Nůž na krku Ukrajiny, konec Západu: Evropa vstřebává šok z přestřelky v Bílém domě
O konci Západu, noži na krku Ukrajiny i vítězství pro ruského prezidenta Vladimira Putina píší evropské noviny po páteční schůzce prezidentů USA a Ukrajiny Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského, která skončila bezprecedentní roztržkou před kamerami.
„Západní spojenectví se zdá být na pokraji zhroucení,“ obává se britský deník The Daily Telegraph, podle něhož schůzka, která měla vést k usmíření mezi Trumpem a Zelenským, skončila ostrou výměnou slov v Oválné pracovně, při níž Američané ukrajinského prezidenta před světovou veřejností ostře kritizovali. „Byla to děsivá scéna, která musela znepokojit každého ve Spojeném království a v Evropě, kdo si dělá starosti o bezpečnost kontinentu,“ konstatuje list.
Takový projev agrese ze strany Bílého domu vůči západně orientované hlavě státu, natož vůči spojenci, který vede existenční vojenský boj, nemá podle The Daily Telegraph obdoby. Trump a viceprezident J.D. Vance se podle něj navíc zjevně mýlili, a to věcně, geopoliticky i morálně. „Způsob, jakým prezentovali své argumenty, jasně odhalil trhliny v západní koalici a přinesl Vladimiru Putinovi propagandistické vítězství.“
Švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung má za to, že Trumpovy tirády Evropě znovu jasně ukázaly, kde americký prezident a jeho vláda skutečně stojí. „Trump má zjevně více sympatií k ruskému diktátorovi a jeho překrucování historie než k nezávislé Ukrajině,“ píše v komentáři list, podle něhož už před páteční eskalací americký prezident Ukrajině položil nůž na krk, zatímco od Ruska prozatím nevyžadoval žádný ústupek.
Pokud Evropané skutečně chtějí stabilní mír na Ukrajině, musí podle všeho sami převzít vedoucí roli, aniž by doufali v to, že jim Američané budou krýt záda. Podobně to vidí i nizozemský deník De Standaard, podle něhož se nyní musí Ukrajina a Evropa postavit Rusku bez vojenské podpory ze strany USA.
„Veřejný spor dvou prezidentů, z nichž jeden se ve válce brání Rusku, signalizuje konec Západu,“ je přesvědčen list, podle něhož v pátek svět zažil „první velký střet mezi skutečným světem a fiktivní, vylhanou a šílenou verzí, kterou z něj vytváří Trump“. Evropu teď podle De Standaard čeká okamžik pravdy a zkouška charakteru, jakou 70 let neprošla. „Přenechat Ukrajinu Putinovi a Trumpovi by znamenalo, že se Evropa stahuje do role vazala. Takže není na výběr,“ doplňuje deník.
Francouzský list Le Figaro míní, že v Moskvě zřejmě Putin může sotva věřit svým očím a uším. „Kdo by si vsadil na takový posun kontinentů, při němž se Amerika přibližuje k Rusku?“ ptá se deník.
Ukrajinský server The Kyiv Independent pak píše o tom, že se prezident válkou zmítané Ukrajiny stal první hlavou státu v historii, která byla vyhozena z Bílého domu. V „ošklivé výměně názorů“ podle serveru američtí představitelé Zelenskému vyčetli, že neprojevuje dostatečnou vděčnost Spojeným státům. „Ale zdá se, že vděčnost vůči americkému lidu vůbec nebyla tím, na čem Trumpovi a Vanceovi záleželo. Chtěli, aby prosil o milost a padl před Trumpem na kolena,“ píše The Kyiv Independent.
Server také míní, že by pro Zelenského bylo lepší, kdyby se ovládl a kontroloval lépe své reakce, ale zároveň podotýká, že byl postaven do situace, v níž nemohl vyhrát. Kdyby se vůči Trumpovi a Vanceovi nevymezil, byl by doma i v zahraničí vnímán jako slabý, což si ve válce nemůže dovolit.
K americkému prezidentovi pak web poznamenává, že se rozhodl raději spojit s vražedným tyranem než demokraticky zvoleným prezidentem. Američané by teď svému politickému vedení podle serveru měli dát jasně najevo, že nechtějí alianci s Ruskem a zradu Ukrajiny.
Při ruském ostřelování Chersonu byl zabit padesátiletý muž, napsal na sociální síti šéf oblasti Oleksandr Prokudin. Gubernátor ruské Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov ráno informoval o mrtvém civilistovi kvůli ukrajinskému dronovému útoku.
Ukrajinská prokuratura zveřejnila záběry zachycují okamžik, kdy ruský dron zasáhl vzdělávací zařízení v Charkově, druhém největším ukrajinském městě. Úřady neupřesnily, o jakou šlo školu, podle místních médií dron zasáhl jednu z budov farmaceutické univerzity. Ruské útoky si vyžádaly čtyři lehce zraněné: tři ženy ve věku 51, 52 a 54 let a 89letého muže, informoval šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. „Naštěstí nikdo nezahynul,“ zdůraznil.
Íránské a ruské jednotky společně během cvičení Západ 2025 nacvičovaly útočné operace v podmínkách masivního nasazení průzkumných a útočných dronů nepřítelem, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany. „Vojáci islámské republiky dobyli nepřátelské opěrné postavení, opevnili se v něm, za podpory ruských dronů odrazili nepřátelský protiútok a přistoupili ke zničení ustupujícího nepřítele,“ sdělilo. O dodávky munice a dalších potřeb do první linie se podle ministerstva postaraly ruské zásobovací drony a roboti.
Během cvičení ruská fregata Admiral Golovko odpálila hypersonickou raketu Cirkon na 900 kilometrů vzdálený cíl na pobřeží Barentsova moře. Cíl byl zničen přímým zásahem, ohlásilo dnes ruské ministerstvo. Na závěr manévrů vydalo zprávu, že společné vojenské cvičení skončilo „naprostou porážkou“ pomyslného nepřítele.
Požár v ukrajinském Dnipru, který nevznikl po ruském útoku, zcela zničil sklad s humanitární pomocí organizace Člověk v tísni, uvedla dnes večer Česká televize (ČT) bez upřesnění, kdy sklad vyhořel. Škodu organizace odhadla na 20 milionů korun. Podle zdrojů, které nechtějí být jmenované, Ukrajinci ve skladu měli vojenský materiál, uvedla ČT. Zástupci Člověka v tísni to odmítli.
Ve skladu byly podle Člověka v tísni brikety na zimu, stavební materiál nebo hygienické potřeby. Požár zachvátil skladové prostory s rozlohou 8000 metrů čtverečních, zasahovala u něj stovka hasičů. Ukrajinci ze sousedství skladu pro ČT řekli, že během požáru slyšeli výbuchy a cítili zápach střelného prachu. Ukrajinské úřady se odmítly k věci vyjádřit.
