„Tomu zrzkovi nejde věřit!“ Běžní Ukrajinci se bojí uzavření nerostné dohody s Trumpem
Zatímco Kyjev a Washington pracují na dohodě, která Spojeným státům poskytne podíl na ukrajinském nerostném bohatství, Ukrajinci, kteří žijí s ložisky železné rudy pod nohama, mají pro Donalda Trumpa vzkaz: Nezneužívejte nás, tyto zdroje jsou naše. Americký prezident vyvinul tlak na Kyjev tím, že pohrozil zastavením toku vojenských dodávek. Ty mají Ukrajině pomoci v boji proti ruské invazi, pokud USA nedostanou nějakou náhradu za miliardy dolarů, které pomoc stojí, píše agentura Reuters.
Dohoda je však citlivá pro Ukrajinu, která má hrdou historii těžby uhlí i železné rudy a doufá, že bude využívat ložiska stále žádanějších vzácných zemin. Příjmy z nerostů jsou klíčovým pilířem státního rozpočtu.
Ve městě Kryvyj Rih, na jehož okraji povrchové doly na železnou rudu vyhloubily v krajině obrovské krátery, reagoval jednasedmdesátiletý penzista Oleksandr na Trumpa nelibě. „Tomu zrzkovi nemůžete věřit, není to ten typ člověka. Z toho, co vidím, chtějí jen brát, ne dávat,“ prohlásil Oleksandr, zatímco byl na nákupu nedaleko těžebního a zpracovatelského závodu na železnou rudu.
Prezident Volodymyr Zelenskyj, jenž z Kryvého Rihu pochází, v pondělí uvedl, že jednání o vytvoření fondu pro příjmy z nerostných surovin, z něhož by USA čerpaly, od podpisu memoranda o dohodě z 18. dubna pokročila. „Dokument je mnohem silnější - spravedlivější - a mohl by být prospěšný pro oba naše národy: Ukrajinu i Ameriku,“ sdělil prezident. Zelenskyj ví, že si musí Trumpa, se kterým má složitý vztah, získat. Ale pokud uzavře špatnou dohodu, doma bude pozdvižení.
Nerostné bohatství patří lidem
Asi 60 kilometrů severně od Kryvého Rihu leží město Žovti Vody (Žluté vody), kde se po desetiletí těží uran a železná ruda. „Doufám, že lidé, kteří se do toho zapojili, myslí na Ukrajinu a její obyvatele, protože naše nerostné bohatství patří lidem,“ řekla tamní jednasedmdesátiletá obyvatelka Nina Fesenková.
Osmašedesátiletá Olha Marynská doufá, že vláda zabrání vykořisťování Ukrajiny. „Nemusíme jim dávat všechno. Nemyslím si, že to musíme dělat tak, aby z toho fondu vzali všechno,“ uvedla.
Premiér Denys Šmyhal v neděli řekl, že nyní panuje shoda v tom, že dohoda nebude usilovat o zaplacení americké pomoci poskytnuté Kyjevu v minulosti. To může pomoci uklidnit Ukrajince, kteří mají pocit, že od roku 2022 bojují proti Rusku nejen za sebe, ale také za Západ.
„Myslím, že pro nás jako Ukrajince je to trochu pocit, že jiná země využívá naší zranitelnosti, kterou jsme nevytvořili my,“ řekla ukrajinská zákonodárkyně Inna Sovsunová. „Při plánování budoucnosti je vážně důležité mít na paměti, že tady stále budou žít lidé,“ řekla.
Vážení čtenáři,
děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme opět v pondělí ráno, dobrou noc.
Rumunské ministerstvo zahraničí si dnes předvolalo ruského velvyslance, informovala agentura AFP. V sobotu do rumunského vzdušného prostoru pronikl ruský dron typu Geran, kvůli kterému vzlétly dva rumunské letouny F-16 a také dva spojenecké letouny Eurofighter Typhoon německého letectva.
„Takové opakované incidenty přispívají k eskalaci a zesilování hrozeb pro regionální bezpečnost,“ sdělilo rumunské ministerstvo zahraničí ruskému velvyslanci Vladimiru Lipajevovi. Ruskou stranu také vyzvalo k přijetí opatření, aby se zabránilo opakování takového porušení suverenity Rumunska.
Rumunské ministerstvo obrany uvedlo, že nezodpovědné kroky Ruské federace představují další problém pro bezpečnost regionu a stabilitu v oblasti Černého moře. Obdobné incidenty podle něj poukazují na to, že Rusko nerespektuje mezinárodní právo.
Ruské útoky na Ukrajině zabily za poslední den sedm civilistů a dalších 34 zranily, uvedly regionální úřady. Ruský útok dronem v Záporožské oblasti zabil 72letého muže a zranil 67letou ženu, uvedl guvernér Ivan Fedorov.
Podle guvernéra Oleha Syniehubova byl při ruském útoku na obec Borova v Charkovské oblasti zabit 57letý muž. Dva další muži ve věku 71 a 74 let byli zraněni, dodal. V Kostiantynivce v Doněcké oblasti byli podle guvernéra Vadima Filaškina zabiti čtyři lidé a dalších 10 bylo zraněno. V Chersonské oblasti ruské síly zaútočily na 32 osad. Podle guvernéra Oleksandra Prokudina byla jedna osoba zabita a dalších osm bylo zraněno.
