ONLINE: Čtyři mrtví a desítky zraněných po útoku na Oděsu. A Rusové dobyli další ves poblíž Avdijivky

Záchranáři dnes vyjížděli do uprchlického centra v Dobřichovicích u Prahy k většímu výskytu vážnějších respiračních onemocnění, zejména u malých dětí. Lékař na místě ošetřil 15 pacientů z Ukrajiny. Dvě děti a ženu zdravotníci převezli do motolské nemocnice, protože potřebovaly další vyšetření a péči. Podle lékaře šlo nejspíš o zanedbané nachlazení po náročné cestě, na covid-19 to nevypadalo. 

„Všichni trpěli respiračními obtížemi různého charakteru, lékař je vyšetřil a poslechl,“ uvedla mluvčí Záchranné služby Asociace samaritánů České republiky Petra Homolová. Děti kašlaly a měly rýmu. Zdravotníci jim doporučili, které léky si mají obstarat. „Pacienti převezení do nemocnice měli poslechový nález na plicích,“ dodala mluvčí. 

Pro ubytování uprchlíků před válkou na Ukrajině připravuje Liberecký kraj budovu bývalého internátu v Zeyerově ulici v Liberci. Budova je od roku 2017 prázdná a kraj v ní na základě dohody s městem plánuje vybudovat školu pro handicapované. V době koronaviru posloužil objekt k ubytování lidí bez domova, u nichž testy prokázaly koronavirus a bylo třeba je izolovat. Teď by tam dočasný domov mohlo najít až 200 uprchlíků, uvedl na twitteru hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Budova, kterou o víkendu pracovníci kraje a dobrovolníci připravovali, stojí v zahradě nad fotbalovým stadionem U Nisy. Areál postavili na konci 19. století pro chudobinec a starobinec. Od roku 1953 sloužil jako koleje pro studenty liberecké univerzity, později jako internát pro středoškoláky. Budovy patří městu, Liberecký kraj je má ale v dlouhodobém pronájmu. Už pátý rok je budova prázdná, kraj studenty soustředil v sousední budově a další kapacity nepotřebuje. S městem se proto předloni dohodl, že by se tam mohla přesunout základní škola pro handicapované, která už kapacitně nestačí. Prostory by dovolily její kapacitu zdvojnásobit, budova ale potřebuje rekonstrukci za 50 až 75 milionů korun.

Podle informací České televize se chce Česko nad rámec evropských sankcí zaměřit na ruské oligarchy a podnikatele, s mapováním majetků mají pomoci tajné služby a policejní specialisté.

Aktuálně se zabývají projektem luxusních bytových domů a golfového hřiště Oaks Prague v Nebřenicích v okrese Praha-východ. Do projektu investovali přes firmy v daňových rájích (na Kypru a Britských Panenských ostrovech) ocelářští magnáti Alexander Abramov a Aleksandr Frolov. 

Český hasičský sbor pomohl hasičům na Ukrajině. „Jednotky věnovaly stovky přileb, zásahových obleků a dalšího vybavení,“ napsal vrchní komisař pražských hasičů Martin Kavka na sociální síti.

V asistenčním centru pro uprchlíky z Ukrajiny na brněnském výstavišti akutně chybí hygienické pomůcky pro děti i dospělé. Jde například o šampony, sprchové gely, zubní pasty a kartáčky nebo potřeby na holení. Hasiči i krajský úřad se obrátili s prosbou o pomoc na veřejnost.

Dárci mohou hygienické pomůcky nosit na výstaviště do pavilonu B k servisnímu vchodu číslo 2, informoval Zbyněk Vičar z krajského úřadu.

Váleční uprchlíci z Ukrajiny budou moci od příštího týdne pracovat v Česku bez pracovního povolení. S vízem ke strpění se mohou o místo ucházet volně, firmy je budou moci přijmout na jakoukoliv pozici. Příchozí budou moci získat také novou humanitární dávku 5000 korun na zajištění potřeb a základního vybavení pro začátek života v ČR. Počítá s tím takzvaný lex Ukrajina, který začíná platit.

Masivní uprchlickou vlnu, kterou vyvolala ruská invaze na Ukrajinu, zažívá Česká republika vůbec poprvé. Počet lidí zasažených ruskou invazí na Ukrajinu, kteří dostali v České republice speciální víza, překročil 200.000.

Za tři týdny od začátku ruské invaze na Ukrajinu už do ČR podle premiéra Petra Fialy (ODS) celkem dorazilo 270.000 uprchlíků. Fiala ve čtvrtek řekl, že Česká republika je na samé hranici počtu uprchlíků, který je bez větších problémů schopna absorbovat. Podle dřívějších modelů z minulých migračních vln ČR mohla přijmout takový počet uprchlíků, který odpovídá dvěma procentům obyvatel. Je to něco přes 200.000 lidí.

Ministerstvo zdravotnictví dál koordinuje dary léčiv, které se odesílají přímo na Ukrajinu. V tomto týdnu odjely kamiony s první dodávkou, půl milionem balení léčiv v hodnotě zhruba 10 milionů korun, které darovali jejich výrobci a distributoři léčiv.

„Reagujeme na poptávku, která přichází z ukrajinské strany, což je pravidelně aktualizovaný seznam léčiv, která Ukrajina potřebuje,“ řekl náměstek ministra Jakub Dvořáček.

Připravuje se už podle něj další kamion. Zatímco v prvním byly zejména silné léky na bolest nebo pro zajištění operací, teď už Ukrajina žádá i o léky na některé dlouhodobé nemoci, protože se tam léky nedodávají. Z Česka by tam tak mohly odjet například některé léky na onkologická onemocnění nebo cystickou fibrózu. Nejde ale o léky, které by pak chyběly v ČR, ale o skladové zásoby výrobců či distributorů.

Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU) pro Královéhradecký kraj v sobotu zaregistrovalo 353 uprchlíků, z nichž 130 získalo přes krajské hasiče ubytování. Hradecké KACPU od začátku svého fungování 2. března do sobotní půlnoci odbavilo celkem 8532 lidí, z toho 1180 bylo ubytováno přes hasiče, řekla dnes ČTK mluvčí krajských hasičů Martina Götzová.

KACPU Hradec Králové vzniklo pro zajištění veškeré administrativní pomoci uprchlíkům v kraji v hradeckém Kongresovém centru Aldis. Provoz koordinují krajští hasiči.

Středočeská centra pomoci ukrajinským uprchlíkům v Kutné Hoře, Mladé Boleslavi a Příbrami za sobotu odbavila 510 lidí. Je to o 157 méně než v pátek a nejméně za uplynulé dva týdny. Ubytování centra zprostředkovala stovce běženců. Od začátku fungování krajská centra pomoci mimo Prahu odbavila 15.054 Ukrajinců a ubytování zprostředkovala 2135 z nich, informoval dnes ČTK mluvčí hejtmanství David Šíma.

Asistenční centrum v Kutné Hoře v sobotu zaregistrovalo 146 uprchlíků, ubytování zajistilo 21 z nich. Na mladoboleslavské centrum se obrátilo 201 běženců, pro 13 našli pracovníci centra i ubytování. V Příbrami to bylo 163, ubytování dostalo 66 lidí.

Pro uprchlíky z Ukrajiny je v současné době podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka nejdůležitější zajistit primární lékařskou péči, zejména pro děti. Speciální ambulance v nemocnicích, takzvané UA pointy, mají za cíl, aby se v běžných ordinacích praktických lékařů neomezila péče o české pacienty. Dvořáček to řekl v rozhovoru s ČTK. Ministerstvo také organizuje odvoz potřebných léků na Ukrajinu, další kamion pojede v příštím týdnu.

"Snažíme se vytvořit dodatečnou kapacitu. Praktičtí lékaři, gynekologové a další specializace to v tuto chvíli zvládnou. Nicméně u pediatrie víme, že byla už dřív poměrně hodně zatížená a kapacity jsou limitované," uvedl náměstek.

V současné době je podle něj obtížné kapacity plánovat. "Nedokážeme říct, co bude za týden, natož za měsíc. Jak se bude situace vyvíjet, bude se to upravovat. Jsme připravení dál reagovat," dodal. Na ministerstvu tak vznikají modely, co bude potřeba při 300 000 či 500 000 uprchlících v ČR.

Vlna migrace z Ukrajiny nemůže při českém předsednictví EU zastínit ostatní zdravotnická témata, budou o ní ale doplněná. V rozhovoru s ČTK to řekl náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček. Resort zdravotnictví se podle něj v půl roce, po který bude ČR od července EU předsedat, bude zaměřovat například na onkologii, vzácná onemocnění, vakcinaci nebo duševní zdraví.

"To, že je tu nějaká krize, neznamená, že přestáváme dělat ostatní věci. České předsednictví je naše povinnost vůči Evropské unii. Předpokládá, že klíčová témata a klíčová legislativa pojede dál," uvedl náměstek.

Spousta kroků směrem k řešení vlny uprchlíků z Ukrajiny se podle něj připravuje, ale perspektiva Česka a dalších východních zemí je jiná než třeba Španělska nebo Portugalska, pro které jde o poměrně vzdálený problém. "Legislativu a předsednictví připravujeme bez ohledu na to, že je tu covidová nebo migrační krize," řekl Dvořáček. K naplánovaným tématům se tak podle něj Ukrajina přidá, půjde ale spíš o jejich doplnění. "Není to tak, že by je ta krize překryla," dodal.

Počet lidí zasažených ruskou invazí na Ukrajinu, kteří dostali v České republice speciální víza, překročil 200.000. V sobotu jich ministerstvo vnitra vydalo 5427, celkem je od začátku války dostalo 200.852 lidí. Úřad dnes údaje zveřejnil na twitteru. Na cizinecké policii, kde mají lidé 30 dnů na nahlášení od příjezdu do Česka, se zaregistrovalo 107.797 lidí. V sobotu jich bylo 2139.

Poslanci by na své nadcházející březnové schůzi měli projednat další zákony na pomoc válkou sužované Ukrajině. Měli by například projednat daňové úlevy při pomoci Ukrajině a také schvalovat vyslání až 650 vojáků na Slovensko, z nichž bude většina působit v mnohonárodní jednotce NATO pod českým velením.

Schůze dolní komory začne v úterý odpoledne. S týdenní přestávkou pro jednání výborů by měla skončit v pátek 8. dubna. Dá se očekávat, že ruská invaze na Ukrajinu a vývoj tamní situace budou i nadále významným tématem sněmovních debat.

Pražské centrum pomoci Ukrajincům v sobotu odbavilo 1688 lidí, poprvé v týdnu méně než 2000. Od začátku ruské invaze pomohlo 47.660 lidem.

„Má na rukou krev ukrajinských dětí,“ těmito slovy vyzval ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis na začátku letošního slavnostního večera Český lev pořadatele filmových festivalů, aby nezvali ruského režiséra Nikitu Michalkova, podporovatele Vladimira Putina.

Režisér nyní vystoupil v rozhovoru, v němž bez skrupulí opakuje ruskou propagandu o ptácích, které mají do Ruska z Ukrajiny zavléci smrtelné choroby ve snaze vyhladit Slovany. Zděšené reakce, včetně politických, na sebe nenechaly čekat. Ostře reagovala také ukrajinská ambasáda v Česku, která zopakovala apel směrem na vedení Karlovarského filmového festivalu. Více zde>>>