Ruský přístup k jednání o příměří? Putin se bude muset vyjádřit, míní Rubio. Lipavský pochybuje
Ruský prezident Vladimir Putin se bude muset velmi brzy vyjádřit, zda to myslí s mírem na Ukrajině opravdu vážně. Dnes to v Bruselu po jednání ministrů zahraničí zemí NATO prohlásil šéf americké diplomacie Marco Rubio. Český ministr zahraničí Jan Lipavský uvedl, že je maximálně skeptický ohledně ruského přístupu k jednání o příměří. Rusko nebylo schopno dodržet ani ty nejzákladnější a nejjednodušší věci, třeba z hlediska zastavení palby na energetické cíle, upozornil Lipavský.
Pokud jde o stávající jednání o příměří na Ukrajině, míč je nyní na ruské straně hřiště, uvedl v Bruselu generální tajemník NATO Mark Rutte.
„Nechci se plést do jednání, nechci říkat nějaké datum, do kterého by mělo Rusko reagovat,“ řekl novinářům Rutte. „Američané se snaží zajistit, aby bylo dosaženo míru, který bude spravedlivý a trvalý. Usilovně na tom pracují,“ dodal. Trvalý a spravedlivý mír by měl mimo jiné znamenat, že Rusko už neobsadí ani metr čtvereční ukrajinského území a už na Ukrajinu znovu nezaútočí.
Šéf NATO v této souvislosti ocenil úsilí Britů a Francouzů, kteří stojí v čele takzvané koalice ochotných, tedy zemí, které společně diskutují o další podpoře Ukrajiny. Zmínil rovněž i různé iniciativy, které Ukrajincům pomáhají zajistit vojenské i další vybavení, a konkrétně uvedl i českou muniční iniciativu.
Putin se bude muset velmi brzy vyjádřit, zda to myslí s mírem na Ukrajině opravdu vážně, vzkázal také z Bruselu šéf americké diplomacie Marco Rubio. Nejprve řekl, že Spojené státy očekávají Putinovo jasné vyjádření v příštích týdnech, poté řekl, že to bude "někdy velmi brzy". Dlouhá vyjednávání by se Trumpovi podle ministra nelíbila. "Nepřistoupí na nekonečná jednání," řekl.
„Trump chce ukončit válku za podmínek, které by byly přijatelné pro obě strany,“ upozornil Rubio. Podotkl, že Ukrajina už dříve souhlasila s návrhem na plošné příměří, a to bez jakýchkoli podmínek. Rusko tak dosud neučinilo.
Pokud Rusko ukáže, že není ochotno na mírové řešení přistoupit, přehodnotí Washington svou pozici. „Nejprve ale chceme zjistit, zda je mír možný a zda je tomu (Rusko) nakloněné,“ vzkázal Rubio.
Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot dnes ráno v Bruselu prohlásil, že Rusko dluží Spojeným státům rychlou odpověď na jejich návrh na příměří na Ukrajině. Podle britského ministra zahraničí Davida Lammyho by ruský prezident Vladimir Putin mohl přistoupit na klid zbraní hned teď, ale neustále bombarduje Ukrajinu.
Kritika obou ministrů by podle Lipavského neměla překvapovat, více méně odráží také český pohled. „Říkám dobře, uvidíme, kam tedy tato jednání povedou, ale má důvěra v přístup ruské strany je opravdu velmi, velmi zdrženlivá,“ řekl Lipavský. V debatě ministrů nezaznívala konkrétní data, do kdy by mělo Rusko odpovědět. Podle českého ministra je na Spojených státech, které vedou jednání, aby si vytyčily, jak k tomu chtějí přistupovat.
Česko bude podle Lipavského usilovat o to, aby se Ukrajině dostalo ujištění, že je na cestě do Severoatlantické aliance, „protože ta dlouhodobá perspektiva je správná,“ řekl. Nemělo by se podle něj dosáhnout takového mírového ujednání, které omezí ukrajinskou suverenitu rozhodnout se, jestli země chce, nebo nechce být v nějaké mezinárodní organizaci, třeba v NATO.
„Na druhou stranu buďme praktičtí, a pokud vidíme, že teď třeba není tolik vůle nebo nemusí být vůle, tak hledejme spíš cesty, jak Ukrajině prakticky pomoci,“ uvedl. Zároveň je ale potřeba nezavírat dveře této variantě, dodal.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha před partnery ze Severoatlantické aliance podle Lipavského hovořil mimo jiné právě o ruských útocích na energetickou infrastrukturu. Poděkoval také za veškerou pomoc, kterou Ukrajina od NATO dostává.
O nových příslibech se debata nevedla, některé země ale v souvislosti se zasedáním ministrů oznamovaly navyšování různých druhů pomoci, podotkl český ministr. „Já jsem včera (ve čtvrtek) byl schopen oznámit, že se podařilo najít zdroje pro českou muniční iniciativu tak, abychom dodávali munici až do září, což je významný pokrok,“ uvedl Lipavský.
Pro českou muniční iniciativu se podle něj podařilo získat další finanční zdroje od Kanady, Norska, Dánska a Nizozemska. Dodávky dělostřelecké munice tak mohou pokračovat až do září. „Nemáme tedy hotovo pro letošek, ale před několika týdny jsme takovéto přísliby ještě neměli,“ podotkl. Poděkoval partnerům, kteří zdroje ve svých národních rozpočtech našli.
Ruské drony, které v posledních týdnech útočí na ukrajinská města, létají příliš vysoko na to, aby ještě byly v dostřelu palných zbraní, píše server CNN. Ukrajina musí kvůli tomu najít nový způsob, jak na nálety bezpilotních letadel reagovat.
Ukazuje se, že Rusko znovu změnilo taktiku svých dronových útoků. Drony teď létají ve výškách, kde je nemožné je zasáhnout bez použití vyspělejší protivzdušné obrany. Rusko si to může dovolit díky zvýšení produkce, za měsíc dokáže vyrobit až 2700 dronů Šáhed íránské konstrukce.
„Je tu daleko více dronů, to je objektivní fakt. A samozřejmě že čím více jich je, tím těžší je proti nim zasáhnout,“ uvedl soudce ukrajinského nejvyššího soudu Jurij Čumak. Ten je zároveň dobrovolníkem u jednotky, která v noci sestřeluje ruské drony.
Pomoc evropských zemí Ruskem napadené Ukrajině v březnu a v dubnu oproti počátku roku výrazně vzrostla, zatímco americká se ocitla na nule., Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnil Institut pro světové hospodářství (IfW) v německém Kielu.
Vojenská, finanční a humanitární pomoc z Evropy podle IfW dosáhla v březnu a v dubnu dohromady zhruba 20,2 miliardy eur (přes 500 miliard korun). V lednu a v únoru to bylo přibližně 6,7 miliardy eur. Evropa na jaře zároveň poprvé od června 2022 poprvé předstihla USA v celkovém objemu vojenské pomoci. Bránící se východoevropské zemi dosud Evropa poskytla zbrojní pomoc za 72 miliard eur, zatímco USA za 65 miliard.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes poprvé od začátku plošné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 navštívil Rakousko. V plánu má jednání s prezidentem Alexanderem Van der Bellenem či kancléřem Christianem Stockerem, informovala agentura APA.
Se Zelenským se kromě prezidenta a lidoveckého předsedy vlády sejde také sociálnědemokratický vicekancléř Andreas Babler, který chce podle APA nabídnout neutrální Rakousko jako místo možných mírových rozhovorů s Ruskem. První dvě kola se dosud odehrála v tureckém Istanbulu.
Rakousko patřilo spolu se Slovinskem a Kyprem k posledním zemím v Evropské unii, které dosud Zelenskyj nenavštívil. Česko navštívil v době rozsáhlé ruské invaze dvakrát, naposledy letos v květnu. Z Vídně odletí Zelenskyj na summit skupiny velkých světových ekonomik G7 v Kanadě.
Zelenského návštěvu kritizovala pravicově populistická Svobodná strana Rakouska (FPÖ). Šéf této politické formace označované za proruskou Herbbert Kickl uvedl, že Zelenského návštěvou Rakousko „pohřbívá svou neutralitu“ a ohrožuje tak vlastní bezpečnost.
