Embargo na ruskou ropu: Orbán drží EU v šachu, kvůli sankcím dělá drahoty a těží další peníze
Embargo na ropu a ropné produkty z Ruska mají velice citelně zasáhnout celou Ruskou federaci. Přeci jenom řada států je na tomto černém zlatu závislá a platí vysoké částky za spotřebu - tím se ale v podstatě financuje válka na Ukrajině. S embargem po schválení výjimky souhlasí nakonec i Česko a Slovensko, stále je zde ale jeden hráč, který opětovně dělá problémy - Maďarsko. Podle oslovené expertky nyní premiér Viktor Orbán drží EU svým nesouhlasem v šachu. Bez jeho svolení totiž balíček nemůže projít, a pokud by sankce přijímaly státy nezávisle na sobě, ukázala by se nejednotnost, což by Unii výrazně poškodilo. Co tedy Orbán požaduje? A jaký je recept na schválení embarga?
Šestý sankční balíček proti Rusku obsahuje několik věcí. Po jeho přijetí by měly být z bankovního systému SWIFT odstřihnuty dvě velké ruské banky, dále by se sankcí dočkalo 58 Rusů, včetně těch, kteří se podíleli na válečných zločinech v Buči a při obléhání Mariupolu a největší položkou je utnutí toku ropy a dalších ropných produktů z Ruska.
Právě poslední položka je nejvíce problematická a také nejhůře uskutečnitelná. Aby se povedlo tento cíl naplnit, bude to pro některé státy znamenat roky příprav a odliv vysokých částek peněz. Vizí Evropské unie je aplikovat embargo do konce roku, pro Česko, Maďarsko a Slovensko už v dokumentu přistála výjimka - tok produktů musí ustat do konce roku 2024, přičemž pro Česko do poloviny téhož roku.
A zatímco my a naši východní sousedé na tuto dohodu kývají, Maďarsko je stále nespokojené a embargo blokuje. K jeho přijetí je totiž zapotřebí jednotný souhlas.
Kompenzace pro Maďarsko? Diplomaté začínají zuřit
Staronový premiér Maďarska Viktor Orbán, který si udržel vedení země letos v dubnu, se od začátku ruské invaze drží na první pohled v neutrální pozici. Ačkoliv odsoudil Putinovu agresi, k sankcím se staví spíše odmítavě a stejně tak k pomoci, která proudí na Ukrajině - především v podobě zbraní. K embargu k ropě má pak také jasný postoj a staví se k němu otevřeně odmítavě. V posledních dnech tak probíhají intenzivní jednání, ale ať Brusel dělá, co zmůže, dohoda na stole stále není. To ve středu potvrdil i maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.
Maďarsko je podobně jako Česko na ruské ropě a dalších produktech závislé. Oproti nám, kdy je podíl ruské ropy na 50 %, je Maďarsko závislé na 75 - 100 %, jak například ukazuje i grafické znázornění na České televizi. To je jeden z argumentů Maďarska, proč dohodu nepřijmout - podle Orbána by se tím tamní ekonomika zdecimovala.
Jak ale zmiňuje místopředseda představenstva MERO (Mezinárodní ropovody) Zdeněk Dundr pro Blesk Zprávy, na rozdíl od Česka, které musí více řešit i infrastrukturu dovozu ropy, Maďarsko musí řešit primárně přechod rafinérií na jiný typ. „Oni tu cestu mají, my musíme řešit i tu cestu,“ podotknul po konferenci Bezpečnost v energetice, která proběhla na půdě Sněmovny.
„Jsou státy, které jsou na tom hůře, ale takové problémy nedělají. Tady jde o to, že Orbán se snaží od EU dostat co nejvíce může,“ komentuje handrkování EU Budapeští pro Blesk Zprávy Pavlína Janebová z Asociace pro mezinárodní otázky. Maďarsko totiž požaduje stále více výjimek, ale i peněz. A to se začíná protivit i vysokým diplomatům z Bruselu, jak zmiňuje server Politico EU.
Macron a Zelenskyj dnes navštívili i štáb mnohonárodních sil v Paříži, které by mohly být rozmístěné v případě příměří na linii kontaktu. „Jsme připraveni,“ uvedl Macron. „Jsme odhodlání posílit naše sankce proti Rusku ve spolupráci se Spojenými státy,“ uvedl dále Macron s tím, že Rusko se rozhodlo pokračovat s válkou.
Dohoda mezi Francií a Ukrajinou o nákupu 100 bojových letounů Rafale uvádí, že pořízené zbraně by měly být nové výroby. Podle francouzských expertů dodávka tak vysokého počtu letadel potrvá nejméně několik let. Nákup si také vyžádá náročný výcvik pilotů. Otázky jsou otevřené také ohledně financování, zní v prvních reakcí analytiků. Macron v tomto smyslu zmínil financování ze zdrojů, které již nyní EU používá pro pomoc Ukrajině. Dnes podepsaná dohoda ještě není nákupní smlouva.
Vladimir Putin podepsal zákon o zpřísnění trestní odpovědnosti za sabotáže. Za trestné činy spjaté se sabotážemi bude možné soudit osoby starší 14 let. Za zapojení nezletilých do sabotážních akcí bude hrozit až doživotí, uvedla dnes ruská média. Prezidentovým podpisem zákon vstoupil v platnost.
Nově lze tresty za sabotáže v ruských zákonech přirovnat k trestům za terorismus: trestní odpovědnost od 14 let, vyloučení podmínečných trestů, nemožnost vynést trest pod dolní hranicí trestní sazby a podmínečné osvobození nejdříve po odpykání tří čtvrtin trestu, poznamenal server BBC News.
Podle ruských zákonů již bylo možné soudit čtrnáctileté za vraždu, únos, loupež, teroristický čin, účast v teroristické organizaci či za výcvik za účelem spáchání teroristickému činu. Přidáním sabotáže na tento seznam se podle vysvětlení k zákonu odstraňuje „mezera v zákonech“, napsal list Kommersant a dodal, že u všech trestných činů souvisejících se sabotážemi se ruší promlčecí lhůty.
Terčem výbuchu v Polsku se podle premiéra Tuska měl stát vlak z Varšavy do Demblinu. „Naštěstí nedošlo k tragédii, ale situace je velmi vážná,“ dodal. Trať se používá k přepravě zbraní pro Ukrajinu, která se čtvrtým rokem s pomocí Západu brání agresi Ruska. Tusk slíbil, že Polsko dopadne pachatele bez ohledu na to, kdo za útokem stál.
Ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz uvedl, že armáda hlídá 120 kilometrů této trati, která vede k ukrajinským hranicím a po které podle ministerstva infrastruktury denně projede 115 vlaků.
Deník Gazeta Wyborcza označil útok na trať Varšava-Lublin za „novou kvalitu v ruské diverzi proti Polsku“. Nebýt pozorného strojvedoucího, který si poškození kolejnice všiml, hrozila železniční katastrofa s množstvím obětí. Rusko podle komentátora překročilo další hranici a je na místě se ptát, zda Rusko proti Evropě vede jen hybridní válku.
EU totiž pracuje na tom, jak embargo Maďarsku kompenzovat, experti ale vyzdvihávají to, že akorát roste napětí mezi státy a i jistý pocit nespravedlnosti. Maďarsko přitom stále přitvrzuje. Szijjártó dokonce mluvil o embargu na ropu přicházející po moři, než k té, která přichází ropovody ve vnitrozemí.
Orbánovo vydírání
Janebová začíná diskuze mezi EU a Budapeští přirovnávat k vydírání. „Je to otázka politických ambicí a v případě Viktora Orbána i dovedností, které on má. Bezpochyby je schopný politik, a to se ukazuje nejen teď, ale ukazovalo se to i v uplynulých 12 letech. Dělá si, co chce, a pořád mu přicházejí peníze a EU se možná tváří kriticky, ale zatím nebyla schopná na to reagovat. On vyhrál volby, má silný mandát a v aktuálním vyjednávaní je on tím, kdo má iniciativu a působí jako silný hráč, a když použiji ostřejší slovo, tak vydírá,“ konstatovala pro Blesk Zprávy.
Orbán se nejspíše snaží vytěžit z problematického sankčního balíčku co nejvíce. „Když dojde k tomu, že EU slíbí kompenzace, tak potom Maďarsko určitě ustoupí,“ dodává Janebová na dotaz, zdali by Maďarsko dohodu blokovalo i poté, co by EU přislíbila další pomoc a peníze. Jedním dechem ale dodává, že by už bylo zapotřebí si i „dupnout“.
Problémem nicméně je, že pokud by Maďarsko dohodu blokovalo, balíček by neprošel a jednalo by se o embargu bilaterálně. „To by mělo velice špatný efekt a dopad na image EU jako na jednotného aktéra. Byl by to důkaz nejednotnosti a byl by to špatný signál pro občana EU. Také by to byla voda na mlýn pro euroskeptiky a pro Rusko,“ podotýká Janebová. A to si nejspíše uvědomuje i Viktor Orbán.
„Je ale důležité říci a uvědomit si, že Orbán EU potřebuje. Přežití jeho režimu by bez dotací nebylo reálné a on si nemůže dovolit se izolovat. Nakonec nejspíše ustoupí, ale bude mít v ruce argumenty, že Maďarsko nenarušilo jednotu EU a že je konstruktivním hráčem,“ uzavírá expertka.
