ONLINE: Šéf NATO jednal v Kyjevě se Zelenským. Ukrajinský prezident zmínil munici

Úřady v Doněcku, centru proruskými separatisty vyhlášené Doněcké lidové republiky, dnes uvedly, že ukrajinská armáda ostřelovala administrativní budovu ve městě. Kromě ní bylo poškozeno několik aut.

Ukrajinské úřady hlásí noční ostřelování několika míst v Dněpropetrovské oblasti. Šéf tamní správy Valentyn Rezničenko uvedl, že při ruských útocích byly poničeny asi tři desítky obytných domů, průmyslový objekt, elektrické vedení i rozvody plynu. Asi 1500 domácností je bez dodávek elektrického proudu. Zranění utrpěl jeden člověk.

Mezi oběťmi sobotního útoku na vojenském cvičišti v ruské Belgorodské oblasti nedaleko hranic s Ukrajinou nejsou civilisté, oznámil dnes gubernátor tohoto regionu Vjačeslav Gladkov. Dva ozbrojenci z některé z postsovětských republik zastřelili podle ruské vojenské správy 11 dobrovolníků hlásících se do války na Ukrajině, dalších 15 zranili. Agentura Reuters uvedla, že tato událost znamená další ránu pro ruskou armádu.

"Na našem území, v areálu jedné z vojenských jednotek, se stala strašná událost," napsal dnes Gladkov na telegramu. "Mnoho vojáků bylo zabito a zraněno.... Mezi zraněnými a zabitými nejsou obyvatelé Belgorodské oblasti," uvedl také.

Několik nevládních organizací uspořádalo v sobotu fingované referendum o "anexi" ruského velvyslanectví ve Varšavě. Chtěly tak vtipně protestovat proti ruské invazi na Ukrajině, uvedla agentura AFP. "V tomto ročním období jsou v módě anexe. Rusové ‘anektovali’ okupovaná území na Ukrajině," uvedly organizace v prohlášení. "Rozhodli jsme se jít také touto cestou a uspořádat referendum o připojení ruského velvyslanectví... ve Varšavě," stálo v textu.

Recesisté uvedli, že je inspirovaly i virální vtipy o připojení Kaliningradské oblasti k Česku. Nápad, že by si Česko mělo dělat na Kaliningradskou oblast nárok, vyšel zřejmě z historie. Hlavní město regionu, dnešní Kaliningrad, česky Královec, založili ve 13. století křižáci na počest českého krále Přemysla Otakara II. Podle zastánců myšlenky je proto připojení k Česku legitimní.

Obyvatelé pohraniční vesnice Moskali v Černihivské oblasti se strachem hledí k běloruské hranici, která je od jejich domova vzdálená jen několik kilometrů. Běloruský diktátor Alexandr Lukašenko je věrný spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina, podporuje ho i v jeho tažení na Ukrajině. Experti včetně těch českých upozorňují, že zapojení Běloruska by mohlo vést ke katastrofě. Je otázkou, zda se Lukašenko rozhodne vyslat svou armádu na Ukrajinu a zda se strach lidí z vesnice Moskali naplní.

Dřív Monika Nedvědová provázela po Černobylu turisty z Česka i Slovenska. Zdaleka to však nebyli jediní lidé, kteří tudy prošli. V místech, kde se odehrála největší katastrofa jaderné energetiky, stále přežívá pár desítek původních obyvatel. Poslední zdejší přeživší vnímá žena jako svou rodinu a druhý domov. Spolu s ruskou invazí se ale změnil Černobyl, jeho obyvatelé i sama Nedvědová.

Motivem sobotní střelby v ruském výcvikovém táboře v Belgorodu nedaleko hranic s Ukrajinou byly zřejmě spory o víru. Podle Oleksije Arestovyče, poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského citovaného dnes agenturou Reuters, šlo o dva Tádžiky, kteří se s ostatními hádali kvůli náboženství. Zemřelo nejméně 11 lidí, dalších 15 bylo zraněno. Poodle ruských úřadů dvojice mužů začala střílet do svých kolegů.

Tádžikistán je postsovětskou republikou s významnou muslimskou většinou; až 98 procent obyvatel vyznává nějakou formu islámu. V Rusku je naopak dominantním náboženstvím pravoslaví.

Invaze na Ukrajinu zkomplikovala situaci nejen samotným zúčastněným stranám, ale i Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO) vedené Moskvou. Euroasijské „mini NATO“ čelilo problémům již v minulosti, letošní události ovšem přinesly šesti bývalým sovětským republikám další komplikace. Zřejmě se navíc zhoršují i vztahy mezi spřátelenými státy, Kyrgyzstán ruší společná vojenská cvičení a prezident nedorazil na schůzi k příležitosti sedmdesátých narozenin ruského vůdce Vladimira Putina.

Dobré ráno, také dnes pokračujeme v online zpravodajství o agresi Ruska vůči Ukrajině.

Francie poskytne na svém území výcvik až 2000 ukrajinských vojáků. Řekl to francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu. "Ukrajinští vojáci budou po několik týdnů přiřazeni k našim jednotkám," uvedl ministr. Výcvik bude podle něj zahrnovat všeobecnou přípravu k boji, ale v souladu s přáním Ukrajinců se také zaměří na specifické potřeby, jako je například logistika, a používání dodaných zbraní.

Francie rovněž poskytne Ukrajině protivzdušné systémy Crotale, sdělil Lecornu, a upřesnil tak nedávné vyjádření francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Macron ve středu řekl, že Francie v nadcházejících týdnech dodá na Ukrajinu radary a systémy protivzdušné obrany, které jí pomohou bránit se proti útokům ruských bezpilotních letounů.

O počtu protivzdušných systémů krátkého doletu Crotale, které budou předány Kyjevu, nyní Paříž s Ukrajinci jedná.