Trump před hovorem s Putinem „ladil“ postoje s evropskými lídry. Donutí Rusko k příměří?
Americký prezident Donald Trump před telefonátem s ruským prezidentem Vladimirem Putinem mluvil s evropskými vůdci. Jednání po telefonu se zúčastnili britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz a šéfka italské vlády Giorgia Meloniová, uvedly podle agentur Londýn a Paříž. Politici diskutovali o možných sankcích, pokud Putin neodsouhlasí příměří s Ukrajinou.
Kancelář britského premiéra uvedla, že vůdci Spojených států a evropských zemí jednali o potřebě nepodmíněného příměří na Ukrajině i o použití sankcí v případě, že Rusko neprojeví záměr zastavit boje na Ukrajině alespoň na 30 dnů.
„Prezident Putin musí ukázat, že chce mír přijetím 30denního příměří, které navrhl prezident Trump a které podporují Ukrajina a Evropa,“ uvedl francouzský prezident Macron po jednání.
Dva drony v neutrálních vodách Finského zálivu zaútočily na nákladní loď, uvedl gubernátor Leningradské oblasti. Probíhá evakuace posádky.
Opoziční hnutí STAN chce v úterý ve Sněmovně jednat o střelách a dronu, které v pátek dopadly v Polsku. V návrhu usnesení to Starostové chtějí označit za provokaci a Rusko za jejího původce. Ve vyjádření, které dnes ČTK poskytla mluvčí hnutí Sára Beránková, vyzývá STAN vládní koalici k jednotnému postoji. Vyjádření představitelů vládních stran ČTK zjišťuje. Za ruské označil dvě střely a proudový dron, které dopadly na jihovýchodě Polska, tamní premiér Donald Tusk.
Ruské hybridní hrozby v Evropské unii přestávají být hybridní a jsou stále reálnější, napsala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na sociální síti X. Jde o reakci na oznámení Dánska, že Rusko před časem plánovalo atentát na americko-ukrajinského rappera na předměstí Kodaně.
Von der Leynová odsoudila tento čin, který podle Dánska připravily ruské tajné služby. Vyjádřila solidaritu se skandinávskou zemí i dalšími zeměmi EU, které jsou cílem ruských hybridních útoků. „Ruské hybridní hrozby jsou stále méně hybridní a stále reálnější,“ uvedla šéfa unijní exekutivy. Dodala, že EU má nástroje, jak v případě takových útoků jednat, a že brzy představí novou evropskou bezpečnostní strategii „pro posílení naší připravenosti a možností odstrašení“.
Zobrazit celý online
Ukrajina a její evropští spojenci Rusku nabídli 30denní příměří, které mělo začít platit od pondělí 12. května. Moskva ale na návrh nereagovala přerušením bojů. Na příměří se nedohodly ani ruská a ukrajinská delegace při pátečním jednání v Istanbulu. Pokud příměří nenastane, evropské státy pohrozily Rusku novými sankcemi koordinovanými se Spojenými státy.