Putin přijal Trumpova zmocněnce Witkoffa. 4 hodiny řešili v Petrohradě „ukrajinské urovnání“
Ruský prezident Vladimir Putin se v pátek setkal se zmocněncem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem. Jednání se týkalo urovnání konfliktu na Ukrajině. Schůzka nakonec trvala 4 hodiny. Na jednání vyrazil také bankéř Kirill Dmitrijev, který má blízko Putinově rodině a studoval v minulosti v USA na Stanfordu a Hardvardu.
Schůzka potrvá tak dlouho, jak bude Putin považovat za nutné, avizoval mluvčí Kremlu Peskov podle státní agentury TASS. „Ne,“ odpověděl na otázku, zda má prezident na schůzku s Witkoffem vymezený čas. „(Může trvat) hodinu, dvě, tři, čtyři, pokud bude třeba. Potrvá tak dlouho, jak bude podle prezidenta Putina zapotřebí,“ řekl.
Výsledky jednání nebyly bezprostředně známy. Kreml na svých webových stránkách zveřejnil fotografie, na níž si oba muži podávají ruce, a připojil pouze stručný komentář: „Téma setkání - aspekty ukrajinského urovnání.“
Ruské tiskové agentury zdůraznily, že se schůzka protáhla na více než čtyři hodiny.
S Dmitrijevem v petrohradském hotelu
Po přistání v Petrohradu se Witkoff setkal nejprve s Putinovým vyjednávačem Kirillem Dmitrijevem v petrohradském hotelu, odkud podle TASS společně odjeli v koloně aut.
Dmitrijev je ruský bankéř, který však studoval na prestižních amerických univerzitách - Stanfordu a Harvardu. Na síti X označil jednání mezi Putinem a Witkoffem za „produktivní“.
Agentura Reuters v pátek s odvoláním na dva americké činitele a pět dalších osob obeznámených se situací napsala, že necelých 48 hodin po jejich setkání s Dmitrijevem předal Witkoff v Bílém domě Trumpovi jasný vzkaz: nejrychlejším způsobem, jak dosáhnout příměří na Ukrajině, je podpořit strategii, která by Rusku přenechala všechny čtyři východoukrajinské oblasti, které se Moskva v roce 2022 pokusila nelegálně anektovat.
Witkoff tuto představu nastínil již dříve, například v podcastu s konzervativním novinářem Tuckerem Carlsonem. Kyjev však něco takového opakovaně odmítl a také řada amerických a evropských představitelů to označuje za zcela maximalistický ruský požadavek.
Na schůzce s Trumpem minulý týden se podle dvou zdrojů Reuters proti tomuto návrhu ohradil také prezidentův vyslanec pro Ukrajinu Keith Kellogg s tím, že Kyjev, jakkoli je ochoten vyjednávat o určitých územních ústupcích, nikdy nepřistoupí na jednostranné odevzdání celé Luhanské, Doněcké, Záporožské a Chersonské oblasti Rusku. Schůzka podle Reuters skončila, aniž by Trump rozhodl o změně americké strategie.
Třetí schůzka
Witkoff, kterého si Trump vybral jako zmocněnce pro Blízký východ, se ujal rovněž kontaktů administrativy amerického prezidenta s Kremlem a mezitím v Moskvě dvakrát jednal s Putinem. Nynější schůzka tak byla třetí.
V druhém největším ruském městě se před ní Putin účastnil „mimořádně důležité“ porady o rozvoji vojenského námořnictva.
Trumpova administrativa se snaží zprostředkovat dohodu mezi Ukrajinou a Ruskem o příměří či ukončení války, kterou rozpoutal Putin v únoru 2022. Washington v posledních týdnech zkoušel domluvit částečné dohody o příměří týkající se energetiky a Černého moře, ale obě ztroskotaly, napsal Reuters.
Trump nicméně stále věří, že se podaří dojednat plošné příměří, připomněl server Axios. Ukrajina s návrhem bez dalších podmínek již dříve souhlasila, Moskva uvádí, že s myšlenkou souhlasí, zároveň ale požaduje řešit takzvané prvotní příčiny konfliktu. Šéf americké diplomacie Marco Rubio před týdnem na jednání ministrů zahraničí zemí Severoatlantické aliance prohlásil, že Putin se bude muset brzy vyjádřit, zda to s příměřím myslí opravdu vážně.
Portrét jako dar
Ukrajina se už přes tři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi a USA se pod vedením bývalého prezidenta Joea Bidena společně s dalšími západními zeměmi postavily na stranu Kyjeva, kterému poskytly mimo jiné podporu v podobě dodávek zbraní a na Rusko kvůli jeho agresi uvalily sankce.
Po lednovém Trumpově návratu do Bílého domu USA změnily postoj ke konfliktu a obnovily kontakty s Rusy, což Američané zdůvodňují právě snahou zprostředkovat příměří.
Witkoff po březnovém jednání s Putinem dovezl do Washingtonu portrét, který pro něj nechal namalovat ruský prezident. Trumpa podle něj podobizna od „předního ruského umělce“ dojala a prezident ji označil za „krásnou“.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Od konce srpna, kdy ukrajinská vláda zmírnila pravidla pro odjezdy mladých mužů z Ukrajiny, překročilo hranici s Polskem skoro 99.000 mladíků ve věku od 18 do 22 let. Na svých internetových stránkách o tom s odvoláním na statistiky polské pohraniční stráže píše deník Rzeczpospolita.
Po začátku ruské invaze na Ukrajinu ze země nesměli odjíždět muži ve věku od 18 do 60 let, včetně těch, kteří nedostali povolávací rozkaz. Letos v létě vláda tato pravidla změnila s odůvodněním, že chce mladým mužům umožnit získat vzdělání v zahraničí, které po návratu do vlasti mohou využít k jejímu prospěchu. Podle polské pohraniční stráže od ledna do konce srpna ukrajinsko-polskou hranici překročilo 45.300 mužů ve věku 18 až 22 let, během září a října jich bylo 98.500, uvedla Rzeczpospolita. „Je to hlavní cesta pro útěk ze země,“ napsal také polský list.
Desítky lidí se dnes na terase Národního muzea (NM) dožadovaly navrácení ukrajinské vlajky na průčelí jeho historické budovy. Během happeningu s názvem Vraťme vlajku na Muzeum!, který pořádala skupina Kaputin, pořadatelé vztyčili ukrajinskou vlajku na kovovou konstrukci před hlavním vchodem do historické budovy. Několikametrovou modro-žlutou vlajku pak upevnili také na zábradlí terasy. V projevech kritizovali za svěšení vlajky ředitele NM Michala Lukeše a ministra kultury Martina Baxu (ODS).
„Vyzýváme vedení muzea, aby vrátilo zpět vlajku Ukrajiny jako symbol svobody,“ uvedla v projevu režisérka Olga Sommerová, která zdůraznila, že odstranění vlajky přivítali ruští propagandisté. Zároveň v projevu naznačila, že se ředitel muzea Lukeš chce zalíbit budoucí nové vládě.
