Bývalý velvyslanec Žantovský o přestřelce v Bílém domě: Zelenského vlákali do pasti!
Bývalý velvyslanec ve Spojených státech Michael Žantovský je přesvědčený, že páteční roztržka mezi prezidenty USA a Ukrajiny Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským v Bílém domě nenastala náhodou. Zelenského vlákali do pasti, řekl dnes Žantovský ČTK. Setkání podle něj bylo připravené tak, že nemohlo dopadnout jinak než kolizí. Ukazuje na zásadní nejen diplomatické neporozumění mezi USA na jedné a Ukrajinou a jejími podporovateli na druhé straně.
Páteční setkání Trumpa a Zelenského v Bílém domě skončilo předčasně roztržkou, politici se předtím přeli před televizními kamerami. Trump následně zkritizoval Zelenského, že mu není dostatečně vděčný a není „připravený na mír“. Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina chce „spravedlivý a trvalý mír“. Uvedl rovněž, že je připraven s Ruskem jednat, pokud Spojené státy poskytnou Ukrajině bezpečnostní záruky.
„Působilo to nesmírně depresivně, nemělo se to nikdy stát a domnívám se osobně, že se to nestalo náhodou nebo nedopatřením. Že pana prezidenta Zelenského vlákali do pasti. Vše, co jsme viděli, tomu nasvědčovalo,“ řekl ČTK Žantovský. Jediné, co mohl udělat Zelenskyj jinak, bylo nevyjadřovat se před kamerami a odkázat, že některé otázky budou předmětem debat za zavřenými dveřmi. „Obávám se, že ani to by možná nepomohlo,“ dodal Žantovský.
Upozornil na roli viceprezidenta J. D. Vance. „Není vůbec protokolárně myslitelné, aby viceprezident oslovoval, tím méně napadal, při takové příležitosti hlavu státu jiné země, aniž by se svého prezidenta zeptal, jestli může mluvit. Tohle bylo z diplomatického hlediska něco naprosto neuvěřitelného,“ míní.
Žantovský zažil několikrát přípravu i následné setkání v Oválné pracovně. „Nemohlo se to stát, aniž by nejvyšší američtí představitelé chtěli, aby se něco takového stalo,“ uvedl. Rozhovor politiků na počátku jednání bývá většinou jen příležitostí pro novináře pořídit fotografie, prezidenti zodpoví jednu až dvě otázky. Trump postup změnil a nechává médiím více času. „Ale jak ukazovaly scény s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem či britským premiérem Keirem Starmerem, hledí se na to, aby to nebylo konfrontační jednání,“ dodal Žantovský.
Schůzku považuje za extrémní příklad toho, jak může diplomatické jednání zkolabovat. „Důsledky, obávám se, nebudou jen diplomatické nebo protokolární. Toto nasvědčuje zásadnímu neporozumění mezi nejen Ukrajinou a USA, ale i mezi USA a těmi zeměmi, které Ukrajinu podporují, jasně vidí, kdo je agresorem a snaží se o to, aby Ukrajina měla možnost existovat jako suverénní stát,“ řekl.
Další bývalý velvyslanec ve Spojených státech Martin Palouš připomněl, že Trump v prezidentské kampani sliboval rychlé ukončení války. „Způsob, jakým jednal v Oválné pracovně s prezidentem Zelenským však bohužel ukázal, že svou schopnost být mírotvorcem značně přecenil. Kremelští vládci byli s tím, co spolu s celým světem viděli, zajisté navýsost spokojeni a budou ve své agresi pokračovat,“ řekl Palouš ČTK.
Spravedlivý mír tedy není na pořadu dne, doplnil. „Musíme jen doufat, že skandální závěr schůzky přiměje amerického prezidenta přemýšlet nad reálnými následky svého impulzivního jednání. To, jak na to, co se v Bílém domě stalo, reagovali evropští politici, je jediné pozitivum, o něž lze opřít naději, že se zastavení bojů a přechodu k diplomacii snad ještě letos přece jen dočkáme,“ míní.
„Navzdory novým vnějším rizikům a výzvám se Čína a Rusko vždy navzájem podporují, posilují strategické kontakty a spolupráci a usilují o společné překonávání obtíží. To plně dokazuje, že Čína a Rusko jsou dobří sousedé a spolehliví partneři, kteří si mohou vzájemně důvěřovat. Jsme plni důvěry v budoucnost vztahů mezi Čínou a Ruskem,“ prohlásil dnes čínský premiér Li Čchiang po setkání se svým ruským protějškem Michailem Mišustinem, který je na dvoudenní návštěvě Číny a v úterý ho čeká také schůzka s čínskou hlavou státu Si Ťin-pchingem.
V podobném duchu se vyjádřil i Mišustin, podle něhož se ekonomická spolupráce mezi Ruskem a Čínou upevňuje navzdory nestabilitě ve světě. K té však podle odborníků výrazně přispívá právě Moskva, která už čtvrtým rokem vede válku proti Ukrajině, a to za diplomatické podpory Číny.
Rusko v říjnu dobylo na Ukrajině 461 kilometrů čtverečních, napsala dnes agentura AFP. V září činily ruské územní zisky 447 kilometrů čtverečních, což představovalo zpomalení ruského postupu.
Říjnový výsledek se blíží měsíčnímu průměru v letošním roce. Vrcholu letošního snažení dosáhly ruské jednotky v červenci, kdy ovládly 634 kilometrů čtverečních ukrajinského území. O měsíc později, v srpnu, to bylo 594 kilometrů čtverečních.
Nejohroženější ruským postupem zůstává Doněcká oblast na východě země, kde se odehrávají nejdůležitější boje, zejména o město Pokrovsk, které pro ukrajinské síly představuje důležitý logistický a dopravní uzel a které může padnout do ruských rukou v nejbližších dnech. Dobytí Pokrovska by ruské armádě otevřelo cestu na západ, kde ukrajinské pozice nejsou tak dobře opevněné.
