Válka se potáhne ještě roky? „Rusové nás nemůžou zničit,“ tvrdí Ukrajinci
Několik představitelů Ukrajiny se nedávno vyjádřilo k mírovým rozhovorům mezi Ukrajinou a Ruskem, na které významně dohlížejí USA. Úředníci si myslí, že válka potrvá ještě roky. „Pokud se ptáte na pravděpodobnost, řekla bych, že je 90 procentní šance, že tahle válka bude pokračovat další rok nebo dva,“ komentovala právnička a bývalá náměstkyně ministra obrany Hanna Maliarová. Napsal o tom britský deník The Guardian.
Ukrajinští představitelé věří, že válka s Ruskem by mohla trvat ještě mnoho let, a to i přes mezinárodní snahy vedené Donaldem Trumpem, aby došlo k ukončení bojů. Nemyslí si, že by to Rusko s příměřím myslelo vážně.
„Rusové nás nemůžou zničit a my nemůžeme osvobodit naše území,“ řekl jeden vysoce postavený ukrajinský představitel deníku The Guardian a dodal, že bez výrazné asistence USA by situace zůstala stejná nebo se i případně zhoršila. „Pořád budeme naživu, ale zaplatíme za to vysokou cenu.“
Zatímco někteří ukrajinští úředníci věří, že by v příštích vyjednáváních mohlo dojít k nějaké změně, na nejvíce důležitých bodech se Rusko a Ukrajina vůbec neshodují. „Je tu několik skutečných problémů ohledně nezávislosti a suverenity a ekonomických a bezpečnostních vazeb spojených se Západem,“ vysvětlil představitel. „Co se týče ostatních věcí, velikost ukrajinské armády bude omezená kvůli ekonomickým důvodům. Neutratila, kterou Rusko žádá, je otázkou rámce. Ale nemůžeme souhlasit s přetrháním vazeb se Západem.“
Skutečnost je taková, jak říkají někteří ukrajinští politici veřejně, že současná vyjednávání jsou hodně o Kyjevu – a především o Zelenském – který se snaží každým krokem vlažnou Trumpovu administrativu udržet při sobě v naději, že americký prezident pochopí, jakým způsobem Putin válku vede.
„Zelenskyj je v těžké situaci, protože za ním stojí celý národ lidí, kteří trpí,“ řekl politik Oleksandr Merezhko, který působí ve straně ukrajinského prezidenta. „Snažíme se dělat, co můžeme, protože nechceme přijít o podporu USA. Nechceme být nařčeni z toho, že to bylo naše chyba.“
„90 procentní šance“ na pokračování bojů
Hanna Maliarová, právnička a bývalá náměstkyně ministra obrany, uvedla, že jednou z hlavních obtíží, které překážejí smysluplným jednáním, je velmi odlišný pohled Trumpa a Putina na celý proces. „Putin se bude i nadále snažit postupovat. Má moc. Má síly, aby pokračoval v boji. Jeho cílem je okupovat teritorium Ukrajiny. A toho se drží,“ vyjádřila.
Pokud jde o vyjednávání, řekla, že Putin a Trump „představují zcela odlišné kultury“. „Putin je bývalý agent KGB. Nikdy neustoupí a přemýšlí jako agresor. Trump si myslí, že tohle je byznysová dohoda, která nějakým způsobem pomůže každému. Ale i kdyby se posadili ke stolu, nikdy nebudou schopni dosáhnout shody, protože Putin vidí jenom válku, rakety a střely.“
Toto všechno přesvědčilo Maliarovou – stejně jako mnoho dalších Ukrajinců – že nejpravděpodobněji bude konflikt pokračovat. „Pokud se ptáte na pravděpodobnost, řekla bych, že je 90 procentní šance, že tahle válka bude pokračovat další rok nebo dva. V neposlední řadě proto, že od doby, kdy se Trump stal prezidentem, se intenzita bojů zvýšila.“
„Opotřebovávací válka je jako náhorní plošina s propastí na konci,“ řekl vysoce postavený představitel. „Ten pád znamená zhroucení frontových linií. Nemůžete říct, kdy k tomu dojde. Ale musíte se dívat do budoucnosti. Abychom tomu zabránili, musíme zefektivnit naše válečné úsilí, stát se účinnějšími.“
„Je to velký zázrak, že si po třech letech a dvou měsících války teď povídáme,“ dodal představitel. „Mezitím budu věřit, že Rusko nám pomůže tím, že provede něco hloupého.“
Dosavadní ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov se stane tajemníkem Rady národní bezpečnosti a obrany, vyplývá z dekretu prezidenta Volodymyra Zelenského. Na ministerstvu jej nahradil skončivší premiér Denys Šmyhal. Zástupci členských států Evropské unie se dnes shodli na osmnáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedly diplomatické zdroje. Slovenský premiér Robert Fico již ve čtvrtek večer informoval, že Bratislava stáhne svou blokaci. Nový balík protiruských omezení, který míří zejména na energetický a bankovní sektor, dnes podle informací ČTK ještě formálně v Bruselu schválí unijní ministři pro evropské záležitosti. Slovensko blokovalo přijetí nových protiruských sankcí, neboť žádalo záruky k jiné iniciativě Evropské komise, se kterou Bratislava nesouhlasí a podle které má být postupně ukončen dovoz ruského plynu do unie. Komise v minulých dnech konkrétní záruky Bratislavě poskytla. Ruský prezident Vladimir Putin nařídil vládě připravit návrhy ohledně omezení na používání počítačových programů a komunikačních služeb ze zemí, které nejsou přátelské k Rusku. Splnit tento pokyn Putin stanovil do 1. září, uvedl na svém webu list Kommersant s odvoláním na dokument zveřejněný na internetové stránce Kremlu. Putin během květnové schůzky s ruskými podnikateli vybídl úřady, aby „podusily“ zahraniční firmy působící proti Rusku, přestože se úplně nestáhly z ruského trhu, připomněl ruský deník. „Prezident řekl, a tak budeme dusit,“ zareagoval tehdy ministr digitalizace Maksut Šadajev. 
