Putin nechce ukončit válku, přiznal poprvé Trump?! Svěřit se měl v soukromí evropským lídrům
Americký deník The Wall Street Journal získal od svědků detaily telefonátů mezi americkým prezidentem Trumpem a evropskými lídry. Poprvé přiznal, že ruský prezident Putin válku na Ukrajině ukončit nechce, tvrdí osoby obeznámené se situací.
Prezident Donald Trump v pondělí během telefonátu řekl evropským lídrům, že ruský prezident Vladimir Putin není připraven ukončit válku, protože si myslí, že vítězí, uvedly tři osoby obeznámené s rozhovorem.
To si evropští lídři o Putinovi mysleli dlouho – ale bylo to poprvé, co takové prohlášení slyšeli od Trumpa. Bylo to také v rozporu s tím, co Trump často veřejně říká, že věří, že Putin si skutečně mír přeje.
Pondělního hovoru se zúčastnili ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz, italská premiérka Giorgia Meloniová a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Částečně se jednalo o vyvrcholení evropské diplomatické ofenzivy, která začala asi o 10 dní dříve a jejímž cílem bylo přimět Trumpa, aby na Putina vyvinul tlak.
Bílý dům se odmítl vyjádřit a odkázal na Trumpův pondělní příspěvek na sociálních sítích o jeho rozhovoru s Putinem. „Tón a duch rozhovoru byly vynikající. Kdyby ne, řekl bych to teď,“ řekl.
Nedělní telefonát
Trump měl s evropskými lídry telefonát i v neděli – den před svým dvouhodinovým rozhovorem s Putinem. Podle lidí obeznámených s rozhovorem tehdy naznačil, že by mohl uvalit sankce, pokud Putin odmítne příměří.
V pondělí došlo opět ke změně. Nebyl na uvalení sankcí připraven. Místo toho americký prezident prohlásil, že chce rychle pokračovat v rozhovorech na nižší úrovni mezi Ruskem a Ukrajinou ve Vatikánu.
Trump v nedělním telefonátu s evropskými lídry – mezi nimiž byli Macron, Merz, Meloniová a britský premiér Keir Starmer – naznačil, že na rozhovory, které se nyní mají konat ve Vatikánu, vyšle ministra zahraničí Marca Rubia a zvláštního vyslance Keitha Kellogga. V pondělí to však už tak zjevné nebylo.
Někteří z lídrů, kteří se v pondělí telefonátu účastnili, trvali na tom, že výsledkem jakýchkoli rozhovorů ve Vatikánu musí být bezpodmínečné příměří. Trump se však opět odmlouval s tím, že se mu nelíbí výraz „bezpodmínečné“.
Třenice s Macronem
V nedělním telefonátu se také objevil Trumpův typický improvizovaný styl, který mísil chválu s kritikou evropských lídrů. Pochválil Merze za jeho krásnou angličtinu. „Ještě víc se mi líbí s vaším německým přízvukem,“ řekl podle jednoho z účastníků hovoru.
V dalším okamžiku odbočil k ostré kritice evropské migrační politiky. Trump prohlásil, že nekontrolovatelná migrace přivádí jejich země na „pokraj kolapsu“.
Macron, který má s Trumpem nejdelší vztah, ho požádal, aby s tím přestal. „Nemůžeš urážet naše národy, Donalde,“ řekl Macron podle svědka. Tón byl však celkově pozitivní, uvedli lidé obeznámení s hovorem. Rozhovory ve Vatikánu by měly začít v polovině června.
Ukrajinská armáda 7. července potvrdila úder na chemický závod v ruské Moskevské oblasti, který se používá k výrobě munice a výbušnin, uvedl generální štáb. Závod, který se nachází 88 kilometrů severovýchodně od Moskvy, vyrábí průmyslové a vojenské chemikálie, včetně výbušnin, komponentů munice a ochranných systémů pro letadla. Krasnozavodsk se nachází zhruba 530 kilometrů od ukrajinských hranic.
Na jednotce intenzivní péče ve Lvově zemřel v neděli 31letý Maksym Мuzyčka, který utrpěl vážná zranění poté, co byl minulý měsíc násilím zařazen do ukrajinské armády. O Muzyčkově smrti dnes informoval server Ukrajinska pravda s odvoláním na vdovu.
Muzyčka byl minulý měsíc hospitalizován ve lvovské nemocnici v kritickém stavu. Podle jeho příbuzných jej v Lucku na západě Ukrajiny 10. června zadrželi vojáci z náborového střediska, nastříkali mu pepřový plyn do očí a pak jej odeslali k výcvikové jednotce, aniž by prověřili jeho doklady či nechali vyšetřit lékařskou komisí. O dva dny později jej příbuzní našli na jednotce intenzivní péče. Vojenské úřady tuto verzi popírají a policie tvrdí, že se Muzyčka sám zranil, když při převozu na cvičiště vyskočil z nákladního auta, dodal server.
Česko i Polsko podporují napadenou Ukrajinu, a to materiální pomocí, ale také politickou, diplomatickou či finanční, řekl prezident Petr Pavel po dnešním jednání s končícím polským protějškem Andrzejem Dudou na Pražském hradě. Podporují také členství země v EU a výhledově i NATO. „I v tom vidíme lepší zajištění bezpečnosti a stability Evropy,“ řekl Pavel.
„Ruský imperialismus musí být zastaven a (ruský prezident) Vladimir Putin nemůže vyhrát válku. Musíme udělat vše, aby se tak stalo,“ řekl Duda. Ocenil českou muniční iniciativu. Generální tajemník NATO Mark Rutte nedávno řekl, že umožnila zajistit dodávku víc než tří milionů nábojů na Ukrajinu, jen loni to bylo 1,5 milionu nábojů.
