Zemanův Hrad čelí dalšímu podezření: Zničili zprávy o aktivitách Ruska na Ukrajině?!
Hrad čelí podezření, že předčasně skartoval mimo jiné utajované dokumenty například o aktivitách ruských ozbrojených sil u hranic s Ukrajinou nebo informace Severoatlantické aliance (NATO) k bezpečnostní situaci v Iráku. Vyplývá to z takzvaných Jednacích protokolů Pražského hradu, které získali reportéři Radiožurnálu a serveru iROZHLAS.cz podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Podle pravidel měly být dokumenty zničeny nejdříve v roce 2023. Kancelář prezidenta republiky (KPR) tento rozpor nevysvětlila, tvrdí, že vše bylo podle zákona. Skartacemi se už zabývá Národní bezpečnostní úřad (NBÚ), případně pochybení předá ministerstvu vnitra, sdělil ředitel NBÚ Jaromír Kadlec.
Utajovaná informace z ministerstva zahraničních věcí, která obsahovala důvěrné informace o situaci na Ukrajině a možném riziku konfliktu s Ruskem, dorazila na Pražský hrad podle webu 9. listopadu 2021. Ve stejný den ministerstvo doručilo do prezidentské kanceláře další dvě zprávy, které obsahovaly informace NATO k situaci v Iráku a detaily k debatě, jaký postoj zaujme aliance k Číně. O měsíc později všechny tři zprávy Hrad během mimořádné skartace zničil.
Úřad tak postupoval proti pravidlům, která si ke skartaci sám určil, podle nich totiž mohly být zprávy zničeny nejdříve v roce 2023, píše iROZHLAS.cz. Podle serveru Hrad zničil kromě zmíněných tří zpráv dalších 29 dokumentů. I ty mohly být skartovány podle protokolů prezidentské kanceláře nejdříve v roce 2023, některé až v roce 2025.
Kancelář prezidenta republiky tvrdí, že vše bylo podle zákona. „Uvedené utajované dokumenty byly vyřízeny, prošly skartačním řízením, jejich obsah byl posouzen skartační komisí, která stanovila skartační lhůtu, a archivním dozorem. Dokumenty byly skartovány ve stanovené skartační lhůtě. Byla dodržena pravidla ochrany utajovaných informací,“ sdělil Vít Novák z KPR.
KPR: Nepravdivé informace, vše bylo v pořádku
KPR vydala ve čtvrtek i prohlášení k celé záležitosti. „Server iRozhlas.cz uvádí nepravdivé a nepřesné informace, když Kancelář prezidenta republiky obviňuje ze zničení utajovaných dokumentů dříve než ve lhůtě stanovené řádnou skartační komisí. Zápisy v jednacích protokolech KPR jsou serverem iRozhlas.cz interpretovány v rozporu se skutečností.“ brání se hradní kancelář.
Všechny utajované dokumenty, zmíněné v textu, dle KRP „prošly skartačním řízením, byly vyřazeny a určeny ke zničení“. „To ovšem neznamená, že byly všechny ihned fyzicky zničeny. K tomu došlo v rámci skartací, a to pověřenými osobami a na certifikovaných zařízeních, pouze u těch utajovaných dokumentů, u nichž to platné předpisy umožňují,“ hájí se dál prezidentská kancelář.
„Zbytek uvedených spisů je uschován v trezorech Pražského hradu a bude standardně zničen po uplynutí příslušné lhůty. To se následně projeví také zápisem v jednacích protokolech,“ dodal v prohlášení mluvčí Jiří Ovčáček.
Bezouška: Nezákonné zničení dokumentů
Oslovení odborníci se podle iROZHLAS.CZ shodli na tom, že Hrad dokumenty zničil narychlo a nezákonně. „Neexistuje žádný racionální důvod takto postupovat. Není to skartace, je to nezákonné zničení dokumentů. Za mě je jediné logické vysvětlení to, že se jedná o nesprávný úřední postup a porušení povinností podle archivního zákona i podle zákona o ochraně utajovaných informací,“ uvedl lektor Tomáš Bezouška z Institutu pro správu dokumentů, což je profesní organizace sdružující specialisty na tuto problematiku.
Datum, kdy hradní úředníci dokumenty skartovali, nelze zjistit. V kolonce je pouze napsáno „skartováno“ a číslo jednací, které odpovídá mimořádné skartaci, kterou nařídil vedoucí prezidentské kanceláře Vratislav Mynář. Ta byla zahájena 29. listopadu 2021 a skartovalo se až do 1. prosince, následně pak ještě 15. prosince 2021. Během skartace Hrad zničil i utajovanou zprávu k Vrběticím, která popisuje možné zapojení ruské služby GRU do výbuchů muničních skladů.
Členské státy NATO se shodly na potřebě další podpory Ukrajiny, řekl prezident Petr Pavel. Všechny země vnímají ruskou hrozbu s naprostou vážností, poznamenal.
Evropská unie se přeměňuje ve vojenský pakt zaměřený proti Rusku, a proto by vstup Ukrajiny do unie představoval pro Rusko přímé nebezpečí, uvedl dnes bývalý ruský prezident a premiér Dmitrij Medveděv, který je v současnosti místopředsedou bezpečností rady.
„Ještě před 15-20 lety u nás (v Rusku) neměl nikdo nějaké zvláštní námitky proti plánům Kyjeva na vstup do Evropské unie,“ napsal Medveděv na sociální síti. Tehdy se podle něj nezdálo, že by taková ekonomická spolupráce mohla Rusko nějak ohrožovat, „zvláště když ukrajinské šance na vstup do EU byly téměř nulové“. Zásadní prý bylo zabránit vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance, jejíž rozšiřování až k ruským hranicím „bylo a zůstává přímou hrozbou pro národní bezpečnost Ruska“, dodal.
Ruská agrese na Ukrajině, dramatická situace na Blízkém východě, evropská obrana a bezpečnost, konkurenceschopnost EU a migrace budou hlavními tématy summitu Evropské unie, který začíná ve čtvrtek v Bruselu. Kromě oficiálních závěrů, které budou nejspíš předjednány předem, ale všichni upínají zrak zejména k tomu, co se bude dít za zavřenými dveřmi. Očekává se totiž, že unijní prezidenti a premiéři by se mohli shodnout na 18. souboru sankcí proti Rusku a rovněž na prodloužení protiruských sankcí o dalších šest měsíců. Dosud tyto dva kroky blokovalo Maďarsko a Slovensko.
Kontroly na Hradě provedly v minulých dnech NBÚ i ministerstvo vnitra. Obě kontroly doporučil začátkem února sněmovní bezpečnostní výbor poté, co média upozornila na případ skartování tajného dokumentu o zapojení ruských tajných služeb do výbuchu muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku. Kadlec serveru Aktuálně.cz v březnu řekl, že zprávu o Vrběticích Hrad skartoval omylem a předčasně v listopadu 2021. NBÚ uvedl, že bude jako přestupek řešit chyby dvou pracovníků Hradu při evidenci a předávání utajovaných dokumentů.
Kontrolorům ministerstva vnitra nemohl Hrad podle serveru serveru iROZHLAS.cz předložit asi čtyřicítku vyžádaných dokumentů, protože už byly skartovány. Kontroloři konstatovali, že u dokumentů ještě neuplynuly příslušné, nejméně rok dlouhé skartační lhůty. Problémy vnitro spatřuje i u přidělování evidenčních čísel a u evidence dokumentů v elektronickém systému spisové služby. Hrad má nedostatky odstranit do září a podat o tom písemnou zprávu.
