Ministr Lipavský v Blesku: Připravil Trump na Zelenského past?
Víkend plný zvratů, který světová diplomacie dlouho nepamatuje. V pátek došlo k roztržce mezi Volodymyrem Zelenským a Donaldem Trumpem. V neděli se sešli vybraní západní lídři na summitu v Londýně, kde se utvrdili v podpoře Ukrajiny. Jaké výzvy jsou před Evropou a jakou roli v nich bude hrát Česko? Nejen na to se v Epicentru ptal Jakub Kopřiva ministra zahraničí Jana Lipavského (Nestr.).
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil Donalda Trumpa a J. D. Vance v Bílém domě. Setkání však bylo přerušeno kvůli bouřlivé hádce, která se mezi muži rozpoutala.
„Já to vnímám jako realitu dnešních dnů. Bylo mi to líto. Trošku to člověka zaskočí, že jsme svědky téměř v přímém přenosu takovéto roztržky, ale vnímám, že abychom zajistili evropskou a českou bezpečnost, tak na tom musíme dál pracovat. Postoj Spojených států se dál vyvíjí a je potřeba s nimi dále hovořit,“ uvedl ministr zahraničních věcí. Podle jeho názoru nová americká administrativa přistupuje k válce na Ukrajině jinak než ta Bidenova, hledají řešení, otevřeli jednání s Ruskou federací a zároveň říkají Evropě, aby se začala více bránit.
Past na Zelenského?
Někteří komentátoři a politici se shodují, že šlo o předem připravenou scénu a past na Zelenského, to ale nechtěl ministr Lipavský příliš komentovat: „Já jsem zaznamenal celou řadu různých interpretací, někdo říká, že prezident Zelenskyj měl zvolit jiný přístup k té schůzce. Někdo zase říká, že prezident Spojených států nebyl dostatečně pohostinný.“
Podle Lipavského není jeho úkolem se k tomu vyjadřovat nebo do ní dokonce vstupovat: „My se musíme podle toho umět zařídit, musíme dál mluvit se Spojenými státy. Já myslím, že je potřeba, abychom dál pracovali na těch partnerstvích, která máme, byť třeba to od nás bude znamenat, že musíme umět také položit něco víc na stůl.“
Ukrajina přes palubu?
Donald Trump podle Lipavského Ukrajinu přes palubu nehodil: „Já myslím, že za prvé, ta americká pomoc stále trvá, za druhé, postoj Spojených států se proměňuje, a tady musíme dobře poslouchat, co Spojené státy říkají. Přece jenom i s tou novou administrativou mají distancovanější přístup. Oni chtějí mluvit s Ruskem, chtějí mluvit s Ukrajinou, chtějí mluvit s Evropou. Už to není úplně ten postoj, kdy všichni říkáme to samé, ale to ještě neznamená, že by Spojené státy Ukrajinu opustily.“
Zároveň zdůraznil, že také Spojené státy říkají: „Evropo, toto je tvůj problém, tak si ho Evropo, vyřeš. Proto říkám, že je dobře, že se scházejí lídři. Je dobře, že Česko je toho součástí. Určitě si nemůžeme myslet a někteří politici podle mě velmi naivně a nezodpovědně říkají, že ten mír na Ukrajině za nás někdo zařídí, to by byla chyba.“
Podle slov Zelenského od páteční hádky v Oválné pracovně neproběhla žádná komunikace mezi jeho týmem a Bílým domem. Zároveň zdůraznili, že do Washingtonu jel na pozvání amerického prezidenta a že dohoda o těžbě nerostných surovin na Ukrajině byla připravená k podpisu.
Lipavský: Bylo mi to líto...
Blesk: V pátek sledoval celý svět roztržku v Bílém domě mezi Volodymyrem Zelenským a Donaldem Trumpem. Jak s odstupem času vnímáte, co se odehrálo v Oválné pracovně?
Lipavský: „Vnímám to jako realitu dnešních dnů. Bylo mi to líto. Trošku to člověka zaskočí, že je svědkem vlastně v přímém přenosu téměř takové roztržky. Ale vnímám, že abychom zajistili evropskou a českou bezpečnost, tak na tom musíme dál pracovat. Postoj USA se nějakým způsobem proměňuje nebo vyvíjí a zároveň je potřeba s nimi dále hovořit.“
Byly nějaké varovné signály už před tou schůzkou, že může k něčemu takovému dojít?
„Myslím, že nová americká administrativa přistupuje k situaci na Ukrajině. Za administrativy prezidenta Bidena jsme slyšeli: tak dlouho, jak jen bude potřeba. Donald Trump hovoří o tom, že chce tu věc vyřešit, že chce zastavit umírání, zastavit palbu, to je ta změna. A myslím si, že i celá řada různých diplomatických jednání, které předcházely i této situaci, ukazovaly, že přístup Američanů je jiný.“
Jaký je teď přístup Američanů?
„Hledají řešení, otevřeli jednání s Ruskou federací a zároveň říkají, že Evropa se musí umět o sebe postarat sama. Tady už navazují procesy, kterých je Česko součástí – to jsou ty různé debaty jak na pracovní úrovni, tak i premiér Fiala byl na úrovni nejvyšší teď v Londýně. To je naše odpověď, včetně vyšších výdajů na obranu, bez kterých si bezpečí zajistit nedokážeme.“
Někteří komentátoři i politici se shodují, že šlo o předem připravenou scénu a jakousi past na Zelenského. Vy to vidíte stejně?
„Zaznamenal jsem celou řadu interpretací. Někdo říká, že prezident Zelenskyj měl zvolit jiný přístup k té schůzce, někdo že prezident USA nebyl dost pohostinný. To je ale domácí debata ve Spojených státech. Mým úkolem není se k tomu vyjadřovat nebo snad do ní vstupovat. My se musíme podle toho umět zařídit. Musíme dál mluvit se Spojenými státy a myslím, že je potřeba, abychom dál pracovali na partnerstvích, která máme, byť to od nás bude znamenat, že musíme umět také položit něco víc na stůl.“
Byl ten formát dva na jednoho v pořádku?
„Nejsem si vědom, že to byl formát dva na jednoho. To bylo setkání dvou prezidentů.“
Vedle Donalda Trumpa seděl jeho viceprezident J.D. Vance.
„To je pravda, ale byly tam dvě delegace. Ukrajinská delegace tam také měla své lidi. Ale to potom už bylo mimo jakékoliv formáty, takže to už každý viděl, jak to proběhlo.“
Vy jste někdy zažil něco podobného?
„Určitě jsem nic podobného nezažil. Je pravda, že na jednoho ministra jsem během bilaterálního jednání zvýšil hlas, ale to bylo za zavřenými dveřmi a nemělo to žádné následky v tom smyslu, že vztahy s tou zemí máme dál srdečné a věcné. Ale v ten moment, popravdě řečeno, mi přišlo, že asi ta situace jinak vyřešit nešla.“
Na kterého ministra to bylo?
„To už bych nechal historii.“
Podívejte se na celý rozhovor s Janem Lipavským v Epicentru na Blesk.cz!
Kanada rozšířila sankce proti Rusku o dalších 38 subjektů a 24 lidí. Nová opatření míří především na ty, kteří se podílejí na vývoji ruských balistických raket, kybernetických aktivitách nebo pomáhají obcházet dosavadní sankce. Týkají se také kryptoměnových burz. „Kanada přijímá opatření k narušení Putinovy schopnosti podnikat raketové údery na ukrajinská města,“ uvedla kanadská ministryně zahraničí Anita Anandová.
Od začátku války na Ukrajině mohlo zemřít přes 450 tisíc Rusů. Vyplývá to z údajů, které podle svých tvrzení získaly hackerské skupiny z ruského statistického úřadu Rosstat, píše The Moscow Times. Počet zahrnuje nejen padlé vojáky, ale také civilisty a některá úmrtí mimo boje.
Ruská ropná společnost Rosněfť začala v několika regionech omezovat prodej benzinu kvůli pokračujícím ukrajinským útokům na rafinerie. Podle serveru Kyiv Independent, který se odvolává na ruská média, si například v Krasnojarském kraji mohou řidiči natankovat nejvýše 30 až 50 litrů benzinu podle jeho druhu. Omezení platí také v Karélii, Burjatsku nebo Novosibirské oblasti. Na některých čerpacích stanicích je navíc zakázáno tankování do kanystrů.
Vance už nemůže ani na ulici, aby ne něj někdo neřval jak se za něj stydí. Za hulváta nevychovanýho.