Trest Finům za námluvy s NATO? Rusové přerušují dodávky elektřiny. Biden naopak Finsko podpořil
Ruská energetická společnost Inter RAO od soboty 01:00 místního času (dnešní půlnoci SELČ) přestane dodávat do Finska elektřinu, uvedla podle Reuters finská rozvodná firma Fingrid. Dodala, že problémy s nedostatkem elektřiny kvůli tomuto kroku nehrozí, poněvadž objem elektřiny dodávané z Ruska tvoří asi deset procent finské spotřeby.
Důvodem pro pozastavení dodávek je oficiálně problém s platbami, citovala Fingrid vyjádření Inter RAO. „Hrozba nedostatku elektřiny ve Finsku není. Výpadky v dodávkách mohou být kompenzovány větším dovozem elektřiny ze Švédska a částečně také zvýšením domácí produkce,“ citovala agentura Reuters finskou rozvodnou společnost.
Fingrid upřesnila, že pouze zajišťuje transfer elektřiny z Ruska do Finska a že zaplatit za nakoupenou energii měla evropská burza Nord Pool, která tak ale od 6. května neučinila.
K přerušení dodávek elektřiny dochází v době, kdy dvě severské země - Finsko i Švédsko - dávají najevo zájem o vstup do NATO, což Rusové označují za hrozbu.
Hrozí přerušení dodávek plynu?
Ruský prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov dnes zároveň podle agentury TASS označil za novinářskou kachnu zprávu, že se Rusko chystá přerušit do Finska dodávky plynu.
Finský list Iltalehti podle agentury Reuters ve čtvrtek napsal, že mnozí finští politici byli varováni, že přerušení dovozu plynu hrozí.
Biden mluvil s lídry Finska a Švédska
To americký prezident Joe Biden dnes po telefonu hovořil s prezidentem Finska Saulim Niinistöm a premiérkou Švédska Magdalenou Anderssonovou. Podle vyjádření finské hlavy státu se mluvilo o obavách kolem ruské války na Ukrajině a dalších krocích spojených s potenciálním členstvím v NATO.
Vysoce postavená americká diplomatka Karen Donfriedová zároveň sdělila médiím, že Washington se snaží pochopit pozici Turecka, jehož prezident Recep Tayyip Erdogan se dnes vyslovil proti přijetí Švédska a Finska do aliance.
Při dnešním ruském raketovém útoku na ukrajinské město Samar zahynulo pět lidí a dalších 23 utrpělo zranění. Na síti Telegram to napsal šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak. Zpřesnil tak původní bilanci. Jeden z těžce zraněných v nemocnici zemřel, čímž počet mrtvých vzrostl na pět. Stav čtyř zraněných označil Lysak za vážný.
Zástupci členských států Evropské unie dnes na jednání v Bruselu potvrdili shodu na prodloužení platnosti stávajících sankcí proti Rusku o dalších šest měsíců. ČTK to potvrdily diplomatické zdroje. Nyní bude spuštěna takzvaná písemná procedura oficiálního konečného schválení, která by měla skončit v pondělí. Politické shody bylo dosaženo už při čtvrtečním jednání unijních prezidentů a premiérů.
Hospodářské sankce v jednotlivých balíčcích i sankce proti ruským a běloruským občanům se musejí prodlužovat každých šest měsíců a je potřeba souhlas všech členských států EU. Maďarsko toto prodloužení už v lednu blokovalo, nakonec ale Budapešť ustoupila, když od Evropské komise získala ujištění týkající se „budoucí energetické bezpečnosti Maďarska“. Sankce byly tehdy prodlouženy do 31. července.
Očekávalo se, že podobné to bude i nyní, vzhledem k vyjádřením premiérů Maďarska a Slovenska. Ti měli k veškerým omezujícím opatřením vůči Moskvě výhrady. Bez dohody by přestaly platit veškeré sektorové sankce v dosud schválených 17 sankčních balíčcích. Zároveň by to znamenalo uvolnění zmrazených ruských aktiv zadržovaných v Belgii.
Žháři v durynském Erfurtu zapálili šest nákladních vozů německé armády, vyšetřovatelé nevylučují ani ruskou stopu. Snímky nejprve nepoškozených a následně zničených aut a také video se začínajícím požárem zveřejnil na síti Telegram ruský blogerský kanál Posedlý válkou. Ten uvedl, že vozy byly určeny pro Ukrajinu, což dnes ale německá armáda popřela.
Incident se stal v sobotu večer na pozemku soukromé firmy, jež vozy opravuje. Příspěvek v ruštině pod fotografiemi a videem uvádí, že do Erfurtu se vozí k opravám různé vojenské vybavení. „Naši lidé rozhodli, že je to zbytečné a že ukrajinské ozbrojené síly takovéto vybavení nepotřebují. Tak to prostě spálili,“ uvádí ruský komentář.
Telefonát Bidena s Anderssonovou a Niinistöm trval něco málo přes půl hodiny, uvedl Bílý dům podle agentury AFP. Přišel den před cestou amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena do Evropy, při níž šéf diplomacie USA absolvuje jednání s ministry dalších členských zemí NATO.
Hluboké obavy i další kroky Finů
Finský prezident na twitteru napsal, že lídři při dnešním telefonátu „sdíleli hluboké obavy ohledně války Ruska na Ukrajině“. „Popsal jsem další kroky Finska směrem ke členství v NATO. Finsko si velmi váží veškeré podpory Spojených států,“ uvedl.
Niinistö se ve čtvrtek společně s finskou premiérkou Sannou Marinovou vyslovil pro bezodkladné podání žádosti o vstup do NATO. Tento krok se očekává do několika dní, zatímco ke stejnému rozhodnutí podle všeho směřuje i Švédsko. Obě země přehodnocují svou dosavadní neutralitu ve světle útoku Ruska na Ukrajinu a představitelé aliance ve čtvrtek finské oznámení vítali.
Dnes ovšem prezident Turecka, které je rovněž členem, uvedl, že není nakloněn přijetí Finska a Švédska. USA se nyní snaží pozici Ankary vyjasnit, řekla novinářům podle agentury Reuters diplomatka Donfriedová, která má na americkém ministerstvu zahraničí na starosti eurasijskou agendu. Otázku podle ní proberou ministři NATO při víkendovém jednání v Berlíně. Podle Donfriedové s Finskem a Švédskem všichni členové aliance navázali blízké vztahy.
To v připadě Finů nebude žádný problém. Je jen dobře, že Rusům ubydou další peníze.