ONLINE: Ukrajina vyslala desítky dronů na Moskvu. Rusové zavřeli letiště

Americký prezident Donald Trump dnes oznámil, že dosavadního poradce pro národní bezpečnost Mikea Waltze nominuje na post velvyslance USA při OSN. Funkci prozatímního poradce pro národní bezpečnost bude zastávat Marco Rubio vedle svého úřadu ministra zahraničí, napsala republikánská hlava státu na síti Truth Social.

Americká média již odpoledne SELČ informovala, že Waltz svou funkci opustí nejspíš ještě dnes. Trumpův poradce se ocitl pod drobnohledem poté, co v březnu nedopatřením přidal šéfredaktora časopisu The Atlantic Jeffreyho Goldberga do chatu, kde nejvyšší představitelé Trumpovy administrativy probírali chystané vojenské údery na Jemen.

Trumpova administrativa se nyní soustředí na zprostředkování „trvalého řešení“ rusko-ukrajinské války během příštích 100 dní, uvedl viceprezident J. D. Vance v rozhovoru pro Fox News Digital.

Na otázku ohledně současného stavu jednání s Ruskem a Ukrajinou Vance pro Fox News uvedl, že „prvním a nezbytným krokem k vyřešení rusko-ukrajinského konfliktu je, obě země aby předložily mírový návrh“. „V příštích 100 dnech budeme velmi tvrdě pracovat na tom, abychom se pokusili tyto strany sblížit,“ řekl Vance s odkazem na Ukrajinu a Rusko.

Obrazem: Záchranné práce po ruském útoku na Oděsu

Za vyváženou a spravedlivou dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil dohodu uzavřenou se Spojenými státy, na základě které Američané získají přístup k ukrajinským přírodním zdrojům a díky níž vznikne společný investiční fond obnovy Ukrajiny. Zelenskyj v proslovu zveřejněném na jeho účtu na telegramu řekl, že dohoda se během přípravy změnila a že otevírá cestu k modernizaci průmyslu na Ukrajině a vytváří investiční možnosti v této zemi.

Ukrajinský prezident také uvedl, že dohoda je výsledkem jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jež vedl minulou sobotu ve Vatikánu. Oba státníci se tam účastnili pohřbu papeže Františka.

Obrazem: Lidé s ukrajinskými vlajkami a transparenty se v Kyjevě účastní shromáždění rodin pohřešovaných vojáků z bachmutské posádky.

Moskvou dosazený šéf okupované části Chersonské oblasti Vladimir Saldo na telegramu uvedl, že při ranním ukrajinském dronovém útoku zemřelo sedm lidí na trhu ve městě Olešky. Ukrajinská armáda oznámila, že při úderu zemřeli pouze vojáci, nikoliv civilisté, píše Reuters.

Vedení polské armády jako lež a manipulaci odmítlo tvrzení spolupracovníka krajně pravicového politika Grzegorze Brauna, že Polsko zahájilo přípravy na vojenskou intervenci na Ukrajině. Europoslanec Braun kandiduje v prezidentských volbách, které Polsko čekají ve druhé polovině května.

Poslanec Roman Fritz ve středu na sociální síti X zveřejnil dokument, ze kterého podle něho vyplývá, že „naše vojenské vedení zahájilo přípravy na intervenci na Ukrajině“. Ve svém příspěvku se obrátil na ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze s dotazem, proč poslance neinformoval o tom, že „vzniká intervenční sbor“. Apeloval na rodiny vojáků, aby „toto šílenství zastavily“. „To není naše válka, neničte životy Poláků,“ vzkázal vedení armády.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvalil nové sankce na řadu osob a subjektů, včetně bývalého prezidentova poradce Oleksije Arestovyče, prokremelských komentátorů a několika významných ruských společností, jak vyplývá z prezidentských dekretů zveřejněných 1. května.

Sankce se týkají Arestovyče, bývalého nezávislého poradce prezidentské kanceláře. Od své rezignace v lednu 2023 se Arestovyč staví do pozice kritika ukrajinské vlády a naznačuje možné politické ambice, což vyvolává ostrou kritiku ze strany ukrajinských představitelů.

Arestovyč z postu poradce vedoucího prezidentské kanceláře odešel v lednu 2023 v souvislosti se svým výrokem o ruském útoku na obytný dům v Dnipru, který si vyžádal desítky mrtvých a raněných. Prohlásil, že ruskou střelu Ch-22, která následně dopadla na budovu, sestřelila ukrajinská protivzdušná obrana. To ale odmítla ukrajinská armáda a uvedla, že zbraněmi, které by Ch-22 dokázaly sestřelit, nedisponuje. Arestovyč později vysvětloval, že byl nevyspalý a neměl dost času na ověření informací. Mnozí mu ovšem vytýkali, že jeho vyjádření hrálo do karet ruské propagandě, připomíná ruskojazyčný servis BBC.

Ukrajinská vláda zveřejnila text dohody mezi Spojenými státy a Ukrajinou o vzniku společného investičního fondu obnovy, který poskytne Američanům přístup k ukrajinským přírodním zdrojům. Dokument zmiňuje ukrajinské zásoby a ložiska přes pěti desítek nerostů a ropy či zemního plynu. Konkrétní bezpečnostní záruky však Ukrajině neposkytuje, podotkl list The Kyiv Independent.

Dohoda zmiňuje možnou budoucí americkou vojenskou pomoc zemi, která se už přes tři roky brání ruské vojenské agresi. Pokud by k ní Washington přistoupil, započítala by se jako americký příspěvek do fondu. „Pokud po datu účinnosti vláda Spojených států poskytne vládě Ukrajiny novou vojenskou pomoc v jakékoli formě (včetně darování zbraňových systémů, munice, technologií nebo výcviku), bude kapitálový vklad amerického partnera považován za navýšený o odhadovanou hodnotu takové vojenské pomoci,“ stojí v dokumentu.

Rozvoj rozsáhlých ukrajinských zdrojů bude vyžadovat obrovské investice a mnohé z regionů, ve kterých se tyto zdroje nacházejí, jsou v oblastech okupovaných Ruskem. Napsal to americký list The Wall Street Journal (WSJ). Spojené státy a Ukrajina ve středu podepsaly dohodu, která Američanům umožní přístup k ukrajinským nerostným surovinám. Dohoda má podle vlády prezidenta Donalda Trumpa pomoci kompenzovat pomoc Kyjevu v boji proti ruským okupantům.

Předpokládá se, že na Ukrajině jsou ložiska nejméně 20 z 50 nerostných surovin, které Washington považuje za strategicky důležité. Patří mezi ně lithium, grafit, titan, uran a vzácné zeminy, což je skupina 17 prvků, které jsou nezbytné například při výrobě mobilních telefonů či komponentů pro obranný průmysl. Jejich společná potenciální hodnota se podle analytiků odhaduje na biliony dolarů. Největší komerční zájem by mohl být o titan a lithium.

Americký ministr financí Scott Bessent podle agentury Reuters vyjádřil přesvědčení, že prezidentovi USA Donaldu Trumpovi umožní vyjednávat z pevnější pozice s Ruskem.

Bessent v rozhovoru s Fox Business dohodu o nerostných surovinách označil za plnohodnotné ekonomické partnerství. Úmluva podle něj „ukáže ruskému vedení, že mezi ukrajinským a americkým lidem, mezi našimi cíli, není žádný rozdíl“.

Po nočním útoku ruského bezpilotního letounu na ukrajinské hlavní město vybuchla 1. května v oblasti lesoparku v Kyjevě zpožděná kazetová munice a zranila jednu ženu, uvedl kyjevský starosta Vitalij Kličko.

Náčelník kyjevské městské vojenské správy Tymur Tkačenko uvedl, že v blízkosti parku bylo zaznamenáno „asi 10 výbuchů“, přičemž další výbuch poškodil střechu obytného domu.

Za důležitý milník v partnerství Ukrajiny a Spojených států označil dnes ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha dohodu o vytvoření společného investičního fondu obnovy, která podle médií poskytne Američanům přístup k ukrajinským přírodním zdrojům. Dohodu ve středu podepsali představitelé obou zemí. Sybiha na síti X také uvedl, že o podpisu dohody informoval šéfku diplomacie Evropské unie Kaju Kallasovou.

Podpis dohody o minerálech mezi Spojenými státy a Ukrajinou je podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) dalším důkazem, že Ukrajina je skutečně připravena na mírová jednání. Naopak Rusko se dál vykrucuje a nereaguje na americkou snahu válku ukončit, řekl dnes Lipavský ČTK. Spojené státy a Ukrajina ve středu podepsaly dohodu o vytvoření společného investičního fondu pro obnovu, dohoda podle médií poskytne Američanům přístup k ukrajinským přírodním zdrojům.

„Podpis dohody o minerálech je dalším důkazem, že Ukrajina je skutečně připravena na mírová jednání. Brzy to bude již 50 dnů, co přijala americký návrh na příměří,“ uvedl ministr. Naopak Rusko se podle něj dál vykrucuje a nereaguje na americkou snahu válku ukončit. „Míč je na jejich straně,“ dodal Lipavský.

Podle ukrajinské vicepremiérky Julije Svyrydenkové budou Spojené státy do společného investičního fondu pro obnovu přispívat a kromě přímých finančních příspěvků mohou také poskytnout novou pomoc.

Jako příklad uvedla systémy protivzdušné obrany pro Ukrajinu, píše agentura Reuters. Ta zveřejnila návrh dohody ještě před oficiálním oznámením s tím, že podle návrhu Ukrajina dosáhla zrušení amerického požadavku, aby Spojeným státům zaplatila i vojenskou pomoc z minulosti. Návrh také neuváděl žádné konkrétní bezpečnostní záruky Spojených států pro Ukrajinu, což byl naopak jeden z hlavních původních cílů Kyjeva.

Ukrajinské bezpilotní letouny v dubnu zasáhly a zničily více než 83 000 ruských cílů, což je o 8 % více než v březnu, informoval 1. května vrchní velitel Oleksandr Syrskij.

„V dubnu jednotky bezpilotních systémů ukrajinských obranných sil dosáhly slušných výsledků,“ napsal Syrskij na facebooku. Dodal, že přibývající úspěchy podtrhují potřebu dalšího rozšíření operací bezpilotních letounů.

Celkem v noci Rusko podle ukrajinského letectva zaútočilo pěti balistickými raketami a 170 drony, z nichž 74 se podařilo sestřelit a 68 nedoletělo ke svému cíli zřejmě díky nasazení systémů elektronického boje. Co se stalo s 28 zbývajícími drony, ukrajinská armáda nesdělila.

Ruský dronový útok na rezidenční čtvrť v ukrajinské Oděse zabil v noci na dnešek dva lidi a dalších 15 zranil. Jeden z útoků poškodil také ukrajinskou železnici.

Izraelský národní dopravce El Al po čtyřměsíční přestávce obnoví 1. května lety do Moskvy, uvádí se na oficiálních internetových stránkách společnosti. Letecká společnost zastavila svou linku do Moskvy koncem prosince 2024 po sestřelení ázerbájdžánského letadla, při kterém zahynulo 38 lidí.

Ruský dronový útok na rezidenční čtvrť v ukrajinské Oděse zabil v noci na dnešek dva lidi a dalších pět zranil. Na platformě Telegram to oznámil šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Výbuchy byly také slyšet ve městě Sumy a sirény se rozezněly i v Kyjevské, Charkovské, Sumské, Doněcké, Dněpropetrovské, Černihivské a Záporožské oblasti, píše agentura AFP.

Útok v Oděse poškodil obytné budovy, domy, supermarket, školu a auta, na některých místech propukly požáry, dodal Kiper. Při útoku v Charkově zasáhl ruský dron čerpací stanici a způsobil požár, uvedl podle agentury Reuters charkovský starosta Ihor Terechov.

„Jako uznání významné finanční a materiální podpory, kterou lid Spojených států poskytl na obranu Ukrajiny od zahájení ruské invaze, umožňuje toto ekonomické partnerství našim dvěma zemím spolupracovat a společně investovat, aby tak zajistily, že naše společná aktiva, talenty a schopnosti urychlí ekonomickou obnovu Ukrajiny,“ uvádí prohlášení amerického ministerstva financí k podpisu dohody o nerostném bohatství.

Z návrhu dohody, který agentura Reuters zveřejnila dříve ve středu, vyplývá, že Ukrajina dosáhla zrušení amerického požadavku, aby Spojeným státům zpětně zaplatila vojenskou pomoc z minulosti. Návrh také neuváděl žádné konkrétní bezpečnostní záruky USA pro Ukrajinu, což byl jeden z hlavních původních cílů Kyjeva.

Podle návrhu dává dohoda Spojeným státům přednostní přístup k novým ukrajinským kontraktům týkajících se přírodních zdrojů, USA nicméně automaticky nezískají podíl na ukrajinském nerostném bohatství nebo jeho plynárenské infrastruktuře. Návrh stanoví vytvoření společného americko-ukrajinského fondu pro obnovu, který bude dostávat 50 procent zisků a licenčních poplatků plynoucích ukrajinskému státu z nových povolení k těžbě přírodních zdrojů v zemi. Jakákoliv budoucí vojenská pomoc USA Ukrajině se bude započítávat jako americký příspěvek do společného fondu.

Dobrý den. USA a Ukrajina podepsaly dohodu o vytvoření americko-ukrajinského rekonstrukčního investičního fondu, oznámilo ve středu večer místního času (v noci na dnešek SELČ) americké ministerstvo financí.

Agentura Bloomberg píše o podpisu „dohody o přístupu k ukrajinským přírodním zdrojům“. Dohoda poskytne Spojeným státům privilegovaný přístup k novým investičním projektům zaměřeným na ukrajinské přírodní zdroje, včetně hliníku, grafitu, ropy a zemního plynu, píše Bloomberg. Americkou stranu při podpisu dohody o nerostném bohatství zastupoval ministr financí Scott Bessent, ukrajinskou stranu ministryně hospodářství Julija Svyrydenková.

Dohoda je podle Bessenta signálem Rusku, že americká administrativa je odhodlána usilovat o mírový proces zaměřený na „svobodnou, suverénní a prosperující Ukrajinu“. Bessent v prohlášení zdůraznil, že žádnému státu či osobě, které financovaly či zásobovaly „ruskou válečnou mašinerii“, nebude umožněno mít prospěch z obnovy Ukrajiny. „Jak prezident řekl, Spojené státy jsou odhodlány pomoci ukončit tuto krutou a nesmyslnou válku,“ uvedl Bessent v prohlášení.

Podle Svyrydenkové budou Spojené státy do fondu přispívat a kromě přímých finančních příspěvků mohou také poskytnout novou pomoc, přičemž jako příklad uvedla systémy protivzdušné obrany pro Ukrajinu, píše agentura Reuters.