Trump po bouřlivém telefonátu: „Věřím, že Putin chce mír.“ Zelenskyj přidal varování

Aktualizováno -
13. února 2025
20:52
Autor: ČTK, swp, Mii - 
13. února 2025
14:54

Ukrajina nepřijme žádnou dohodu, kterou by uzavřely Moskva a Washington bez Kyjeva. Jednání o ukončení války, kterou proti Ukrajině rozpoutalo Rusko, by se měla účastnit také Evropa, uvedl dnes podle tiskových agentur ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak na středeční telefonát amerického prezidenta Donalda Trump a ruského prezidenta Vladimira Putina. Trump o hovoru dnes řekl, důvěřuje svému ruskému protějšku Putinovi ohledně války na Ukrajině a věří, že Putin chce mír.

V prvním vyjádření před novináři po středečních telefonátech amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nejprve zavolal svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi a až následně Zelenskému, ukrajinský prezident zdůraznil, že hlavní je „nenechat všechno jít podle Putinova plánu“. Ruský prezident podle něj chce, aby jednání byla bilaterální, mezi Ruskem a USA.

„Nemůžeme jako nezávislá země přijmout žádné dohody (uzavřené) bez nás. Velmi jasně to sděluji našim partnerům. Nepřijmeme žádná bilaterální ujednání o Ukrajině (vyjednaná) bez nás,“ řekl Zelenskyj při návštěvě jaderné elektrárny na západě Ukrajiny.

Trum ve čtvrtek uvedl, že důvěřuje Putinovi ohledně války na Ukrajině a věří, že Putin si přeje mír, píše agentura Reuters. Trump uvedl, že Kyjev bude „součástí“ jednání o ukončení brutální války Ruska proti Ukrajině.

Trump by byl také rád, kdyby se Rusko opět stalo členem skupiny G7, řekl americký prezident novinářům v Bílém domě. „Myslím, že byla chyba (Rusko) vyhodit“, prohlásil dnes Trump. Rusko bylo členem klubu vyspělých ekonomik G7, tehdy známého jako G8, dokud nebyla Moskva vyloučena poté, co v roce 2014 anektovala ukrajinský poloostrov Krym.

Po středečním telefonátu ale podle agentury AP převládá mezi ruskými představiteli a v ruských médiích vítězoslavný tón, protože Trump zavrhl americkou politiku uplynulých tří let a ohlásil brzkou schůzku s Putinem, aby vyjednali mírovou dohodu o Ukrajině. Trumpova změna přístupu budí dojem, že pokládá Putina za jediného hráče, kterému záleží na ukončení bojů, a také že při mírových jednáních odsune prezidenta Zelenského i evropské vlády stranou, dodala AP. Zároveň připomněla, že ukrajinský vůdce označil tuto vyhlídku za „velmi nebezpečnou“.

Kallasová: Bez Ukrajinců je dohoda odsouzena k neúspěchu

Jakákoli mírová dohoda o Ukrajině vyjednaná za zády Ukrajinců a Evropanů je odsouzena k neúspěchu, varovala šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku se dnes ráno setkala s ukrajinským ministrem obrany Rustemem Umerovem, odpoledne se v Bruselu zúčastní jednání ministrů obrany zemí Severoatlantické aliance. Ústupky Rusku přirovnala k Mnichovské dohodě v roce 1938, kdy muselo Československo postoupit pohraniční oblasti Německu.

„Žádná dohoda za našimi zády nebude fungovat, jakákoli dohoda bude vyžadovat účast Ukrajiny i Evropy,“ řekla Kallasová novinářům po příjezdu do sídla NATO. Evropa bude podle ní pokračovat v podpoře Ukrajiny, jakákoli rychle uzavřená dohoda „nezastaví zabíjení“, dodala. V této souvislosti připomněla minské dohody z roku 2014, jejichž cílem bylo zastavení bojů na východě Ukrajiny, byly ale opakovaně porušovány a nakonec Rusko v únoru 2022 zahájilo plnohodnotnou invazi.

Americký ministr obrany Pete Hegseth ve středu řekl, že nepovažuje za reálný návrat Ukrajiny do hranic před rokem 2014 a že v rámci mírového plánu si Ukrajinu ani neumí představit v NATO. Na tato slova reagoval mimo jiné německý ministr obrany Boris Pistorius, který kritizoval, že Spojené státy nabízejí Rusku ústupky ještě před zahájením jednání o míru na Ukrajině.

Podobně se vyjádřila i Kallasová. Podle ní není dobrou taktikou ustupovat požadavkům Ruska ještě před zahájením jednání. „Politika appeasementu, srovnatelná s tím, co se stalo v Československu, nebude fungovat,“ uvedla šéfka unijní diplomacie s odkazem na politiku ústupků či usmiřování.

„Myslím, že když chceme udělat nějaké srovnání, můžeme udělat paralelu s rokem 1938,“ dodala Kallasová. Československo tehdy na základě Mnichovské dohody z roku 1938 muselo postoupit nacistickému Německu své pohraniční oblasti. Dohoda, kterou podepsali britský premiér Neville Chamberlain, předseda francouzské vlády Édouard Daladier, italský diktátor Benito Mussolini a německý nacistický vůdce Adolf Hitler přitom vedla k obětování Československa a druhé světové válce nezabránila.

Fiala: Musí souhlasit Ukrajina

Podobně jako Kallasová hovořil premiér Petr Fiala (ODS). Uvedl, že podporuje každé smysluplné úsilí o dosažení míru na Ukrajině. S trvalým mírem musí souhlasit Ukrajina a musí také zabránit Rusku v útocích na další evropské státy.

Úspěch pro Moskvu?

Americká média reagují na telefonát rozdílně. Podle deníku The New York Times (NYT) přinesl hovor pro Putina stejně velký zlom ve válce proti Ukrajině jako kterákoli bitva. Jako úspěch pro Moskvu hodnotí vývoj také magazín The Atlantic. Komentář listu The Washington Post (WP) uvádí, že v prohlášeních Washingtonu jsou i povzbudivé signály, deník The Wall Street Journal (WSJ) zase píše o Trumpově novém přístupu k vleklým konfliktům.

17:12
Dnes

Ukrajina získala z Ruska těla dalších 1245 vojáků, oznámil dnes ukrajinský koordinační štáb pro otázky zacházení s válečnými zajatci. Jde podle něj o poslední fázi repatriací pozůstatků na základě dohody Kyjeva s Moskvou, ke které obě země dospěly začátkem června v Istanbulu. Rusko na Ukrajinu vrátilo v rámci istanbulských dohod celkem 6057 těl, uvedl štáb. Ukrajinský ministr vnitra ale zároveň obvinil Rusko, že posílá na Ukrajinu zohavená těla a mezi pozůstatky se podle něj našla i těla Rusů.

„Dnešek je poslední fází repatriace padlých vojáků,“ cituje agentura Reuters ukrajinského ministra obrany Rustema Umerova. „Od minulého týdne, kdy se začaly uplatňovat istanbulské dohody, jsme dokázali získat zpět přes 6000 těl,“ dodal.

16:21
Dnes

Ruské drony, které v posledních týdnech útočí na ukrajinská města, létají příliš vysoko na to, aby ještě byly v dostřelu palných zbraní, píše server CNN. Ukrajina musí kvůli tomu najít nový způsob, jak na nálety bezpilotních letadel reagovat.

Ukazuje se, že Rusko znovu změnilo taktiku svých dronových útoků. Drony teď létají ve výškách, kde je nemožné je zasáhnout bez použití vyspělejší protivzdušné obrany. Rusko si to může dovolit díky zvýšení produkce, za měsíc dokáže vyrobit až 2700 dronů Šáhed íránské konstrukce.

„Je tu daleko více dronů, to je objektivní fakt. A samozřejmě že čím více jich je, tím těžší je proti nim zasáhnout,“ uvedl soudce ukrajinského nejvyššího soudu Jurij Čumak. Ten je zároveň dobrovolníkem u jednotky, která v noci sestřeluje ruské drony.

15:50
Dnes

Pomoc evropských zemí Ruskem napadené Ukrajině v březnu a v dubnu oproti počátku roku výrazně vzrostla, zatímco americká se ocitla na nule, vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnil Institut pro světové hospodářství (IfW) v německém Kielu.

Vojenská, finanční a humanitární pomoc z Evropy podle IfW dosáhla v březnu a v dubnu dohromady zhruba 20,2 miliardy eur (přes 500 miliard korun). V lednu a v únoru to bylo přibližně 6,7 miliardy eur. Evropa na jaře zároveň poprvé od června 2022 poprvé předstihla USA v celkovém objemu vojenské pomoci. Bránící se východoevropské zemi dosud Evropa poskytla zbrojní pomoc za 72 miliard eur, zatímco USA za 65 miliard.

Zobrazit celý online
Video  Fiala v Blesku: S Ficovou politikou mám problémy. A do Moskvy bych určitě nejel.  - Blesk TV
Video se připravuje ...

Video se připravuje ...
Další videa