Papež Lev XIV. po inaugurační mši: Soukromá schůzka se Zelenským a první dámou Olenou!
Papež Lev XIV. se dnes odpoledne soukromě sešel s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Zelenskyj se ve Vatikánu zúčastnil inaugurační mše nového papeže, uvedla agentura Reuters. Papež s ukrajinským prezidentem mluvil už v pondělí. Byl to jeho první rozhovor se zahraničním vůdcem od zvolení. V rozhovoru vyjádřil hluboké znepokojení z pokračující války na Ukrajině.
Zelenskyj Vatikánu vyjádřil vděk za ochotu být místem pro přímá jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Pro miliony lidí na celém světě je podle něj papež symbolem naděje na mír.
„Autorita a hlas Svatého stolce mohou sehrát důležitou roli při ukončení této války. Děkujeme Vatikánu za jeho ochotu sloužit jako platforma pro přímá jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Jsme připraveni k dialogu v jakémkoli formátu v zájmu hmatatelných výsledků. Oceňujeme podporu Ukrajiny a jasný hlas stojící za obranou spravedlivého a trvalého míru,“ napsal na síti X.
Zelenskyj přivezl papežovi speciální dárek – ikonu svaté Matky Boží namalovanou na fragmentu bedny používané k uskladnění těžké dělostřelecké munice přivezené z okolí Izjumu.
„Tato ikona se týká našich dětí. Těch, které trpěly válkou, které Rusko záměrně unášelo a deportuje a na které doma, na Ukrajině, netrpělivě čekají. Modlíme se za životy všech našich deportovaných dětí a doufáme v podporu Vatikánu v této věci, aby se všechny děti i ukrajinští zajatci mohli vrátit domů,“ stojí v příspěvku prezidenta na síti X.
O ukrajinsko-ruském konfliktu se nový papež zmínil ve své modlitbě na závěr mše. Mluvil o „umučené“ Ukrajině a vyzval ke „spravedlivému a trvalému míru“.
Dnešní inaugurační mše papeže Lva XIV. se zúčastnilo zhruba 160 zahraničních delegací. Kromě Zelenského také mimo jiné americký viceprezident J.D. Vance, americký ministr zahraničí Marco Rubio či předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Rusko zastupovala ministryně kultury Olga Ljubimovová.
Zelenskyj přijel na konci dubna do Vatikánu na pohřeb papeže Františka. Před pohřbem se krátce sešel v bazilice svatého Petra s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Vztahy mezi Ukrajinou a předchůdcem papeže Lva XIV. nebyly bezproblémové. Ukrajinští představitelé například papeže Františka v roce 2023 kritizovali, že podléhá ruské propagandě, když papež vyzval mladé ruské katolíky, aby nezapomněli na svou identitu a dědictví velkého Ruska. Vatikán pak uvedl, že papež tím mínil především kulturní dědictví. Viditelné výsledky nepřinesla ani Františkova iniciativa, kdy jednáním mezi válečnými stranami pověřil italského kardinála Mattea Zuppiho.
V pátek se v Istanbulu konaly mírové rozhovory, které byly prvními přímými rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou po třech letech od zahájení invaze, příměří ale nepřinesly. Moskva a Kyjev se ale dohodly na výměně 1000 válečných zajatců z každé strany.
Čtyři lidé byli zabiti při ukrajinském dronovém útoku v Ruskem okupované části Chersonské oblasti. Na platformě Telegram to dnes oznámil Moskvou dosazený gubernátor regionu Vladimir Saldo.
Saldo podle agentury AFP obvinil Kyjev z úmyslného útoku na civilisty. Tvrdí, že čtyři lidé byli zabiti na silnici mezi městy Zavodivka a Hornostajivka při útoku ukrajinského dronu „cílícího na civilní vozidla“.
Evropská unie hledá způsob, jak financovat obranu a rekonstrukci Ukrajiny z aktiv Ruské centrální banky, která byla po invazi na Ukrajině zmrazena na Západě. Podle mezinárodního práva státní aktiva nelze zabavit, Evropská komise ale zemím EU předložila plán, který podle ní umožní využít až 185 miliard eur ze zmrazených aktiv, aniž by byly zkonfiskovány. Na vojenskou a finanční podporu Ukrajiny bude v příštích dvou letech pravděpodobně zapotřebí částka v řádu stovek miliard eur, uvedl nejmenovaný vysoký úředník EU.
Evropská komise se kolem plánu odvolává mimo jiné na rozhodnutí Evropské rady ze října 2024, kde stojí, že „podle právních předpisů EU by ruská aktiva měla zůstat zmrazena, dokud Rusko neukončí svou agresivní válku proti Ukrajině a neuhradí jí škody způsobené touto válkou.“
Rusko v noci na dnešek a ráno zachytilo nad svým územím dohromady 209 ukrajinských dronů. Informovalo o tom ruské ministerstvo obrany. Úřady Ťumenské oblasti na západě Sibiře tvrdí, že v pondělí večer byly tři drony detekovány a zneškodněny v areálu firmy v hlavním městě regionu Ťumeni. Předchozí den Rusko hlásilo více než 250 zneškodněných ukrajinských dronů. Jde o jedny z největších ukrajinských dronových útoků na Rusko od začátku plnohodnotné války, kterou Moskva proti Ukrajině rozpoutala v únoru roku 2022, píše dnes agentura AFP.
Ukrajina drony s dlouhým doletem útočí především na ruskou ropnou infrastrukturu, která se nachází i v Ťumenské oblasti. Ukrajinský telegramový kanál Exilenova dokonce tvrdí, že při pondělním útoku byla v Ťumeni zasažena rafinerie. Regionální správa však uvedla, že drony nezpůsobily žádné škody a nikoho nezranily. „Operativní zásah pohotovostních složek zabránil detonaci dronů,“ uvedla správa.
