Bývalý velvyslanec Žantovský o přestřelce v Bílém domě: Zelenského vlákali do pasti!

Aktualizováno -
1. března 2025
•
15:35
Autor: ČTK - 
1. března 2025
•
11:46

Bývalý velvyslanec ve Spojených státech Michael Žantovský je přesvědčený, že páteční roztržka mezi prezidenty USA a Ukrajiny Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským v Bílém domě nenastala náhodou. Zelenského vlákali do pasti, řekl dnes Žantovský ČTK. Setkání podle něj bylo připravené tak, že nemohlo dopadnout jinak než kolizí. Ukazuje na zásadní nejen diplomatické neporozumění mezi USA na jedné a Ukrajinou a jejími podporovateli na druhé straně.

Páteční setkání Trumpa a Zelenského v Bílém domě skončilo předčasně roztržkou, politici se předtím přeli před televizními kamerami. Trump následně zkritizoval Zelenského, že mu není dostatečně vděčný a není „připravený na mír“. Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina chce „spravedlivý a trvalý mír“. Uvedl rovněž, že je připraven s Ruskem jednat, pokud Spojené státy poskytnou Ukrajině bezpečnostní záruky.

„Působilo to nesmírně depresivně, nemělo se to nikdy stát a domnívám se osobně, že se to nestalo náhodou nebo nedopatřením. Že pana prezidenta Zelenského vlákali do pasti. Vše, co jsme viděli, tomu nasvědčovalo,“ řekl ČTK Žantovský. Jediné, co mohl udělat Zelenskyj jinak, bylo nevyjadřovat se před kamerami a odkázat, že některé otázky budou předmětem debat za zavřenými dveřmi. „Obávám se, že ani to by možná nepomohlo,“ dodal Žantovský.

Trump ve stavu zuřivosti, Vance jako podporovatel, hodnotí expertka na řeč těla roztržku v Bílém domě.
Válka na Ukrajině Expertka na řeč těla o hádce v Bílém domě: Zuřící „alfa samec“ Trump a herecká tečka

Upozornil na roli viceprezidenta J. D. Vance. „Není vůbec protokolárně myslitelné, aby viceprezident oslovoval, tím méně napadal, při takové příležitosti hlavu státu jiné země, aniž by se svého prezidenta zeptal, jestli může mluvit. Tohle bylo z diplomatického hlediska něco naprosto neuvěřitelného,“ míní.

Žantovský zažil několikrát přípravu i následné setkání v Oválné pracovně. „Nemohlo se to stát, aniž by nejvyšší američtí představitelé chtěli, aby se něco takového stalo,“ uvedl. Rozhovor politiků na počátku jednání bývá většinou jen příležitostí pro novináře pořídit fotografie, prezidenti zodpoví jednu až dvě otázky. Trump postup změnil a nechává médiím více času. „Ale jak ukazovaly scény s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem či britským premiérem Keirem Starmerem, hledí se na to, aby to nebylo konfrontační jednání,“ dodal Žantovský.

Zákulisí krachu jednání Trumpa se Zelenským: Peskování před kamerou, rychlý odjezd a Rus v Oválné pracovně
Válka na Ukrajině Zákulisí dramatu: Peskování před kamerou, rychlý odjezd a Rus v Oválné pracovně

Schůzku považuje za extrémní příklad toho, jak může diplomatické jednání zkolabovat. „Důsledky, obávám se, nebudou jen diplomatické nebo protokolární. Toto nasvědčuje zásadnímu neporozumění mezi nejen Ukrajinou a USA, ale i mezi USA a těmi zeměmi, které Ukrajinu podporují, jasně vidí, kdo je agresorem a snaží se o to, aby Ukrajina měla možnost existovat jako suverénní stát,“ řekl.

Další bývalý velvyslanec ve Spojených státech Martin Palouš připomněl, že Trump v prezidentské kampani sliboval rychlé ukončení války. „Způsob, jakým jednal v Oválné pracovně s prezidentem Zelenským však bohužel ukázal, že svou schopnost být mírotvorcem značně přecenil. Kremelští vládci byli s tím, co spolu s celým světem viděli, zajisté navýsost spokojeni a budou ve své agresi pokračovat,“ řekl Palouš ČTK.

Spravedlivý mír tedy není na pořadu dne, doplnil. „Musíme jen doufat, že skandální závěr schůzky přiměje amerického prezidenta přemýšlet nad reálnými následky svého impulzivního jednání. To, jak na to, co se v Bílém domě stalo, reagovali evropští politici, je jediné pozitivum, o něž lze opřít naději, že se zastavení bojů a přechodu k diplomacii snad ještě letos přece jen dočkáme,“ míní.

Video se připravuje ...

8:28
Dnes

Dobré ráno, vážení čtenáři.

V pondělí uplyne 20 let od smrti bývalého ruského agenta Alexandra Litviněnka. Zemřel 23. listopadu 2006 ve svém londýnském exilu na otravu radioaktivním poloniem 210. Ještě před smrtí obvinil ze své vraždy ruského prezidenta Vladimira Putina, také podle britského vyšetřování z roku 2016 Putin pravděpodobně schválil operaci tajných služeb s cílem zavraždit bývalého ruského agenta. Odpovědnost Ruska za Litviněnkovu vraždu potvrdil v roce 2021 Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku.

Litviněnko, kterému bylo v době smrti 43 let, pracoval jako agent již pro sovětskou tajnou službu KGB a v její ruské nástupnické organizaci Federální bezpečnostní službě (FSB) to dotáhl až na plukovníka. Postupně ale začal kritizovat poměry uvnitř FSB a kriticky se vyjadřoval i k politice Kremlu. Poté byl několikrát zatčen a v roce 2000 v obavách o svůj život uprchl do Británie, kde získal politický azyl. Litviněnko přijal britské občanství a pracoval pro tajnou službu MI6.

22:00
21. 11. 2026

Vážení čtenáři,

děkujeme vám za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos týkající se ruské invaze na Ukrajinu. Pokračovat budeme zase zítra ráno, nyní za redakci Blesk Zpráv přejeme dobrou noc.

20:28
21. 11. 2026

OBRAZEM: Z ruské nákladní lodi Sparta II ve Finském zálivu stoupá kouř.

Zobrazit celý online

Zobrazit celý článek
Video se připravuje ...
Další videa