ONLINE: Ukrajina vyslala desítky dronů na Moskvu. Rusové zavřeli letiště

Dobrou noc, drazí čtenáři, online zpravodajství k Ukrajině pokračuje zase od rána. Díky za jeho sledování.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hovořil s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou o chystaném 18. balíku sankcí proti Rusku. „Je čas zintenzivnit tlak na Rusko, aby se dosáhlo příměří,“ napsala na sociální síti šéfka EK, která dále sdělila, že s ukrajinským prezidentem úzce koordinuje další kroky.

Zelenskyj 17. balík sankcí označil za krok správným směrem. „Je důležité zavést přísná omezení pro ruskou tankerovou flotilu, která slouží k financování zabíjení, a také pro všechny programy, které Rusko používá k budování svého vojenského průmyslu,“ napsal na X Zelenskyj. „S Ursulou jsme také diskutovali o přípravách 18. balíku unijních sankcí. Ruská ropa, infrastruktura pro obchod s energiemi, banky a finanční programy - to jsou oblasti, které Rusko nejvíce zraňují, a proto nejvíce přispívají k míru,“ dodal ukrajinský prezident.

Ruské úřady do bojů na Ukrajině poslaly 20.000 naturalizovaných občanů. Dnes to řekl šéf vyšetřovacího výboru Alexandr Bastrykin. Svým podřízeným dal za úkol, aby se podíleli na raziích v místech, kde se shromažďují migranti, a vyhledávali ty, kteří nedávno získali ruské občanství, ale nezaregistrovali se k vojenské službě.

Bastrykin podle Rádia Svoboda řekl, že chytit se podařilo 80.000 lidí a že 20.000 „mladých občanů Ruska, kterým se z nějakého důvodu nelíbilo žít v Uzbekistánu, Tádžikistánu, Kyrgyzstánu, se nachází v přední linii“.

Ruské bezpečnostní složky pravidelně pořádají razie, během nichž migrantům, kteří mají občanství Ruska, rozdávají předvolání k vojenským komisím, nebo je k nim rovnou odvážejí. Tito muži bývají nuceni, aby podepsali smlouvu s ruským ministerstvem obrany, jinak čelí hrozbám, že přijdou o ruské občanství a budou vyhoštěni.

Ministr dopravy Martin Kupka uvedl, že v Užhorodu jednal o možnostech pro české firmy zapojit se do obnovy Ukrajiny, zejména dopravní infrastruktury. Jde třeba o moderní železniční spojení mezi Polskem a Lvovem nebo mezi Čopem na ukrajinsko-slovensko-maďarském trojmezí a Užhorodem. Šéf českého resortu dopravy mluvil s ukrajinskými představiteli i o vesmírné technologii. „Česká firma TRL Space připravuje misi Drak, která umožní podrobné monitorování ukrajinského území jak ve prospěch civilního užití, tak ve prospěch vojenského užití,“ doplnil.

Prokuratura ve Varšavě obžalovala muže, že chtěl pomáhat ruské vojenské rozvědce a připravoval pro ni informace, které jí měly pomoci s atentátem na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. 

Pawel K. podle polských vyšetřovatelů projevil ochotu spolupracovat s ruskou GRU a navazoval kontakty s Rusy, kteří byli přímo zapojení do války na Ukrajině. Mezi jeho úkoly patřilo sbírání a předávání informací týkajících se ochrany letiště v Řešově-Jasionce. „Tato aktivita měla pomoci ruské tajné službě mimo jiné při plánování případného atentátu na hlavu cizího státu, ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského,“ cituje internetový server listu Rzeczpospolita mluvčí zemské prokuratury Katarzynu Calówovou-Jaszewskou.

Polsko na Pawla K. upozornila kancelář ukrajinského generálního prokurátora. Také během vyšetřování polští vyšetřovatelé spolupracovali s ukrajinskými kolegy.

Americký prezident Donald Trump nechtěl novinářům říct, zda se Spojené státy přidají k EU a Británii v zavádění nových sankcí proti Rusku.

Pokud by se USA stáhly z jednání o příměří na Ukrajině, nebyl by to dobrý signál a vytvořilo by to Putinovi prostor pro manévrování, uvedl dnes český prezident Petr Pavel. Právě o zvýšení ekonomického a finančního tlaku na Rusko dnes v Bruselu jednal s představiteli Evropské unie. Tento zesílený tlak by podle něj měl být úzce koordinovaný se Spojenými státy, což se zatím zcela nedaří.

„Vnímám prohlášení Donalda Trumpa jako výraz frustrace z toho, že se nedaří to, v co doufal, a sice, že s prezidentem Putinem se dokáže shodnout rychle a že bude schopen vyhlásit dosažení míru na Ukrajině a navíc obnovit ekonomické vztahy s Ruskem,“ poznamenal český prezident.

Případné stažení Spojených států z jednání by podle něj nebyl dobrý signál. Ze strany Ruska je evidentní, že dlouhodobě uplatňuje promyšlenou zdržovací taktiku, kdy místo zahájení jednání hovoří o zahájení práce na memorandu, které by mohlo eventuálně vést k jednání, což může celý proces nejen o několik měsíců zase zdržet, dodal Pavel v reakci na kroky Moskvy. Evropa by podle něj měla vyvinout velice koordinovaný tlak, který Rusko konečně přesvědčí, že je třeba sednout si ke stolu a jednat.

Pokud by se USA stáhly z jednání o příměří na Ukrajině, nebyl by to dobrý signál, vytvořilo by to Putinovi prostor pro manévrování, řekl v Bruselu prezident Petr Pavel.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová prohlásila, že Rusko nabízí Ukrajině vyjednávání o memorandu o možné budoucí mírové dohodě. Ukrajina se nyní musí rozhodnout, zda o něm chce jednat, doplnila. Evropští spojenci Kyjeva se podle Zacharovové snažili zabránit obnovení rozhovorů Ruska s Ukrajinou, ale marně.

Česko a Ukrajina chtějí usilovat o zdvojnásobení vzájemného obchodu do roku 2029, uvedli Fiala a Šmyhal ve společném prohlášení po setkání.

Ukrajina si může být jistá, že Česko stojí po jejím boku, zdůraznil český premiér Petr Fiala při návštěvě této země. Budeme nadále pomáhat ze všech sil, uvedl.

Rusko v současných vyjednáváních pouze hraje o čas, aby mohlo pokračovat v agresi proti Ukrajině. Uvedl to dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který zároveň vyzval k zesílení tlaku na Moskvu prostřednictvím dalších západních sankcí.

Americký prezident Donald Trump po pondělním telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem prohlásil, že Moskva a Kyjev okamžitě zahájí jednání, která povedou k příměří a konci války. Zelenskyj, který nabízí okamžité bezpodmínečné příměří, v reakci na to hovořil o schůzce lídrů obou zemí a západních velmocí.

Evropská unie dnes schválila sedmnáctý balík sankcí proti Rusku, který se zaměřuje na lodě tzv. ruské stínové flotily a rovněž na další osoby navíc k těm, které už sankcím podléhají. Informovala o tom na sociální síti X šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Další sankce proti Rusku se podle Kallasové připravují.

Ruský prezident Vladimir Putin ve skutečnosti nemá zájem o mír na Ukrajině a v rozhovorech se Spojenými státy jen hraje o čas, uvedl dnes v Bruselu německý ministr obrany Boris Pistorius. Evropa podle něj musí zvýšit tlak na Rusko zavedením dalších sankcí, zejména na prodej ruské energie. Pistorius se dnes v Bruselu účastní jednání unijních ministrů obrany, Česko na něm zastupuje náměstek ministryně obrany Daniel Blažkovec.

Ruský statistický úřad (Rosstat) utajil demografické údaje. Stalo se tak poté, co se porodnost v Rusku propadla na nejnižší čísla za 200 let, upozornil server The Moscow Times.

Rosstat přestal publikovat podrobné demografické údaje na pozadí pokračujícího poklesu porodnosti, která i přes výzvy úřadů klesla v letošním roce na minimum v moderních dějinách země. V březnu 2022, krátce po rozpoutání války Ruska proti Ukrajině, Rosstat navíc utajil statistické údaje o úmrtnosti podle věku a podle regionů a v roce 2024 veškeré údaje o příčinách úmrtí. 

Prezidenti Ruska a Spojených států Vladimir Putin a Donald Trump během pondělního telefonického rozhovoru posuzovali mimo jiné i novou výměnu vězňů mezi oběma zeměmi. Pracuje se na variantě počítající s výměnou „devět za devět“, uvedl Putinův poradce Jurij Ušakov podle serveru Kommersant.

„Je to důležitá humanitární akce. Několik podobných se během nedávných měsíců uskutečnilo,“ řekl Ušakov.

Spojené státy a Rusko si minulý měsíc v Abú Zabí vyměnily dva vězně: Rusko předalo Američanům Kseniji Karelinovou s ruským a americkým občanstvím. USA vydaly Rusům Artura Petrova, který je občanem Ruska a Německa.

Prezidenti Ruska a Spojených států Vladimir Putin a Donald Trump v pondělním telefonickém rozhovoru hovořili i o případném osobním setkání Putina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, uvedl podle ruských tiskových agentur Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Další podrobnosti nesdělil. Mluvčí Kremlu zdůraznil, že pro přípravu memoranda o budoucích mírových rozhovorech mezi Ruskem a Ukrajinou, o kterém v telefonátu s Trumpem hovořil Putin, nemůže být stanovena žádná lhůta, dokdy by dokument měl být dohodnut.

„Samozřejmě se diskutovalo o tématu přímého kontaktu a o tématu pokračování přímých kontaktů mezi Ruskem a Ukrajinou,“ odpověděl Peskov novinářům na otázku, zda se během telefonátu hovořilo o možném uspořádání bilaterálního setkání ruského a ukrajinského prezidenta. Na doplňující dotaz, zda se diskutovalo o schůzce na nejvyšší úrovni, Peskov přisvědčil bez dalších podrobností.

Unijní ministři zahraničí budou dnes v Bruselu jednat o ruské agresi proti Ukrajině i o situaci na Blízkém východě, mimo jiné o vývoji v Pásmu Gazy či o zmírnění sankcí vůči Sýrii. Očekává se, že ministři schválí sedmnáctý balík sankcí proti Rusku, které před více než třemi roky napadlo Ukrajinu, dále nový balík sankcí zaměřených proti hybridním aktivitám Ruska, sankce proti šíření a používání chemických zbraní a rovněž nové sankce v souvislosti s nedodržováním lidských práv v Rusku. Česko bude na odpoledním jednání zastupovat ministr Jan Lipavský.

Dobré ráno, vážení čtenáři, 

Ukrajina nestáhne svá vojska ze svého území, jak požaduje Rusko, protože bránit svrchovanost a územní celistvost je ústavní povinností jak hlavy, státu, tak vojáků. Prohlásil to před novináři ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev podle něj neví o memorandu, o kterém hovořil ruský prezident Vladimir Putin po dnešním telefonickém rozhovoru s americkým protějškem Donaldem Trumpem.