Putin nechce ukončit válku, přiznal poprvé Trump?! Svěřit se měl v soukromí evropským lídrům
Americký deník The Wall Street Journal získal od svědků detaily telefonátů mezi americkým prezidentem Trumpem a evropskými lídry. Poprvé přiznal, že ruský prezident Putin válku na Ukrajině ukončit nechce, tvrdí osoby obeznámené se situací.
Prezident Donald Trump v pondělí během telefonátu řekl evropským lídrům, že ruský prezident Vladimir Putin není připraven ukončit válku, protože si myslí, že vítězí, uvedly tři osoby obeznámené s rozhovorem.
To si evropští lídři o Putinovi mysleli dlouho – ale bylo to poprvé, co takové prohlášení slyšeli od Trumpa. Bylo to také v rozporu s tím, co Trump často veřejně říká, že věří, že Putin si skutečně mír přeje.
Pondělního hovoru se zúčastnili ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz, italská premiérka Giorgia Meloniová a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Částečně se jednalo o vyvrcholení evropské diplomatické ofenzivy, která začala asi o 10 dní dříve a jejímž cílem bylo přimět Trumpa, aby na Putina vyvinul tlak.
Bílý dům se odmítl vyjádřit a odkázal na Trumpův pondělní příspěvek na sociálních sítích o jeho rozhovoru s Putinem. „Tón a duch rozhovoru byly vynikající. Kdyby ne, řekl bych to teď,“ řekl.
Nedělní telefonát
Trump měl s evropskými lídry telefonát i v neděli – den před svým dvouhodinovým rozhovorem s Putinem. Podle lidí obeznámených s rozhovorem tehdy naznačil, že by mohl uvalit sankce, pokud Putin odmítne příměří.
V pondělí došlo opět ke změně. Nebyl na uvalení sankcí připraven. Místo toho americký prezident prohlásil, že chce rychle pokračovat v rozhovorech na nižší úrovni mezi Ruskem a Ukrajinou ve Vatikánu.
Trump v nedělním telefonátu s evropskými lídry – mezi nimiž byli Macron, Merz, Meloniová a britský premiér Keir Starmer – naznačil, že na rozhovory, které se nyní mají konat ve Vatikánu, vyšle ministra zahraničí Marca Rubia a zvláštního vyslance Keitha Kellogga. V pondělí to však už tak zjevné nebylo.
Někteří z lídrů, kteří se v pondělí telefonátu účastnili, trvali na tom, že výsledkem jakýchkoli rozhovorů ve Vatikánu musí být bezpodmínečné příměří. Trump se však opět odmlouval s tím, že se mu nelíbí výraz „bezpodmínečné“.
Třenice s Macronem
V nedělním telefonátu se také objevil Trumpův typický improvizovaný styl, který mísil chválu s kritikou evropských lídrů. Pochválil Merze za jeho krásnou angličtinu. „Ještě víc se mi líbí s vaším německým přízvukem,“ řekl podle jednoho z účastníků hovoru.
V dalším okamžiku odbočil k ostré kritice evropské migrační politiky. Trump prohlásil, že nekontrolovatelná migrace přivádí jejich země na „pokraj kolapsu“.
Macron, který má s Trumpem nejdelší vztah, ho požádal, aby s tím přestal. „Nemůžeš urážet naše národy, Donalde,“ řekl Macron podle svědka. Tón byl však celkově pozitivní, uvedli lidé obeznámení s hovorem. Rozhovory ve Vatikánu by měly začít v polovině června.
Je potřeba si uvědomit, že Evropa zůstává v ohrožení a jednat podle toho, uvedl premiér Petr Fiala na schůzi velvyslanců. „Ruské ambice nekončí na hranicích Doněcké a Luhanské oblasti na východní Ukrajině. A i kdyby se teď podařilo dosáhnout nějaké podoby příměří, což si nepochybně všichni přejeme, tak Rusko, pokud neuděláme správné kroky, bude do několika let připraveno na další expanzi,“ uvedl. Ukrajina proto potřebuje bezpečnostní záruky, přičemž klíčovou a neopominutelnou hlavní bezpečnostní zárukou je podle něj síla ukrajinské armády.
Zástupce gubernátora Kurské oblasti Vladimir Bazarov byl zadržen za zpronevěru státních peněz určených na obranu Bělgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou. O Bazarovově zadržení informoval na síti Telegram jeho nadřízený a gubernátor Kurské oblasti Alexandr Chinštejn.
Nynější obvinění z korupce se podle Chinštejna pojí s Bazarovovým dřívějším působením v Bělgorodské oblasti, kde zastával stejnou funkci, jakou v současnosti vykonává v Kurské oblasti. Ruské úřady ho předběžně vyšetřují ze zpronevěry jedné miliardy rublů (259,7 milionu Kč) určené na výstavbu ochranných zařízení, píše ruská státní tisková agentura TASS.
V červnu odvolal prezident Vladimir Putin tehdejšího ministra dopravy Romana Starovojta, který předtím působil jako gubernátor Kurské oblasti, také pro podezření ze zpronevěry peněz určených na obranné účely. Starovojt byl následně nalezen mrtvý ve svém automobilu v Odincovu u Moskvy. Podle vyšetřovatelů šlo zřejmě o sebevraždu.
Za poslední den ztratil protivník 870 lidí, 1 tank, 8 obrněných vozidel, 291 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.
