Vstup Finska a Švédska do NATO? Posílilo by to i českou bezpečnost, říká Landovský
Případné rozšíření Severoatlantické aliance o Finsko a Švédsko bude přínosem pro spojence a posílí i bezpečnost České republiky. ČTK to řekl český velvyslanec při NATO Jakub Landovský, podle něhož by mohl být přijímací proces rychlejší než při českém vstupu před 23 lety. Obě země se novými členy stanou v případě, že po podání přihlášky získají souhlas všech 30 aliančních států. Řada zemí včetně Česka již dala najevo, že je hodlá podpořit. Kriticky se naproti tomu dnes k věci postavil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
„V našem případě to trvalo dva roky, ale to byla první vlna rozšíření po konci studené války, politicky citlivá doba,“ popsal rozdíl Landovský.
Obě severoevropské země mají ve srovnání s rozšiřováním o Česko a další postkomunistické země výhodu v tom, že jsou dlouhodobě nejbližšími partnery NATO.
Finsko a Švédsko přispívají do aliančních misí, operací i projektů a jejich armády jsou schopné plně spolupracovat s armádami členských zemí NATO a jsou dobře vybavené. I díky tomu budou podle Landovského velkým přínosem pro spojence a posílí českou bezpečnost.
Zájem obou dlouhodobě neutrálních států o vstup do NATO výrazně ovlivnila ruská invaze na Ukrajinu. Rusko přitom rozšiřování aliance chtělo zabránit a Moskva již pohrozila Finsku, jehož lídři vstup podpořili ve čtvrtek, nespecifikovanými odvetnými kroky.
Finští politici mluví o tom, že je země připravena na možné kybernetické útoky nebo průniky ruských letadel do finského vzdušného prostoru. Před přijetím do NATO se však na země usilující o členství nevztahuje pravidlo kolektivní obrany v případě napadení.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme v neděli ráno, dobrou noc.
„Rusové nadále používají specifickou taktiku teroru proti Ukrajině - rozsáhlé údery na města a regiony, přičemž na jeden útok může zahrnovat i 300 dronů šahíd,“ uvedl na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
The Russians continue to use a specific tactic of terror against Ukraine – saturated strikes on cities and regions, trying to have around 300 shahed drones per attack. pic.twitter.com/X09pBwp0x7
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) July 12, 2025
Okupovaná část ukrajinské Záporožské oblasti na jihu Ukrajiny se potýká s rozsáhlými výpadky dodávek elektřiny a vody. Systém zásobování se zhroutil v době veder, informovala dnes agentura DPA s odvoláním na okupační úřady.
„Kvůli vysokým teplotám vzduchu nastala v systému zásobování elektřinou v Záporožské oblasti kritická přetížení zařízení,“ uvedl podle agentury TASS šéf Moskvou ustanovené správy v okupované části Záporožské oblasti Jevhen Balyckyj (rusky Jevgenij Balickij). Takzvaný blackout zasáhl mimo jiné dvě největší města v okupované části oblasti Melitopol a Berďansk.
„Všichni členové si plně uvědomují, že je třeba urychlit proces ratifikace. Protože délka procesu ratifikace, kdy je jasná vůle na obou stranách, je doba zranitelnosti,“ řekl český velvyslanec. V mezidobí mohou jednotlivé alianční země nabídnout zajištění ochrany Helsinkám a Stockholmu na bilaterálním základě, jak to již učinila Británie.
V případě, že obě země podají přihlášky, schválí zástupci zemí při alianci protokol o přístupu a rozhodující krok bude na národních parlamentech, které musejí dokument ratifikovat. S ohledem na ruskou hrozbu se očekává, že by ratifikace mohla být dokončena již na podzim. Kromě řady pozitivních ohlasů se však objevila i kritická reakce ze strany tureckého prezidenta Erdogana, jehož země by teoreticky mohla vstup severských států zablokovat.
Podle Landovského se země stane členem NATO ve chvíli, kdy bude poslední ratifikační listina z členské země uložena v depozitu ve Washingtonu. Právě v americkém hlavním městě byla v roce 1949 podepsána zakládající smlouva NATO.
