„Tomu zrzkovi nejde věřit!“ Běžní Ukrajinci se bojí uzavření nerostné dohody s Trumpem
Zatímco Kyjev a Washington pracují na dohodě, která Spojeným státům poskytne podíl na ukrajinském nerostném bohatství, Ukrajinci, kteří žijí s ložisky železné rudy pod nohama, mají pro Donalda Trumpa vzkaz: Nezneužívejte nás, tyto zdroje jsou naše. Americký prezident vyvinul tlak na Kyjev tím, že pohrozil zastavením toku vojenských dodávek. Ty mají Ukrajině pomoci v boji proti ruské invazi, pokud USA nedostanou nějakou náhradu za miliardy dolarů, které pomoc stojí, píše agentura Reuters.
Dohoda je však citlivá pro Ukrajinu, která má hrdou historii těžby uhlí i železné rudy a doufá, že bude využívat ložiska stále žádanějších vzácných zemin. Příjmy z nerostů jsou klíčovým pilířem státního rozpočtu.
Ve městě Kryvyj Rih, na jehož okraji povrchové doly na železnou rudu vyhloubily v krajině obrovské krátery, reagoval jednasedmdesátiletý penzista Oleksandr na Trumpa nelibě. „Tomu zrzkovi nemůžete věřit, není to ten typ člověka. Z toho, co vidím, chtějí jen brát, ne dávat,“ prohlásil Oleksandr, zatímco byl na nákupu nedaleko těžebního a zpracovatelského závodu na železnou rudu.
Prezident Volodymyr Zelenskyj, jenž z Kryvého Rihu pochází, v pondělí uvedl, že jednání o vytvoření fondu pro příjmy z nerostných surovin, z něhož by USA čerpaly, od podpisu memoranda o dohodě z 18. dubna pokročila. „Dokument je mnohem silnější - spravedlivější - a mohl by být prospěšný pro oba naše národy: Ukrajinu i Ameriku,“ sdělil prezident. Zelenskyj ví, že si musí Trumpa, se kterým má složitý vztah, získat. Ale pokud uzavře špatnou dohodu, doma bude pozdvižení.
Nerostné bohatství patří lidem
Asi 60 kilometrů severně od Kryvého Rihu leží město Žovti Vody (Žluté vody), kde se po desetiletí těží uran a železná ruda. „Doufám, že lidé, kteří se do toho zapojili, myslí na Ukrajinu a její obyvatele, protože naše nerostné bohatství patří lidem,“ řekla tamní jednasedmdesátiletá obyvatelka Nina Fesenková.
Osmašedesátiletá Olha Marynská doufá, že vláda zabrání vykořisťování Ukrajiny. „Nemusíme jim dávat všechno. Nemyslím si, že to musíme dělat tak, aby z toho fondu vzali všechno,“ uvedla.
Premiér Denys Šmyhal v neděli řekl, že nyní panuje shoda v tom, že dohoda nebude usilovat o zaplacení americké pomoci poskytnuté Kyjevu v minulosti. To může pomoci uklidnit Ukrajince, kteří mají pocit, že od roku 2022 bojují proti Rusku nejen za sebe, ale také za Západ.
„Myslím, že pro nás jako Ukrajince je to trochu pocit, že jiná země využívá naší zranitelnosti, kterou jsme nevytvořili my,“ řekla ukrajinská zákonodárkyně Inna Sovsunová. „Při plánování budoucnosti je vážně důležité mít na paměti, že tady stále budou žít lidé,“ řekla.
Rusko dnes předalo Ukrajině dalších 1200 těl ukrajinských vojáků. Výměnou ale nedostalo žádného svého padlého vojáka, tvrdí podle agentury Reuters Moskva. Ukrajina obdržení těl potvrdila.
Na předání těl padlých se delegace obou zemí domluvily na začátku června při jednání v Turecku. Ukrajina naposledy v sobotu získala těla 1200 vojáků, ani v tomto případě ale Rusku nepředala žádné jeho mrtvé vojáky.
Rusko v uplynulém dni vyslalo na Ukrajinu skoro 200 raket a dronů, ostřelování proběhlo zejména v Doněcké a Poltavské oblasti. V Chersonu zemřel jeden člověk.
V Kanadě začne summit skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7. Zabývat se bude světovým obchodem i konflikty, které pokračují na více místech. Účast oznámili americký prezident Donald Trump, německý kancléř Friedrich Merz nebo francouzský prezident Emmanuel Macron.
Do Kananaskis, kde se dummit koná, se chystá rovněž ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten doufá, že získá Trumpův souhlas s dalšími sankcemi proti Rusku.
