Odpor Rusů po vyhlášení částečné mobilizace: Raději bych šel do vězení než do války, říká student
Poté, co Kreml vyhlásil částečnou mobilizaci, v zemi zavládl chaos. Lidé začali demonstrovat a mnozí začali utíkat ze země, aby se vyhnuli náboru do armády. Student Miťa například z Ruska uprchnul už v březnu do Uzbekistánu. Sbalil si jen základní věci a vydal se na cestu, aniž by věděl, kde skončí.
Ačkoliv částečná mobilizace nebyla oficiálně vyhlášená, Miťa cítil, že k tomu v budoucnu dojde. Rozhodl se proto, že opustí Rusko. V polovině března si sbalil základní věci a odešel do Uzbekistánu. V rozhovoru pro zpravodajský web Sky News uvedl, že mnoho lidí v Rusku zůstalo „v pasti“ a budou muset do války, i když jsou proti.
Student pro web uvedl, že díky studijním povinnostem dostal výjimku a povolávací rozkaz se ho netýká. Do války by prý ale nešel, ani kdyby musel. „Nešel bych za žádných okolností. Kdybych musel, tak bych šel do vězení. Tohle se nemělo stát. Je to zločin, co naše vláda dělá,“ uvedl mladík.
Nicméně jsou i tací, kteří věří úřadům a dobrovolně se hlásí do války. Ve městě Klin, které leží asi hodinu od Moskvy, je na každé autobusové zastávce napsáno písmeno „Z“, které se stalo symbolem ruské invaze na Ukrajinu. „Jsou tu dlouhé fronty v náborové kancelář do armády, ale chlapci jsou všichni v dobré náladě. Nikdo není smutný, je tu bojová nálada,“ uvedla Anja. „Jsem patriot a to je důvod, proč jsem se přihlásil,“ uvedl Andrej s tím, že jede bojovat za své děti. „Doufám, že to bude brzy za námi, protože by tam měl být mír. Jsme pro mír,“ dodal.
Částečnou mobilizaci vyhlásil prezident Vladimir Putin 21. září, provází ji zprávy o chaosu, zmatcích a přehmatech úřadů. V obavě před povoláním do války, kterou Rusko vede proti Ukrajině, se snaží odcestovat do ciziny desetitisíce Rusů. Většině se daří překročit hranice, ale ti, na jejichž jména již byly vypsány povolávací rozkazy, dostávají doklad, že nesmějí odjet, připomněla BBC. Dodala, že Volodin nedávno navrhoval předat auta opuštěná na hranicích „rodinám těch chlapců, kteří odjeli bojovat“.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes zopakoval stanovisko Kremlu, že válka může skončit, jakmile Rusko dosáhne svých cílů, a že by preferovalo ukončit ji politickými a diplomatickými prostředky. Podle agentury Interfax obvinil Ukrajinu, že nemá zájem v jednáních pokračovat. „Podněcují ji k tomu Evropané, kteří se domnívají, že Ukrajina válku může vyhrát a zajistit své zájmy vojenskými prostředky,“ řekl mluvčí Kremlu. Vzhledem k situaci na frontě jde podle něho o iluzi. „Situace je ve slepé uličce a je v ní ne naší vinou,“ uvedl také.
Ukrajinska pravda uvedla, že mezi vyšetřovanými ze strany NABU je také Tymur Mindič, podnikatel a spoluvlastník produkční firmy Kvartal 95, kterou založil Zelenskyj předtím, než se stal ukrajinským prezidentem. „Mindič v noci uprchl ze země, jen několik hodin před prohlídkami,“ uvedl zdroj deníku. Z jeho informací není zřejmé, jakým způsobem vyšetřování Mindiče s korupčním případem v energetice souvisí.
Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) oznámil, že ve spolupráci s protikorupční prokuraturou (SAP) provádí rozsáhlý zátah zaměřený na odhalení úplatkářství v ukrajinském energetickém sektoru. Podle poslance Jaroslava Železňaka je vyšetřován také bývalý ministr energetiky a současný šéf rezortu spravedlnosti Herman Haluščenko.
„Patnáct měsíců práce a 1000 hodin audiozáznamů. Byla zdokumentována činnost vysoce postavené zločinecké organizace,“ uvedl NABU s tím, že členové skupiny vybudovali rozsáhlé korupční schéma pro ovlivňování strategických podniků státního sektoru. Podle NABU se jedná zejména o společnost Energoatom, která provozuje ukrajinské jaderné elektrárny.
V příspěvku na telegramu přidala protikorupční agentura fotografie tašek s velkým množstvím bankovek různých měn. Podrobnosti slíbila zveřejnit později. Železňak na telegramu uvedl, že NABU provádí prohlídku také u Haluščenka a v Energoatomu a že podnět k vyšetřování podal on a jeho kolegové poslanci v ukrajinské Nejvyšší radě. Napsal také, že navrhl Haluščenkovo odvolání.
