Poprvé od války vyráží západní lídr do Ruska. Po Zelenském se rakouský kancléř setká i s Putinem
Rakouský kancléř Karl Nehammer v pondělí odcestuje do Moskvy na setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, oznámil mluvčí rakouské vlády. Plánovaná schůzka je prvním moskevským setkáním mezi lídrem z Evropské unie a Putinem od 24. února, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, napsala agentura AFP. Nehammer o cestě před jejím oznámením informoval špičky EU, německého kancléře Olafa Scholze i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, s nímž v sobotu jednal v Kyjevě. Cestu Nehammera za Putinem potvrdil dnes bez dalších podrobností podle agentury TASS i mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
„Vydává se tam po informování Berlína, Bruselu i prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského,“ uvedl kancléřův mluvčí. Podle agentury APA dodal, že chce zprostředkovat dialog mezi Zelenským a Putinem, který by vedl k příměří a otevření humanitárních koridorů. Devětačtyřicetiletý kancléř nicméně připustil, že od cesty nečeká zázraky. Uvedl také, že nebude „morálně neutrální“, a ujistil, že zmíní i válečné zločiny na Ukrajině.
Rusové dnes v posledním dni hlasování v regionálních volbách rozhodují o obsazení zhruba 46.000 volených funkcí, mimo jiné o 20 postech gubernátorů, složení 11 regionálních sněmů či 25 městských zastupitelstev. Hlasování, kterého se po celé zemi podle agentury TASS může zúčastnit kolem 55 milionů voličů, je v některých oblastech přímo ovlivněno válkou na Ukrajině, kterou Rusko před více než třemi a půl lety rozpoutalo. Portál The Moscow Times k volbám píše, že i když se Kreml od začátku války na Ukrajině v únoru 2022 snaží vymýtit jakýkoli zbytek politické opozice, na regionální úrovni lze stále najít určitou míru politické konkurence. Alespoň některé z voleb tak mohou podle webu přinést skutečnou politickou soutěž místo předem připravených ukázek loajality k vládnoucí straně Jednotné Rusko. Rusko dále provokuje, spojenci v Severoatlantické alianci (NATO) zůstávají ve střehu, Česko podporuje další protiruské sankce. Na síti X to dnes uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu) poté, co v sobotu rumunský vzdušný prostor narušil dron. „Rusko dále provokuje. Včera v noci šlo o Rumunsko. Na ruské 'omyly' nevěřím. Jako spojenci v NATO zůstáváme ve střehu. Rusko musí za provokace proti NATO zaplatit konkrétní cenu. Proto Česko podporuje další sankce,“ uvedl dnes šéf české diplomacie. V rafinerii v Kiriši na jihu Leningradské oblasti, která patří k největším v Rusku, vypukl požár, když se tam zřítil sestřelený dron. Na platformě Telegram o tom dnes informoval gubernátor tohoto regionu Alexandr Drozdenko. Ukrajinská armáda podle agentury Reuters uvedla, že na rafinerii zaútočila. Moskva sdělila, že v noci její síly zničily 80 ukrajinských dronů. Reuters napsal, že rafinerie, v níž už se podle ruských činitelů podařilo plameny uhasit, patří společnosti Surgutněftěgaz a ročně zpracuje 17,7 milionu tun ropy. To představuje 6,4 procenta celkového množství ropy zpracované v Rusku.
Rakousko je jednou z mála zení EU, která není členem Severoatlantické aliance, přičemž kancléř Nehammer minulý měsíc prohlásil, že na „neutralitě“ jeho země se nic nezmění. V sobotu nicméně prezidentovi Zelenskému slíbil další podporu a zpřísňování protiruských postihů. „Budeme pokračovat ve zpřísňování protiruských sankcí, dokud válka neskončí,“ uvedl.
S Putinem bude kancléř jednat vůbec poprvé
Iniciativa k cestě do Moskvy vzešla od Nehammera, řekl dnes kancléř novinářům. Hovořil o ní v sobotu se Zelenským a řekl o ní i šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové a německému kancléři Scholzovi.
Podle ruské agentury TASS půjde o první rozhovor Putina s Nehammerem, který se stal kancléřem loni v prosinci. Od té doby spolu tito dva politici nehovořili ani po telefonu. Putin pouze rakouskému kancléři poslal telegram u příležitosti jeho nastoupení do úřadu.
Agentura APA dnes napsala, že Nehammerova cesta za Putinem se asi nebude líbit některým evropským zemím, jmenovala například Polsko či pobaltské země. Podle deníku Bild už ji kritizoval zástupce starosty ukrajinského Mariupolu Serhij Orlov. „Teď to není vhodné. ...Rusko stále páchá válečné zločiny na ukrajinském území,“ řekl Orlov deníku Bild. „Nerozumím tomu, jak v této době je možná konverzace s Putinem,“ dodal.
Ukrajinský prezident tento týden řekl, že Ukrajina nemá jinou možnost, než dál s Ruskem vyjednávat, navzdory válečným zločinům, které podle Kyjeva ruské síly spáchaly ve městě Buča u Kyjeva a v dalších obcích. Diplomatická jednání vedou ruští a ukrajinští zástupci již několik týdnů, delegace obou zemí se několikrát setkaly osobně, jednají také on-line. Zatím ale bezvýsledně a ruská armáda pokračuje v ostřelování různých částí Ukrajiny i v pozemních operacích.
O zprostředkování mírových jednání se snaží například také Turecko, podle ruské agentury Interfax se schůzka Nehammera s Putinem uskuteční i s za souhlasu tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Tento týden se o roli prostředníka pokusil i maďarský premiér Viktor Orbán, který má dlouhodobě dobré vztahy se šéfem Kremlu a který v telefonickém rozhovoru s Putinem navrhl vyhlásit okamžité příměří a do Budapešti k mírovým jednáním pozval Putina, Zelenského, francouzského prezidenta Emmanuelem Macronem a německého kancléře Scholze.
