1000 Rusů na 1000 Ukrajinců. Moskva a Kyjev hlásí předání seznamu zajatců na výměnu
Rusko a Ukrajina si předaly seznamy válečných zajatců určených ke vzájemné výměně 1000 za 1000, řekl dnes podle ruských agentur mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Výměna tohoto počtu zajatců je jediným výsledkem přímých ukrajinsko-ruských jednání, která se uskutečnila minulý týden v Istanbulu.
„Náš seznam jsme skutečně předali,“ řekl dříve dnes Peskov. Původně uvedl, že na seznam od ukrajinské strany Moskva ještě čeká, o několik hodin později ale oznámil, že „teď jsme ho dostali“.
O tom, že Ukrajina dostala od Ruska seznam lidí, kteří mají být vyměněni, dnes podle agentury Interfax mluvil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Řekl, že ukrajinská strana zjišťuje podrobnosti o každému člověku, kterého Rusko do výměny zařadilo.
Ukrajinští představitelé reagovali také na původní tvrzení Peskova o tom, že Rusko na ukrajinský soupis zajatců pro výměnu čeká. „Pokud jde o výměnu 1000 na 1000, Ukrajina svou část přípravných prací vykonala. Rusko by je mělo urychlit,“ řekl podle telegramového kanálu RBK Ukrajina vedoucí ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak.
Organizaci této akce má na ukrajinské straně na starosti ministr obrany Rustem Umerov, dále se na ní podílí zástupci vojenské i civilní tajné služby nebo ukrajinský ombudsman.
Poslanec ruské státní Dumy Šamsail Saralijev dnes upozornil, že nejrozsáhlejší výměna od ruského vpádu na Ukrajinu potrvá několik dnů, uskutečnit ji během jediného dne by podle něho bylo technicky složité. Saralijev je členem parlamentní koordinační skupiny pro otázky „speciální vojenské operace“, jak je v Rusku oficiálně nazývána invaze do sousední země.
Ukrajinská protiletecká obrana od pátečního večera zneškodnila 68 z 91 bezpilotních letounů, kterými ruská armáda zaútočila na Ukrajinu. Oznámila to dnes podle agentury Ukrinform ukrajinská armáda.
Ukrajina zaznamenala zásahy ruskými drony na osmi místech, v dalších čtyřech lokalitách dopadly trosky sestřelených letounů, píše Ukrinform.
Na Ukrajině od začátku války v roce 2022 trpí některé regiony nedostatkem pitné vody, na vině je ničení vodovodní infrastruktury. Nejvíce zasaženy jsou regiony na jihu a východě země. Situace v zemi je nerovnoměrná. Ve střední a západní Ukrajině je přístup k vodě obecně stabilní, ale ve frontových oblastech a čerstvě osvobozených komunitách čelí lidé obrovským problémům. ČTK to řekli zástupci neziskových organizací a vládní zmocněnec pro Ukrajinu Tomáš Kopečný. Podle něj je obnova vodní infrastruktury jednou z hlavních priorit.
„Rakety a ostřelování zničily vodohospodářskou infrastrukturu, některé rodiny mají vodu jen pár hodin denně nebo jsou odkázány na dovoz v cisternách,“ řekla Halyna Bilak z neziskové organizace CARE. Podle Oleny Budagovské z Člověka v tísni voda, sanitace a hygiena zůstávají mezi nejčastěji hlášenými nenaplněnými potřebami. Nedostupnost vody prostřednictvím vodovodní sítě podle nich navíc vytváří další finanční zátěž, protože lidé musí vodu kupovat od soukromých poskytovatelů.
Postižené regiony, na které se neziskové organizace a česká pomoc zaměřují, jsou kupříkladu Charkovská, Dněpropetrovská a Záporožská oblast. Problémy s nedostatkem pitné vody postihují také okupovaná území Ukrajiny, kam ale neziskové organizace nemají přístup.
Dobré ráno, drazí čtenáři.
Bělorusko by podle amerického prezidenta Donalda Trumpa mohlo propustit stovky politických vězňů, které tamní režim zadržuje. Trump o této záležitosti hovořil s autoritářským prezidentem Alexandrem Lukašenkem, kterého označil za velmi váženého muže, napsala v noci na dnešek agentura Reuters.
Bělorusko z politických důvodů vězní asi 1400 lidí. "Věřím, že se chystají propustit mnoho z těch 1400," řekl Trump v pátek novinářům v Bílém domě. Poznamenal, že by se tak mohlo stát v dohledné době.
