Kde váznou dodávky zbraní ze Západu? Ukrajinští lídři promluvili o zbabělosti NATO
Zatímco Západ začal předvídat brzký a optimistický konec války na Ukrajině, tamní vedení vidí situaci jinak. Prezident Volodymyr Zelenskyj neustále tlačí na spojenecké země ohledně dalších a rychlejších dodávek vojenské techniky, jíž podle něj Ukrajina nedostává dostatek. S hlavou státu, která si po světě vysloužila často zmiňované přízvisko válečného hrdiny, souhlasí mimo jiné lvovský guvernér Maksym Kozyckyj. Ten obvinil Severoatlantickou alianci (NATO) ze zbabělství a požaduje, aby k věci zaujala jasný postoj. Tenhle týden aliance Ukrajině však přece jen přislíbila další dodávky zbraní.
Ukrajina s blížícím se koncem války nepočítá, konflikt podle mnohých místních včetně vedení země potrvá ještě dlouhé týdny, měsíce a třeba i roky, což se stalo jedním z důvodů, proč okupovaná země požaduje po Západu další dodávky zbraní a pojízdné techniky. Zelenskyj s přísunem zásob není spokojený a stejně kritický pohled na věc sdílí i guvernér Kozyckyj. „Podle mého názoru se Západ řídí politikou dvojího metru a zbabělstvím. Je to zbabělství nezaujmout žádnou pozici. A zbabělství vede k tragédiím,“ prohlásil.
Dodávky váznou kvůli strachu z Putina
Podle Ukrajiny se jí západní země zdráhají dodávat větší množství kvalitní techniky hlavně kvůli obavám z vyprovokování ruského prezidenta Vladimira Putina, který by se pak v nadcházejících týdnech mohl rozhodnout pro útok na území NATO. S názorem Ukrajiny ovšem nesouhlasí vedení západních zemí, které podle vlastních vyjádření dělají, co mohou.
Kristina Kvienová, americká vedoucí diplomatické mise na Ukrajině, jež v tuto chvíli pobývá na území Polska, uvedla, že Spojené státy „pumpují zbraně na Ukrajinu tak rychle, jak jen mohou“. Uznala ale, že vláda okupované země bude pochopitelně vždy vyžadovat další a rychlejší dodávky ze zahraničí. USA v tuto chvíli zvažují darování protilodních střel na obranu Oděsy, přístavního města pod palbou z moře. Z České republiky zároveň vyrazily tanky, ty se ovšem na bojišti neprokázaly při střetech s útočnými drony.
Zpět o 15 let
Podle některých expertů začala Zelenského vláda tlačit na západní země hlavně s úmyslem vyvolat vlnu nespokojenosti mezi samotnými občany těchto států. Ti by pak mohli začít požadovat po svých vlastních vládách, aby Ukrajině více pomáhaly, píše server BBC. Ve prospěch okupované země byly mimo jiné uvedeny drsné protiruské sankce, které mají podle odhadů posunout ekonomiku Ruské federace zpět až o 15 let.
„Tohle je učebnicový příklad toho, jak nevést válku,“ řekl k ruské dosavadní strategii jeden z britských válečných analytiků. Putin a jeho nejbližší kolegové mezitím vehementně odmítají obvinění z válečných zločinů a porušování Ženevských úmluv, mezinárodního zákona i lidských práv a pravidelně přicházejí s dalšími a dalšími pobuřujícími prohlášeními.
Bývalý prezident Dmitrij Medveděv minulý týden zvolal, že současná hlava státu plánuje vybudovat impérium s územím sahajícím od Vladivostoku až k portugalskému Lisabonu, ruská ofenziva přitom už od prvního dne invaze neustále naráží na neočekávané překážky. Federace v reakci na vlastní nezdary za poslední měsíc několikrát vyhrožovala Západu vysláním jaderných zbraní v případě, že by nějaká z „nikoli přátelských zemí“ zaútočila na ni samotnou nebo na její spojenecké země, sama zároveň útočí na oblasti poblíž polským hranicím.
Ruští vojáci zaútočili dronem v sobotu 4. října na loď s dvojicí rybářů na jezeře v Šosteckém okrese v Sumské oblasti. Podle tamní prokuratury došlo k útoku dopoledne, kolem 11:20. Na místě zemřel muž (†63) a jeho přítel (65) utrpěl zranění. Ukrajinské úřady případ vyšetřují jako válečný zločin, protože bezpilotní letoun zasáhl civilisty při běžné činnosti u vody.
K tragédii došlo ve stejný den, kdy Rusové podnikli další masivní útoky na Sumsko, včetně železniční stanice ve městě Šostka. Ty si vyžádaly desítky zraněných a výpadky v dodávkách elektřiny, vody i plynu. Jen během 24 hodin Rusové podnikli téměř dvě stovky útoků na 50 sídel v regionu.
Ukrajina by mohla rozšířit své letectvo o švédské stíhačky JAS-39 Gripen, uvedl pro BBC Ukraine první náměstek ministra obrany Ivan Havryljuk. Podle něj jsou gripeny mezi stroji určenými pro Kyjev, i když časový rámec ani počet neupřesnil.
Ze Stockholmu však zatím nepřišlo potvrzení a švédský ministr obrany Pål Jonson zdůraznil, že o prodeji bude možné jednat až po skončení války. Analytici připomínají, že zařazení dalšího typu stíhačky by Ukrajině přineslo nové výcvikové i logistické nároky, přesto by gripeny mohly posílit flotilu amerických F-16 a francouzských Mirage 2000.
Bývalý starosta Chersonu Volodymyr Mykolajenko (65) strávil více než tři roky v ruském zajetí, kam se dostal v dubnu 2022 po únosu ruskými jednotkami. Nejprve byl držen v Chersonu, poté na okupovaném Krymu a nakonec ve věznicích a trestní kolonii u Moskvy. Jeho každodenní realitou byly bití, elektrošoky, psychický teror a hlad, kvůli němuž zhubl 25 kilogramů. Přesto odmítal nabídky na spolupráci s okupanty a snažil se povzbudit ostatní vězně.
Na svobodu se dostal až při výměně zajatců 24. srpna 2025, symbolicky na Den nezávislosti Ukrajiny. Podle serveru Slobodna Evropa věnoval první telefonát své matce, která den poté oslavila 91. narozeniny. Dnes se chce zapojit do obnovy zničeného Chersonu a do snah o propuštění dalších ukrajinských vězňů. Jeho myšlenky denně patří těm, jenž zůstávají v ruském vězení.
NATO zbraně přislíbilo
Ministři zahraničí členských zemí Severoatlantické aliance se ve čtvrtek 7. dubna shodli na tom, že státy NATO dodají Ukrajině více zbraní. Na závěr dvoudenního ministerského jednání to v Bruselu prohlásil generální tajemník aliance Jens Stoltenberg, podle něhož může Rusko, které nyní chystá novou ofenzivu na východě Ukrajiny, vést válku ještě dlouhé měsíce. Šéf americké diplomacie Antony Blinken po jednání řekl, že Spojené státy mohou vedle dosud dodávaných zbraní poslat i nové zbrojní systémy, které dále posílí efektivní obranu proti ruským útokům.
Podle ukrajinského ministra Dmytra Kuleby potřebuje Kyjev nové zbraně nyní, neboť za několik týdnů může být pozdě. „Buď nám pomůžete nyní - a mluvím o dnech, ne o týdnech - nebo vaše pomoc přijde pozdě a zemře mnoho lidí,“ řekl po jednání novinářům v Bruselu Kuleba. Blinken řekl, že alianční ministři shodně vnímali naléhavost rychlé akce.
