Poprvé od války vyráží západní lídr do Ruska. Po Zelenském se rakouský kancléř setká i s Putinem
Rakouský kancléř Karl Nehammer v pondělí odcestuje do Moskvy na setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, oznámil mluvčí rakouské vlády. Plánovaná schůzka je prvním moskevským setkáním mezi lídrem z Evropské unie a Putinem od 24. února, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, napsala agentura AFP. Nehammer o cestě před jejím oznámením informoval špičky EU, německého kancléře Olafa Scholze i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, s nímž v sobotu jednal v Kyjevě. Cestu Nehammera za Putinem potvrdil dnes bez dalších podrobností podle agentury TASS i mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
„Vydává se tam po informování Berlína, Bruselu i prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského,“ uvedl kancléřův mluvčí. Podle agentury APA dodal, že chce zprostředkovat dialog mezi Zelenským a Putinem, který by vedl k příměří a otevření humanitárních koridorů. Devětačtyřicetiletý kancléř nicméně připustil, že od cesty nečeká zázraky. Uvedl také, že nebude „morálně neutrální“, a ujistil, že zmíní i válečné zločiny na Ukrajině.
Soud v Ruskem okupované části ukrajinské Doněcké oblasti odsoudil dva Kolumbijce ke třinácti letům vězení za to, že bojovali na ukrajinské straně proti ruským invazním silám. Napsala to dnes agentura AFP, podle níž se dvojice zúčastnila bojů v letech 2023 a 2024, přičemž je loni zatkla policie ve Venezuele, která je spojencem Moskvy. „Osmačtyřicetiletý Alexander Ante a sedmatřicetiletý José Arón Medina Aranda byli odsouzeni ke třinácti letům vězení za účast na nepřátelských akcích na straně ukrajinských ozbrojených sil,“ cituje AFP z vyjádření příslušného státního zastupitelství. Ukrajina požádala Švédsko, aby co nejdříve zahájilo výcvik ukrajinských pilotů na švédských stíhacích letounech Gripen. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na vyjádření ukrajinského ministra obrany Denyse Šmyhala, který je ve Stockholmu. Kyjev je podle něj připraven vyslat personál do severské země okamžitě. Ukrajina se v říjnu předběžně dohodla se Švédskem, že nakoupí 100 až 150 gripenů. Švédský ministr obrany Pal Jonson dnes podle Reuters řekl, že Stockholm a Kyjev pokročily v otázce financování obsáhlé dohody o dlouhodobé spolupráci v letecké obraně, která zahrnuje i možnost prodeje 100 až 150 nových švédských strojů JAS-39 Gripen v nejmodernější verzi E Kyjevu. Podle Jonsona by část nákladů mohla pokrýt švédská vojenská pomoc Ukrajině. Cenová výše potenciálního nákupu nebyla zveřejněna, ale výrobce těchto letounů, společnost Saab, prodala ve třetím čtvrtletí Thajsku čtyři letouny Gripen za 5,3 miliardy švédských korun (11,6 miliard českých korun), což vyvolalo otázky ohledně schopnosti Ukrajiny nákup financovat, píše Reuters. Čerstvý předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Tomio Okamura nechal ze sídla sundat ukrajinskou vlajku, kterou tam v předvečer vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, 22. 2. 2022, vyvěsila jeho předchůdkyně Markéta Pekarová Adamová.
První Okamurův krok v čele Sněmovny: Sundal z ní ukrajinskou vlajku - více čtěte ZDE
Rakousko je jednou z mála zení EU, která není členem Severoatlantické aliance, přičemž kancléř Nehammer minulý měsíc prohlásil, že na „neutralitě“ jeho země se nic nezmění. V sobotu nicméně prezidentovi Zelenskému slíbil další podporu a zpřísňování protiruských postihů. „Budeme pokračovat ve zpřísňování protiruských sankcí, dokud válka neskončí,“ uvedl.
S Putinem bude kancléř jednat vůbec poprvé
Iniciativa k cestě do Moskvy vzešla od Nehammera, řekl dnes kancléř novinářům. Hovořil o ní v sobotu se Zelenským a řekl o ní i šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové a německému kancléři Scholzovi.
Podle ruské agentury TASS půjde o první rozhovor Putina s Nehammerem, který se stal kancléřem loni v prosinci. Od té doby spolu tito dva politici nehovořili ani po telefonu. Putin pouze rakouskému kancléři poslal telegram u příležitosti jeho nastoupení do úřadu.
Agentura APA dnes napsala, že Nehammerova cesta za Putinem se asi nebude líbit některým evropským zemím, jmenovala například Polsko či pobaltské země. Podle deníku Bild už ji kritizoval zástupce starosty ukrajinského Mariupolu Serhij Orlov. „Teď to není vhodné. ...Rusko stále páchá válečné zločiny na ukrajinském území,“ řekl Orlov deníku Bild. „Nerozumím tomu, jak v této době je možná konverzace s Putinem,“ dodal.
Ukrajinský prezident tento týden řekl, že Ukrajina nemá jinou možnost, než dál s Ruskem vyjednávat, navzdory válečným zločinům, které podle Kyjeva ruské síly spáchaly ve městě Buča u Kyjeva a v dalších obcích. Diplomatická jednání vedou ruští a ukrajinští zástupci již několik týdnů, delegace obou zemí se několikrát setkaly osobně, jednají také on-line. Zatím ale bezvýsledně a ruská armáda pokračuje v ostřelování různých částí Ukrajiny i v pozemních operacích.
O zprostředkování mírových jednání se snaží například také Turecko, podle ruské agentury Interfax se schůzka Nehammera s Putinem uskuteční i s za souhlasu tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Tento týden se o roli prostředníka pokusil i maďarský premiér Viktor Orbán, který má dlouhodobě dobré vztahy se šéfem Kremlu a který v telefonickém rozhovoru s Putinem navrhl vyhlásit okamžité příměří a do Budapešti k mírovým jednáním pozval Putina, Zelenského, francouzského prezidenta Emmanuelem Macronem a německého kancléře Scholze.
