7°C
Hrozba, nebo posila? Jak vstup Finska do NATO ovlivní bezpečnost Evropy
Dvě neutrální severské země jsou natolik znepokojeny ruskou invazí na Ukrajinu, že vážně zvažují vstup do Severoatlantické aliance. Pro krok se ve čtvrtek vyslovili i finský prezident a premiérka. Rusko je od toho zrazuje a vyhrožuje „vojensko-technickou“ reakcí. Bude tedy v případě rozšíření NATO o Švédsko a Finsko Evropa bezpečnější, nebo naopak? rozebírá BBC.
Organizace severoatlantické smlouvy byla založena nedlouho po druhé světové válce. Sídlí v Bruselu, má aktuálně 30 členů, dominuje jí vojenská a jaderná síla Spojených států.
Finsko a Švédsko jsou moderní demokratické země, jež splňují kritéria pro členství v NATO; v EU obě jsou od roku 1995. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg prohlásil, že by je uvítal s otevřenou náručí a že proces jejich přistoupení bude hladký.
I vysloužilý generálporučík Armády Spojených států Ben Hodges, který svého času velel všem americkým pozemním vojskům v Evropě, vidí potenciální rozšíření jako přínos: „Ohromná věc, velmi pozitivní vývoj. Jsou to velmi silné demokracie a obě jejich armády jsou hodně dobré, schopné a modernizované, s pozoruhodnými systémy mobilizace,“ cituje ho BBC.
Obě země už na NATO do jisté míry napojeny jsou; jejich jednotky se účastní společných cvičení a jsou i součástí britské iniciativy v rámci NATO zvané Joint Expeditionary Force – společné expediční síly z deseti zemí kolem Baltského a Severního moře a severního Atlantiku.
Rusko, přesněji řečeno Vladimir Putin, nevnímá NATO jako obranné spojenectví, právě naopak. Považuje ho za hrozbu pro bezpečnost Ruska. V mládí byl agentem KGB, působil ve Východním Německu – a tehdy Moskva ovládala celou východní Evropu, ve většině zemí měla svá vojska. S nevolí pak Putin sledoval rozšiřování NATO po konci studené války, rozpadu SSSR a Varšavské smlouvy, kdy se k demokratickému Západu přidaly země donedávna v sovětské sféře vlivu.
Jen 6 % dlouhých hranic Ruské federace připadá na země NATO, přesto se Kreml cítí obklíčený a v ohrožení. Než Putin poslal svá invazní vojska na Ukrajinu, požadoval překreslení bezpečnostní mapy Evropy. Jmenovitě stáhnout vojska NATO z východoevropských zemí a zastavit rozšiřování organizace.
Vpád na Ukrajinu teď může vést k opaku. Finsko a Švédsko po desetiletí opatrně pěstovaly neutralitu. Kulturně náleží k Západu, ale až donedávna se zdráhaly dráždit svého mocného souseda s ohromnou armádou a jaderným arzenálem. Ukrajina teď dala pádný důvod k přehodnocení – vlády i občané obou zemí zvažují, zda pro ně nebude bezpečnější pokrytí kolektivní obranou. Článek 5 Severoatlantické smlouvy vykládá útok na jednu zemi jako útok na všechny spojence.
Výrazně by to zlepšilo bezpečnost a stabilitu v Baltském moři, soudí Hodges. A politicky dá vstup severských zemí do aliance signál Kremlu, že je proti jeho počínání sjednocená prakticky celá Evropa.
8:48
Dnes
Bezpilotní letoun zasáhl sklad ropy v ruské Smolenské oblasti. Propukl velký požár.
8:06
Dnes
Rusko brzy ráno útočilo střelami S-300 na východoukrajinský Charkov. Poničeny byly čtyři obytné budovy a zraněni dva lidé, oznámil starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov na platformě Telegram. Ruské úřady zase hlásí ukrajinské dronové útoky na energetickou infrastrukturu.
Podle Terechova ruské střely zasáhly obytné domy v charkovském obvodě Ševčenkivskyj. Střepiny zranily dva lidi. Útok rovněž poničil plynové potrubí, takže obyvatelé Ševčenkivského přišli o dodávky plynu. Na místech útoků jsou pátrací a záchranné týmy.
6:59
Dnes
Daleko od zákopů, v nových centrech po celé Ukrajině, nabízejí civilní náboráři vyzbrojení informačními balíčky a notebooky vlasteneckým dobrovolníkům možnost zapojit se do války. Snahy Ukrajiny naverbovat dostatek mužů do boje proti Rusku narážejí na skepsi veřejnosti, a země se proto rozhodla zahájit ofenzivu pomocí lákavých nabídek, a rozšířit tím řady armády, píše agentura Reuters.
S umírněným náborem se mohou Ukrajinci setkat na serverech nabízejících práci či v informačních centrech, na billboardech a sociálních sítích. Nabízí jim v dobách války novinku: možnost volby. Kandidáti si mohou vybrat konkrétní jednotku a pozici, která bude odpovídat jejich dovednostem. Na výběr mají i dobu, po kterou budou sloužit.
V ulicích měst na Ukrajince z billboardů shlíží vojáci, kteří je vyzývají, aby se zapojili do obrany vlasti. Pro pohodlnost jsou slogany doplněny QR kódy. Na internetu, ve videokampani, 93. mechanizovaná brigáda své spoluobčany ujišťuje, že „to zvládne každý“. Záběry ukazují kuchaře či traktoristu, kteří jsou nasazeni na podobné pozice v armádě - na post polního kuchaře a řidiče tanku.
Ukrajinští vojenští odborníci si uvědomují, že v demokratické zemi může být prvek volby klíčem k nalákání lidí do armády, uvedla náměstkyně ministerstva obrany Natalija Kalmykovová. „Lidé, kteří mají teď bránit naší zemi, by si armádní kariéru nevybrali: jsou to civilisté,“ řekla náměstkyně. „A civilisté jsou zvyklí na možnost volby,“ dodala.
Z čistě vojenského hlediska by přidání dvou armád znamenalo přínos pro obranné kapacity aliance na severu Evropy, kde mají ruské síly mohutnou převahu. Švédští i finští vojáci jsou experti na arktický boj, intenzivně cvičí na přežití v mrazivých lesích. A Finové v tom mají i historickou praxi. V roce 1939 je napadli právě Rusové; přesile se v Zimní válce (1939-40) ubránili za cenu velkých lidských i územních ztrát, něco si pak vzali zpět v Pokračovací válce (1941-44). I kvůli historické zkušenosti Helsinki udržují silné vojenské kapacity. Podle BBC mají Finské obranné síly pro případ konfliktu 280 tisíc vojáků a 900 tisíc rezervistů.
Finsko zrovna pár dní před Putinovým vpádem na Ukrajinu dokončilo objednávku nejmodernějších amerických stíhaček – pořizuje 64 letounů F-35As. Začátkem dubna představili představitelé finské armády nový plán na koupi dronů za 350 milionů Kč. Švédsko loni zařadilo do výzbroje protiletadlové rakety Patriot, zmiňuje generál Hodges. A také nedávno posílilo svou obranu baltského ostrova Gotland, kam Rusko vystrkovalo růžky. V březnu zase Stockholm ohlásil navýšení letošního vojenského rozpočtu o 5,7 miliard Kč, uvedla BBC.
Přistoupením Finska hranice NATO-Rusko naroste o 1340 kilometrů – na dvojnásobek. Švédsko přímo hranici s Ruskem nemá, po moři to z ostrova Gotland do exklávy Kaliningradu je asi 350 km.
Může hrozit i riziko, že Putina rozšíření NATO a přiblížení k jeho území rozhněvá natolik, že se uchýlí k nějakému výpadu. Podle dubnového reportu finské vlády hrozí „zvýšené napětí na hranici mezi Finskem a Ruskem“; „posune to NATO blíž ke strategicky důležitým oblastem NATO“, uvědomují si Finové, že by to Moskvu znepokojilo.
„Větší bezpečnost evropskému kontinentu to nepřinese,“ prohlašoval důrazně mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Hrozby „vojensko-technických opatření“ západní odborníci chápou jako dvě možnosti. Jednak Rusko může posílit své západní hranice o dodatečné jednotky a rakety. A také jsou ve hře kybernetické útoky, Kreml může své hackery zaměřit na nové členy aliance. Pokud by snad z nějakého důvodu rozšíření organizace vnímal Putin jako existenční hrozbu pro Ruskou federaci, kdo ví, co dalšího ještě může podniknout.
Video Ruská vojenská technika u města Vyborg nedaleko hranic s Finskem.
Video se připravuje ...
Témata:
Související
