Utáhnou Rusové kohoutky u plynu? Gazprom zvažuje stopku „nikoli přátelským“ zemím
Ruský energetický gigant Gazprom zvažuje možnost zastavení dodávek zemního plynu do „nikoli přátelských“ zemí a vyhodnocuje možné důsledky. Informoval o tom dnes list Kommersant s odvoláním na nejmenované zdroje.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Rusko bude brzy požadovat, aby „nikoli přátelské“ země platily za plyn v rublech, což vyvolalo obavy z možného výpadku dodávek plynu do Evropy. Gazprom na žádost listu o komentář nereagoval.
„Gazprom (...) skutečně pracuje na variantě úplného zastavení dodávek plynu do ‚nikoli přátelských zemí‘ a vyhodnocuje důsledky takových opatření,“ napsal list.
Ruská vláda, centrální banka a firma mají do dneška na Putinův pokyn připravit řešení nového platebního režimu.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ve čtvrtek uvedl, že Rusko nebude požadovat, aby odběratelé ihned platili za zemní plyn v v ruské měně. Dodal, že z technologického hlediska půjde o delší proces. Moskva chce tímto způsobem aspoň částečně čelit sankcím, kterým je Rusko kvůli své invazi na Ukrajinu vystaveno a které se týkají i bankovního sektoru.
Ukrajina nemůže porušit ústavní principy týkající se jejího území, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a dodal, že Ukrajinci nevydají svou zemi okupantům. V reakci na zprávu o plánovaném rusko-americkém summitu zdůraznil, že jakékoliv řešení konfliktu s Ruskem učiněné bez účasti Ukrajiny bude řešením proti míru. Podle ukrajinské ústavy je ukrajinské území v rámci stávajících hranic nedělitelné a nedotknutelné.
Agentura Bloomberg a deník Wall Street Journal s odkazem na důvěrné zdroje informovaly, že Bílý dům chystá dohodu s Kremlem spočívající právě v potvrzení ruské okupace ukrajinského teritoria.
Vysocí činitelé ze Spojených států, Ukrajiny a několika evropských zemí se o víkendu plánují sejít v Británii, aby se pokusili sjednotit své postoje před plánovanou schůzkou amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Informoval o tom server Axios s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
Poradce Kremlu Jurij Ušakov potvrdil, že schůzka ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho amerického protějška Donalda Trumpa se uskuteční 15. srpna na Aljašce, píše agentura TASS.
Rusko a Spojené státy jsou podle Ušakova „blízkými sousedy, a tak je zcela logické, že se summit uskuteční na Aljašce“. Uvedl, že Putin s Trumpem během něho budou jednat o možnostech dosažení dlouhodobého urovnání krize na Ukrajině.
Síkela: Energie můžou zdražit i pětinásobně
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) dnes na jednání sněmovního hospodářského výboru řekl, že pokud Rusko přestane do Evropy dodávat plyn, musí se udržet v chodu základní infrastruktura, aby měli občané dostatek energie a tepla. To, že v takovém případě nebude možné udržet v chodu všechno, je zřejmě všem jasné.
„My jsme se hrozně báli pátku, protože 1. dubna měla ruská společnost Gazprom zveřejnit nový model vypořádání za ceny energií. A my jsme věděli, že pokud budou trvat na platbě v rublech a budou trvat na tom, že si budou muset ti zahraniční odběratelé ten rubl nakupovat a budou jím muset fyzicky platit, tak jsme věděli, že na to Evropa nikdy nepřistoupí,“ uvedl dnes Síkela s tím, že toto riziko k 1. dubnu zatím nehrozí.
Odhady, co by se stalo s cenami energií na trzích, pokud by se zcela zastavily dodávky ruského plynu, jsou podle Síkely různé. „Někteří mluví o tom, že by ty ceny energií vyrostly na pětinásobek, někteří mluví o desetinásobku stávajícího stavu. Je to situace, která nikdy před tím nebyla, já si ten pětinásobek velmi dobře představit umím, ten desetinásobek, to už je velmi dramatický a velmi kritický scénář,“ uvedl Síkela.
Skokové zdražení cen energií se podle něj odrazí mimo jiné také ve výši kaucí, které například energetická firma ČEZ skládá na energetické burze. „V takovém případě nastává situace, že i ta povinnost složit tu kauci u té burzy pro ten ČEZ by znamenala navýšení třeba pětinásobně. To znamená ze 30 miliard korun bychom se dostali na 150 miliard korun,“ řekl Síkela. To je podle něj i pro velmi profitabilní firmu značný zásah.
Německo očekává problémy
Země Evropské unie, kam Rusko dodává zhruba 40 procent plynu, odmítají za surovinu platit v rublech. Takový požadavek označují za jednostranné porušení smluv. Za surovinu platí v eurech nebo v dolarech. Evropské společnosti se podle Kommersantu obávají také toho, že je nákup rublů může donutit k interakci s ruskou centrální bankou, na kterou se vztahují sankce EU a Spojených států. Na platbách za plyn v měně podle platných smluv obdobně trvají i země skupiny G7.
Putin ve čtvrtek v telefonátu německému kancléři Olafu Scholzovi řekl, že banka Gazpromu bude od 1. dubna převádět platby za plyn z eur na rubly, pro evropské zákazníky se ale nic nemění.
Německo očekává problémy s dodávkami ruského plynu. Ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck ve čtvrtek oznámil, že vyhlásil stupeň včasného varování, což je první ze tří varovných stupňů.
