„Tomu zrzkovi nejde věřit!“ Běžní Ukrajinci se bojí uzavření nerostné dohody s Trumpem
Zatímco Kyjev a Washington pracují na dohodě, která Spojeným státům poskytne podíl na ukrajinském nerostném bohatství, Ukrajinci, kteří žijí s ložisky železné rudy pod nohama, mají pro Donalda Trumpa vzkaz: Nezneužívejte nás, tyto zdroje jsou naše. Americký prezident vyvinul tlak na Kyjev tím, že pohrozil zastavením toku vojenských dodávek. Ty mají Ukrajině pomoci v boji proti ruské invazi, pokud USA nedostanou nějakou náhradu za miliardy dolarů, které pomoc stojí, píše agentura Reuters.
Dohoda je však citlivá pro Ukrajinu, která má hrdou historii těžby uhlí i železné rudy a doufá, že bude využívat ložiska stále žádanějších vzácných zemin. Příjmy z nerostů jsou klíčovým pilířem státního rozpočtu.
Ve městě Kryvyj Rih, na jehož okraji povrchové doly na železnou rudu vyhloubily v krajině obrovské krátery, reagoval jednasedmdesátiletý penzista Oleksandr na Trumpa nelibě. „Tomu zrzkovi nemůžete věřit, není to ten typ člověka. Z toho, co vidím, chtějí jen brát, ne dávat,“ prohlásil Oleksandr, zatímco byl na nákupu nedaleko těžebního a zpracovatelského závodu na železnou rudu.
Prezident Volodymyr Zelenskyj, jenž z Kryvého Rihu pochází, v pondělí uvedl, že jednání o vytvoření fondu pro příjmy z nerostných surovin, z něhož by USA čerpaly, od podpisu memoranda o dohodě z 18. dubna pokročila. „Dokument je mnohem silnější - spravedlivější - a mohl by být prospěšný pro oba naše národy: Ukrajinu i Ameriku,“ sdělil prezident. Zelenskyj ví, že si musí Trumpa, se kterým má složitý vztah, získat. Ale pokud uzavře špatnou dohodu, doma bude pozdvižení.
Nerostné bohatství patří lidem
Asi 60 kilometrů severně od Kryvého Rihu leží město Žovti Vody (Žluté vody), kde se po desetiletí těží uran a železná ruda. „Doufám, že lidé, kteří se do toho zapojili, myslí na Ukrajinu a její obyvatele, protože naše nerostné bohatství patří lidem,“ řekla tamní jednasedmdesátiletá obyvatelka Nina Fesenková.
Osmašedesátiletá Olha Marynská doufá, že vláda zabrání vykořisťování Ukrajiny. „Nemusíme jim dávat všechno. Nemyslím si, že to musíme dělat tak, aby z toho fondu vzali všechno,“ uvedla.
Premiér Denys Šmyhal v neděli řekl, že nyní panuje shoda v tom, že dohoda nebude usilovat o zaplacení americké pomoci poskytnuté Kyjevu v minulosti. To může pomoci uklidnit Ukrajince, kteří mají pocit, že od roku 2022 bojují proti Rusku nejen za sebe, ale také za Západ.
„Myslím, že pro nás jako Ukrajince je to trochu pocit, že jiná země využívá naší zranitelnosti, kterou jsme nevytvořili my,“ řekla ukrajinská zákonodárkyně Inna Sovsunová. „Při plánování budoucnosti je vážně důležité mít na paměti, že tady stále budou žít lidé,“ řekla.
Ukrajinská tajná služba zadržela důstojníka letectva, kterého podezřívá z toho, že pro Rusko zjišťoval rozmístění cenných západních stíhaček F-16 a Mirage 2000, které Ukrajina získala na obranu před ruskou invazí. Dnes o tom informovala agentura Reuters.
Nejmenovaný důstojník v hodnosti majora, který působil jako letový instruktor, podle tajné služby poskytoval Rusku souřadnice a navrhoval taktiku útoků. Pokud jde o americké F-16, francouzské Mirage 2000 a starší sovětské Su-24, tak agent podle kontrarozvědky shromažďoval informace o jejich poloze a letových plánech.
Moskva si všímá všech prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, a to včetně hrozeb uvalení sankcí, ale Rusko je už vůči sankcím imunní. Uvedl to dnes mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov.
Západ uvalil sankce na Rusko nejprve po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym na jaře 2014 a ještě více po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022.
„Už dosti dlouho žijeme pod obrovským množstvím sankcí, ale naše hospodářství funguje. Přirozeně jsme si v tomto směru vytvořili určitou imunitu,“ řekl Peskov podle státní agentury TASS.
O den dříve mluvčí uvedl, že Kreml vzal na vědomí Trumpovy výroky, že z 50 na deset až 12 dnů zkrátí lhůtu, kterou dal dříve Rusku k nalezení dohody o ukončení války proti Ukrajině, a to pod hrozbou sankcí proti Moskvě a proti odběratelům ruských surovin.
Rusko a Čína zahájí v pátek 1. srpna v Japonském moři společné cvičení vojenského námořnictva, které potrvá do 5. srpna. Oznámily to dnes ruské tiskové agentury s odvoláním na komuniké ruské Tichomořské flotily. Cvičení Námořní součinnost 2025 bude mít obranný charakter a nebude zaměřeno proti žádné třetí straně, uvedla agentura TASS.
