ONLINE: Ukrajina vyslala desítky dronů na Moskvu. Rusové zavřeli letiště

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Britský ministerský předseda Starmer vyzval Spojené státy, aby se podílely na bezpečnostních zárukách Ukrajině. „Jsem připraven zvážit nasazení britských sil na místě spolu s dalšími, pokud bude dosaženo trvalé mírové dohody,“ uvedl. „Musí však existovat podpora USA, protože bezpečnostní záruka USA je jediným způsobem, jak účinně odradit Rusko od dalšího útoku na Ukrajinu,“ dodal Starmer, který se příští týden v USA setká s Trumpem.

Zelenskyj dnes řekl v rozhovoru s německou televizí ARD, že Ukrajina do budoucna získá zpět veškeré své území. „Respekt k mezinárodnímu právu se vrátí. Když ne dnes, tak zítra,“ míní.

Podle Zelenského je dnes problém, že USA říkají věci, které jsou Putinovi velmi příjemné. Narážel tak zřejmě na postoj Washingtonu, který počítá s tím, že Ukrajina nevstoupí do NATO a bude se muset vzdát části svého území.

Zelenskyj také varoval, aby se neopakovala situace z Afghánistánu, odkud se Spojené státy v létě 2021 rychle stáhly, a k moci se znovu dostalo radikální hnutí Tálibán. „Takže je tu zkušenost s tím, co se stane, když někdo něco nepromyšleně ukončí a velmi rychle se stáhne.“

Účastníci schůzky v Paříži věnované situaci kolem Ukrajiny se shodli, že Evropa musí zvýšit své vojenské schopnosti i výdaje na obranu. Podle agentury Reuters to uvedl polský premiér Donald Tusk. Připustil, že transatlantické vztahy se ocitly v nové fázi, vyzval ale k jejich zachování. Stejně tak je důležité pokračovat ve spolupráci v rámci NATO, dodal.

Ukrajina v rámci dalšího balíku německé vojenské pomoci dostala i čtyři slovenské samohybné houfnice Zuzana 2 a 50.000 dělostřeleckých nábojů ráže 155 milimetrů, uvedl dnes server RBK-Ukrajina s odvoláním na web německé vlády.

Německý kancléř Olaf Scholz po dnešní schůzce lídrů klíčových evropských zemí v Paříži řekl, že nyní považuje za velmi nevhodné jednat o vyslání vojáků na Ukrajinu. Ruskem napadenou zemi je ale podle něj nutné dál podporovat. Vyslovil se také pro uvolnění dluhových pravidel tak, aby bylo možné zvyšovat vojenské výdaje. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters.

Ministr vnitra a vicepremiér Vít Rakušan (STAN) v pondělním rozhovoru pro pořad Blesku Epicentrum řekl, že by z nepozvání Česka na konferenci ve Francii nebyl nervózní, neboť je pozváno Polsko, které vůči konfliktu na Ukrajině zastává stejné pozice jako Češi.

Česko požádalo Ukrajinu o právní pomoc při vyšetřování možného daňového úniku ve výši stovek milionů korun ze strany firem bývalého ukrajinského prezidenta Petra Porošenka. Napsal to dnes server Ukrajinski Novyny, který také zveřejnil kopii žádosti adresované ukrajinské generální prokuratuře.

Válka Ruska proti Ukrajině, trvající skoro tři roky, kromě stovek tisíc zabitých „obdařila“ Rusko i armádou invalidů. Její početnost lze přirovnat k počtu obyvatel oblastních měst Brjansk či Tver. Ke konci loňského roku utrpělo 376.000 Rusů na frontě těžká zranění a stali se invalidy, napsal server The Moscow Times s odvoláním na zprávu britského Mezinárodního institutu strategických studií (IISS).

Ruská armáda od vypuknutí války přišla podle IISS o 783.000 vojáků, z toho 172.000 přišlo o život a 611.000 utrpělo zranění. Přibližně 235.000 raněných se může uzdravit, ostatní ale byli ve válce podle expertů institutu zmrzačeni.

Proti setkání evropských lídrů v Paříži se vyjádřil i slovenský premiér. „Robert Fico nechápe, co dělají nejvyšší představitelé EU na schůzce v Paříži v otázce rozmístění cizích vojsk na území Ukrajiny. Jedná se o agendu, se kterou nemá EU nic společného,“ stojí ve vyjádření uveřejněném na jeho facebookovém profilu. Fico se dle citovaného příspěvku dnes telefonicky spojil s předsedou Evropské rady Antóniem Costou a ptal se ho, proč na jednání přijal pozvánku. Slovenský premiér míní, že EU nemá pravomoc rozhodovat o účasti cizích vojsk na území jiného státu.

Více čtěte ZDE

Britský premiér Keir Starmer uvedl, že je připraven vyslat na Ukrajinu britské vojáky, pokud to bude nutné. Napsal to ve článku pro deník The Telegraph. Podobně se vyjádřilo Švédsko, které vyslání svých vojáků po nastolení míru „nevylučuje“. Také Německo je připraveno se na případné mírové misi podílet. Naopak polský premiér Donald Tusk zopakoval, že jeho země své vojáky na Ukrajinu nepošle. Podle Španělska jsou takové úvahy zatím předčasné.

Starmer napsal, že Spojené království je „připravené a ochotné přispět k bezpečnostním zárukám pro Ukrajinu tím, že v případě potřeby nasadí své vlastní vojáky“. Je to poprvé, co britský premiér výslovně formuloval, že zvažuje vyslání britských mírových sil na Ukrajinu.

Lídři klíčových evropských zemí se dnes v Paříži sešli k jednání o situaci kolem Ukrajiny. Francouzský prezident Emmanuel Macron, který summit svolal v reakci na záměr Spojených států jednat s Ruskem o příměří bez Evropanů, bezprostředně před schůzkou telefonicky hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Informovaly o tom tiskové agentury.

Začátek schůzky v Paříži byl stanoven na 16:00 SEČ. Macron podle agentury AFP v Elysejském paláci osobně přivítal mimo jiné britského premiéra Keira Starmera či německého kancléře Olafa Scholze.

Slovenský premiér Robert Fico kritizoval účast představitelů Evropské unie na svolaném jednání některých evropských zemí o Ukrajině v Paříži a uvedl, že EU nemá oprávnění přijímat rozhodnutí o účasti cizích vojsk na Ukrajině. 

Slovensko podle dostupných informací pozvánku na pařížskou schůzku neobdrželo. Setkání svolal francouzský prezident Emmanuel Macron mimo jiné v reakci na to, že evropské země nebudou přizvány k rozhovorům Washingtonu a Moskvy o tom, jak ukončit válku na Ukrajině. Tuto východoevropskou zemi před zhruba třemi lety vojensky napadlo Rusko.

„Robert Fico považuje účast nejvyšších představitelů EU (i předsedkyně Evropské komise) bez jakéhokoliv mandátu na setkání v Paříži za událost, která nenapomáhá důvěře uvnitř EU,“ uvedl úřad slovenské vlády. Dodal, že Fico o tom telefonicky hovořil s předsedou Evropské rady Antóniem Costou.

Slovenská policie obvinila Slováka, který ve válce na Ukrajině sloužil na straně Rusů a který je od loňska v ukrajinském zajetí. Napsal to dnes slovenský list Nový čas s odvoláním na policejní mluvčí. Muž je stíhán za službu v cizím vojsku. V minulosti si podle slovenských médií odpykal ve vlasti devět let ve vězení za vraždu ženy, na které se podílel v roce 2005 jako mladistvý.

Za službu v cizím vojsku bez příslušného povolení hrozí podle slovenského trestního zákoníku v případě odsouzení trest vězení od dvou do osmi let; v případě války nebo válečného stavu na Slovensku by trest byl přísnější.

Podle listu Slovák tvrdil, že na bojišti působil jako medik. Z dřívějších informací slovenských médií vyplývá, že podepsal smlouvu s ruskou armádou.

Na veletrhu obranného a bezpečnostního průmyslu IDEX/NAVDEX v Abú Zabí, metropoli Spojených arabských emirátů, vystavují Ukrajinci například své drony osvědčené z bojů proti ruským nájezdníkům. Dorazil i ministr zahraničí Andrij Sybiha.

„Další neformální diskuse, navíc týden po Evropské radě a pár dní před německými volbami, nikam nevedou a Evropa po další večeři vážněji brána nebude,“ komentoval premiér Petr Fiala summit lídrů velkých zemí EU v Paříži, narychlo svolaný kvůli americko-ruským jednáním o Ukrajině. „Je třeba začít konat. V první řade revidovat Green Deal ve prospěch posílení konkurenceschopnosti, zásadně omezit byrokracii, důsledně vyhošťovat migranty, kteří se provinili proti našim zákonům, a investovat do naší obrany a bezpečnosti. Je třeba neztrácet čas a přistoupit k činům,“ argumentuje premiér.

Největším dovozcem ropy do Česka bylo loni opět Rusko, jeho podíl ovšem postupně klesá. Celkem loni z Ruska přiteklo 2,7 milionu tun ropy, což bylo zhruba 42 procent celkového dovozu do ČR. Zároveň šlo ale o meziroční pokles o 37 procent. Spolu s tím kleslo i využití ropovodu Družba. Stoupá naopak dovoz ropy z dalších zemí, především z Ázerbájdžánu, jehož podíl dodávek je už těsně za Ruskem. Vyplývá to ze statistik ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Celkově bylo loni do Česka dovezeno více než 6,5 milionu tun ropy. Meziročně jde o pokles o 12 procent. Ruské dodávky loni klesly na mnohaleté minimum. Zatímco předloni z Ruské federace přiteklo do České republiky přes 4,3 milionu tun ropy, loni to bylo o 1,6 milionu tun méně. V předchozích letech tvořily dodávky z Ruska nadpoloviční podíl dovozu, loni podíl země, která před třemi roky zahájila nevyprovokovanou agresi na Ukrajině, klesl na 42 procent.

„Polsko bude podporovat Ukrajinu jako doposud, organizačně, humanitárně, finančně i vojensky. Nepředpokládáme, že bychom vyslali polské vojáky na území Ukrajiny,“ řekl polský premiér Donald Tusk před odletem na summit do Paříže. Ve francouzské metropoli se dnes uskuteční schůzka představitelů velkých evropských zemí, kteří budou jednat o situaci kolem Ukrajiny. 

Tusk řekl, že na summitu bude varovat před vznikem „konkurenční hry mezi Evropskou unií a Spojenými státy, protože to nemá smysl“. Připomněl, že doposud spolupráce mezi Spojenými státy a evropskými zeměmi, rovněž v rámci NATO, byla garancí bezpečnosti jak pro Polsko, tak pro Západ.

Ukrajina nemůže uznat jakékoliv dohody o nás bez nás, řekl v Abú Zabí prezident Volodymyr Zelenskyj před americko-ruskými rozhovory o Ukrajině, píše Reuters.

V Rijádu v Saúdské Arábii se v úterý sejdou ministři zahraničí USA a Ruska Marco Rubio a Sergej Lavrov, aby spolu se svými týmy hovořili o míru na Ukrajině a možné brzké schůzce prezidentů Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Ve středu tam dorazí Zelenskyj. „Ukrajina se nezúčastní. Ukrajina o nich (rozhovorech) nic nevěděla,“ dodal s tím, že jeho cesta byla plánovaná dopředu.

Proruská hackerská skupina NoName057(16) dnes ráno napadla server jedné italské banky, dvou milánských letišť a dvou italských přístavů. Zdůvodnila to nedávnými kritickými výroky italského prezidenta Sergia Mattarelly na adresu Moskvy, které se týkaly ruské invaze na Ukrajinu. Informovala o tom agentura ANSA, podle níž byl ale kybernetický útok neúspěšný.

Skupina NoName057(16) se pokusila provést takzvaný DDoS útok, při něm počítače ovládané hackery zahltí napadený server velkým počtem dotazů a tím ho vyřadí z provozu. Za cíl si vybrala kromě dvou mezinárodních milánských letišť také servery přístavů Taranto a Terst a banku Intesa Sanpaolo.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Dubaji jednal o možnostech návratu Ukrajinců držených v ruském zajetí, píše agentura Reuters.

Ruský soud vyměřil americké internetové společnosti Google pokutu 3,8 milionu rublů (zhruba milion Kč) za obsah zveřejněný na její platformě YouTube, který zahrnuje videa s instrukcemi, jak se mají ruští vojáci vzdát. Informovala o tom dnes ruská agentura TASS.

Rusko již delší dobu požaduje po zahraničních internetových platformách, aby odstraňovaly obsah, který země považuje za nezákonný. Jde například o údajně falešné informace o válce na Ukrajině, napsala agentura Reuters.

Ruské úřady podle Reuters čelí obviněním, že záměrně zpomalují fungování platformy YouTube, aby Rusům omezily přístup k obsahu, který je kritický vůči prezidentu Vladimiru Putinovi a jeho vládě. Moskva taková obvinění odmítá a tvrdí, že problémy s platformou YouTube jsou důsledkem odchodu společnosti Google z Ruska a souvisejícím koncem podpory infrastruktury.

Švédsko „nevylučuje“ vyslání svých vojáků po nastolení míru na Ukrajině. V prvé řadě žádá uzavření spravedlivého a trvalého míru, který bude respektovat mezinárodní právo i Ukrajinu samotnou. Takový mír by zároveň měl zabránit, aby se Rusko stáhlo, vybudovalo novou armádu a za několik let zaútočilo na Ukrajinu nebo jinou zemi, řekla podle webu Aftonbladet švédská ministryně zahraničí Maria Malmerová Stenergardová.

„Až takový mír budeme mít, musíme zajistit, aby mohl být udržen, a v takovém případě naše vláda nic nevylučuje,“ dodala ministryně.

Úterních jednání mezi Ruskem a Spojenými státy v Rijádu se za ruskou stranu zúčastní ministr zahraničí Sergej Lavrov a zahraničněpolitický poradce Kremlu Jurij Ušakov. Dnes to oznámil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, podle kterého se rozhovory budou týkat obnovení vztahů mezi Moskvou a Washingtonem a přípravy možných jednání o Ukrajině. 

Vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy se po ruském vpádu na Ukrajinu propadly na nejhorší úroveň za několik desítek let. První průlom znamenal středeční telefonát mezi americkým prezidentem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Účastníci rijádské schůzky se zaměří „na obnovení celého komplexu americko-ruských vztahů“, řekl Peskov. „Budou se také věnovat přípravě možných jednání o dohodě o Ukrajině a uspořádání setkání obou prezidentů,“ uvedl také. Lavrov s Ušakovem do Rijádu odletí během dneška. Rubio už tam dorazil a dnes má na programu jednání se saúdskoarabskými představiteli.

„V Evropě se organizuje proválečný tábor. Sledujeme, že ti v Evropě, kdo nechtějí mír, začali jednat,“ prohlásil šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó a obvinil evropské lídry scházející se v Paříži, že chtějí zabránit dohodě o konci války na Ukrajině. Naopak přivítal jednání mezi Spojenými státy a Ruskem.