ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Lahev vody denně, jídlo občas, toaleta jednou za den. To zažívají Ukrajinci, kteří neprošli filtrací a musí minimálně 36 dnů zůstat ve věznici nebo nápravném zařízení. Pak odejdou jen někteří, pokud podepíšou spolupráci. Jiní jsou nezvěstní... A jak taková filtrace probíhá?

Podle ukrajinské ombudsmanky Ljudmily Denisovové bylo do Ruska deportováno už přes milion Ukrajinců. Předtím tráví i několik dní ve filtračních táborech, ve kterých Rusové kontrolují, jestli nepřísluší k „fašistům“ a nevyvolají například protest.

Míra inflace v zemích eurozóny, potažmo v dalších evropských zemích včetně ČR, která je na nejvyšších hodnotách od 70. let minulého století, dosáhne vrcholu během letošního druhého čtvrtletí. Vyplývá to z analýzy úvěrové pojišťovny Allianz Trade. Na růstu cen se budou podle ní téměř ze dvou třetin podílet rostoucí ceny energií a potravin.

Podle analytiků Allianz Trade lze za prudkým nárůstem cen hledat kombinaci několika faktorů, silné ekonomiky a jejího opětovného otevření po pandemii, ale i problémy v pružnosti dodavatelských řetězců, kdy stále křehký globální systém výroby a distribuce nezvládal držet krok s poptávkou po pandemii. Ruská agrese na Ukrajině tlak na růst cen ještě zvýšila, především v segmentu komodit, nejvíce pak energií.

Valná hromada potvrdila pozastavení členství ruské agentury TASS v Evropské alianci tiskových agentur (EANA), návrh na její úplné vyloučení dnes v Sarajevu neprošel. Aliance pozastavení členství zdůvodnila tím, že TASS v současné době není schopen poskytovat nestranné zpravodajství.

„V podmínkách nových, ruskou vládou prosazených nařízení, jež se týkají médií a která silně omezují svobodu médií, je výbor EANA toho názoru, že se TASS dostal do rozporu s účelem EANA, jak je zakotven ve stanovách aliance,“ uvedl výbor.

Toto video obsahuje první známé záběry přítomnosti českých samohybných dělostřeleckých zařízení Dana v bojových jednotkách Ozbrojených sil Ukrajiny.

Kyjev zkracuje dobu trvání zákazu vycházení. Od 15. května bude v ukrajinském hlavním městě platit od 23:00 do 5:00, řekl starosta Kyjeva Vitalij Kličko. Od 16. května bude metro v hlavním městě fungovat od 6 do 22 hodin, autobusy pak do 22:30.

Sankce, které vůči ruskému těžaři diamantů Alrosa zavedly Spojené státy, vyvolávají paniku na trhu s těmito drahými kameny. Alrosa totiž dodává asi třetinu světové produkce. Obchodníci tak hledají možnosti, jak nadále využívat jeden z hlavních zdrojů diamantů na světě, píše agentura Bloomberg.

Dnes v Kyjevě proběhne proces s ruským válečným zločincem Vadimem Šišmarinem. Je obviněn ze zastřelení neozbrojeného cyklisty v regionu Sumy. Shishimarin je obviněn z článku „Porušení zákonů a válečných zvyků.“ Hrozí mu až doživotní trest.

Předseda ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO) dnes opět neuspěl s návrhem, aby poslanci debatovali o údajném omezování svobody slova i v souvislosti s vypínáním webů označovaných za dezinformační. „Dochází k omezování svobody slova bez jakéhokoli zákona, bez jakýchkoli pravidel,“ uvedl. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) označil za mýtus informace, že by ministerstvo spravedlnosti připravovalo nějaký cenzurní zákon. „Vůbec nic takového se u nás nechystá,“ řekl. Poukazoval na to, že za současného stavu existuje možnost soudního přezkumu vypnutí webu podle soukromého práva.

Česká republika je pro co nejrychlejší cestu Ukrajiny ke statusu kandidátské země pro vstup do Evropské unie. Zároveň ale má proces přibližování splňovat standardní kritéria a pro plné členství je nevyhnutelné, aby země splnila všechny podmínky. V rozhovoru s ČTK to řekl ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN). Proces podle něj potom může trvat řadu let, hodně ale závisí na výkonu uchazečské země.

Kyjev požádal o členství v EU krátce poté, co 24. února na Ukrajinu zaútočila ruská vojska. Tento týden vyplnil druhou část žádosti. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová poté sdělila, že EK chce odpovědět v červnu.

Až se Česká republika v polovině roku ujme předsednictví v Radě Evropské unie, ocitne se také v pozici moderátora jednání ohledně kvality právního státu v členských zemích, především v Polsku a Maďarsku. Podle ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka (STAN) je možné, že dojde i na hlasování o částečném odstřižení Budapešti od unijních peněz. Maďarsko začíná být ve výrazné izolaci, situaci kolem Polska vidí ministr optimističtěji, řekl v rozhovoru pro ČTK.

Budapešť je aktuálně v konfliktu s EU hned na několika frontách. V souvislosti s ruskou invazí na rozdíl od ostatních zemí neposkytuje Ukrajině vojenskou podporu a tento týden blokovala unijní embargo na ruskou ropu. 

Evropská unie poskytne Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 500 milionů eur (12,4 miliardy korun). Oznámil to dnes šéf unijní diplomacie Josep Borrell před setkáním ministrů zahraničí zemí skupiny G7 v Německu.

Dodatečných 500 milionů eur by mělo být novým impulsem pro Ukrajinu, uvedl Borrell. Peníze podle něj mají být vynaložené na těžké zbraně.

Primátor Prahy Zdeněk Hřib vyzval k vytvoření celostátního mechanismu přerozdělování válečných uprchlíků mezi kraji. Podle něj je nyní v Praze čtyřikrát více uprchlíků z Ukrajiny na1000 obyvatel než v některých jiných krajích Česka. Primátor před několika dny odeslal dopis premiéru Petru Fialovi (ODS), v němž apeloval na nalezení řešení. Stát má podle něj dostatek informací o tom, kolik uprchlíků, míst pro ubytování, pracovních míst či možností lékařské péče v tom kterém kraji je.

V hlavním městě dosud podle statistik ministerstva vnitra nahlásilo pobyt téměř 80 000 lidí. Praha už podle vedení města nemá volné kapacity pro ubytovávání běženců. Metropole nyní řeší zejména problém s romskými uprchlíky, kteří přebývají na hlavním nádraží. V nedůstojných podmínkách tam podle občanských iniciativ žijí stovky lidí, u kterých není jasné, zda mají nárok na dočasnou ochranu v Česku, tedy jestli nemají vedle ukrajinského i maďarské občanství.

Ruské síly se mohou vzdát osy Izjum. Ruské jednotky se podle Institutu pro studium války mohou přemístit, aby obklíčily ukrajinské jednotky poblíž Sievierodoněcka a Lysyčanska. Zprávu přináší The Kyiv Independet.

K debatě o vládních prioritách zvládání uprchlické vlny z Ukrajiny se poslanci vrátí dnes od 10:30. Rozhodli o tom na návrh předsedy lidoveckých poslanců Marka Výborného při změnách programu schůze. Po poledni by pak měla Sněmovna pokračovat ve schvalování sporného odkladu účinnosti klíčových částí nového stavebního zákona.

Jednání o novém balíčku protiruských sankcí Evropské unie, který zahrnuje zákaz dovozu ruské ropy, ukázalo podle ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka (STAN) nedostatky v koordinaci mezi technickými experty a rozhodováním na politické úrovni. Kdyby propojení fungovalo lépe, mohla se Unie současným komplikacím částečně vyhnout, řekl v rozhovoru pro ČTK. Mluvil také o tom, že přes „pragmatické“ kroky související se zajištěním dodávek energií v EU panuje shoda na potřebě urychlit přechod k obnovitelným zdrojům a snižování emisí podle deklarovaných plánů.

Česko ve čtvrtek vydalo ukrajinským uprchlíkům 1335 víz dočasné ochrany, o 422 méně než před týdnem. Celkem počet vydaných víz přesáhl 340.000. Údaje dnes zveřejnilo ministerstvo vnitra na twitteru. Úřady zatím nemají informace o tom, kolik uprchlíků zůstává na českém území. Někteří se vracejí na Ukrajinu, nebo se přesouvají do dalších zemí.

Ruští okupanti využívají letiště v okupovaném Melitopolu a budují své letecké síly. Letiště má strategický význam, ale zůstává v dosahu ukrajinských ozbrojených sil.

Česko by při předsednictví v Radě Evropské unie chtělo uspořádat summit, kterého by se zúčastnil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V rozhovoru to ČTK řekl ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN). Zároveň poznamenal, že od původního záměru uspořádat více akcí v regionech mimo Prahu vláda spíše upouští. Vedou ji k tomu válka na Ukrajině a hluboké ekonomické problémy. Česká republika bude EU předsedat v druhé polovině roku.

Česká republika dostane prostřednictvím Národního plánu obnovy (NPO) dalších zhruba 14 miliard korun. Využít by se mohly i v souvislosti s uprchlickou vlnou související s rusko-ukrajinským konfliktem. V rozhovoru to ČTK řekl ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN). NPO je podkladem pro čerpání peněz z mimořádného fondu, který připravila Evropská unie v souvislosti s koronavirovou pandemií. Česko původně mělo možnost získat 179 miliard korun.

„Sankce proti Rusku by měly být zrušeny až poté, co vojáci opustí Ukrajinu. Ruský prezident Vladimir Putin musí čelit porážce, která zabrání další agresi, řekla britská ministryně zahraničí Liz Trussová 12. května. „Putin se na světové scéně ponižuje,“ dodala.

Ruští okupanti zničili Dům kultury v Dergači (Charkovská oblast). Bylo zde umístěno humanitární velitelství, kde byla rozdělována humanitární pomoc obyvatelstvu.

CNN uvádí, že ruská loď Matros Pozinich, naložená ukradeným ukrajinským obilím, dorazila do syrského přístavu Latakia. Jedná se o jedno ze tří ruských plavidel vyvážejících obilí z okupovaných oblastí Ukrajiny.

V sedmnáctitisícovém Jičíně dnes o půlnoci končí anketa ke změně názvů ulic Ruská a M. Koněva. Svůj názor v ní mohou radnici sdělit pouze obyvatelé obou ulici a firmy, které v nich mají sídlo nebo provozovnu. Výsledky ankety radnice zveřejní poté, co se s nimi seznámí radní města na zasedání 25. května, řekl ČTK mluvčí města Jan Jireš.

Radnice upozornila, že anketa má odhalit, zda si obyvatelé ulic změnu názvu vůbec přejí. „Zastupitelstvo a rada města mají k otázce přejmenování neutrální stanovisko,“ uvedl Jireš. 

Šéf luhaňské regionální správy oznámil, že za posledních 24 hodin ruští okupanti ostřelovali obytné budovy v Luhanské oblasti 31krát.