ONLINE: Ukrajina vyslala desítky dronů na Moskvu. Rusové zavřeli letiště

Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k Ukrajině, pokračovat bude zase od rána. Teď přejeme dobrou noc.

Evropská komise se rozhodla pozměnit svou kohezní politiku, aby lépe podporovala konkurenceschopnost, dekarbonizaci, obranu, bezpečnost, ale i energetickou transformaci a dostupné bydlení. Po dnešním jednání unijní exekutivy to ve Štrasburku oznámil místopředseda EK Rafaelle Fitto. Kohezní fondy EU, ze kterých čerpá i Česká republika, mají zvýšit životní úroveň v chudších regionech EU.

„V pátek budeme mít schůzku našich vojenských týmů, několika zemí. Půjde o úzký okruh zemí, o ty, kdo jsou připraveni rozmístit kontingent v té či jiné podobě,“ řekl Volodymyr Zelenskyj po jednání s šéfkou německé diplomacie Annalenou Baerbockovou.

Zelenskyj již na tiskové konferenci 28. března uvedl, že v Kyjevě se uskuteční naléhavá schůzka představitelů generálních štábů hlavních zemí, které jsou „stoprocentně připraveny“ vyslat své vojáky na Ukrajinu, aby dohlíželi na dodržování případné příští mírové dohody. „Zveme úzký okruh - Francie, Británie a Ukrajina určitě budou,“ řekl tehdy Zelenskyj podle portálu RBK-Ukrajina a dodal, že následující schůzka tohoto „trojúhelníku“ by už neměla být záležitostí vojáků, ale měla by se konat na úrovni poradců pro národní bezpečnost. Následovat by pak měla závěrečná schůzka o bezpečnostních zárukách.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes přijal v Kremlu vůdce bosenských Srbů Milorada Dodika, na kterého bosenská justice vydala mezinárodní zatykač. O schůzce v Kremlu informoval podle médií Putinův mluvčí Dmitrij Peskov, který další podrobnosti neuvedl. Dodik uvedl, že v Moskvě bude i 9. května na oslavách sovětského vítězství ve druhé světové válce, napsal na svém webu list Kommersant, který zveřejnil i snímek z přijetí u Putina.

Hledaný bosenskosrbský vůdce Milorad Dodik v pondělí zveřejnil video, na němž je zachycen na moskevském Rudém náměstí. Do Ruska přicestoval navzdory mezinárodnímu zatykači vydanému kvůli podezření, že porušil bosenskou ústavu.

Napětí uvnitř balkánské země vzrostlo po rozsudku z konce února, který Dodikovi nepravomocně uložil trest vězení na jeden rok a rovněž šestiletý zákaz výkonu politických funkcí. Dodik stál před soudem za nerespektování rozhodnutí vysokého představitele Christiana Schmidta, kterého mezinárodní společenství pověřilo dohledem nad plněním mírové dohody z roku 1995.

Také čtvrtý z amerických vojáků, kteří byli pohřešováni v Litvě, je po smrti, uvedl dnes podle agentury Reuters Bílý dům. Smrt tří ostatních potvrdil litevský prezident Gitanas Nauseda už v pondělí. Vojáci byli pohřešováni od minulého týdne, šéf NATO Mark Rutte už tehdy řekl, že nejspíš zemřeli při výcviku.

Čtveřice vojáků zapadla v obrněném vozidle Hercules M88 do bažiny ve vojenském prostoru na východě Litvy. Obrněnec se z téměř pětimetrové hloubky podařilo vytáhnout až v pondělí ráno, přičemž byla nalezena tři těla. Po těle čtvrtého vojáka se nadále pátralo.

Cvičiště u města Pabradé, kde se neštěstí stalo, leží nedaleko hranic Litvy s Běloruskem a je hlavním výcvikovým prostorem litevské armády.

Všichni lidé či firmy, kteří v Británii pracují pro ruské instituce, se budou muset registrovat. Podle agentur to dnes prohlásil náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Požadavek, který je součástí britské snahy čelit nekalým ruským aktivitám v zemi, bude platit od začátku července.

Jarvis poslancům britského parlamentu sdělil, že registraci budou podléhat lidé či firmy mající dohodu s ruskými státními institucemi, například vládními úřady, ozbrojenými silami, tajnými službami či parlamentem. Kdo se nezapíše, může dostat až pětiletý trest vězení.

Program má být podle britské vlády klíčovým nástrojem pro „odhalení a znemožnění aktivity poškozující naši zemi“, napsala agentura AP.

Čínský prezident Si Ťin-pching přicestuje do Ruska na oficiální návštěvu a zúčastní se květnových oslav sovětského vítězství nad nacistickým Německem ve druhé světové válce, uvedl Vladimir Putin během jednání s čínským ministrem zahraničí Wangem I. Rusko slaví konec války 9. května vojenskou přehlídkou na moskevském Rudém náměstí.

„Připravíme dobrý a obsažný program. Doufám, že půjde nejen o účast na slavnostních akcích, ale i o samostatnou návštěvu prezidenta Číny. Bude naším hlavním hostem,“ uvedl ruský prezident podle agentury Interfax.

S čínským protějškem hodlá jednat o bilaterálních vztazích a o spolupráci v mezinárodních organizacích, včetně OSN či sdružení rozvíjejících se ekonomik BRICS. Putin dodal, že Wangova jednání v Moskvě souvisejí především s přípravou návštěvy čínského prezidenta, kterého označil za svého dobrého přítele.

Vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG) z Ruska v prvním čtvrtletí meziročně klesl o 1,2 procenta na 8,1 milionu tun. S odvoláním na předběžné údaje společnosti LSEG to dnes uvedla agentura Reuters. Rusko má problémy se zvýšením vývozu LNG kvůli restrikcím Spojených států, které souvisejí s invazí ruských vojsk na Ukrajinu.

V samotném březnu se vývoz LNG z Ruska meziročně zvýšil o 3,7 procenta na 2,8 milionu tun, ukázaly údaje LSEG.

Vývoz ruského LNG do Evropy za leden až březen klesl o 12,5 procenta na 4,2 milionu tun. V samotném březnu se dodávky propadly o 16,5 procenta na 1,37 milionu tun. V březnu totiž vstoupily v platnost sankce na překládku.

Německo zabavilo tanker Eventin považovaný za součást takzvané ruské stínové flotily. O konfiskaci tankeru už v březnu informoval časopis Der Spiegel, až teď to ministerstvo financí potvrdilo. Eventin podle jeho mluvčího nesmí opustit Německo a případ není právně uzavřený.

Tanker s téměř 100.000 tun ropy plul na počátku roku pod panamskou vlajkou Baltským mořem, 10. ledna nad ním posádka nedaleko německých břehů ztratila kontrolu. Německé úřady ho zajistily a odtáhly k ostrovu Rujána, kde ho nepřetržitě hlídá spolková policie. Ropa z lodi dlouhé 274 metrů a široké 48 metrů podle úřadů neunikla.

Navýšené obranné výdaje budou podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) znamenat více peněz do obranného výzkumu a vývoje. Řádově půjde o stovky milionů korun v příštích letech, uvedla dnes ministryně při diskusi se zástupci vysokých škol na Českém vysokém učení technickém v Praze (ČVUT). V březnu vláda rozhodla o postupném navýšení výdajů na obranu o 0,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ročně do roku 2030, kdy by mělo Česko na obranu dávat tři procenta HDP.

Věda, výzkum a inovace hrají podle Černochové v obraně a obranném průmyslu nepostradatelnou roli. „Aby byl český obranný průmysl konkurenceschopný, musí disponovat nejen dostatečnými finančními zdroji a investicemi, ale také kvalitním výzkumem a vývojem, který mu napomůže inovovat a zlepšovat svůj potenciál,“ uvedla. Je podle ní potřeba zaměřovat se na nastupující technologie, které mají potenciál změnit bojiště. Příkladem může být využití dronů na Ukrajině. Čeští vojáci přitom v tomto ohledu spolupracují s ukrajinskými službami. „Máme informace z první ruky, z bojiště a můžeme ty informace přenášet do našich vizí a projektů,“ uvedla Černochová.

 Ukrajina konzultuje s americkou stranou nový návrh dohody o nerostných surovinách, cílem je dospět k oboustranně přijatelnému textu. Podle serveru Ukrajinska pravda to dnes řekl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, který se takto vyjádřil na tiskové konferenci v Kyjevě se svým litevským protějškem Kestutisem Budrysem. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, která je dnes také na návštěvě Ukrajiny, podle agentury Reuters řekla, že jakékoliv nové dohody o vzácných zeminách s Kyjevem by měly být kompatibilní s evropským právem.

Ministerstvo zahraničí podle Sybihy nový návrh dohody o americkém přístupu k ukrajinským nerostným zdrojům obdrželo diplomatickou cestou v pátek 28. března. „Máme za sebou první kolo konzultací,“ uvedl šéf ukrajinské diplomacie, který dodal, že Kyjev je zavázán podepsat dokument, jenž by odpovídal národním zájmům USA i Ukrajiny. Sybiha zároveň vyjádřil přesvědčení, že dohoda, od níž se očekává zvýšení přítomnosti amerických podniků na Ukrajině, by přispěla k bezpečnosti jeho vlasti.

Polská prokuratura obvinila 47letého Ukrajince ze špionáže ve prospěch ruských tajných služeb. Na sociální síti X to dnes napsal mluvčí polského ministerstva vnitra Jacek Dobrzyński. Prokuratura uvedla, že se muž zabýval průzkumem vojenských objektů v Polsku. V případě usvědčení mu hrozí pět až 30 let vězení, píše agentura Reuters.

„Od začátku války na Ukrajině zadrželi detektivové (kontrarozvědky) ABW už 44 lidí podezřelých ze špionáže či podvratné činnosti na polském území ve prospěch Ruska či Běloruska. Jsou mezi nimi Rusové, Bělorusové, Ukrajinci a Poláci,“ dodal Dobrzyński.

Prezidenti Polska a Slovenska Andrzej Duda a Peter Pellegrini se vyslovili pro co nejrychlejší skončení války na Ukrajině a pro zajištění dlouhodobého míru ve střední Evropě. Pellegrini a Duda to řekli novinářům po dnešním společném jednání ve Vysokých Tatrách na Slovensku. Podle Dudy k udržení trvalého míru ve středoevropském regionu bude potřeba navýšit výdaje na obranu.

„Je třeba hledat způsob, abychom přišli k řešení trvale udržitelného míru, který bude garantovat bezpečnosti i pro Slovensko a Polsko,“ uvedl Pellegrini. Dodal, že Slovensko má pochybnosti, zda řešením války na Ukrajině jsou dodávky zbraní Kyjevu.

Zatímco Polsko patří k předním podporovatelům Ukrajiny, nynější slovenská vláda po svém předloňském nástupu do úřadu zastavila vojenskou pomoc Ukrajině ze státních zásob. Pellegrini před složením prezidentského slibu loni v červnu byl předsedou jedné ze tří vládních stran na Slovensku.

Dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen se tento týden poprvé osobně sejde s šéfem americké diplomacie Marcem Rubiem. Jde o první diplomatické rozhovory Dánska a USA na vysoké úrovni od znovuzvolení Donalda Trumpa prezidentem Spojených států a jeho slibu ovládnout Grónsko, které je součástí Dánského království. Píše o tom server deníku Financial Times (FT).

Plánované setkání, které - jak zdůraznily zdroje FT - by mohlo být kvůli napjatým vztahům Kodaně a Washingtonu zrušeno, přichází ve chvíli, kdy dánská premiérka Mette Frederiksenová navštíví ve středu Grónsko, aby jednala s tamní novou vládou.

Trump při návštěvě Vance v pátek řekl, že USA "musí mít Grónsko", a zopakoval tak své argumenty, že americký dohled nad rozlehlým ostrovem bohatým na nerostné suroviny je klíčovým pro světovou bezpečnost. Podle Trumpa se Dánsko není schopné bránit proti zvýšené ruské a čínské aktivitě v okolí Grónska.

Hodnota zmrazených ruských aktiv ve Švýcarsku v důsledku hospodářských sankcí vůči Moskvě vzrostla na konci března na 8,38 miliardy amerických dolarů (193,6 miliard korun), zatímco před rokem to bylo 6,56 miliardy dolarů (151,5 miliard korun), uvedla dnes švýcarská vláda. Informuje o tom agentura Reuters.

Nárůst o 1,82 miliardy dolarů (přibližně o 42,1 miliard korun) byl způsoben identifikací a zablokováním dalších finančních prostředků, uvedla vláda.

Ministři zahraničí Španělska, Británie, Francie, Itálie a Polska vyzvali v pondělí v Madridu k dalšímu tlaku na Rusko kvůli jeho útočné válce na Ukrajině včetně možných nových sankcí. Skupina označované jako G5+ mimo jiné jednala i o využití zmrazeného ruského majetku v Evropské unii, který činí 210 miliard eur (přes pět bilionů korun).

Zmrazený majetek by měl zůstat mimo kontrolu Moskvy do doby, než Rusko zastaví válku a dohodne se na kompenzaci za škody způsobené Ukrajině. To je postoj, který prosazuje i celá Evropská unie.

Čína je připravena sehrát konstruktivní roli při ukončení války na Ukrajině, řekl podle ruské státní agentury RIA Novosti čínský ministr zahraničí Wang I, jenž je na návštěvě Ruska. Cesta k obnovení míru zůstává podle tohoto vrcholného čínského diplomata ale dlouhá. Ukrajina se brání rozsáhlé ruské vojenské agresi už přes tři roky, přičemž Spojené státy se od lednového návratu Donalda Trumpa do prezidentského úřadu pokoušejí o urychlené diplomatické řešení války.

„Příčiny krize jsou nesmírně složité, postoje stran se v řadě klíčových otázek stále výrazně rozcházejí, cesta k obnovení míru je dlouhá,“ řekl ruské agentuře šéf čínské diplomacie. Peking je podle Wangova vyjádření připraven sehrát konstruktivní roli při urovnání války, chce přitom přihlížet k „přáním zúčastněných stran“ a jednat společně s mezinárodním společenstvím, především „zeměmi globálního Jihu“.

Noc na dnešek byla první v letošním roce, kdy Rusko nepoužilo ve svých vzdušných útocích na Ukrajinu hromadně úderné drony, píší agentura Ukrinform a server Ukrajinska pravda. Odvolávají se přitom na hlášení ukrajinského letectva, které ráno sdělilo, že agresor vyslal na zemi dvě řízené střely a protivzdušná obrana je obě sestřelila. Ruské ministerstvo obrany mezitím informovalo o likvidaci tří ukrajinských dronů.

„V noci na 1. dubna 2025 nepřítel udeřil dvěma řízenými střelami Ch-59/69 (vypuštěnými) z taktických letounů v záporožském směru. Obě střely zničila protivzdušná obrana,“ uvedlo letectvo ve svém hlášení na telegramu bez dalších informací. „Nebyly žádné útočné bezpilotní letouny. Pokračujeme v monitorování, zatím to nic neznamená,“ napsal na stejné platformě šéf ukrajinského centra pro boj proti dezinformacím Andrij Kovalenko.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho rodina v loňském roce vydělali 15,286 milionu hřiven (asi 8,5 milionu Kč), včetně příjmu ze splacených státních dluhopisů ve výši 8,6 milionu hřiven. Uvedla to prezidentská kancelář s odvoláním na majetkové přiznání hlavy státu.

Příjem rodiny hlavy státu se loni skládal z prezidentova platu, bankovních úroků a příjmu z pronájmu soukromé nemovitosti. Celkem tyto příjmy dosáhly 6,7 milionu hřiven. Růst příjmů oproti předchozímu roku kancelář vysvětlila tím, že nájemné bylo placeno v plné výši. Z hlediska hotovosti, nemovitostí a aut se majetkové poměry prezidentovy rodiny zásadně nezměnily.

Zelenskyj v září 2023 vetoval zákon, který by po dobu jednoho roku utajoval majetková přiznání veřejných činitelů. „Vetoval jsem zákon přijatý Nejvyšší radou (ukrajinským parlamentem - pozn. ČTK), který předpokládal omezení elektronického majetkového přiznání. Důvod je jasný. Majetková přiznání by měla být otevřená. A to okamžitě. Ne až za rok. Registr musí být otevřen hned teď,“ napsal Zelenskyj na sociální síti X.

Americký prezident Donald Trump uvedl, že očekává, že jeho ruský protějšek Vladimir Putin splní svou část dohody a přistoupí na příměří na Ukrajině. Informovaly o tom dnes světové agentury.

Trump se snaží zprostředkovat příměří ve válce, kterou zahájilo Rusko svou plošnou invazí na Ukrajinu před více než třemi lety. Navzdory ruskému závazku neútočit na energetiku a infrastrukturu Ukrajiny ale útoky nadále pokračují, Moskva a Kyjev se z útoků obviňují navzájem.

„Myslím, že (Putin) splní to, co mi řekl, a myslím, že teď splní svou část dohody,“ citovala z dnešního Trumpova vyjádření v Bílém domě agentura AFP. Trump dodal, že by nechtěl přistoupit k zavedení druhotných cel, kterými již dříve pohrozil odběratelům ruské ropy.