Vstup Finska a Švédska do NATO? Posílilo by to i českou bezpečnost, říká Landovský
Případné rozšíření Severoatlantické aliance o Finsko a Švédsko bude přínosem pro spojence a posílí i bezpečnost České republiky. ČTK to řekl český velvyslanec při NATO Jakub Landovský, podle něhož by mohl být přijímací proces rychlejší než při českém vstupu před 23 lety. Obě země se novými členy stanou v případě, že po podání přihlášky získají souhlas všech 30 aliančních států. Řada zemí včetně Česka již dala najevo, že je hodlá podpořit. Kriticky se naproti tomu dnes k věci postavil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
„V našem případě to trvalo dva roky, ale to byla první vlna rozšíření po konci studené války, politicky citlivá doba,“ popsal rozdíl Landovský.
Obě severoevropské země mají ve srovnání s rozšiřováním o Česko a další postkomunistické země výhodu v tom, že jsou dlouhodobě nejbližšími partnery NATO.
Finsko a Švédsko přispívají do aliančních misí, operací i projektů a jejich armády jsou schopné plně spolupracovat s armádami členských zemí NATO a jsou dobře vybavené. I díky tomu budou podle Landovského velkým přínosem pro spojence a posílí českou bezpečnost.
Zájem obou dlouhodobě neutrálních států o vstup do NATO výrazně ovlivnila ruská invaze na Ukrajinu. Rusko přitom rozšiřování aliance chtělo zabránit a Moskva již pohrozila Finsku, jehož lídři vstup podpořili ve čtvrtek, nespecifikovanými odvetnými kroky.
Finští politici mluví o tom, že je země připravena na možné kybernetické útoky nebo průniky ruských letadel do finského vzdušného prostoru. Před přijetím do NATO se však na země usilující o členství nevztahuje pravidlo kolektivní obrany v případě napadení.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Vůdce nejsilnější polské opoziční strany, bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczyński navrhl přestěhovat ruské velvyslanectví z nynějšího sídla v blízkosti úřadu polské vlády a paláce Belweder, který obývá nový polský prezident Karol Nawrocki. Kaczyński chce podle médií prosadit, aby usnesení v tomto duchu přijali polští poslanci, ale současně připustil, že rozhodnutí v této věci může učinit pouze vláda.
„Jedině vláda může změnit místo, na kterém bude ruské velvyslanectví ve Varšavě. Nyní je to velmi mimořádné místo. Jde o část někdejší zahrady ministerstva obrany, které je také nedaleko od premiérovy kanceláře a reprezentační budovy prezidentského úřadu, Belwederu. Zkrátka, je to mimořádné místo,“ uvedl Kaczyňski podle listu Rzeczpospolita.
Zástupce šéfa ruské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak podal demisi, uvedl dnes ruský server RBK s odvoláním na své zdroje. O Kozakově odchodu píše s odvoláním na nejmenovaný zdroj také časopis Forbes, podle kterého byl Kozak připraven odstoupit už v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu.
Demise, dosud oficiálně nepotvrzená, následovala poté, co počátkem srpna americký list The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje označil Kozaka za jediného z blízkých spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, který dal najevo nesouhlas s válkou proti Ukrajině. Koncem srpna - už po publikaci článku NYT - Putin výnosem zrušil v prezidentské kanceláři dva odbory, které měl Kozak na starosti, uvedl server BBC News.
„Všichni členové si plně uvědomují, že je třeba urychlit proces ratifikace. Protože délka procesu ratifikace, kdy je jasná vůle na obou stranách, je doba zranitelnosti,“ řekl český velvyslanec. V mezidobí mohou jednotlivé alianční země nabídnout zajištění ochrany Helsinkám a Stockholmu na bilaterálním základě, jak to již učinila Británie.
V případě, že obě země podají přihlášky, schválí zástupci zemí při alianci protokol o přístupu a rozhodující krok bude na národních parlamentech, které musejí dokument ratifikovat. S ohledem na ruskou hrozbu se očekává, že by ratifikace mohla být dokončena již na podzim. Kromě řady pozitivních ohlasů se však objevila i kritická reakce ze strany tureckého prezidenta Erdogana, jehož země by teoreticky mohla vstup severských států zablokovat.
Podle Landovského se země stane členem NATO ve chvíli, kdy bude poslední ratifikační listina z členské země uložena v depozitu ve Washingtonu. Právě v americkém hlavním městě byla v roce 1949 podepsána zakládající smlouva NATO.
