Trump po bouřlivém telefonátu: „Věřím, že Putin chce mír.“ Zelenskyj přidal varování
Ukrajina nepřijme žádnou dohodu, kterou by uzavřely Moskva a Washington bez Kyjeva. Jednání o ukončení války, kterou proti Ukrajině rozpoutalo Rusko, by se měla účastnit také Evropa, uvedl dnes podle tiskových agentur ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak na středeční telefonát amerického prezidenta Donalda Trump a ruského prezidenta Vladimira Putina. Trump o hovoru dnes řekl, důvěřuje svému ruskému protějšku Putinovi ohledně války na Ukrajině a věří, že Putin chce mír.
V prvním vyjádření před novináři po středečních telefonátech amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nejprve zavolal svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi a až následně Zelenskému, ukrajinský prezident zdůraznil, že hlavní je „nenechat všechno jít podle Putinova plánu“. Ruský prezident podle něj chce, aby jednání byla bilaterální, mezi Ruskem a USA.
„Nemůžeme jako nezávislá země přijmout žádné dohody (uzavřené) bez nás. Velmi jasně to sděluji našim partnerům. Nepřijmeme žádná bilaterální ujednání o Ukrajině (vyjednaná) bez nás,“ řekl Zelenskyj při návštěvě jaderné elektrárny na západě Ukrajiny.
Trum ve čtvrtek uvedl, že důvěřuje Putinovi ohledně války na Ukrajině a věří, že Putin si přeje mír, píše agentura Reuters. Trump uvedl, že Kyjev bude „součástí“ jednání o ukončení brutální války Ruska proti Ukrajině.
Trump by byl také rád, kdyby se Rusko opět stalo členem skupiny G7, řekl americký prezident novinářům v Bílém domě. „Myslím, že byla chyba (Rusko) vyhodit“, prohlásil dnes Trump. Rusko bylo členem klubu vyspělých ekonomik G7, tehdy známého jako G8, dokud nebyla Moskva vyloučena poté, co v roce 2014 anektovala ukrajinský poloostrov Krym.
Po středečním telefonátu ale podle agentury AP převládá mezi ruskými představiteli a v ruských médiích vítězoslavný tón, protože Trump zavrhl americkou politiku uplynulých tří let a ohlásil brzkou schůzku s Putinem, aby vyjednali mírovou dohodu o Ukrajině. Trumpova změna přístupu budí dojem, že pokládá Putina za jediného hráče, kterému záleží na ukončení bojů, a také že při mírových jednáních odsune prezidenta Zelenského i evropské vlády stranou, dodala AP. Zároveň připomněla, že ukrajinský vůdce označil tuto vyhlídku za „velmi nebezpečnou“.
Kallasová: Bez Ukrajinců je dohoda odsouzena k neúspěchu
Jakákoli mírová dohoda o Ukrajině vyjednaná za zády Ukrajinců a Evropanů je odsouzena k neúspěchu, varovala šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku se dnes ráno setkala s ukrajinským ministrem obrany Rustemem Umerovem, odpoledne se v Bruselu zúčastní jednání ministrů obrany zemí Severoatlantické aliance. Ústupky Rusku přirovnala k Mnichovské dohodě v roce 1938, kdy muselo Československo postoupit pohraniční oblasti Německu.
„Žádná dohoda za našimi zády nebude fungovat, jakákoli dohoda bude vyžadovat účast Ukrajiny i Evropy,“ řekla Kallasová novinářům po příjezdu do sídla NATO. Evropa bude podle ní pokračovat v podpoře Ukrajiny, jakákoli rychle uzavřená dohoda „nezastaví zabíjení“, dodala. V této souvislosti připomněla minské dohody z roku 2014, jejichž cílem bylo zastavení bojů na východě Ukrajiny, byly ale opakovaně porušovány a nakonec Rusko v únoru 2022 zahájilo plnohodnotnou invazi.
Americký ministr obrany Pete Hegseth ve středu řekl, že nepovažuje za reálný návrat Ukrajiny do hranic před rokem 2014 a že v rámci mírového plánu si Ukrajinu ani neumí představit v NATO. Na tato slova reagoval mimo jiné německý ministr obrany Boris Pistorius, který kritizoval, že Spojené státy nabízejí Rusku ústupky ještě před zahájením jednání o míru na Ukrajině.
Podobně se vyjádřila i Kallasová. Podle ní není dobrou taktikou ustupovat požadavkům Ruska ještě před zahájením jednání. „Politika appeasementu, srovnatelná s tím, co se stalo v Československu, nebude fungovat,“ uvedla šéfka unijní diplomacie s odkazem na politiku ústupků či usmiřování.
„Myslím, že když chceme udělat nějaké srovnání, můžeme udělat paralelu s rokem 1938,“ dodala Kallasová. Československo tehdy na základě Mnichovské dohody z roku 1938 muselo postoupit nacistickému Německu své pohraniční oblasti. Dohoda, kterou podepsali britský premiér Neville Chamberlain, předseda francouzské vlády Édouard Daladier, italský diktátor Benito Mussolini a německý nacistický vůdce Adolf Hitler přitom vedla k obětování Československa a druhé světové válce nezabránila.
Fiala: Musí souhlasit Ukrajina
Podobně jako Kallasová hovořil premiér Petr Fiala (ODS). Uvedl, že podporuje každé smysluplné úsilí o dosažení míru na Ukrajině. S trvalým mírem musí souhlasit Ukrajina a musí také zabránit Rusku v útocích na další evropské státy.
Úspěch pro Moskvu?
Americká média reagují na telefonát rozdílně. Podle deníku The New York Times (NYT) přinesl hovor pro Putina stejně velký zlom ve válce proti Ukrajině jako kterákoli bitva. Jako úspěch pro Moskvu hodnotí vývoj také magazín The Atlantic. Komentář listu The Washington Post (WP) uvádí, že v prohlášeních Washingtonu jsou i povzbudivé signály, deník The Wall Street Journal (WSJ) zase píše o Trumpově novém přístupu k vleklým konfliktům.
Polské úřady dnes upřesnily, že kvůli přeletu dronu nad vládními budovami ve Varšavě zadržely v pondělí večer mladou Bělorusku a občana Ukrajiny. Původně premiér Donald Tusk informoval o zadržení dvou běloruských občanů poté, co dron zneškodnila vládní ochranka SOP. Není jasné, čím byly nepřesné informace šéfa vlády způsobeny, poznamenala agentura AP.
„Zadržen byl ukrajinský občan a běloruská občanka. Policie pokračuje ve vyšetřování a tento incident bude v každém případě objasněný, aby bylo možné vyloučit všechny možné interpretace a poznat pravdu, co bylo zdrojem této nezamýšlené či zamýšlené provokace nad vládními budovami,“ řekl dnes Tusk novinářům podle serveru Onet.
Na jednání unijních ministrů pro evropské záležitosti v Bruselu dnes zazněla od všech 27 zemí EU jednoznačná podpora Ukrajiny a její obrany. Českým novinářkám to dnes v Bruselu řekl ministr Martin Dvořák. Země jako Slovensko a Maďarsko se staly v posledních měsících terčem kritiky kvůli blokování nejrůznějších sankcí proti Rusku. Bratislava a Budapešť mají rovněž výhrady k pokračujícímu posílání vojenské pomoci na Ukrajinu.
Hlavním tématem dnešního jednání byla příprava zasedání příštího summitu, který bude 23. a 24. října. „Témata se úplně zásadně nemění. My jsme rádi, že Ukrajina zůstává stále na vrcholu našeho zájmu. Podpora je úplně jednoznačná, zazněla z úst všech přítomných,“ uvedl Dvořák.
Dům v obci Wyryki na východě Polska nezasáhl ruský dron, ale raketa vystřelená z polské stíhačky F-16 při zásahu proti těmto dronům, které pronikly do polského vzdušného prostoru minulý týden v noci z úterý na středu. Uvedl to dnes na webu polský list Rzeczpospolita s odvoláním na své zdroje.
Prokuratura podle deníku utajuje informace o „neidentifikovaném létajícím objektu“, jehož trosky dopadly na zmíněný dům a poničily jej, oficiálně mlčí také polské ministerstvo obrany. Prezident Karol Nawrocki po zveřejnění informací deníku oznámil, že se bude od vlády domáhat objasnění.
