Putinův „kuchař“ Prigožin poprvé přiznal: Založil jsem Wagnerovu skupinu
Ruský miliardář Jevgenij Prigožin dnes poprvé přiznal napojení na soukromou žoldnéřskou Wagnerovu (v ruském přepisu Vagnerovu) skupinu. V příspěvku na ruské sociální síti Vkontakte uvedl, že ji v roce 2014 založil. Prigožin byl s takzvanými wagnerovci už dříve spojován, mimo jiné také Evropskou unií. Svou roli ale až dosud oficiálně nepřiznával.
„Sám jsem čistil staré zbraně, sám jsem třídil neprůstřelné vesty a našel specialisty, kteří mi s tím mohli pomoci. V tu chvíli, 1. května 2014, se zrodila skupina patriotů, která později přijala jméno Wagnerova,“ uvedl Prigožin na dotaz novinářů v odpovědi zveřejněné na účtu společnosti Concord, kterou vlastní.
List Kommersant podotkl, že podnikatel preferuje s médií komunikovat skrze tuto firmu. „Jsem pyšný na to, že jsem dokázal obhájit právo ochránit zájmy jejich země,“ píše dál Prigožin, podle kterého skupina vznikla kvůli bojům na východě Ukrajiny v roce 2014.
Novináři se ho ptali, proč v poslední době přestal popírat své napojení na žoldnéřskou skupinu. O prohlášení informovaly mimo jiné i ruské agentury TASS a RIA Novosti.
Wagnerova skupina, ve které často působí veteráni ruských ozbrojených sil, bojovala od roku 2014 na Donbasu a později i v Sýrii, Lybii, Iráku a v řadě zemí afrického kontinentu, jak napsal dnes i Prigožin. Miliardář s blízkými vazbami na Kreml je od roku 2018 na sankčním seznamu USA a od roku 2020 na sankčním seznamu EU.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj doufá, že bude moci vést jednání s Donaldem Trumpem poté, co jeho zmocněnce Steva Witkoffa v úterý přijme Putin. Agentura Reuters s odvoláním na zdroj z Bílého domu napsala, že spolu s Witkoffem do Moskvy přicestuje také Trumpův poradce a zeť Jared Kushner.
Francouzský prezident Emmanuel Macron po dnešních jednáních hovořil o situaci na Ukrajině také přímo s Trumpem, oznámil podle Reuters Elysejský palác. Tématem jejich telefonátu byly „podmínky pevného a trvalého míru na Ukrajině“, přičemž francouzský prezident „zdůraznil zásadní význam bezpečnostních záruk nezbytných pro Ukrajinu“, uvedl jeho úřad.
Téměř dvě desítky nositelů Nobelovy ceny v otevřeném dopise vyzvalo prezidenty Ruska, Ukrajiny a Spojených států a také Evropskou unii, aby do návrhu rusko-ukrajinské dohody o ukončení války zahrnuli propuštění či výměnu politických vězňů. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na ruského nositele Nobelovy ceny za mír Dmitrije Muratova.
„Hovoří o penězích, obchodu, kovech vzácných zemin, hranicích, ale slyšeli jste někoho z nich, aby mluvil o lidech?“ řekl Reuters Muratov. Dodal, že má obavy o život mnoha lidí ze stovek osob uvězněných v Rusku na základě zákonů přijatých po ruské invazi na Ukrajinu, které stanovují tresty za „diskreditaci ruské armády“ a „šíření lživých informací o ruských ozbrojených silách“.
