Putinovo „mini NATO“ aneb ruský klub nešťastných. Tihle „spojenci“ mu nepomůžou
Invaze na Ukrajinu zkomplikovala situaci nejen samotným zúčastněným stranám, ale i Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO) vedené Moskvou. Euroasijské „mini NATO“ čelilo problémům již v minulosti, letošní události ovšem přinesly šesti bývalým sovětským republikám další komplikace. Zřejmě se navíc zhoršují i vztahy mezi spřátelenými státy, Kyrgyzstán ruší společná vojenská cvičení a prezident nedorazil na schůzi k příležitosti sedmdesátých narozenin ruského vůdce Vladimira Putina.
Z pěti zemí poskytlo Rusku podporu ve válce proti Ukrajině pouze Bělorusko, ostatní státy se snaží od okupace držet stranou. Morálku uvnitř spolku zhoršil dále fakt, že země nepřišly na pomoc členskému Kyrgyzstánu a Arménii, tedy státům nejvíce závislým na Rusku, které minulý měsíc čelily konfliktům na hranicích s Tádžikistánem a Ázerbájdžánem.
Situace se vyhrotila, když kyrgyzská vláda minulý týden náhle zrušila plánované společné vojenské cvičení, jež mělo probíhat na území Kyrgyzstánu ve dnech mezi 10. a 14. říjnem. Země k rozhodnutí došla potom, co se prezident Sadyr Žaparov nezúčastnil schůze Společnosti nezávislých států (CIS) v Petrohradu. Ten den slavil prezident Putin kulatiny, ke kterým mu Žaparov poblahopřál jen po telefonu.
Ocenění za teror
Ke zrušení vojenských cvičení se vyjádřil ruský zákonodárce Konstantin Zatulin, podle kterého Kyrgyzstán doufá, že se země nestane terčem západních sankcí. Dodal, že sousedé Ruska nyní váží své možnosti poté, co viděli, „jak jsme silní a jak dosáhneme vítězství v boji proti Ukrajině“. Podle serveru Radio Free Europe ale Zatulin dobře ví, že sankce pravděpodobně nejsou důvodem kyrgyzské neochoty pomoct.
Zpravodajský web upozornil, že na hranicích Kyrgyzstánu a Tádžikistánu minulý měsíc zemřelo asi sto lidí. Na kyrgyzských sociálních sítích se objevily tisíce příspěvků naznačujících, že v hraničních konfliktech mělo prsty samo Rusko. Tomu nasvědčuje i prestižní cena pro tádžického prezidenta Emómalí-ji Rahmóna, kterou mu na začátku října předal Putin za „provizi regionální stability a bezpečnosti“.
„Je zajímavé, o jakém druhu regionální bezpečnosti se můžeme bavit, když jednání tádžického vedení každoročně narušuje mír a harmonii mezi obyvateli států střední Asie,“ konstatoval kyrgyzský ministr zahraničních věcí Chingiz Kustebajev a poznamenal, že Rahmón získal podobné ocenění i loni poté, co další hraniční spory významně ovlivnily kyrgyzskou populaci.
Mini NATO se ještě zmenší?
Členem CSTO dodnes zůstává Ruská federace, Arménie, Kazachstán, Bělorusko, Kyrgyzstán a Tádžikistán. V posledních měsících se ale šíří spekulace o tom, že spolek vedený Moskvou brzy vyloučí rovnou dvě členské země – Kazachstán a Arménii.
Kazachstán okupaci Ukrajiny od počátku bedlivě sleduje a v rámci preventivních příprav na podobný vpád organizoval několik soukromých vojenských cvičení, země ovšem podle slov tamního ministra obrany Ruslana Žaksylykova nadále hodlá ve spolku zůstat.
Počet obětí ruského útoku na západoukrajinské město Ternopil vzrostl na 20, informovali ukrajinští záchranáři. Mezi mrtvými jsou i dvě děti.
Do Kyjeva dnes dorazila americká delegace v čele s náměstkem ministra obrany Danem Driscollem. Jde o „misi zaměřenou na zjištění skutečností“ a jednat má i o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou. Informovalo o tom dnes podle agentury Reuters velvyslanectví USA v Kyjevě.
Spojené státy deportovaly tento týden na Ukrajinu 50 lidí, což je zhruba stejný počet jako za celý loňský rok. Uvedla to stanice NPR, která cituje ukrajinské úřady. Podle stanice se jedná o největší deportovanou skupinu na Ukrajinu od začátku ruské agrese v únoru 2022. Podle médií deportovaní porušili ve Spojených státech zákony či předpisy.
