Mobilizace v Rusku: Jdou i po „chlapech na špinavou práci“ z Asie, Moskvany nechávají být
Migranti ze středoasijských zemí jsou zvyklí dělat pro Moskvu špinavou práci. Každý rok jich statisíce přijíždějí do ruské metropole a dalších velkoměst za prací, které se Rusové často vyhýbají - stavebnictví, čištění ulic, uklízení… Teď si jich všímají i generálové, kteří mohou mít problém s průběhem mobilizace, píše server Rádia Svobodná Evropa (RFE/RL).
Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizace ve středu 21. září. O den dříve poslanci Státní dumy schválili dodatky zákonů, které usnadňují získání občanství. „Cizí státní příslušníci, kteří vstoupili do služby Ozbrojených sil Ruské federace, jiných jednotek či vojenských formací na období alespoň jednoho roku“ budou moci získat občanství zjednodušeným procesem, bez potřeby povolení k pobytu, informuje duma. Dosud byly potřeba tři roky takové služby. K předkladatelům zákona patřil i předseda obranného výboru Andrej Kartapolov, jak zdůraznila tisková zpráva dumy.
Mobilizaci Putin ohlásil po úspěších ukrajinské protiofenzivy. Vyvolal tím paniku, zvýšenou poptávku po letenkách z Ruska, protesty v desítkách měst… Bezpochyby s tím souvisí i změny ohledně migrantů.
Evakuace Kupjanska: „Nikoho tu nenechají žít a pravděpodobně zde nebude žádný život,“ popisuje z bombardovaného města v Charkovské oblasti, 40 km od ruské hranice, dobrovolník z organizace Růže na ruce. Obytný dům zasáhli Rusové naváděnou leteckou pumou.
Velitel ukrajinských ozbrojených sil Olexandr Syrskyj oznámil že se ukrajinským silám tento týden podařilo zastavit ruský postup v Sumské oblasti. Syrskyj tam navštívil frontové linie. „Postup ruských vojáků v pohraničních částech Sumské oblasti byl zastaven a frontová linie se stabilizovala,“ uvedl Syrskyj v prohlášení, které citovala agentura Reuters.
Pražský městský soud dnes uložil Lukáši Paškuliakovi tříletý podmíněný trest za to, že chtěl v Iráku bojovat v řadách Strany kurdských pracujících (PKK) a na Ukrajině se zapojil do války proti Rusku. Uznal ho vinným z trestných činů podpora a propagace terorismu a služba v cizích ozbrojených silách. Rozsudek není pravomocný, Paškuilak i státní zástupce si ponechali lhůtu na případné odvolání. Muž od počátku záměr vstoupit do jednotek PKK odmítá, službu na Ukrajině nepovažuje za trestnou.
Soud muži podle předsedkyně trestního senátu Veroniky Cukerové neuvěřil, že chtěl bojovat pouze za YPG (Lidové obranné jednotky). „Pan obžalovaný do Iráku vycestoval s určitou naivitou a bylo mu v podstatě jedno, ke kterým jednotkám se přidá,“ uvedla. Dokazují to zejména zprávy, které získala policie z jeho mobilních telefonů. Z jeho tehdejší komunikace podle soudkyně vyplynulo i to, že muž věděl o tom, že je PKK vedená v Evropské unii jako teroristická organizace.
Za trestné vyhodnotil trestní senát i zapojení Paškuliaka do bojů na Ukrajině. „Soud dokáže pochopit úmysl pana obžalovaného, ale to nesnižuje fakt, že porušil zákon,“ prohlásila Cukerová. Senát se podle ní musel řídit českými zákony i přesto, že má Ukrajina velkou podporu Česka a dalších evropských států a přesto, co deklarovali někteří političtí představitelé. Muž vycestoval bez svolení prezidenta, který je jako vrchní velitel ozbrojených sil jediný, kdo ho dát může.
Moskvany odvádět nebudou
Povolávací rozkazy jsou obzvláště nepopulární v Moskvě, proto nepřekvapí, že nepoměrně velký podíl připadá na vojáky „z nejchudších a nejvzdálenějších regionů země, často obývaných neruskými etnickými menšinami“, upozorňuje pro RFE/RL výzkumník středoasijské migrace Jan Matusevič. I tito migranti by měli představitelům velkých měst „navýšit náborová čísla, aniž by museli povolávat zámožnější Rusy“.
Na legislativní dodatky o občanství pro migranty bryskně reagoval moskevský primátor Sergej Sobjanin. „V Moskvě funguje Migrační centrum Sacharovo, kde migranti vyřeší všechny náležitosti ohledně zaměstnání,“ uvedl na svém webu téhož dne, co duma dodatky odhlasovala. „Ve velmi blízké budoucnosti moskevská správa zavede v Sacharovu infrastrukturu, aby ministerstvu obrany asistovala se vstupem cizích státních příslušníků do vojenské služby. Městské úřady udělají vše pro to, aby uzavírání kontraktů bylo co nejsnazší.“
Podle Matuseviče jdou náboráři takovým rekrutům až příliš naproti: „Tádžičtí migranti žádající o pracovní povolení v migračním centru Sacharovo si stěžují, že jim ruské úřady podsouvají vojenské kontrakty do hromady papírů, které tito lidé musejí podepsat, aby dostali svá povolení,“ tweetoval Matusevič s odkazem na diskuze komunity těchto migrantů na sociálních sítích. „Mnozí neumějí číst rusky, mohli bezděky podepsat jednostránkovou náborovou smlouvu schovanou mezi formuláři o pojištění a zdravotních prohlídkách.“
„Obávám se, aby ruské úřady nezačaly zkoušet vydírat ty, kteří jsou nyní v migračních detenčních centrech. Také by mohli vyhrožovat těm, kteří už občanství získali, že jim ho zase vezmou, pokud odmítnou ‚dobrovolně‘ narukovat,“ dodal Matusevič.
Podnikatel Azamat Adylgazjev je známou osobností kyrgyzské komunity v Rusku. „Nálada je poněkud panická, obzvláště mezi mladými muži,“ komentoval nyní pro RFE/RL. Za náhlou poptávkou po letenkách z Ruska stojí i jeho krajané, připomíná - odvodů se bojí nejen Rusové.
Mnozí z migrantů už ruské občanství dostali. Naopak pro některé je možnost vysloužit si ho vojnou vítaná „alternativa ke dvěma letům plácáním se“ v nejisté snaze. „Kolik se jich přihlásí? Těžko říci, dokud neuvidíme fronty v Sacharovu. Ale jistý zájem tu je - a spousta lidí, kteří nerozumí důsledkům," varuje Adylgazjev.
Drtivá většina středoasijských migrantů přichází ze tří bývalých sovětských republik: Kyrgyzstánu, Tádžikistánu a zejména Uzbekistánu - z největší země střední Asie pochází polovina všech migrantů, co do Ruska chodí za prací. Za letošní druhé čtvrtletí to bylo 1,54 milionu lidí. Z ostatních zemí regionu jich tolik není, respektive jejich ekonomiky nejsou tak závislé na příjmech gastarbeiterů z Ruska.
Tři jmenované země jsou také známé svou politickou loajalitou k Moskvě - ovšem ve světle mezinárodních sankcí proti Rusku a jeho blízkému spojenci Bělorusku je teď namístě opatrnost. Jejich úřady varovaly své občany, že za účast na cizí válce se doma trestá vězením. V Uzbekistánu je to pět až deset let, potažmo tři roky nápravných prací a až pět let vězení za pouhý vstup do vojenské služby či bezpečnostních složek cizího státu, upozornila vrchní prokuratura. V sousedním Kyrgyzstánu je trest obdobný; ambasáda v Moskvě vyzvala občany, aby jí hlásili, pokud se je někdo bude snažit naverbovat.
„Rozhodnutí částečně mobilizovat ruské občany vyvolalo znepokojení mezi našimi krajany, kteří mají občanství Ruské federace - podle některých dat jich je asi 500 tisíc,“ uvedl na Facebooku kyrgyzský expremiér Feliks Kulov. „Nepochybně má občan každé země, bez ohledu na národnost, povinnost plnit svou vojenskou povinnost. Ale významná část našich spoluobčanů byla nucena přijmout ruské občanství z materiálních důvodů, aby mohli pomoci svým rodinám v Kyrgyzstánu. Odvod takových lidí negativně, ne-li tragicky ovlivní životy jejich příbuzných a přátel, jejichž jedinými živiteli jsou,“ poznamenal a apeloval, ať diplomaté pomůžou s dokumenty všem, kteří mají mít z ruských zákonů výjimku z mobilizace.
Ukrajinský válečný korespondent Jurij Butusov sdílel video zajatých vojáků, kteří tvrdili, že jsou z Uzbekistánu.
Kyrgyzská a tádžická odnož RFE/RL už napočítaly nejednoho krajana zabitého na Ukrajině. Vedle regulérní armády tam migranty lákala i žoldnéřská skupina Wagnerovci.
„Drazí migranti, kteří máte ruské příbuzné nebo kteří jste bláhově získali ruské občanství, ihned utíkejte!“ vybízí na Facebooku Valentina Čupiková, obránkyně práv migrantů rozená v Uzbekistánu, které loni Rusko zakázalo vstup na své území. „A vy ostatní, vám také radím utíkat!“
