Fialovu vládu čeká ve Sněmovně zlomový den: Babiš i Topolánek napoprvé selhali

Ústava i jednací řád Poslanecké sněmovny určuje jasná pravidla, jak má vypadat hlasování o důvěře vládě. 

První lhůta zavazuje premiéra. Ten musí předstoupit s žádostí o vyslovení důvěry jeho vládě před Sněmovnu nejpozději měsíc od té chvíle, co kabinet jmenuje prezident.

Zeman chce Dlouhého jako nového guvernéra ČNB, tvrdí Moravec. A zmínil dohodu s Fialou

„Vláda předstoupí do třiceti dnů po svém jmenování před Poslaneckou sněmovnu a požádá ji o vyslovení důvěry,“ píše se v § 68 jednacího řádu Sněmovny. 

Hlasování ve většině případů předchází dlouhá a často i vyhrocená diskuse mezi vládními stranami a opozicí. Výjimku nečeká předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) ani tentokrát. 

„Očekávám, že diskuse bude košatá a dlouhá a potrvá do nočních hodin. Doufám ale, že udržíme kultivovanost té debaty,“ nechala se slyšet v pondělí večer v ČT. 

Stihne ve středu jednat i vláda?

Hlasování o důvěře vládě je ve Sněmovně na programu ve středu. Tedy ve stejný den, kdy má jednat také vláda. Pokud by se diskuse v dolní komoře parlamentu protahovala, sešli by se ministři buď ještě pozdě večer, a nebo také v jiný den. 

„Po rozpravě se přistoupí k hlasování podle jmen,“ stanoví další pravidlo odlišné od běžného hlasování Jednací řád Poslanecké sněmovny. V praxi to znamená, že zpravidla předseda či předsedkyně Sněmovny vylosují jméno poslance, od něhož začne podle abecedy vyvolávat jednotlivé zákonodárce, kteří se postaví a řeknou nahlas, zda jsou pro, nebo proti návrhu. 

„Vláda podá demisi, jestliže Poslanecká sněmovna zamítla její žádost o vyslovení důvěry,“ je pak nekompromisní k vládě hlavní „zákon“ Sněmovny.  

Aby vláda získala ve Sněmovně důvěru, stačí ji získat jen hlasy většiny přítomných poslanců. Rozdíl je pak ve chvíli, kdy Sněmovna vyslovuje vládě nedůvěru. V takovém případě musí navrhovatelé sehnat nadpoloviční většinu z všech 200 zvolených zákonodárců dolní parlamentní komory. Tedy minimálně 101. 

„K přijetí usnesení o vyslovení důvěry vládě je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců.“ 

Jednání už o 16. vládě

O důvěru bude Poslaneckou sněmovnu žádat už šestnáctá vláda. Proces musí absolvovat každý kabinet, který chce řídit zemi. Vláda je totiž zodpovědná Poslanecké sněmovně. Minimálně ve třech případech to ale premiérům nevyšlo. Andreji Babišovi (ANO) v lednu 2018, Jiřímu Rusnokovi v roce 2013 a Mirku Topolánkovi (ODS) v září 2006.

Po sněmovních volbách v roce 2017 tehdejší premiér Andrej Babiš šel žádat o důvěru bez předjednané podpory jakékoli další strany. Sestavil vládu ze svých lidí a čekal, co se ve Sněmovně při hlasování o důvěře stane. Před samotným hlasováním si nevzal ani čas na závěrečné slovo. 

Vystoupil ale několikrát v rozpravě. 

„Proč tady já jsem? Protože Mečiar a Klaus se rozhodli, že rozdělí Československo bez referenda. Pane Michálku, já jsem měl vždycky nějaké vize,“ řekl tehdy například před poslanci, důvod, proč prý vstoupil do politiky. 

„Poslanecká sněmovna odepřela vyslovit vládě důvěru,“ oznámil 16. 1. 2018 krátce po 16. hodině tehdejší předseda Sněmovny Radek Vondráček z hnutí ANO. 117 poslanců bylo proti, 78 pak pro. Pět poslanců pak při jednání chybělo. 

Jedním z nich byl kvůli dopravním komplikacím například i dnešní ministr zdravotnictví a vicepremiér Fialovy vláda Vlastimil Válek (TOP 09), kterému zhatila účast na schůzi doprava. 

„Poslanec Vlastimil Válek: PROTI NÁVRHU! Můžu zakřičet tak leda z okýnka auta do zasněžené D1,“ napsal tehdy Válek na twitteru. 

Tehdy byl Válek opozičním poslancem, ve středu by už měl sedět s dalšími 16 členy kabinetu ve vládní lavici před poslanci a snažit se obhájit vládní programové prohlášení, na základě kterého mají ostatní hlasovat o důvěře vládě.  

„Nevyslovení důvěry vládě je politickým selháním a velkou prohrou Andreje Babiše,“ komentoval tehdy nevyslovení důvěry vládě dnešní premiér Petr Fiala. 

Nechtěný Rusnok

V roce 2013 byla v Česku politicky vyhrocená situace. Po pádu vlády Petra Nečase (ODS) odmítl prezident Miloš Zeman pokračování koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných, respektive uskupení LIDEM Karoliny Peake. Tehdejší první místopředseda ODS Martin Kuba pověřený řízením vlády nabízel hlavě státu za premiérku předsedkyni Sněmovny Miroslavu Němcovou. Ani tento tah ale Zeman neobměkčil. Chtěl přinést notářky ověřených 101 podpisů - sněmovní většiny, která by vládu s „Mirkou premiérkou“ podpořila.

„Buďto si pan prezident ze všech střílí, a myslí to jako velkou legraci, nebo dostal prudkou letní virózu,“ reagovala tehdy na požadavky Zemana Němcová. 

Prezident i přes politicky rozdané karty nebral na politiky ohledy a jmenoval 25. června 2013 úřednickou vládu včele premiérem Jiřím Rusnokem. Tím, kterého necelé tři roky později jmenoval guvernérem ČNB. 

Hypotéky a půjčky opět zdraží: ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu, je nejvyšší za 13 let

I když se Rusnok snažil, důvěru vlády 8. srpna 2013 ve Sněmovně nezískal. Pro hlasovalo jen 93 poslanců - z KSČM, ČSSD, Věcí Veřejných i tří nezařazených poslanců. Proti bylo 100 zákonodárců. Tehdejší vládní koalice ale během večera ztratila ve Sněmovně 101 hlasů. Proti vládě totiž odmítla hlasovat například předsedkyně LIDEM Karolina Peake a dva poslanci ODS Tomáš Úlehla i Jan Florian. Ti straně vypověděli poslušnost a odmítli se hlasování zúčastnit. Oba pak poslanecký klub vyloučil. 

Rusnokova vláda žádá o důvěru | archiv Blesku

„Konstatuji tedy, že Poslanecká sněmovna odepřela vyslovit vládě důvěru,“ shrnula tehdy večerní hlasovaní předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová z ODS.

„Podle ústavního pořádku podáme demisi do rukou prezidenta republiky a podle jeho pověření budeme, předpokládám, dále plnit základní funkce správy země,“  reagoval tehdy Jiří Rusnok. Hlasování přitom označil na důstojnou porážku. 

Do vypjaté situace pak hodil rozbušku ještě Miroslav Kalousek. Začal totiž volat po předčasných volbách. 

„Vzhledem k tomu, že oba dva naši spojenci selhali ve svých závazcích a 101 neexistuje, pak jediným správným krokem je vyvolání předčasných voleb,“ vznesl požadavek tehdejší první místopředseda TOP 09. 

Od 13. srpna 2013 do 29. ledna 2014 vládl pak kabinet Jiřího Rusnoka v demisi. Předčasné volby se konaly v říjnu 2013. 

Podporu nedojednal ani Topolánek

Mirka Topolánka jmenoval prezident Václav Klaus poprvé premiérem v srpnu 2006. Šéf ODS sestavil vládu z kolegů ze strany i nestraníků. Jenže ani jemu se nepodařilo ve Sněmovně vyjednat většinu. Pro hlasovalo 3. října 2006 pouze 96 poslanců, 99 jich bylo proti. 

ODS tehdy měla 81 poslanců, druhá ČSSD Jiřího Paroubka 74, komunisté 26, KDU-ČSL v čele s Miroslavem Kalouskem 13 a Strana Zelených s lídrem Martinem Bursíkem 6 poslanců. 

Tehdy Kalousek jako šéf lidovců mluvil o vládě s ČSSD podporovanou komunisty. Dnes tvrdí, že to byla sice šílená, ale jediná možná varianta, jak situace vyřešit. 

Topolánkův první kabinet vládl v demisi od 11. října 2006 až do 9. ledna 2007. Prezident Klaus jmenoval ale šéfa ODS 8. listopadu znovu premiérem. Topolánek pak se stavil 18člennou koaliční vládu ODS, KDU-ČSL a Strany Zelených. 

Oproti první vládě neuhájil z ODS křeslo ministra financí Vlastimil Tlustý, to Topolánek nabídl Kalouskovi. Důvěru Sněmovny dostala druhá Topolánkova vláda jen deset dní od svého jmenování 19. ledna.  V březnu 2009 ji ale opozice při české předsednictví EU vyslovila nedůvěru. Vládu přebral v květnu 2009 úřednický kabinet Jan Fischera. 

Hlasování nezvykle v neděli

O důvěře překlenovací vládě Jana Fischera se hlasovalo nezvykle v neděli. Kabinet měl 17 členů a jmenovaný byl  8. května. Úřadovat měl do říjnových předčasných voleb, Na sestavení kabinetu se podíleli ODS, ČSSD a SZ, lidovci z dohody na jaře nakonec vycouvali, protože nesouhlasili s pádem vlády Mirka Topolánka i s tím, že nemohl dovládnout do konce předsednictví EU. 

„Nic lepšího, než Fischerův kabinet nemáme k dispozici. Dokonce ani nic jiného,“ hájil tehdy nástup Fischerovy vlády jeho předchůdce, svržený Mirek Topolánek. 

Úřednická vláda Jana Fischera | Zbyněk Pecák