Hrozba, nebo posila? Jak vstup Finska do NATO ovlivní bezpečnost Evropy
Dvě neutrální severské země jsou natolik znepokojeny ruskou invazí na Ukrajinu, že vážně zvažují vstup do Severoatlantické aliance. Pro krok se ve čtvrtek vyslovili i finský prezident a premiérka. Rusko je od toho zrazuje a vyhrožuje „vojensko-technickou“ reakcí. Bude tedy v případě rozšíření NATO o Švédsko a Finsko Evropa bezpečnější, nebo naopak? rozebírá BBC.
Organizace severoatlantické smlouvy byla založena nedlouho po druhé světové válce. Sídlí v Bruselu, má aktuálně 30 členů, dominuje jí vojenská a jaderná síla Spojených států.
Finsko a Švédsko jsou moderní demokratické země, jež splňují kritéria pro členství v NATO; v EU obě jsou od roku 1995. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg prohlásil, že by je uvítal s otevřenou náručí a že proces jejich přistoupení bude hladký.
I vysloužilý generálporučík Armády Spojených států Ben Hodges, který svého času velel všem americkým pozemním vojskům v Evropě, vidí potenciální rozšíření jako přínos: „Ohromná věc, velmi pozitivní vývoj. Jsou to velmi silné demokracie a obě jejich armády jsou hodně dobré, schopné a modernizované, s pozoruhodnými systémy mobilizace,“ cituje ho BBC.
Obě země už na NATO do jisté míry napojeny jsou; jejich jednotky se účastní společných cvičení a jsou i součástí britské iniciativy v rámci NATO zvané Joint Expeditionary Force – společné expediční síly z deseti zemí kolem Baltského a Severního moře a severního Atlantiku.
Rusko, přesněji řečeno Vladimir Putin, nevnímá NATO jako obranné spojenectví, právě naopak. Považuje ho za hrozbu pro bezpečnost Ruska. V mládí byl agentem KGB, působil ve Východním Německu – a tehdy Moskva ovládala celou východní Evropu, ve většině zemí měla svá vojska. S nevolí pak Putin sledoval rozšiřování NATO po konci studené války, rozpadu SSSR a Varšavské smlouvy, kdy se k demokratickému Západu přidaly země donedávna v sovětské sféře vlivu.
Jen 6 % dlouhých hranic Ruské federace připadá na země NATO, přesto se Kreml cítí obklíčený a v ohrožení. Než Putin poslal svá invazní vojska na Ukrajinu, požadoval překreslení bezpečnostní mapy Evropy. Jmenovitě stáhnout vojska NATO z východoevropských zemí a zastavit rozšiřování organizace.
Vpád na Ukrajinu teď může vést k opaku. Finsko a Švédsko po desetiletí opatrně pěstovaly neutralitu. Kulturně náleží k Západu, ale až donedávna se zdráhaly dráždit svého mocného souseda s ohromnou armádou a jaderným arzenálem. Ukrajina teď dala pádný důvod k přehodnocení – vlády i občané obou zemí zvažují, zda pro ně nebude bezpečnější pokrytí kolektivní obranou. Článek 5 Severoatlantické smlouvy vykládá útok na jednu zemi jako útok na všechny spojence.
Výrazně by to zlepšilo bezpečnost a stabilitu v Baltském moři, soudí Hodges. A politicky dá vstup severských zemí do aliance signál Kremlu, že je proti jeho počínání sjednocená prakticky celá Evropa.
Evropská komise dokončila práci na novém, devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedla mluvčí EK Paula Pinhová. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zveřejní detaily návrhu ještě dnes odpoledne společně se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou. O detailech nových omezení se dosud jen spekulovalo, podle všeho by se měla týkat zejména energetické, finanční a bankovní oblasti, ale rovněž i kryptoměn. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že komise v rámci balíčku navrhne i zákaz dovozu ruského LNG po 1. lednu 2027, což je o rok dříve, než bylo původně plánováno.
Šéfka komise již v úterý uvedla, že unijní exekutiva navrhne dřívější ukončení dovozů ruských fosilních paliv do zemí Evropské unie. Oznámila to po telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jehož obsahem bylo zesílení společného tlaku na Rusko kvůli válce na Ukrajině.
„Komise brzy představí svůj 19. balík sankcí zaměřený na krypto, banky a energetiku. Ruská válečná ekonomika, udržovaná zisky z fosilních paliv, financuje krveprolití na Ukrajině. Abychom to zastavili, navrhne komise urychlení postupného ukončování ruských fosilních dovozů,“ napsala tehdy von der Leyenová na sociální síti X.
Nemáme žádné důkazy o tom, že by ruský prezident Vladimir Putin chtěl jednat o míru na Ukrajině, uvedl dnes šéf britské zpravodajské služby MI6 Richard Moore. Při projevu na britském konzulátu v Istanbulu podle agentury AP doplnil, že válka na Ukrajině posílila identitu napadené země i západní bezpečnostní struktury.
V posledních měsících se americký prezident Donald Trump snažil přesvědčit ruského vůdce k ukončení války, Moore ale uvedl, že Putin zprávami o možném mírovém jednání „vodí všechny za nos“.
„Snaží se prosadit svou imperiální politiku všemi dostupnými prostředky, ale nemůže uspět,“ uvedl o ruském prezidentovi Moore. „Upřímně řečeno si ukousl příliš velké sousto. Myslel si, že dosáhne snadného vítězství. Ale on a mnoho dalších podcenili Ukrajince,“ doplnil zpravodajec.
Nedávné narušení vzdušného prostoru Ruskem v Polsku a Rumunsku je drsnou připomínkou toho, že členské státy EU musí zrychlit a prohloubit pokrok směrem ke společné obranné připravenosti Evropy do roku 2030. V dopise, kterým předsedy šéfů a vlád zemí EU pozval na říjnový summit, to napsal předseda Evropské rady António Costa. Prezidenti a premiéři budou kromě obrany a bezpečnosti řešit rovněž posílení podpory Ukrajině.
Jednodenní tzv. neformální summit pořádá Dánsko, které nyní předsedá Radě EU, a koná se 1. října v Kodani. Česko na něm bude zastupovat premiér Petr Fiala.
„Na předchozích jednáních jsme se shodli, že Evropa musí v oblasti obrany dělat více a že musíme dělat více společně,“ napsal Costa. „Směr je jasný, budujeme Evropu, která je schopná účinně, samostatně a společně reagovat na současné i budoucí hrozby,“ dodal s tím, že ambice zvýšit obrannou připravenost EU do roku 2030 tento závazek ztělesňuje.
Z čistě vojenského hlediska by přidání dvou armád znamenalo přínos pro obranné kapacity aliance na severu Evropy, kde mají ruské síly mohutnou převahu. Švédští i finští vojáci jsou experti na arktický boj, intenzivně cvičí na přežití v mrazivých lesích. A Finové v tom mají i historickou praxi. V roce 1939 je napadli právě Rusové; přesile se v Zimní válce (1939-40) ubránili za cenu velkých lidských i územních ztrát, něco si pak vzali zpět v Pokračovací válce (1941-44). I kvůli historické zkušenosti Helsinki udržují silné vojenské kapacity. Podle BBC mají Finské obranné síly pro případ konfliktu 280 tisíc vojáků a 900 tisíc rezervistů.
Finsko zrovna pár dní před Putinovým vpádem na Ukrajinu dokončilo objednávku nejmodernějších amerických stíhaček – pořizuje 64 letounů F-35As. Začátkem dubna představili představitelé finské armády nový plán na koupi dronů za 350 milionů Kč. Švédsko loni zařadilo do výzbroje protiletadlové rakety Patriot, zmiňuje generál Hodges. A také nedávno posílilo svou obranu baltského ostrova Gotland, kam Rusko vystrkovalo růžky. V březnu zase Stockholm ohlásil navýšení letošního vojenského rozpočtu o 5,7 miliard Kč, uvedla BBC.
Přistoupením Finska hranice NATO-Rusko naroste o 1340 kilometrů – na dvojnásobek. Švédsko přímo hranici s Ruskem nemá, po moři to z ostrova Gotland do exklávy Kaliningradu je asi 350 km.
Může hrozit i riziko, že Putina rozšíření NATO a přiblížení k jeho území rozhněvá natolik, že se uchýlí k nějakému výpadu. Podle dubnového reportu finské vlády hrozí „zvýšené napětí na hranici mezi Finskem a Ruskem“; „posune to NATO blíž ke strategicky důležitým oblastem NATO“, uvědomují si Finové, že by to Moskvu znepokojilo.
„Větší bezpečnost evropskému kontinentu to nepřinese,“ prohlašoval důrazně mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Hrozby „vojensko-technických opatření“ západní odborníci chápou jako dvě možnosti. Jednak Rusko může posílit své západní hranice o dodatečné jednotky a rakety. A také jsou ve hře kybernetické útoky, Kreml může své hackery zaměřit na nové členy aliance. Pokud by snad z nějakého důvodu rozšíření organizace vnímal Putin jako existenční hrozbu pro Ruskou federaci, kdo ví, co dalšího ještě může podniknout.
