Putinovo „mini NATO“ aneb ruský klub nešťastných. Tihle „spojenci“ mu nepomůžou
Invaze na Ukrajinu zkomplikovala situaci nejen samotným zúčastněným stranám, ale i Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO) vedené Moskvou. Euroasijské „mini NATO“ čelilo problémům již v minulosti, letošní události ovšem přinesly šesti bývalým sovětským republikám další komplikace. Zřejmě se navíc zhoršují i vztahy mezi spřátelenými státy, Kyrgyzstán ruší společná vojenská cvičení a prezident nedorazil na schůzi k příležitosti sedmdesátých narozenin ruského vůdce Vladimira Putina.
Z pěti zemí poskytlo Rusku podporu ve válce proti Ukrajině pouze Bělorusko, ostatní státy se snaží od okupace držet stranou. Morálku uvnitř spolku zhoršil dále fakt, že země nepřišly na pomoc členskému Kyrgyzstánu a Arménii, tedy státům nejvíce závislým na Rusku, které minulý měsíc čelily konfliktům na hranicích s Tádžikistánem a Ázerbájdžánem.
Situace se vyhrotila, když kyrgyzská vláda minulý týden náhle zrušila plánované společné vojenské cvičení, jež mělo probíhat na území Kyrgyzstánu ve dnech mezi 10. a 14. říjnem. Země k rozhodnutí došla potom, co se prezident Sadyr Žaparov nezúčastnil schůze Společnosti nezávislých států (CIS) v Petrohradu. Ten den slavil prezident Putin kulatiny, ke kterým mu Žaparov poblahopřál jen po telefonu.
Ocenění za teror
Ke zrušení vojenských cvičení se vyjádřil ruský zákonodárce Konstantin Zatulin, podle kterého Kyrgyzstán doufá, že se země nestane terčem západních sankcí. Dodal, že sousedé Ruska nyní váží své možnosti poté, co viděli, „jak jsme silní a jak dosáhneme vítězství v boji proti Ukrajině“. Podle serveru Radio Free Europe ale Zatulin dobře ví, že sankce pravděpodobně nejsou důvodem kyrgyzské neochoty pomoct.
Zpravodajský web upozornil, že na hranicích Kyrgyzstánu a Tádžikistánu minulý měsíc zemřelo asi sto lidí. Na kyrgyzských sociálních sítích se objevily tisíce příspěvků naznačujících, že v hraničních konfliktech mělo prsty samo Rusko. Tomu nasvědčuje i prestižní cena pro tádžického prezidenta Emómalí-ji Rahmóna, kterou mu na začátku října předal Putin za „provizi regionální stability a bezpečnosti“.
„Je zajímavé, o jakém druhu regionální bezpečnosti se můžeme bavit, když jednání tádžického vedení každoročně narušuje mír a harmonii mezi obyvateli států střední Asie,“ konstatoval kyrgyzský ministr zahraničních věcí Chingiz Kustebajev a poznamenal, že Rahmón získal podobné ocenění i loni poté, co další hraniční spory významně ovlivnily kyrgyzskou populaci.
Mini NATO se ještě zmenší?
Členem CSTO dodnes zůstává Ruská federace, Arménie, Kazachstán, Bělorusko, Kyrgyzstán a Tádžikistán. V posledních měsících se ale šíří spekulace o tom, že spolek vedený Moskvou brzy vyloučí rovnou dvě členské země – Kazachstán a Arménii.
Kazachstán okupaci Ukrajiny od počátku bedlivě sleduje a v rámci preventivních příprav na podobný vpád organizoval několik soukromých vojenských cvičení, země ovšem podle slov tamního ministra obrany Ruslana Žaksylykova nadále hodlá ve spolku zůstat.
Vážení čtenáři,
pro dnešek se zprávami z války na Ukrajině končíme. Znovu se přihlásíme zase zítra ráno. Za redakci Blesk Zpráv vám přejeme dobrou noc.
Slovensko v současnosti dostává z Ruska méně než polovinu z celkového objemu nakupovaného zemního plynu. Důvodem jsou nedostatečné přepravní kapacity pro dodávky ruské suroviny. Novinářům to dnes řekla slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková. Návrh Evropské komise postupně zastavit dovoz ruského plynu do konce roku 2027, který už kritizoval slovenský premiér Robert Fico, podle ní způsobí nárůst cen plynu pro středoevropský trh o deset až 15 procent a také zvýšení tranzitních poplatků.
Ruský koncern Gazprom do konce loňska dodával plyn na Slovensko přes Ukrajinu, která kontrakt s ruskou stranou ve věci tranzitu suroviny neprodloužila. Ruský plyn pro slovenské plynárny SPP následně začal proudit jižní trasou přes Turecko, která ale nemá dostatečnou kapacitu.
Putin v Petrohradě také prohlásil, že považuje „ruský a ukrajinský národ za jeden národ“. „V tom smyslu je celá Ukrajina - naše,“ řekl šéf Kremlu podle TASS. Kyjev a jeho západní spojenci odmítají nároky Moskvy na ukrajinské regiony jako nelegální a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně odmítl představu, že Rusové a Ukrajinci jsou jeden národ, poznamenala agentura Reuters.
Nedávno se sešly v tureckém Istanbulu delegace obou zemí, dohodly se však pouze na výměně válečných zajatců a repatriaci padlých. Průlom v otázce možného příměří ve válce jednání nepřineslo. Ukrajina souhlasila s americkým návrhem na bezpodmínečné třicetidenní příměří, ruská strana na něj nepřistoupila. Ruská delegace zároveň předala Ukrajincům memorandum nastiňující požadavky Moskvy pro zastavení bojů.
