Putinův „kuchař“ Prigožin poprvé přiznal: Založil jsem Wagnerovu skupinu
Ruský miliardář Jevgenij Prigožin dnes poprvé přiznal napojení na soukromou žoldnéřskou Wagnerovu (v ruském přepisu Vagnerovu) skupinu. V příspěvku na ruské sociální síti Vkontakte uvedl, že ji v roce 2014 založil. Prigožin byl s takzvanými wagnerovci už dříve spojován, mimo jiné také Evropskou unií. Svou roli ale až dosud oficiálně nepřiznával.
„Sám jsem čistil staré zbraně, sám jsem třídil neprůstřelné vesty a našel specialisty, kteří mi s tím mohli pomoci. V tu chvíli, 1. května 2014, se zrodila skupina patriotů, která později přijala jméno Wagnerova,“ uvedl Prigožin na dotaz novinářů v odpovědi zveřejněné na účtu společnosti Concord, kterou vlastní.
List Kommersant podotkl, že podnikatel preferuje s médií komunikovat skrze tuto firmu. „Jsem pyšný na to, že jsem dokázal obhájit právo ochránit zájmy jejich země,“ píše dál Prigožin, podle kterého skupina vznikla kvůli bojům na východě Ukrajiny v roce 2014.
Novináři se ho ptali, proč v poslední době přestal popírat své napojení na žoldnéřskou skupinu. O prohlášení informovaly mimo jiné i ruské agentury TASS a RIA Novosti.
Wagnerova skupina, ve které často působí veteráni ruských ozbrojených sil, bojovala od roku 2014 na Donbasu a později i v Sýrii, Lybii, Iráku a v řadě zemí afrického kontinentu, jak napsal dnes i Prigožin. Miliardář s blízkými vazbami na Kreml je od roku 2018 na sankčním seznamu USA a od roku 2020 na sankčním seznamu EU.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj uvádí, že Spojené státy plně podporují plány Evropské unie využít zmrazená aktiva ruské centrální banky k pomoci Ukrajině. Vedoucí představitelé EU měli v úmyslu dohodnout se na plánu využití ruských aktiv během nedávného summitu, ale kvůli postoji Belgie rozhodnutí odložili na konec roku.
Brusel se obává, že bude muset nést potenciální rizika spojená s používáním ruských aktiv blokovaných v belgickém depozitáři Euroclear. Publikace agentury Reuters uvedla, že se problém týká použití ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur (to je většina z 210 miliard eur aktiv zmrazených v EU), ale bez jejich konfiskace.
Evropa tyto prostředky potřebuje k financování nákupu zbraní pro Ukrajinu a k poskytnutí finanční pomoci Kyjevu. Pokud se nedohodne plán využití ruských aktiv, budou muset země EU tyto prostředky najít z vlastní kapsy.
Washington „absolutně podporuje [EU] a kroky, které nyní podniká k využití těchto aktiv jako nástroje,“ řekl agentuře Reuters anonymní zdroj.
V den, kdy se maďarský premiér Viktor Orbán setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby mimo jiné projednali nákup sankcionované ruské ropy, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina nakonec zajistí, aby Evropa přestala ruskou ropu kupovat. Informuje o tom ruskojazyčná služba BBC.
„Stále najdeme způsob, jak udržet ruskou ropu mimo Evropu. Je skvělé, že Spojené státy americké o to mají zájem. Ale my, jako země pod ruskou agresí, o to rozhodně máme zájem,“ uvedl Zelenskyj na sociálních sítích.
„Nedovolíme Rusům, aby tam prodávali ropu. Je to otázka času. Je to otázka našich pozic. Některé věci dnes prostě udělat nemůžeme. Protože v této skládačce je mnoho různých závislostí,“ pokračoval Zelenskyj. „Ale stejně dáme dílky dohromady. Rusko musí ve válce prohrát a jeho největší ztráty nastanou, když nemůže obchodovat s energetickými zdroji.“
Maďarsko nakupuje ruskou ropu, která proudí jižní větví ropovodu Družba, a to i přes ukrajinské území. Navzdory válce Ukrajina tuto větev na svém území nezničila ani neuzavřela.
