Odpor Rusů po vyhlášení částečné mobilizace: Raději bych šel do vězení než do války, říká student
Poté, co Kreml vyhlásil částečnou mobilizaci, v zemi zavládl chaos. Lidé začali demonstrovat a mnozí začali utíkat ze země, aby se vyhnuli náboru do armády. Student Miťa například z Ruska uprchnul už v březnu do Uzbekistánu. Sbalil si jen základní věci a vydal se na cestu, aniž by věděl, kde skončí.
Ačkoliv částečná mobilizace nebyla oficiálně vyhlášená, Miťa cítil, že k tomu v budoucnu dojde. Rozhodl se proto, že opustí Rusko. V polovině března si sbalil základní věci a odešel do Uzbekistánu. V rozhovoru pro zpravodajský web Sky News uvedl, že mnoho lidí v Rusku zůstalo „v pasti“ a budou muset do války, i když jsou proti.
Student pro web uvedl, že díky studijním povinnostem dostal výjimku a povolávací rozkaz se ho netýká. Do války by prý ale nešel, ani kdyby musel. „Nešel bych za žádných okolností. Kdybych musel, tak bych šel do vězení. Tohle se nemělo stát. Je to zločin, co naše vláda dělá,“ uvedl mladík.
Nicméně jsou i tací, kteří věří úřadům a dobrovolně se hlásí do války. Ve městě Klin, které leží asi hodinu od Moskvy, je na každé autobusové zastávce napsáno písmeno „Z“, které se stalo symbolem ruské invaze na Ukrajinu. „Jsou tu dlouhé fronty v náborové kancelář do armády, ale chlapci jsou všichni v dobré náladě. Nikdo není smutný, je tu bojová nálada,“ uvedla Anja. „Jsem patriot a to je důvod, proč jsem se přihlásil,“ uvedl Andrej s tím, že jede bojovat za své děti. „Doufám, že to bude brzy za námi, protože by tam měl být mír. Jsme pro mír,“ dodal.
Částečnou mobilizaci vyhlásil prezident Vladimir Putin 21. září, provází ji zprávy o chaosu, zmatcích a přehmatech úřadů. V obavě před povoláním do války, kterou Rusko vede proti Ukrajině, se snaží odcestovat do ciziny desetitisíce Rusů. Většině se daří překročit hranice, ale ti, na jejichž jména již byly vypsány povolávací rozkazy, dostávají doklad, že nesmějí odjet, připomněla BBC. Dodala, že Volodin nedávno navrhoval předat auta opuštěná na hranicích „rodinám těch chlapců, kteří odjeli bojovat“.
Testy zatím nepotvrdily, že by jadranský ropovod Adria dokázal dlouhodobě dostatečně pokrývat potřeby Maďarska a Slovenska. Maďarská energetická společnost MOL ropovod od září testuje společně s chorvatským provozovatelem JANAF. Budapešť a Bratislava jsou nyní závislé na ruské ropě dodávané ropovodem Družba.
Společnost MOL uvedla, že společné testy potrvají několik měsíců. Jejich cílem je posoudit, kolik ropy je schopno jadranské potrubí stabilně přepravovat. Testy z minulého týdne se potýkaly s některými technickými problémy: „Ropovod nebyl při testech v minulém týdnu schopen fungovat s dostatečnou kapacitou déle než jednu až dvě hodiny,“ konstatuje MOL.
V době, kdy Rusko, tedy jeden ze stálých členů Rady bezpečnosti OSN, vede „nemilosrdnou válku“ proti Ukrajině, neplní Rada bezpečnosti ve vztahu k této agresi své poslání, prohlásil při projevu ve Valném shromáždění český prezident Petr Pavel.
Proto se podle něj Česko zasazuje o komplexní reformu Rady bezpečnosti, aby se stala „efektivnější, inkluzivnější, transparentnější, demokratičtější a odpovědnější“ a zároveň posílila hlas nedostatečně zastoupených regionů. Připomněl, že se Česko uchází o křeslo nestálého člena Rady bezpečnosti OSN pro období 2032 až 2033. Pokud ho získá, bude chtít především hájit mezinárodní řád založený na pravidlech. „Největším úspěchem OSN není dokonalost, ale její vytrvalost,“ uznal ovšem prezident.
Účast diplomatů při projevu Volodymyra Zelenského na Valném shromáždění vypadá nevalně. Každý členský stát má šest míst, málokterý využil víc než jedno a některé delegace v daný moment chyběly úplně, ukazují fotografie.
