7°C
Dvoudenní mezinárodní akce Prague Summit of Cities hodlá především rozhodnout otázku pomoci při obnově ukrajinských měst zničených ruskou invazí. Dále summit nabídne společnou platformu pro diskusi o rozvoji měst, zaměřenou na jejich úlohu v boji s klimatickými změnami, zvyšováním udržitelnosti a energetické samostatnosti.
Podle primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) nemá být obnova ukrajinských měst rychlá, ale zejména udržitelná. Praha již například darovala Kyjevu 20 tramvají a 2 autobusy jako náhradu za válkou zničené dopravní prostředky. Nově se stal navíc Kyjev členem Paktu svobodných měst, který v roce 2019 založili primátoři Prahy, Varšavy, Budapešti a Bratislavy. Nyní jich je 33. Do paktu patří mimo jiné podle pražského primátora i Berlín, Hamburk nebo Riga.
„Hurá domů!“
Evropská města přítomná na sněmu se shodla, že je důležité se zaměřit na konkrétní jednotlivé projekty při obnově zničené městské infrastruktury na Ukrajině. „Budeme také apelovat na Evropskou unii, aby oslovila další města a pozvala je k budování Ukrajiny. Města v EU mají totiž nezbytnou expertízu a jsou klíčovými v procesu budování ukrajinských měst,“ konstatuje Hřib. Navíc čím rychleji se znovu postaví domy a byty, tím dříve se budou mít uprchlíci z Ukrajiny kam vrátit a Praha bude mít o starost méně.
„Budování ukrajinských měst pomůže uprchlíkům, kteří jsou momentálně hosty našich českých měst,“ vysvětluje primátor. „Dnes je symbolický den. Mluvíme o integraci naší domoviny do evropské rodiny. Zároveň byl dnes konkrétně Kyjev přijat do rodiny evropských měst,“ komentuje Vitalij Kličko, bývalá boxerská legenda a starosta Kyjeva.
Podle ukrajinského patriota je to další krok, aby se Ukrajina stala členskou zemí evropské unie. „Po pádu železné opony se naše země rozhodla budovat evropské standardy života,“ říká. Polsko i Česká republika prý nicméně byly v této snaze úspěšnější. Ukázaly Ukrajině, jak rychle vybudovaly svou infrastrukturu, zlepšily kvalitu života a rozvinuly služby občanům. Ukázaly Ukrajině směr, kterým směrem se chce ubírat.
Zítra Kyjev, pozítří Praha?
„Nechceme být součástí ruského impéria, přejeme si, aby budoucnost Ukrajiny ležela v rámci evropské rodiny. Bráníme svou integritu, nezávislost a prosím, nezapomeňte, bráníme každého jednoho z vás,“ přidává starosta Kyjeva. Do poslední vteřiny nevěřili, že se může válka na jejich území od skončení druhé světové války vrátit. Vitalij Kličko upozorňuje, že pokud Ukrajina prohraje a připojí se k novému sovětskému impériu, další na řadě by mohlo být Polsko i Česko. „Momentálně bráníme naše města, rodiny, děti a prosím, nezapomeňte, bráníme i každé z vás, protože máme stejné hodnoty“ dodává.
Praha v první linii
Naše metropole spolu s dalšími evropskými městy pociťuje dopady problémů vždy jako první. „Města jsou nyní v první linii změny a čelí celosvětovým výzvám, počínaje celosvětovou pandemií přes válku na Ukrajině až po energetickou krizi. Žádný z těchto problémů není produktem místních vlád. Města čelí výzvám jako první,“ myslí si Rafał Trzaskowski, primátor Varšavy.
Varšava by si přála přímé financování měst z EU. Jednalo by se o tři až čtyři procenta rozpočtu. Díky tomu by se daly hromadně na evropské úrovni řešit problémy jako je Green Deal, globální oteplování, energetická krize nebo digitalizace. „Také by nás to připravilo lépe na imigrační krizi ve snaze vytvořit podmínky pro naše přátele z Ukrajiny,“ dodává Rafał Trzaskowski.
Pomoc ukrajinským městům v praxi
Města včetně Prahy a Varšavy zatím posílala těm ukrajinským jídlo, léky nebo materiály na ochranu historického dědictví. „Nyní se zabýváme otázkami, jak pomoci v budoucnu. Připravujeme experty na spolupráci při obnově zaniklé slávy ukrajinských měst,“ sděluje Blesku Rafał Trzaskowski. Nejvíce bude záležet na financích a příspěvcích Evropské unie i dalších dárců. „Jsme tu, abychom poskytli expertízu. Nemůžeme darovat stovky milionů euro, protože je nemáme. Za to máme experty, kteří nám pomohou s plány na budoucnost,“ informuje starosta Varšavy.
Nově obnovená města nebudou přesnými kopiemi předválečné podoby. Při přestavbě se bude počítat s opatřeními proti znečišťování ovzduší, zelení ve městě, energetickou krizí a udržitelností. Nejdůležitější je vyšší kvalita života. Obecně si kladou evropská města za cíl proměnit Ukrajinu tak, aby se tamní kvalita života ve městech dala srovnávat s tou evropskou.
Poláci strach z Ruska nemají
„Když vidíte takovou nestabilitu na svých hranicích a slyšíte Putina, jak vyhrožuje, lidé jsou znepokojení,“ říká Rafał Trzaskowski. Strach prý však Poláci necítí, zůstávají pevní ve svém rozhodnutí pomáhat ukrajinským přátelům. „Morálka je vysoká, protože nikdo nerozumí lépe než my, že Ukrajinci opravdu bojují i za naši svobodu,“ dodává.
Nicméně to neznamená, že ani s uprchlíky nejsou problémy. „Jestli chceme, aby tato neuvěřitelná solidarita byla udržitelná, musíme sdílet břímě v rámci celé Evropy,“ dodává. Nemůže ležet na nárazníkových státech a konkrétně na Praze, Varšavě, Bratislavě nebo Budapešti.
Generál Šedivý pro Blesk o ukrajinské protiofenzivě: Přichází velký válečný obrat? Markéta Volfová, Lukáš Červený
