Referenda na okupované Ukrajině: Ruští vojáci míří zbraněmi na voliče?! A zaznamenávají jména odpůrců
Kreml vysílá své vojáky na Ukrajinu k volbám v okupovaných oblastech, podle ukrajinského novináře a záznamů na sociálních sítích na občany míří zbraněmi a nutí je odevzdat svůj hlas. Referendum má rozhodnout o tom, zda regiony zůstanou pod správou Ukrajiny, či se postupně jako samostatné správní celky připojí k Ruské federaci. Podobné volby se konaly i v roce 2014, kdy Rusko anektovalo Krymský poloostrov.
Nad volebním procesem dohlíží ozbrojení okupanti, kteří nutí ukrajinské občany odevzdat svůj hlas. Podle novináře Maxima Eristaviho navíc musí Ukrajinci před kamerami „zahrát divadlo“ a ujistit tak Západ o tom, že se voleb účastní dobrovolně. „Moje rodina byla na jihu Ukrajiny donucena volit v ruském nahraném referendu, zatímco na ně mířili zbraní,“ uvedl Eristavi. Podle vyjádření ruské vlády přitom mají vojáci pouze dohlížet na bezpečnost ve volebních sálech.
Během čtyřdenního volebního procesu nesmí občané okupovaných regionů danou oblast opustit. To, že ukrajinské občany ohrožují ruští vojáci, potvrdil i luhanský gubernátor Serhij Hajdaj. Uvedl, že jméno každého, kdo na volebním lístku zaškrtne možnost proti „osvobození“, je zapsáno do knihy.
Volební urny budou kromě okupované Chersonské, Záporožské, Luhanské, Doněcké a Krymské oblasti zpřístupněny i v ruských městech, údajně aby svůj hlas mohli odevzdat také Ukrajinci žijící právě v Rusku. Tento krok ovšem Kremlu ještě více usnadní zmanipulovat výsledky, varuje server DailyMail.
Falešná záminka pro anexi, říká Biden
Ruská státní média uvádí, že pro připojení regionů k Rusku zatím hlasovalo v Doněcku a Luhansku 97 procent voličů. Přičemž nejmenovaná žena z Melitopolu uvedla pro server BBC, že volební lístky nedostává každý občan, nýbrž pouze každá domácnost, a to nehledě na to, kolik v daném domě nebo bytě bydlí lidí.
Představitelé západních států volby na Ukrajině nepovažují za legitimní, stejný postoj zaujal i prezident USA Joe Biden. „Spojené státy nikdy neuznají ukrajinské území jako něco jiného než součást Ukrajiny,“ prohlásil. „Ruská referenda jsou podvod. Je to falešná záminka pro anexi částí Ukrajiny v očividném rozporu s mezinárodním zákonem včetně Charty Spojených národů.“
Podle záznamů zveřejněných zpravodajským serverem Visegrád 24 nad volbami dohlíží kromě ruských okupantů i čečenští vojáci.
Vladimir Putin řekl, že není proti jednání s Volodymyrem Zelenským, ale prý pro toto setkání ještě nejsou podmínky. Zelenskyj dříve k osobní schůzce vyzval.
Evropa se má účastnit mírového procesu, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na telegramu, kde informoval o telefonátu s německým kancléřem Friedrichem Merzem. Parametry ukončení války s Ruskem budou podle Zelenského určovat bezpečnostní podmínky pro Evropu po celá desetiletí. Mluvčí šéfa německé vlády podle agentury Reuters řekl, že státníci spolu probrali vývoj situace po setkání amerického zmocněnce Steva Witkoffa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
„Válka se odehrává v Evropě a Ukrajina je neoddělitelnou součástí Evropy, už jednáme o vstupu do Evropské unie. Proto se Evropa má účastnit příslušných procesů,“ napsal Zelenskyj. Kyjev i Berlín podle něj vnímají nutnost ukončit konflikt vyvolaný Ruskem co nejrychleji a důstojným mírem. „Oba se dohodli na udržování úzkého kontaktu s evropskými partnery a USA,“ sdělil mluvčí německého kancléře.
„Včera se také diskutovalo o různých potenciálních formátech setkání za účelem dosažení míru na úrovní lídrů v nejbližší době: dva bilaterální formáty, jeden trilaterální,“ napsal dále Zelenskyj a dodal, že Ukrajina se setkání nebojí a očekává stejně odvážný přístup ze strany Ruska.
Městský soud v Praze i napodruhé odročil projednání případu souvisejícího s domobraneckou proruskou skupinou Českoslovenští vojáci v záloze za mír. Státní zástupce Martin Bílý viní skupinu mimo jiné z toho, že v roce 2017 vyslala bývalého českého vojáka Miloše Ouřeckého do bojů na straně proruských separatistů na Donbase. Záměrem bylo podle Bílého vycvičit takto české občany v bojových technikách, aby poté mohli předat tyto zkušenosti dalším lidem ze spolku pro „případné ústavní, hospodářské a politické změny v České republice“. Obžalované přišla k soudu podpořit řada příznivců, někteří se do jednací síně nedostali.
Ouřecký prohlásil vinu, soud jeho prohlášení přijal. Obhájce šéfa spolku Ivana Kratochvíla ale následně upozornil, že nejsou splněny podmínky pro začátek hlavního líčení. Minulého jednání v červenci se totiž podle něj nezúčastnil zástupce spolku, a protože soudkyně Jarmila Pavlátová termín avizovala ústně, nebyl o dnešním jednání řádně vyrozuměn. Soudkyně sice v záznamu měla zápis o tom, že se zástupce jednání účastnil, informaci ale nemohla nijak ověřit.
Z procesní opatrnosti proto jednání odročila na 27. října. „Nehodlám riskovat, že by se to celé opakovalo za rok. Radši zopakujeme v říjnu, co tu proběhlo, a budeme pokračovat řádně dál,“ vysvětlila Pavlátová novinářům. Platné není ani prohlášení viny Ouřeckého. „Bude nutné zopakovat čtení obžaloby a začít dokazování znovu,“ řekl po jednání státní zástupce.
