Ruský přístup k jednání o příměří? Putin se bude muset vyjádřit, míní Rubio. Lipavský pochybuje
Ruský prezident Vladimir Putin se bude muset velmi brzy vyjádřit, zda to myslí s mírem na Ukrajině opravdu vážně. Dnes to v Bruselu po jednání ministrů zahraničí zemí NATO prohlásil šéf americké diplomacie Marco Rubio. Český ministr zahraničí Jan Lipavský uvedl, že je maximálně skeptický ohledně ruského přístupu k jednání o příměří. Rusko nebylo schopno dodržet ani ty nejzákladnější a nejjednodušší věci, třeba z hlediska zastavení palby na energetické cíle, upozornil Lipavský.
Pokud jde o stávající jednání o příměří na Ukrajině, míč je nyní na ruské straně hřiště, uvedl v Bruselu generální tajemník NATO Mark Rutte.
„Nechci se plést do jednání, nechci říkat nějaké datum, do kterého by mělo Rusko reagovat,“ řekl novinářům Rutte. „Američané se snaží zajistit, aby bylo dosaženo míru, který bude spravedlivý a trvalý. Usilovně na tom pracují,“ dodal. Trvalý a spravedlivý mír by měl mimo jiné znamenat, že Rusko už neobsadí ani metr čtvereční ukrajinského území a už na Ukrajinu znovu nezaútočí.
Šéf NATO v této souvislosti ocenil úsilí Britů a Francouzů, kteří stojí v čele takzvané koalice ochotných, tedy zemí, které společně diskutují o další podpoře Ukrajiny. Zmínil rovněž i různé iniciativy, které Ukrajincům pomáhají zajistit vojenské i další vybavení, a konkrétně uvedl i českou muniční iniciativu.
Putin se bude muset velmi brzy vyjádřit, zda to myslí s mírem na Ukrajině opravdu vážně, vzkázal také z Bruselu šéf americké diplomacie Marco Rubio. Nejprve řekl, že Spojené státy očekávají Putinovo jasné vyjádření v příštích týdnech, poté řekl, že to bude "někdy velmi brzy". Dlouhá vyjednávání by se Trumpovi podle ministra nelíbila. "Nepřistoupí na nekonečná jednání," řekl.
„Trump chce ukončit válku za podmínek, které by byly přijatelné pro obě strany,“ upozornil Rubio. Podotkl, že Ukrajina už dříve souhlasila s návrhem na plošné příměří, a to bez jakýchkoli podmínek. Rusko tak dosud neučinilo.
Pokud Rusko ukáže, že není ochotno na mírové řešení přistoupit, přehodnotí Washington svou pozici. „Nejprve ale chceme zjistit, zda je mír možný a zda je tomu (Rusko) nakloněné,“ vzkázal Rubio.
Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot dnes ráno v Bruselu prohlásil, že Rusko dluží Spojeným státům rychlou odpověď na jejich návrh na příměří na Ukrajině. Podle britského ministra zahraničí Davida Lammyho by ruský prezident Vladimir Putin mohl přistoupit na klid zbraní hned teď, ale neustále bombarduje Ukrajinu.
Kritika obou ministrů by podle Lipavského neměla překvapovat, více méně odráží také český pohled. „Říkám dobře, uvidíme, kam tedy tato jednání povedou, ale má důvěra v přístup ruské strany je opravdu velmi, velmi zdrženlivá,“ řekl Lipavský. V debatě ministrů nezaznívala konkrétní data, do kdy by mělo Rusko odpovědět. Podle českého ministra je na Spojených státech, které vedou jednání, aby si vytyčily, jak k tomu chtějí přistupovat.
Česko bude podle Lipavského usilovat o to, aby se Ukrajině dostalo ujištění, že je na cestě do Severoatlantické aliance, „protože ta dlouhodobá perspektiva je správná,“ řekl. Nemělo by se podle něj dosáhnout takového mírového ujednání, které omezí ukrajinskou suverenitu rozhodnout se, jestli země chce, nebo nechce být v nějaké mezinárodní organizaci, třeba v NATO.
„Na druhou stranu buďme praktičtí, a pokud vidíme, že teď třeba není tolik vůle nebo nemusí být vůle, tak hledejme spíš cesty, jak Ukrajině prakticky pomoci,“ uvedl. Zároveň je ale potřeba nezavírat dveře této variantě, dodal.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha před partnery ze Severoatlantické aliance podle Lipavského hovořil mimo jiné právě o ruských útocích na energetickou infrastrukturu. Poděkoval také za veškerou pomoc, kterou Ukrajina od NATO dostává.
O nových příslibech se debata nevedla, některé země ale v souvislosti se zasedáním ministrů oznamovaly navyšování různých druhů pomoci, podotkl český ministr. „Já jsem včera (ve čtvrtek) byl schopen oznámit, že se podařilo najít zdroje pro českou muniční iniciativu tak, abychom dodávali munici až do září, což je významný pokrok,“ uvedl Lipavský.
Pro českou muniční iniciativu se podle něj podařilo získat další finanční zdroje od Kanady, Norska, Dánska a Nizozemska. Dodávky dělostřelecké munice tak mohou pokračovat až do září. „Nemáme tedy hotovo pro letošek, ale před několika týdny jsme takovéto přísliby ještě neměli,“ podotkl. Poděkoval partnerům, kteří zdroje ve svých národních rozpočtech našli.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vyzval maďarského premiéra Viktora Orbána, aby neblokoval vstup Ukrajiny do Evropské unie. Stalo se tak poté, co Orbán jako jediný z představitelů členských států EU odmítl návrh na zahájení přístupových jednání s Ukrajinou. Informovala o tom agentura AFP.
„Opravdu bychom si přáli, aby nás maďarský premiér podpořil, nebo alespoň neblokoval,“ řekl Zelenskyj. „Myslím, že Viktor Orbán má Ukrajině, která v současné době chrání celou Evropu před Ruskem, co nabídnout,“ pokračoval. Zároveň však dodal, že vzhledem k patové situaci on sám maďarskému premiérovi nemá co nabídnout.
Ukrajinská prokuratura dnes oznámila, že začala vyšetřovat zabití dvou civilistů ruskými vojáky u Kupjanska v Charkovské oblasti na severovýchodě země jako válečný zločin. Dříve ruští blogeři tvrdili, že dva seniory zabili za pomoci dronů ukrajinští vojáci, připomněl server BBC News.
„Podle poznatků z vyšetřování ruští vojáci 3. listopadu 2025 u vsi Kruhljakivka u Kupjanska zasáhli FPV drony dva neozbrojené civilisty. Oběti šly po cestě a držely bílou vlajku na znamení, že nebojují. V důsledku úmyslného útoku (civilisté) i jejich pes zahynuli na místě,“ napsala prokuratura na telegramu.
„V okolí se nenacházely žádné vojenské objekty, ani vojenské pozice. Tento cynický zločin je dalším důkazem, že ruští vojáci systematicky ignorují normy mezinárodního humanitárního práva a práva civilistů na život,“ dodala.
Německo příští rok zvýší pomoc určenou Ukrajině o zhruba tři miliardy eur (73 miliard Kč). Dnes to podle agentury Reuters uvedlo spolkové ministerstvo financí. Původní návrh rozpočtu počítal se sumou 8,5 miliardy eur (207 miliard Kč), napsal deník Handelsblatt, který o navýšení s odvoláním na své zdroje informoval jako první. Německo patří k největším zbrojním podporovatelům Ukrajiny, která se od února 2022 brání ruské invazi.
„S naší podporou budeme pokračovat tak dlouho, dokud to pro obranu před ruskou agresivní válkou bude nutné,“ citovala agentura Reuters mluvčího ministerstva financí.
