„Tomu zrzkovi nejde věřit!“ Běžní Ukrajinci se bojí uzavření nerostné dohody s Trumpem
Zatímco Kyjev a Washington pracují na dohodě, která Spojeným státům poskytne podíl na ukrajinském nerostném bohatství, Ukrajinci, kteří žijí s ložisky železné rudy pod nohama, mají pro Donalda Trumpa vzkaz: Nezneužívejte nás, tyto zdroje jsou naše. Americký prezident vyvinul tlak na Kyjev tím, že pohrozil zastavením toku vojenských dodávek. Ty mají Ukrajině pomoci v boji proti ruské invazi, pokud USA nedostanou nějakou náhradu za miliardy dolarů, které pomoc stojí, píše agentura Reuters.
Dohoda je však citlivá pro Ukrajinu, která má hrdou historii těžby uhlí i železné rudy a doufá, že bude využívat ložiska stále žádanějších vzácných zemin. Příjmy z nerostů jsou klíčovým pilířem státního rozpočtu.
Ve městě Kryvyj Rih, na jehož okraji povrchové doly na železnou rudu vyhloubily v krajině obrovské krátery, reagoval jednasedmdesátiletý penzista Oleksandr na Trumpa nelibě. „Tomu zrzkovi nemůžete věřit, není to ten typ člověka. Z toho, co vidím, chtějí jen brát, ne dávat,“ prohlásil Oleksandr, zatímco byl na nákupu nedaleko těžebního a zpracovatelského závodu na železnou rudu.
Prezident Volodymyr Zelenskyj, jenž z Kryvého Rihu pochází, v pondělí uvedl, že jednání o vytvoření fondu pro příjmy z nerostných surovin, z něhož by USA čerpaly, od podpisu memoranda o dohodě z 18. dubna pokročila. „Dokument je mnohem silnější - spravedlivější - a mohl by být prospěšný pro oba naše národy: Ukrajinu i Ameriku,“ sdělil prezident. Zelenskyj ví, že si musí Trumpa, se kterým má složitý vztah, získat. Ale pokud uzavře špatnou dohodu, doma bude pozdvižení.
Nerostné bohatství patří lidem
Asi 60 kilometrů severně od Kryvého Rihu leží město Žovti Vody (Žluté vody), kde se po desetiletí těží uran a železná ruda. „Doufám, že lidé, kteří se do toho zapojili, myslí na Ukrajinu a její obyvatele, protože naše nerostné bohatství patří lidem,“ řekla tamní jednasedmdesátiletá obyvatelka Nina Fesenková.
Osmašedesátiletá Olha Marynská doufá, že vláda zabrání vykořisťování Ukrajiny. „Nemusíme jim dávat všechno. Nemyslím si, že to musíme dělat tak, aby z toho fondu vzali všechno,“ uvedla.
Premiér Denys Šmyhal v neděli řekl, že nyní panuje shoda v tom, že dohoda nebude usilovat o zaplacení americké pomoci poskytnuté Kyjevu v minulosti. To může pomoci uklidnit Ukrajince, kteří mají pocit, že od roku 2022 bojují proti Rusku nejen za sebe, ale také za Západ.
„Myslím, že pro nás jako Ukrajince je to trochu pocit, že jiná země využívá naší zranitelnosti, kterou jsme nevytvořili my,“ řekla ukrajinská zákonodárkyně Inna Sovsunová. „Při plánování budoucnosti je vážně důležité mít na paměti, že tady stále budou žít lidé,“ řekla.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Od konce srpna, kdy ukrajinská vláda zmírnila pravidla pro odjezdy mladých mužů z Ukrajiny, překročilo hranici s Polskem skoro 99.000 mladíků ve věku od 18 do 22 let. Na svých internetových stránkách o tom s odvoláním na statistiky polské pohraniční stráže píše deník Rzeczpospolita.
Po začátku ruské invaze na Ukrajinu ze země nesměli odjíždět muži ve věku od 18 do 60 let, včetně těch, kteří nedostali povolávací rozkaz. Letos v létě vláda tato pravidla změnila s odůvodněním, že chce mladým mužům umožnit získat vzdělání v zahraničí, které po návratu do vlasti mohou využít k jejímu prospěchu. Podle polské pohraniční stráže od ledna do konce srpna ukrajinsko-polskou hranici překročilo 45.300 mužů ve věku 18 až 22 let, během září a října jich bylo 98.500, uvedla Rzeczpospolita. „Je to hlavní cesta pro útěk ze země,“ napsal také polský list.
Desítky lidí se dnes na terase Národního muzea (NM) dožadovaly navrácení ukrajinské vlajky na průčelí jeho historické budovy. Během happeningu s názvem Vraťme vlajku na Muzeum!, který pořádala skupina Kaputin, pořadatelé vztyčili ukrajinskou vlajku na kovovou konstrukci před hlavním vchodem do historické budovy. Několikametrovou modro-žlutou vlajku pak upevnili také na zábradlí terasy. V projevech kritizovali za svěšení vlajky ředitele NM Michala Lukeše a ministra kultury Martina Baxu (ODS).
„Vyzýváme vedení muzea, aby vrátilo zpět vlajku Ukrajiny jako symbol svobody,“ uvedla v projevu režisérka Olga Sommerová, která zdůraznila, že odstranění vlajky přivítali ruští propagandisté. Zároveň v projevu naznačila, že se ředitel muzea Lukeš chce zalíbit budoucí nové vládě.
