ONLINE: Ukrajina vyslala desítky dronů na Moskvu. Rusové zavřeli letiště

Vážení čtenáři, dobrou noc. Další zprávy z války na Ukrajině přineseme v úterý ráno.

Německý kancléř Olaf Scholz podle kanálu Nexta vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby zajistil návrat deportovaných ukrajinských dětí. „Putin by tyto děti neměl držet jako rukojmí,“ řekl Scholz. Podle ukrajinských neziskových organizací bylo od začátku války deportováno více než 19 000 dětí.

„BIS, stejně jako zpravodajské služby v dalších zemích, získává stále jednoznačnější informace o aktivitách ruských zpravodajských služeb, které se snaží rekrutovat mimo Ruskou federaci lidi ochotné za peníze provádět na území evropských států sabotáže. Cílem je destabilizace, vyvolání strachu a nedůvěry občanů v to, že je jejich státy dokáží ochránit. Je obtížné těmto asymetrickým hrozbám čelit, ale bezpečnostní složky státu dělají a budou dělat maximum, aby nebyly ohroženy životy a majetek občanů České republiky,“ napsala v souvislosti se zadrženým cizincem v Česku, který zřejmě na povel Ruska chystal v Praze teroristický útok, Bezpečnostní informační služba (BIS).

BIS, stejně jako zpravodajské služby v dalších zemích, získává stále jednoznačnější informace o aktivitách ruských zpravodajských služeb, které se snaží rekrutovat mimo Ruskou federaci lidi ochotné za peníze provádět na území evropských států sabotáže. Cílem je destabilizace,… pic.twitter.com/6GFrcFb3pk

— BIS (@biscz) June 10, 2024

Takhle probíhá odklízení škod po ruském leteckém útoku na Charkov.

Polsko prodloužilo zákon, který umožňuje na území země pobyt ukrajinským uprchlíkům. Pod ochranou budou do konce září 2025. Legislativu dnes podepsal prezident Andrzej Duda. 

Polsko při své hranici s Běloruskem tento týden obnoví nárazníkovou zónu, kam nebudou mít přístup lidé bez zvláštního povolení. Podle agentury Reuters to dnes oznámil náměstek polského ministra vnitra Czeslaw Mroczek. Opatření je reakcí na případ, kdy migrant pokoušející se přejít z Běloruska do Polska zabil polského vojáka.

Bělorusko je blízkým spojencem Ruska, jehož vztahy se Západem jsou kvůli ruské invazi na Ukrajinu nejhorší od konce studené války. Podle polského ministerstva obrany v současnosti polskou hranici chrání 6000 vojáků, 2000 příslušníků pohraniční stráže a několik stovek policistů.

Ruská vojska obsadila vesnici Staromajorske v ukrajinské Doněcké oblasti, uvedlo dnes ministerstvo obrany v Moskvě. Šlo o jednu z mála obcí, kterou Ukrajinci osvobodili během své loňské ofenzivy.

„Jednotky skupiny vojsk Východ pokračovaly v postupu do hloubky nepřátelské obrany a osvobodily osadu Staromajorskoje,“ uvedlo ministerstvo s odkazem na ruský název ukrajinské vesnice v Doněcké oblasti.

Český prezident Petr Pavel dnes přiletěl do lotyšského hlavního města Rigy, kde se v úterý zúčastní summitu Bukurešťského formátu (B9) sdružujícího státy východního křídla Severoatlantické aliance. Během vrcholné schůzky se má Pavel podle své kanceláře setkat k bilaterálnímu jednání se svým litevským protějškem Gitanasem Nausédou a hovořit mimo jiné o obraně a obchodu.

B9 sdružuje Bulharsko, Česko, Estonsko, Litvu, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko. Schůzky v Rize se zúčastní také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, finský prezident Alexander Stubb a švédský premiér Ulf Kristersson. Jednat se má o agendě červencového summitu NATO ve Washingtonu, mimo jiné o podpoře Ukrajiny a lepší koordinaci poskytování pomoci mezi státy NATO. 

Švýcarsko v souvislosti s blížícím se ukrajinským mírovým summitem zaznamenává zvýšený počet kyberútoků a množství dezinformací. Uvedla to švýcarská prezidentka Viola Amherdová, země se podle ní útokům snaží čelit.

Ukrajinští vojáci na pozicích nedaleko charkovské fronty.

Na konci dubna bylo v České republice na 345 000 ukrajinských uprchlíků s tzv. dočasnou ochranou, což je nejnižší počet od loňského května, vyplývá z dnes zveřejněných dat unijního statistického úřadu Eurostat. V dubnu i v březnu podle něj Česko zaznamenalo největší úbytek uprchlíků ze zemí Evropské unie, které údaje nahlásily.

Na 32 Ukrajinců uprchlo v nákladním autě přes takzvanou zelenou hranici do Maďarska. Informoval o tom deník Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinskou pohraniční stráž.

„Sousední strana oznámila, že objevila vozidlo a zadržela 32 ukrajinských občanů,“ citoval deník mluvčího pohraniční stráže Andrije Demčenka. „Zásahová jednotka zjistila stopy vozidla směrem do sousední země,“ dodal.

Ruský tanker SCF Primorye u břehů Singapuru v tichosti přeložil náklad ropy na jiné plavidlo, aby se vyhnul sankcím, které na něj loni uvalily Spojené státy. S odkazem na satelitní záznamy a další zdroje o tom dnes informuje agentura Bloomberg. Jde podle ní o první ruský tanker, který se snaží dodat surovou ropu v době, kdy se na něj vztahují americké sankce. A také o ukázku toho, jak daleko je Moskva ochotna zajít, aby podkopala účinnost amerických omezení namířených proti její flotile.

Tři roky v trestanecké kolonii uložil dnes soud v ruském Jekatěrinburgu muži, který loni vynadal chlapci za to, že nosil čepici s písmenem Z. To je považováno za symbol podpory ruské invaze na Ukrajinu. Informoval o tom deník Kommersant.

Hnutí ANO vždy podporovalo Ukrajinu a bude v tom pokračovat, sdělil ČTK na dotaz k postoji nové europoslanecké sestavy ve volbách vítězného hnutí Jaroslav Bžoch. O kontinuální pomoci zemi napadené Ruskem nemají pochyby zástupci TOP 09 či STAN, podle předsedkyně KSČM Kateřiny Konečné, která do voleb vedla koalici Stačilo!, největší podporu Ukrajině může Unie a Evropský parlament dát tehdy, když přispěje k ukončení bojů.

„My jsme Ukrajinu vždy podporovali a budeme v tom pokračovat. Samozřejmě bude důležité, jak bude další podpora ze strany EU vypadat,“ uvedl Bžoch, dosud místopředseda sněmovního zahraničního i evropského výboru. ANO ve volbách do Evropského parlamentu získalo sedm europoslaneckých mandátů.

Nový Evropský parlament, ve kterém výrazně oslabila frakce Zelených a posílila krajní pravice, nebude nejspíš nakloněný prosazování témat spojených se změnami klimatu, míní experti. Naopak přitvrzení se očekává v otázkách migrace. Jak ale výsledek voleb ovlivní dosavadní pomoc, kterou EU poskytuje Ukrajině? Šéf bruselské pobočky českého institutu Europeum Žiga Faktor výraznější komplikace v europarlamentu nečeká, i vzhledem k tomu, že strany, které Kyjev podporují, dosáhnou na většinu v EP. Za Ukrajinci navíc stojí například i konzervativní frakce ECR.

Ukrajinská armáda podle generálního štábu zasáhla ruské systémy protivzdušné obrany na okupovaném Krymu.

Ukrajinský generální štáb později informoval, že zasažen byl protiletadlový systém S-400 u města Džankoj na Krymu a dva méně sofistikované systémy S-300 na dalších dvou místech na poloostrově. Podle Kyjeva ruská protivzdušná obrana nezachytila žádnou z odpálených raket a radary ruských systémů přestaly fungovat.

Ruské síly systémy S-300 a S-400 během války proti Ukrajině používají i k ostřelování pozemních cílů.

Podle stanice NEXTA na střeše Paláce umění v ruském městě Ivanovo došlo k výbuchu. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že ukrajinská armáda má plně pod kontrolou situaci v Sumské oblasti na severovýchodě země. Stalo se tak poté, co čečenský vůdce Ramzan Kadyrov v neděli uvedl, že ruští vojáci obsadili hraniční obec Ryživka. Ruská armáda minulý měsíc pronikla na ukrajinské území v Charkovské oblasti sousedící se Sumskou oblastí.

„Sumská oblast: naše síly plně kontrolují situaci. Pokračuje aktivita ruských diverzních skupin. Ničí je (naši vojáci). A budou ničit,“ napsal dnes Zelenskyj na svém účtu na telegramu. K situaci v Ryživce napsal, že Rusové se tam pokusili podniknout operaci „propagandistického charakteru“. K dnešnímu ránu se podle něj ruské vojáky v okolí vesnice podařilo zničit a „okupanti v ní nejsou přítomní“.

Z několika ruských regionů ležících u hranic s Ukrajinou byl v noci na dnešek hlášen přílet ukrajinských dronů. Úřadující gubernátor Kurské oblasti Alexej Smirnov řekl, že na ni útočilo osm bezpilotních letounů. Podle ruského ministerstva obrany protivzdušná obrana sestřelila čtyři tyto stroje nad Brjanskou oblastí. Informuje o tom ruskojazyčný servis BBC.

Podle Smirnova v Kurské oblasti útočily drony, které se po zásahu cíle zničí, dále kvadrokoptéry a jedna těžká oktokoptéra, tedy stroj s osmi vrtulemi. Zasaženy byly dvě administrativní budovy na dvou různých místech regionu. Nikomu se nic nestalo.

BBC podotýká, že ruské ministerstvo obrany se v ranní svodce o útoku dronů na Kurskou oblast nezmínilo a informovalo jen o likvidaci čtyř bezpilotních letounů nad Brjanskou oblastí. Podle jejího gubernátora Alexandra Bogomaze při tom nevznikly žádné škody a nikomu se nic nestalo.

Ruský letecký úřad dnes asi na tři hodiny nařídil přerušit provoz na letišti v Kazani. Toto opatření podniká v případě hrozícího nebo skutečného útoku dronů. Informace o žádném takovém incidentu dnes z Tatarstánu, jehož je Kazaň správním centrem, nepřišly, nicméně dronové útoky tato republika zažila už několikrát. Letouny, které směřovaly do Kazaně, podle agentury RIA Novosti přistály v Nižněkamsku a Samaře.

Na mírovou konferenci o Ukrajině, kterou bude o víkendu hostit Švýcarsko, se zatím přihlásilo 90 zemí a organizací. Uvedla to dnes vláda alpské země. Rusko se summitu nezúčastní, což podle agentury Reuters snižuje očekávání, že se konferenci podaří dosáhnout průlomu.

Summit, na němž bude Česko zastupovat prezident Petr Pavel, pořádá Švýcarsko na žádost ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a jedním z jeho cílů je podle Bernu společně vytvořit plán, jak zapojit Kyjev i Moskvu do mírového procesu.

Švýcarský ministr zahraničí Ignazio Cassis, jehož země podle dřívějších údajů pozvala na 160 delegací, dnes poznamenal, že se na konferenci bude diskutovat také o dalších oblastech, na které válka na Ukrajině dopadá, ať už to je jaderná bezpečnost, otázka válečných zajatců či svoboda plavby.

Švýcarsko už dříve uvedlo, že k účasti Ruska na summitu bylo otevřené, ale Moskva dala opakovaně najevo, že o konferenci nemá zájem. Moskva, která už přes dva roky vede proti Ukrajině válku, sice tvrdí, že se proti vyjednávání nestaví, alpská země však podle ní není ve válce na Ukrajině neutrální, protože se připojila k protiruským sankcím Evropské unie.

Ruský prezident Vladimir Putin v následujících týdnech navštíví Severní Koreu, uvedl deník Vedomosti s odvoláním na diplomatické zdroje. Velvyslanec Ruska v KLDR Alexander Macegora potvrdil, že Putinova návštěva asijské země se již aktivně připravuje, konkrétní datum nicméně zatím není jasné. Putin by podle médií mohl navštívit i Vietnam, s největší pravděpodobností ještě v červnu po návštěvě Severní Koreje.

K Putinově nadcházející návštěvě Kreml uvedl, že Rusko chce s KLDR posílit spolupráci „ve všech oblastech“. Podle médií by Putin s Kimem mohl jednat mimo jiné o tom, zda Rusko z asijské země přiveze pracovní migranty. Rusko se potýká s nedostatkem pracovní síly poté, co byly statisíce mužů mobilizovány do války na Ukrajině, případně ze země utekly, připomíná agentura Reuters.

Ruské jednotky pokračují v ostřelování pohraničních oblastí Černihiv, Sumy a Charkov. Během dne bylo napočítáno celkem 33 ostřelování (151 výbuchů) z různých druhů zbraní.

Jak informoval Ukrinform, operační velení „Sever“ to oznámilo na  Facebooku.

V Černihovské oblasti se pod nepřátelskou palbu dostaly 4 osady obcí Semenivska, Snovska a Novgorod-Siverska, a to: Medvedivka – 12 výbuchů, pravděpodobně 120 mm minomet, Bleshnya – 4 výbuchy, pravděpodobně 120 mm minomet, Khrinivka – 9 výbuchů, pravděpodobně 120 mm minomet a Buchki – 4 výbuchy, pravděpodobně dělostřelectvo ráže 152 mm.

„Udržet podporu Ukrajině v europarlamentu bude velice náročné,“ řekl Alexandr Vondra, lídr koalice SPOLU po vyhlášení výsledků voleb do Evropského parlamentu.