku kompenzovat, experti ale vyzdvihávají to, že akorát roste napětí mezi státy a i jistý pocit nespravedlnosti. Maďarsko přitom stále přitvrzuje. Szijjártó dokonce mluvil o embargu na ropu přicházející po moři, než k té, která přichází ropovody ve vnitrozemí.
Orbánovo vydírání
Janebová začíná diskuze mezi EU a Budapeští přirovnávat k vydírání. „Je to otázka politických ambicí a v případě Viktora Orbána i dovedností, které on má. Bezpochyby je schopný politik, a to se ukazuje nejen teď, ale ukazovalo se to i v uplynulých 12 letech. Dělá si, co chce, a pořád mu přicházejí peníze a EU se možná tváří kriticky, ale zatím nebyla schopná na to reagovat. On vyhrál volby, má silný mandát a v aktuálním vyjednávaní je on tím, kdo má iniciativu a působí jako silný hráč, a když použiji ostřejší slovo, tak vydírá,“ konstatovala pro Blesk Zprávy.
Orbán se nejspíše snaží vytěžit z problematického sankčního balíčku co nejvíce. „Když dojde k tomu, že EU slíbí kompenzace, tak potom Maďarsko určitě ustoupí,“ dodává Janebová na dotaz, zdali by Maďarsko dohodu blokovalo i poté, co by EU přislíbila další pomoc a peníze. Jedním dechem ale dodává, že by už bylo zapotřebí si i „dupnout“.
Problémem nicméně je, že pokud by Maďarsko dohodu blokovalo, balíček by neprošel a jednalo by se o embargu bilaterálně. „To by mělo velice špatný efekt a dopad na image EU jako na jednotného aktéra. Byl by to důkaz nejednotnosti a byl by to špatný signál pro občana EU. Také by to byla voda na mlýn pro euroskeptiky a pro Rusko,“ podotýká Janebová. A to si nejspíše uvědomuje i Viktor Orbán.
„Je ale důležité říci a uvědomit si, že Orbán EU potřebuje. Přežití jeho režimu by bez dotací nebylo reálné a on si nemůže dovolit se izolovat. Nakonec nejspíše ustoupí, ale bude mít v ruce argumenty, že Maďarsko nenarušilo jednotu EU a že je konstruktivním hráčem,“ uzavírá expertka.
