Trumpova „velká noc“ a odplata: Zařízl veškerou vojenskou pomoc Ukrajině
Prezident USA Donald Trump sliboval mimořádné prohlášení a na sociální síti Truth Social upozorňoval, že tato noc bude velká. „Řeknu to, jak to je,“ vzkázal Trump. Po hodinách spekulací přišlo oznámení, že v návaznosti na páteční roztržku s Volodymyrem Zelenským v Oválné pracovně nařídil zastavit veškerou vojenskou pomoc Ukrajině, a to s okamžitou platností.
Spojené státy už si podle prezidenta Donalda Trumpa nenechají dlouho líbit přístup a komentáře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k válce na Ukrajině. Trump to avizoval před oznámením mimořádného prohlášení na sociální síti Truth.
Trump však na mimořádně svolané tiskovce oznámil namísto záměrů ohledně Ukrajiny nové investice na výrobu čipů na půdě USA. Rozhodnutí směrem k Ukrajině příšlo v noci na úterý (SEČ).
Rána pro Ukrajinu přišla později
Agentura Bloomberg a televize Fox News s odkazem na zdroje z Bílého domu informovaly, žeTrump nařídil přerušit dodávky zbraní, které jsou v současnosti na cestě na Ukrajinu nebo na ni mají být vypraveny. Příkaz má provést ministr obrany Pete Hegseth.
Washington od začátku ruské agrese schválil vojenskou pomoc v hodnotě přes 170 miliard dolarů (čtyři biliony korun), z čehož v současnosti zbývají k odeslání na Ukrajinu zbraně a další armádní vybavení za více než tři miliardy schválené za Trumpova předchůdce Joea Bidena. USA dodávají Kyjevu rozličné zbraně od raketometů HIMARS přes střely ATACMS po protivzdušné systémy Patriot a obrněnou armádní techniku.
„Není to úplné ukončení pomoci, je to přerušení,“ citovala Fox News nejmenovaný zdroj. Zelenskyj podle amerických činitelů může Trumpa přesvědčit, že to s vyjednáváním o míru myslí vážně, čímž může pomoc odblokovat.
Rusko i ukrajinský lid chtějí dohodu, věří Trump
Dohody o ukrajinském příměří je podle Trumpa možné dosáhnout velmi rychle. Když ji někdo nebude chtít uzavřít, „nebude u toho dlouho“ a nebudeme mu dlouho naslouchat, uvedl ve zřejmé narážce na Zelenského, o němž tvrdí, že mír nechce.
„Rusko chce dohodu a ukrajinský lid chce dohodu,“ je přesvědčen Trump, podle něhož je zásadní, aby přestali umírat mladí muži. „Myslím, že se všichni musí takříkajíc dostat do jedné místnosti a musíme uzavřít dohodu,“ řekl na tiskové konferenci v Bílém domě.
Pochvala pro Evropu
Podle Sky News došlo v Bílém domě i na vzácný okamžik, kdy Trump chválil Evropu. Evropa podle něj „jednala velmi dobře“, řekl novinářům Trump.
„Uzavřeme dohody se všemi... včetně Evropy a evropských národů - a jednali velmi dobře... jsou to dobří lidé,“ uvedl Trump. „Většinu z nich znám - jsou to moji přátelé, hlavy států, hlavy různých zemí... chtějí to vyřešit,“ věří Trump.
Podle Sky News je překvapivé, že to Trump říkal poté, co Evropě vzkazoval, že „by měla dát víc než my“, když mluvil o financování Ukrajiny.
Trump: Chci vidět, jak to skončí
Vedle toho Trump ohlásil rovněž zavedení cel na dovoz zemědělských produktů do Spojených států od 2. dubna, což předtím zmínil na síti Truth Social. Podle agentury DPA nicméně není jasné, zda se cla budou vztahovat na dovoz ze všech zemí, či zda budou existovat výjimky pro některé obchodní partnery.
Ohledně Ukrajiny Trump na tiskovce zmínil opakovaně svá předchozí slova o tom, že USA půjčily Ukrajině bilionové prostředky a budou je chtít zpět. „Chci vidět, jak to skončí,“ dodal k umírání vojáků i mladých lidí na Ukrajině.
Konec je daleko, míní Zelenskyj a vytočil Trumpa
Zelenskyj podle šéfa Bílého domu nechce mír, dokud má podporu USA. Trump to v pondělí na síti Truth Social uvedl i s odkazem na vyjádření Zelenského, že dohoda o ukončení konfliktu s Ruskem je ještě „velmi, velmi daleko“.
„Toto je to nejhorší prohlášení, jaké mohl Zelenskyj učinit, a Amerika si to už dlouho nenechá líbit! To je to, co jsem říkal, tenhle chlap nechce mír, dokud má podporu Ameriky,“ napsal Trump, který se tak znovu dostal do názorového sporu se Zelenským.
Zelenskyj: Musíme zastavit válku
Po Trumpově kritice Zelenskyj zveřejnil na sociální síti X příspěvek, ve kterém se vyslovil pro co nejrychlejší uzavření míru.
„Je velmi důležité, abychom se snažili, aby naše diplomacie byla skutečně smysluplná a směřovala k co nejrychlejšímu ukončení této války. Potřebujeme skutečný mír a Ukrajinci ho chtějí ze všeho nejvíc, protože válka ničí naše města a vesnice, ztrácíme své lidi. Musíme zastavit válku a zaručit bezpečnost. Spolupracujeme s Amerikou a s evropskými partnery a velmi počítáme s americkou podporou na cestě k míru. Je potřeba mír – co nejdříve,“ napsal.
Zastavení pomoci by pomohlo Putinovi...
Zelenskyj se podle agentury Unian před novináři vyjádřil, že případné ukončení americké vojenské pomoci Ukrajině by pomohlo jedině Vladimiru Putinovi, na jehož rozkaz ruská vojska před třemi lety zaútočila na sousední zemi.
Zelenskyj doufá, že USA a vůdci civilizovaného světa „určitě nebudou pomáhat Putinovi“, ale dodal, že se společně se svým týmem připravuje na jakékoliv možné problémy, aby ukrajinská armáda nebyla zaskočena nepříjemným překvapením.
Páteční fiasko
Ten nejvýraznější spor doposud přišel v pátek při televizí přenášené roztržce mezi oběma prezidenty v Bílém domě. Především evropští politici se od té doby snaží situaci uklidnit, aby bylo možné přiblížit se k návrhu příměří, který by ukončil boje a zároveň Rusko odradil od další agrese.
Trump ve svém dnešním komentáři také vyjádřil přesvědčení, že Evropa dala Zelenskému jasně najevo, že to na Ukrajině bez Spojených států nezvládne. To podle něj nebylo dobré prohlášení, pokud jde o demonstraci síly vůči Rusku.
Americký prezident usiluje o co nejrychlejší ukončení války, kterou před třemi roky zahájil ruský prezident Vladimir Putin, ale odmítá dát Ukrajině bezpečnostní garance nebo označit Rusko za agresora.
Rusko je připravené spolupracovat s afghánským vládnoucím islamistickým hnutím Tálibán v boji proti terorismu. V rozhovoru s agenturou RIA Novosti to řekl pověřenec ruského prezidenta Vladimira Putina pro Afghánistán Zamir Kabulov. Ruský nejvyšší soud nedávno zrušil zákaz činnosti Tálibánu v Rusku, který platil více než dvacet let. „Rozsudek odstranil překážky bránící plnohodnotnému partnerství s Afghánistánem, a to i v boji proti teroristické hrozbě,“ řekl Kabulov.
Rusko a Tálibán podle Kabulova považují za společného nepřítele afghánskou odnož teroristické organizace Islámský stát. Ta se přihlásila k útoku na koncertní síň v Krasnogorsku na okraji Moskvy (145 mrtvých a 550 zraněných). Pomoc s bojem proti ní mohou Afghánistánu poskytnout ruské specializované složky.
„Klesající ceny ropy a posilující rubl donutily ruský kabinet snížit plánované příjmy federálního rozpočtu o 4,5 %,“ uvádí kanál Něchta (Nexta). „Kvůli levné ropě přijde státní pokladna o 2,6 bilionu rublů (690 miliard Kč) příjmů z ropy a plynu.“ V důsledku toho se rozpočtový deficit více než ztrojnásobí, z 0,5 % na 1,7 % HDP.
Ve válce, kterou před více než třemi roky rozpoutalo Rusko proti Ukrajině, padlo na bojišti nejméně 106 745 ruských vojáků. Uvedla to dnes ruská služba BBC, která s nezávislým serverem Mediazona analyzuje veřejně dostupné zdroje. Stanice zároveň upozornila, že loni ruská armáda zaznamenala největší ztráty od začátku invaze.
Na bojišti v loňském roce padlo nejméně 45 287 ruských vojáků, což je třikrát více než v prvním roce ruské invaze a výrazně to převyšuje ztráty z roku 2023, kdy se odehrávala bitva o Bachmut, napsala BBC, která za rok 2022 napočítala 17 890 padlých ruských vojáků a o rok později 37 633.
Skutečný počet zabitých ruských vojáků je vyšší, neboť bilance zahrnuje pouze padlé, které BBC a Mediazona identifikovaly z otevřených zdrojů. Reálný počet padlých na ruské straně by se podle BBC mohl pohybovat v rozmezí zhruba od 164 000 do 237 000. Toto číslo podle ní dále naroste, pokud se vezmou v potaz i zabití na straně proruských bojovníků ze separatistických útvarů na východě Ukrajiny, které Moskva nejprve podporovala a poté se je rozhodla anektovat.
