9°C
Putinovo „mini NATO“ aneb ruský klub nešťastných. Tihle „spojenci“ mu nepomůžou
Invaze na Ukrajinu zkomplikovala situaci nejen samotným zúčastněným stranám, ale i Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO) vedené Moskvou. Euroasijské „mini NATO“ čelilo problémům již v minulosti, letošní události ovšem přinesly šesti bývalým sovětským republikám další komplikace. Zřejmě se navíc zhoršují i vztahy mezi spřátelenými státy, Kyrgyzstán ruší společná vojenská cvičení a prezident nedorazil na schůzi k příležitosti sedmdesátých narozenin ruského vůdce Vladimira Putina.
Z pěti zemí poskytlo Rusku podporu ve válce proti Ukrajině pouze Bělorusko, ostatní státy se snaží od okupace držet stranou. Morálku uvnitř spolku zhoršil dále fakt, že země nepřišly na pomoc členskému Kyrgyzstánu a Arménii, tedy státům nejvíce závislým na Rusku, které minulý měsíc čelily konfliktům na hranicích s Tádžikistánem a Ázerbájdžánem.
Situace se vyhrotila, když kyrgyzská vláda minulý týden náhle zrušila plánované společné vojenské cvičení, jež mělo probíhat na území Kyrgyzstánu ve dnech mezi 10. a 14. říjnem. Země k rozhodnutí došla potom, co se prezident Sadyr Žaparov nezúčastnil schůze Společnosti nezávislých států (CIS) v Petrohradu. Ten den slavil prezident Putin kulatiny, ke kterým mu Žaparov poblahopřál jen po telefonu.
Ocenění za teror
Ke zrušení vojenských cvičení se vyjádřil ruský zákonodárce Konstantin Zatulin, podle kterého Kyrgyzstán doufá, že se země nestane terčem západních sankcí. Dodal, že sousedé Ruska nyní váží své možnosti poté, co viděli, „jak jsme silní a jak dosáhneme vítězství v boji proti Ukrajině“. Podle serveru Radio Free Europe ale Zatulin dobře ví, že sankce pravděpodobně nejsou důvodem kyrgyzské neochoty pomoct.
Zpravodajský web upozornil, že na hranicích Kyrgyzstánu a Tádžikistánu minulý měsíc zemřelo asi sto lidí. Na kyrgyzských sociálních sítích se objevily tisíce příspěvků naznačujících, že v hraničních konfliktech mělo prsty samo Rusko. Tomu nasvědčuje i prestižní cena pro tádžického prezidenta Emómalí-ji Rahmóna, kterou mu na začátku října předal Putin za „provizi regionální stability a bezpečnosti“.
„Je zajímavé, o jakém druhu regionální bezpečnosti se můžeme bavit, když jednání tádžického vedení každoročně narušuje mír a harmonii mezi obyvateli států střední Asie,“ konstatoval kyrgyzský ministr zahraničních věcí Chingiz Kustebajev a poznamenal, že Rahmón získal podobné ocenění i loni poté, co další hraniční spory významně ovlivnily kyrgyzskou populaci.
Mini NATO se ještě zmenší?
Členem CSTO dodnes zůstává Ruská federace, Arménie, Kazachstán, Bělorusko, Kyrgyzstán a Tádžikistán. V posledních měsících se ale šíří spekulace o tom, že spolek vedený Moskvou brzy vyloučí rovnou dvě členské země – Kazachstán a Arménii.
Kazachstán okupaci Ukrajiny od počátku bedlivě sleduje a v rámci preventivních příprav na podobný vpád organizoval několik soukromých vojenských cvičení, země ovšem podle slov tamního ministra obrany Ruslana Žaksylykova nadále hodlá ve spolku zůstat.
14:33
25. 4. 2024
Představitel Ruskem ustanovené správy v okupované ukrajinské Záporožské oblasti Jevhen Balyckyj (rusky Jevgenij Balickij) dnes uvedl, že dva lidé zahynuli při útoku ukrajinského dronu. Bezpilotní letoun podle něj zasáhl civilní vozidlo, ve kterém zemřeli muž a žena, rodiče čtyř dětí.
13:48
25. 4. 2024
Dodávky amerických balistických střel dlouhého doletu ATACMS Ukrajině nijak nezmění výsledek konfliktu, uvedl dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Reagoval tím na středeční prohlášení amerických představitelů, podle kterých Ukrajina minulý týden k bombardování vojenského letiště na Ruskem anektovaném Krymu použila tyto americké střely.
„Spojené státy jsou do tohoto konfliktu přímo zapojeny. Zásadně to nezmění výsledek speciální vojenské operace, svého cíle dosáhneme, ale samotné Ukrajině to způsobí další problémy,“ uvedl podle agentury TASS Peskov.
12:44
25. 4. 2024
„Musíme si být vědomi faktu, že dnes je naše Evropa smrtelná. Může zemřít a záleží to jen na tom, co si vybereme. A toto rozhodnutí musíme učinit nyní,“ prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron v projevu na pařížské Sorbonně o prioritách své evropské politiky před červnovými eurovolbami. Evropské země se podle něho musí vstříc hrozbám Ruska, Číny i na Blízkém východě zbavit obranné závislosti na Spojených státech a zesílit vazby na Británii.
Video
Tragédie v Mykolajivu: Chlapec strávil pod troskami šest hodin
Video se připravuje ...
Témata:
Související
