Putin nechce ukončit válku, přiznal poprvé Trump?! Svěřit se měl v soukromí evropským lídrům

Autor: DVL, lig - 
22. května 2025
•
20:02

Americký deník The Wall Street Journal získal od svědků detaily telefonátů mezi americkým prezidentem Trumpem a evropskými lídry. Poprvé přiznal, že ruský prezident Putin válku na Ukrajině ukončit nechce, tvrdí osoby obeznámené se situací.

Prezident Donald Trump v pondělí během telefonátu řekl evropským lídrům, že ruský prezident Vladimir Putin není připraven ukončit válku, protože si myslí, že vítězí, uvedly tři osoby obeznámené s rozhovorem.

To si evropští lídři o Putinovi mysleli dlouho – ale bylo to poprvé, co takové prohlášení slyšeli od Trumpa. Bylo to také v rozporu s tím, co Trump často veřejně říká, že věří, že Putin si skutečně mír přeje.

Pondělního hovoru se zúčastnili ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz, italská premiérka Giorgia Meloniová a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Částečně se jednalo o vyvrcholení evropské diplomatické ofenzivy, která začala asi o 10 dní dříve a jejímž cílem bylo přimět Trumpa, aby na Putina vyvinul tlak.

Bílý dům se odmítl vyjádřit a odkázal na Trumpův pondělní příspěvek na sociálních sítích o jeho rozhovoru s Putinem. „Tón a duch rozhovoru byly vynikající. Kdyby ne, řekl bych to teď,“ řekl.

Nedělní telefonát

Trump měl s evropskými lídry telefonát i v neděli – den před svým dvouhodinovým rozhovorem s Putinem. Podle lidí obeznámených s rozhovorem tehdy naznačil, že by mohl uvalit sankce, pokud Putin odmítne příměří.

V pondělí došlo opět ke změně. Nebyl na uvalení sankcí připraven. Místo toho americký prezident prohlásil, že chce rychle pokračovat v rozhovorech na nižší úrovni mezi Ruskem a Ukrajinou ve Vatikánu.

Trump v nedělním telefonátu s evropskými lídry – mezi nimiž byli Macron, Merz, Meloniová a britský premiér Keir Starmer – naznačil, že na rozhovory, které se nyní mají konat ve Vatikánu, vyšle ministra zahraničí Marca Rubia a zvláštního vyslance Keitha Kellogga. V pondělí to však už tak zjevné nebylo.

Muž zastřelený dnes ráno v Madridu je podle médií bývalý poradce Janukovyče.
Válka na Ukrajině Šokující vražda v Madridu: Poradce ukrajinského exprezidenta Janukovyče zastřelili u školy

Někteří z lídrů, kteří se v pondělí telefonátu účastnili, trvali na tom, že výsledkem jakýchkoli rozhovorů ve Vatikánu musí být bezpodmínečné příměří. Trump se však opět odmlouval s tím, že se mu nelíbí výraz „bezpodmínečné“.

Třenice s Macronem

V nedělním telefonátu se také objevil Trumpův typický improvizovaný styl, který mísil chválu s kritikou evropských lídrů. Pochválil Merze za jeho krásnou angličtinu. „Ještě víc se mi líbí s vaším německým přízvukem,“ řekl podle jednoho z účastníků hovoru.

V dalším okamžiku odbočil k ostré kritice evropské migrační politiky. Trump prohlásil, že nekontrolovatelná migrace přivádí jejich země na „pokraj kolapsu“.

Macron, který má s Trumpem nejdelší vztah, ho požádal, aby s tím přestal. „Nemůžeš urážet naše národy, Donalde,“ řekl Macron podle svědka. Tón byl však celkově pozitivní, uvedli lidé obeznámení s hovorem. Rozhovory ve Vatikánu by měly začít v polovině června.

20:10
Dnes

Trump, Putin a Si Ťin-pching se ve společném prohlášení opřeli do Mezinárodního trestního soudu (ICC). Podle prezidentů USA, Ruska a Číny by soud ani další podobné instituce neměly zneužívat své pravomoci.

Právě Mezinárodní trestní soud přitom vydal zatykač na Putina v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Kritika soudu je součástí takzvané Mírové deklarace, kterou trojice prezidentů zveřejnila po čtvrtečním jednání v čínském Šen-čenu.

19:58
Dnes

Německo, Británie, Francie a Ukrajina vyzvaly dnes ve společném prohlášení Rusko, aby zastavilo útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Takzvané energetické příměří by mělo podle nich trvat celou zimu.

Kancléř Friedrich Merz, premiér Andy Burnham a prezidenti Emmanuel Macron a Volodymyr Zelenskyj prohlášení zveřejnili krátce po konci berlínského jednání koalice ochotných, tedy čtyř desítek zemí podporujících Ukrajinu. Moskvu čtveřice také vyzvala k jednání o míru. Až po jeho dosažení se podle nich může jednat o širší evropské bezpečnosti.

19:39
Dnes

Rusko plánuje v roce 2027 vydat na obranu rekordních 17,1 bilionu rublů (zhruba 4,2 bilionu korun), tedy přibližně 35 procent federálního rozpočtu. Ruská Státní duma ve čtvrtek schválila ve druhém čtení návrh rozpočtu na roky 2027 až 2029. Výdaje na obranu mají oproti letošku vzrůst o 32 procent, informoval server Kyiv Post.

Na obranu a bezpečnost má dohromady připadnout 44 procent rozpočtu. Rusko přitom plánuje snížit výdaje na zdravotnictví o tři procenta, sociální podporu o šest procent a bydlení o osm procent. Rozpočet má i přes plánované zvýšení daní zůstat schodkový.

Zobrazit celý online

Video se připravuje ...

Zobrazit celý článek
Video se připravuje ...
Další videa