Nadšení Kremlu ze zastavení pomoci pro Ukrajinu: Nejlepší příspěvek k míru, jásá Putinův muž
Pozastavení americké pomoci Kyjevu by mohlo být nejlepším příspěvkem k míru, ale ještě je třeba zjistit detaily, prohlásil dnes podle serveru Kommersant mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Média s odvoláním na zdroje z americké administrativy v noci na dnešek napsala, že prezident USA Donald Trump nařídil přerušit americkou vojenskou pomoc Ukrajině, která se už tři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Vedení Ukrajiny musí Trumpa přesvědčit, že chce jednat o míru, aby dodávky zbraní obnovil, napsala média.
„Ještě je potřeba vyjasnit detaily, ale pokud je to pravda, pak je to rozhodnutí, které by mohlo kyjevský režim skutečně dotlačit k mírovému procesu,“ řekl Peskov podle státní agentury TASS. „USA byly doposud hlavním dodavatelem do této války,“ uvedl podle agentury RIA Novosti Peskov s odkazem na konflikt, který rozpoutalo Rusko na příkaz prezidenta Vladimira Putina 24. února 2022 svým vpádem do sousední země.
Peskov dále prohlásil, že normalizace rusko-amerických vztahů by měla zahrnovat zrušení sankcí vůči Moskvě. „Pokud mluvíme o normalizaci bilaterálních vztahů, pak je třeba je zbavit této negativní zátěže, takzvaných sankcí,“ pronesl kremelský mluvčí, který dodal, že v této otázce zatím neslyšel žádná oficiální prohlášení z Washingtonu. Peskov podle agentury Reuters reagoval na zprávy, že americká administrativa připravuje plán, jak potenciálně uvolnit sankce vůči Rusku.
Vztahy mezi Moskvou a Washingtonem se dostaly na nejhorší úroveň za celé dekády kvůli ruské invazi na Ukrajinu. USA se pod vedením tehdejšího prezidenta Joea Bidena společně s dalšími západními zeměmi postavily na stranu Kyjeva, kterému poskytly mimo jiné podporu v podobě dodávek zbraní. Na Rusko kvůli jeho agresi uvalily sankce.
V lednu se ale do Bílého domu vrátil Trump, který přístup Washingtonu k Moskvě změnil. Tvrdí, že chce válku co nejdříve ukončit, kritizuje ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a vystupuje vstřícněji vůči ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Někteří evropští činitelé ho kritizují, že podléhá ruskému narativu.
V pátek se vztahy mezi Zelenským a Trumpem dále zhoršily, když schůzka mezi oběma prezidenty a americkým prezidentem J.D. Vancem v Bílém domě přerostla před kamerami v hádku, kdy dvojice amerických činitelů mimo jiné tvrdila, že pro dojednání míru je potřeba vstřícně vystupovat vůči šéfovi Kremlu nebo že Zelenskyj není „připravený na mír“. Ukrajinský prezident opakovaně řekl, že chce mír, ale jeho země mimo jiné potřebuje bezpečnostní záruky, které by ji ochránily před další ruskou agresí v budoucnu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si vyzkoušel sednout do stíhačky JAS-39 Gripen poté, co společně se švédským premiérem Ulfem Kristerssonem oznámil, že Ukrajina v budoucnu koupí 100 až 150 těchto strojů.
Ukrajinské drony během úterní noci zaútočily na továrnu na výbušniny v ruském Mordvinsku a na rafinerii v Dagestánu. Uvedl to server The Moscow Times s odvoláním na místní úřady. „V důsledku útoku byl poškozen jeden z našich podniků. Na místě pracují záchranné složky, nasazeny jsou všechny potřebné síly a prostředky," napsal na telegramu šéf Mordvinské republiky Arťom Zdunov.
Ukrajina nakoupí od Švédska 100 až 150 stíhaček JAS-39 Gripen v budoucnu. Dnes to oznámil po švédský premiér Ulf Kristersson po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Zatím ale podle politiků jde o předběžnou dohodu. Zelenskyj by ale i tak chtěl první gripeny už příští rok, jak řekl novinářům
