ONLINE: Ukrajina vyslala desítky dronů na Moskvu. Rusové zavřeli letiště

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od středečního rána.

V bojích s Ruskem padlo dosud 45.100 ukrajinských vojáků a dalších 390.000 bylo zraněno, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru, který poskytl britskému novináři Piersi Morganovi. Ruské ztráty podle Zelenského slov dosahují 350.000 mrtvých a 600.000 až 700.000 zraněných. Mnoho dalších příslušníků ruských sil je nezvěstných, dodal. Z úryvků interview, které dnes Morgan zveřejnil, citovala agentura Reuters.

Ukrajinští vojáci na frontové linii v Doněcké oblasti.

Počet zraněných po ruském útoku na Izjum vzrostl na 55, zemřelo 5 lidí. Prokuratura upřesnila, že mezi oběťmi jsou tři muži ve věku 43, 61 a 68 let a dvě dívky ve věku 18 a 19 let. Dívky si přišly na úřad vyřídit doklady, starší z nich byla těhotná, uvedl náčelník policie Serhij Bolvinov. Rusové podle něj raketou Iskander-M zasáhli budovu městské správy a také vícepodlažní obytné domy. V daném místě podle něj nebyl ani jediný vojenský objekt.

Většina zraněných podle radnice pochází z řad pracovníků a pracovnic daňové správy a odboru péče o děti. Raketa podle úřadů také poškodila 170 bytů, ve kterých rozbila okna a dveře.

Atentát na zakladatele dobrovolnické jednotky ArBat bojující proti Ukrajině Armena Sarkisjana mohl podle upřednostňované vyšetřovací verze spáchat sebevražedný atentátník, napsala dnes agentura Interfax s odvoláním na nejmenovaný zdroj z bezpečnostních složek. Motivem atentátu pak mohlo být přerozdělení sfér vlivu v podsvětí, dodala.

Sarkisjan zahynul v pondělí při výbuchu v hale moskevského obytného komplexu Alyje parusa (Nachové plachty). Vyšetřovatelé pracují s verzí, podle které sebevražedný atentátník přivedl k výbuchu výbušné zařízení, které sám přinesl. „Prověřuje se verze, že sám (atentátník) byl Armén,“ uvedl zdroj.

Ukrajinské úřady zveřejnily snímky zachycující následky ruského úderu na Izjum. Vyžádal si nejméně pět obětí, zraněných jsou desítky.

Ukrajina je otevřena možnosti těžby vzácných kovů spolu s partnery, kteří ji pomáhají ve válce s Ruskem. Uvedl to dnes podle agentur ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na pondělní vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, že chce, aby Ukrajina výměnou za americkou pomoc dodávala Spojeným státům vzácné kovy.

„Jsme otevřeni tomu, aby toto všechno (nerostné bohatství) bylo možné rozvíjet s našimi partnery, kteří nám pomáhají chránit naši zemi a zatlačit nepřítele zpět svými zbraněmi, svou přítomností, sankčními balíčky. A to je naprosto fér. Mluvím o tom, co jsem řekl už v září, kdy jsem se setkal s prezidentem Trumpem (v USA),“ prohlásil Zelenskyj před novináři podle agentury Unian.

EU, Ukrajina a 37 zemí daly právní základy pro vytvoření zvláštního tribunálu, který se má zabývat ruskou agresí na Ukrajině, uvedla Evropská komise.

Podezřelými z ubití ukrajinského bezdomovce v Bratislavě, který minulý týden zraněním podlehl, jsou členové soukromé bezpečnostní služby (SBS). Policejní inspekce vyloučila, že by se na fyzickém útoku podíleli policisté, informovala dnes ČTK její mluvčí Andrea Dobiášová. Navzdory tomu jsou uvedení policisté podezřelí ze zneužití pravomocí a vnitřních předpisů policie.

Slovenská televize TA3 v pondělí informovala, že z napadení bezdomovce v nákupním centru jsou podezřelí jak příslušníci SBS, tak policisté. Vyšetřování případu pak převzala policejní inspekce, která ho následně předala krajskému ředitelství policie v Bratislavě. To v případu vede stíhání pro podezření z trestného činu zabití.

Výbor na ochranu novinářů (CPJ) vyjádřil dnes znepokojení nad tím, že ukrajinská tajná služba SBU vyšetřuje populární server Ukrajinska pravda kvůli podezření z prozrazení státního tajemství. Uvedla to agentura AFP, podle které vyšetřování zapadá do dlouhodobějšího sporu nezávislého serveru a prezidentské kanceláře kvůli kritickým článkům o vládě.

O vyšetřování původně informovala sama Ukrajinska pravda. Důvodem se stala zpráva z konce ledna, podle které šéf ukrajinské vojenské rozvědky (HUR) Kyrylo Budanov na neveřejné schůzce velení ozbrojených sil s vedením parlamentu a poslaneckých klubů "s chladným úsměvem" varoval, že "pokud do léta nezačnou seriózní jednání (o ukončení války), mohly by začít procesy velice nebezpečné pro samu existenci Ukrajiny". Alespoň tolik serveru řekl anonymní zdroj, kterým podle portálu byl jeden z účastníků schůzky.

Velení ukrajinské armády převelí k jednotkám pozemních sil asi 50.000 vojáků z jiných složek ozbrojených sil, aby doplnili bojové brigády. Napsal to dnes server Ukrajinska pravda, který se odkazuje na svůj zdroj v generálním štábu. Účelem rozsáhlého přesunu je zahájení dlouho očekávaných rotací, napsal ukrajinský web.

„Musíme to udělat, abychom mohli spustit mechanismus rotací. Zdroje, které se v současné době cvičí ve výcvikových střediscích, stačí pouze na minimální doplnění jednotek, nikoliv na plnou podporu bojové složky,“ cituje Ukrajinska pravda zdroj. „Díky těmto přesunům mezi jednotkami, stejně jako náboru, toho budeme schopni. Máme už schválený plán rotací,“ dodal.

Server Hromadske v této souvislosti poznamenal, že hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj už loni uvedl, že navzdory náročné situaci na frontové linii, začal proces rotace, jenž má nahrazovat jednotky, které bojují už dlouho. Poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak později listu The Wall Street Journal (WSJ) řekl, že se Ukrajině daří provádět „určité rotace“ vojáků.

 Útok na ukrajinskou elektrickou síť může vést k jaderné havárii. Na síti X před takovým rizikem varoval šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi, který si dnes v Kyjevě prohlédl elektrickou stanici důležitou pro bezpečnost ukrajinské nukleární energetiky. Ukrajina třetím rokem čelí ruské invazi. Ruská armáda během války mimo jiné obsadila Záporožskou jadernou elektrárnu.

„Jaderná nehoda může nastat po přímém útoku na elektrárnu, ale také po narušení dodávek elektřiny,“ uvedl Grossi.

Obavy o jadernou bezpečnost v zemi vyvolávají nejen incidenty v záporožské elektrárně, která je největším nukleárním zařízením svého druhu v Evropě, ale také ruské údery na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Jaderné reaktory totiž potřebují dodávky elektřiny, aby je bylo možné chladit.

 Mezinárodní hokejová federace (IIHF) prodloužila zákaz startů reprezentačních týmů i klubů z Ruska a Běloruska na svých akcích i pro sezonu 2025/26. Představitelé federace se i nadále domnívají, že není bezpečné je začlenit do turnajů. IIHF o rozhodnutí informovala na svém oficiálním webu.

„Vzhledem k tomu, že současné bezpečnostní podmínky neumožňují splnit nezbytné požadavky na organizaci turnajů zaručující bezpečnost všech, musí IIHF až do odvolání zachovat současný stav,“ uvedla federace po dnešním jednání Rady IIHF.

Mezinárodní federace vyloučila Rusko a Bělorusko ze svých soutěží v únoru 2022 po začátku válečného konfliktu na Ukrajině. Od té doby každoročně prodlužuje jejich vyřazení z vrcholných akcí. Nyní je jisté, že se obě reprezentace nepředstaví ani na seniorském světovém šampionátu ve Švýcarsku v roce 2026.

Letos v lednu Spojené státy oznámily omezení vývozu čipů v oblasti umělé inteligence (AI), aby tato vysoce pokročilá technologie zůstala mimo dosah Ruska a Číny. Spojené státy chtějí, aby se vývoj v oblasti AI soustředil do jim přátelských států a aby se podniky přizpůsobily americkým standardům.

Evropská unie letos poskytne Moldavsku 250 milionů eur (6,3 miliardy Kč). Peníze mají zemi pomoct s placením účtů za energie a s budováním energetické odolnosti. Dnes to na svém webu uvedla Evropská komise (EK), podle níž je Moldavsko závislé „na nejistých dodávkách z Ruska“. Přerušené dodávky jsou výsledkem sporu o dluh vůči ruskému dodavateli, Moldavsko tento dluh neuznává.

Prostředky jsou součástí dvouleté unijní strategie. Ta si klade za cíl „zbavit Moldavsko nejistoty kolem ruských dodávek energie a plně ho integrovat do energetického trhu EU,“ uvedla komise.

Unie poskytne této východoevropské zemi do poloviny dubna 100 milionů eur. Zpřístupní také 60 milionů eur lidem v separatistickém regionu Podněstří, který podporuje Moskva. Tyto peníze podmínila přijetím opatření týkajících se „základních svobod a lidských práv.“

Nejméně čtyři lidé zahynuli a 17 bylo zraněno při ruském útoku na ukrajinské město Izjum, oznámil šéf správy Charkovské oblasti Syněhubov.

Čtyři lidé zahynuli při ruském vzdušném útoku na východoukrajinské město Izjum. Na platformě Telegram to dnes napsal šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov, podle něhož jsou další dvě desítky lidí zraněných. Rusové podle předběžných informací použili balistickou střelu, dodal regionální činitel.

„Pět lidí bylo hospitalizováno. Na místě jsou všechny záchranné složky,“ doplnil Syněhubov. Později zvýšil počet zraněných ze 17 na 20 a uvedl, že Rusko zaútočilo na centrální část města. Další podrobnosti zatím nesdělil.

Izjum, kde před ruskou válkou proti Ukrajině žilo zhruba 46.000 obyvatel, je strategicky významné město, které leží asi dvě hodiny jízdy východně od Charkova a nachází se několik desítek kilometrů od hranic s Ruskem. Ruská vojska se ho po několikatýdenních těžkých bojích v prvním roce své invaze na Ukrajinu zmocnila a několik měsíců ho okupovala, než ruské vojáky v září 2022 vyhnala blesková ukrajinská protiofenzíva v Charkovské oblasti.

Spojené státy už nechtějí Ukrajinu podporovat bezúplatně. Dnes to podle agentury Reuters prohlásil kremelský mluvčí Dmitrij Peskov, podle kterého to dokazuje návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby Kyjev výměnou za pomoc dodával do USA vzácné kovy. Spojené státy jsou největším podporovatelem Ukrajiny, která třetím rokem čelí ruské invazi. Dodávky zbraní z USA jsou pro ukrajinskou armádu zásadní.

Trump v pondělí řekl, že chce zajistit dodávky vzácných nerostných surovin do Spojených států. Doplnil, že se jeho administrativa snaží s Ukrajinou dospět k dohodě, v níž by tato země zaručila dodávky nerostných surovin výměnou za to, "co jim dáváme". Východoevropská země je k tomu podle něj připravena.

USA podle Kremlu už nejsou ochotné poskytovat Ukrajině zbraně bezúplatně, ukazuje to Trumpův návrh, aby Kyjev na oplátku dodával vzácné kovy.

Novým majitelem Pravoslavného chrámu svatého Petra a Pavla v Karlových Varech se stala maďarská odnož ruské pravoslavné církve. Majitele změnily i další nemovitosti, které ruská církev v lázeňském městě vlastnila. Původním vlastníkem byla Ruská pravoslavná církev, podvorje patriarchy moskevského a celé Rusi v České republice, kterou stát podezřívá z nepřátelských aktivit. Informovaly o tom Novinky.cz a Deník.cz, podle kterých je možným důvodem převodu majetku i obava před zmrazením majetku ruské církve Českou republikou.

V čele Ruské pravoslavné církve, podvorje patriarchy moskevského a celé Rusi v České republice byl Nikolaj Liščenjuk, kterému úřady loni zrušily povolení k pobytu. Minulý týden mu karlovarské zastupitelstvo odebralo čestné občanství, které dostal za své zásluhy o opravu pravoslavného chrámu. Kněz byl z Česka vyhoštěn, protože jej bezpečnostní složky podezřívají z nepřátelských aktivit, mimo jiné podpory separatistických struktur v zemích EU.

Ruský prezident Vladimir Putin svým dekretem přikázal ruské vládě obnovit hudební soutěž Intervize, která se konala v časech sovětského vládce Leonida Brežněva. Hudební soutěž by se měla konat ještě letos v Moskvě, aby tak nahradila mezi Rusy nesmírně populární hudební soutěž Eurovize, ze které bylo Rusko vyloučeno kvůli invazi na Ukrajinu, uvedl server The Moscow Times.

Šéfem organizačního výboru byl jmenován místopředseda ruské vlády Dmitrij Černyšenko. Na uspořádání má dohlížet první zástupce šéfa prezidentské kanceláře Sergej Kirijenko. Zpívat by se mělo na podzim za účasti interpretů z dvou desítek zemí.

Velká cena Intervize se původně konala v letech 1965 až 1968 v tehdejším Československu, později v letech 1977 až 1980 v polských Sopotech. Její pořádání svého času přerušilo Pražské jaro, později stávky v Polsku a vznik protikomunistického odborového hnutí Solidarita. K pokusu o její obnovení došlo v roce 2008, kdy interpreti z postsovětských republik zpívali a soutěžili v ruském letovisku Soči.

Ukrajině se podařilo získat zpět 12 dětí, které byly násilně zavlečeny do Ruska. Podle agentury Reuters to v pondělí uvedl šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Andrij Jermak. Některé z vrácených dětí se již blíží plnoletosti, je mezi nimi ale i například osmiletá dívka, přiblížil Jermak. Moskva věc nijak nekomentovala.

Navrácené děti jsou podle Jermaka součástí prezidentovy iniciativy, jejímž cílem je vrátit domů všechny děti držené proti jejich vůli v Rusku.

Mezi navrácenými je vedle zmíněné holčičky i 16letá dívka, která přišla o matku nebo 17letý chlapec, jehož se pokoušela do svých řad dostat ruská armáda. Moskva podle Reuters na žádost o komentář nereagovala.

Rusko rozpoutalo rozsáhlou válku proti Ukrajině 24. února 2022. Kyjev viní Moskvu ze zavlečení téměř 20.000 dětí z Ukrajiny do Ruska nebo na Moskvou okupovaná ukrajinská území.Nazpět se jich podařilo dostat 388, uvádějí ukrajinské úřady.

Evropa musí převzít větší díl odpovědnosti za svou bezpečnost. Uvedl to premiér Petr Fiala po pondělním neformálním jednání unijních prezidentů a premiérů v Bruselu. Lídři se podle dnešní tiskové zprávy Úřadu vlády ČR shodli na nutnosti posílení evropských obranných kapacit a podpoře obranného průmyslu. Hlavním tématem jednodenního summitu byla právě evropská obrana a bezpečnost.

„Evropa musí převzít větší díl odpovědnosti za svou bezpečnost. Navýšení obranných výdajů je téměř nutností. Musíme podpořit evropský obranný průmysl, který je v ČR velmi silný. To odpovídá nejen našim bezpečnostním zájmům, ale i zájmům ekonomickým,“ uvedl Fiala. Zvýšené investice do obrany podle něj pomáhají posilovat konkurenceschopnost EU, vytvářet pracovní místa a podporují ekonomiku.

„Je třeba zároveň snížit byrokracii, zjednodušit společné nákupy a u armádních akvizic posílit koordinaci napříč Evropou,“ dodal premiér. 

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) vnímá snahu Ukrajinců přesunout část výcviku svých vojáků z jiných zemí na ukrajinské území. Nemá ale zatím žádné konkrétní požadavky a informace. Řekla to v rozhovoru s ČTK. ČR je podle ní v tuto chvíli připravená poskytovat Ukrajincům výcvik v Česku nebo v Evropské unie. Pokud by byla nějaká společná dohoda v EU či v Severoatlantické alianci (NATO) na výcviku na Ukrajině, musely by tento nový mandát schválit obě komory Parlamentu.

Česko se zatím podílelo na výcviku téměř 8000 ukrajinských vojáků na území ČR a Polska, ve výcviku chce pokračovat, uvedla ministryně. "Samozřejmě i vnímáme to, že Ukrajinci se snaží, aby se část toho výcviku přesunula na Ukrajinu. Rozumíme té potřebě, protože i z hlediska logistiky je složité ty lidi nejdřív někde připravit, shromáždit, vybavit a pak je někam přesouvat po Evropě," uvedla. Zatím ale nemá žádná konkrétní požadavky a informace.